Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
Je lepší pokračovat v danění procentem z příjmu, nebo přejít na daňovou evidenci?
Tak zase přišel ten vytoužený jarní čas, kdy je potřeba vypočítat daně, vyplnit formuláře a zaplatit. Naše zákonodárstvo nám na toto daňové přiznání připravilo chuťovku: u živnostníků, kteří uplatňují své náklady, nelze uplatnit slevu na děti. Možností jak s tím naložit je několik, v úvahu připadají většinou dvě:
Co je výhodnější? Těžko říci. Já jsem si říkal, že výhodnější bude přejít na daňovou evidenci, na dvě děti dělá sleva na dani zhruba 26 tisíc. Ale došlo mi, že to nezjistím jinak, než že udělám dvě různá daňová přiznání a porovnám jejich následky pro svou peněženku.
Vycházel jsem z tohoto článku:
Měšec.cz: Jak na přechod z paušálních výdajů na skutečné výdaje?
Jasně z toho vyplynula nutnost několika dalších kroků:
Dodatečné přiznání mi ukázalo, že pohledávky dodaním v plné výši - zaplatím natvrdo patnáct procent, aniž bych si mohl vykázat jakýkoliv náklad. Stejně se to promítne do sociálky.
Začal jsem zjišťovat, co si mohu dát do nákladů. Není toho moc. Nejvíce mě překvapila informace, že daňově uznatelným nákladem není mé vlastní sociální a zdravotní pojištění. Daňová evidence začala ztrácet své kouzlo.
Přesto jsem byl zvědavý, jaký by byl rozdíl ve zdanění a odvodech, takže jsem si vyrobil pro porovnání dvě sady různých přiznání:
Výsledek? Přechod na daňovou evidenci se mi nevyplatí. Zaplatím víc, zato je s tím více papírování.
Nakonec ještě dva užitečné odkazy:
Daňový portál - elektronické formuláře
Datovka
Elektronické formuláře jsem se naučil používat při vedení agendy ve firmě. Pro OSVČ datová schránka a elektronické podání povinné není, ale rozhodně je to pohodlnější a levnější.
Tiskni
Sdílej:
Nejvíce mě překvapila informace, že daňově uznatelným nákladem není mé vlastní sociální a zdravotní pojištění.
Samozřejmě je to absurdní. Je to ale potřeba chápat spíš jako opatření, jak po Kalouskově snížení formální sazby daně z příjmu a zavedení "superhrubé mzdy" u zaměstnanců udržet rozdíl mezi reálnou mírou zdanění zaměstnanců a OSVČ na aspoň trochu příčetné úrovni (a nezruinovat příjmovou stránku rozpočtu úplně).
Jenže v tom je dost podstatný rozdíl. Vlastní bydlení nebo jídlo se v účetnictví vůbec neobjeví, pokud náhodou z nějakého důvodu něco nezaplatím z "firemního" účtu - a i pak se to prostě vyúčtuje proti "491" a neobjeví se to v hospodářském výsledku (resp. příjmech a výdajích). Oproti tomu sociální a zdravotní pojištění při současné právní úpravě musím evidovat jako náklad (výdaj), promítne se do hospodářského výsledku (resp. výdajů) a pak se teprve na formuláři daňového přiznání (přesněji na Příloze 1) přičte jako speciální položka daňově neuznatelných nákladů/výdajů.
Pikantní na tom je, že tuhle komedii zavedl člověk, který celou dobu, co byl ve funkci, hřímal, jak je náš daňový systém zaplevelen výjimkami a jak on je vymýtí…
u živnostníků, kteří uplatňují své náklady, nelze uplatnit slevu na děti.Je toho víc, o co jsou živnostníci ošizeni, nedávno jsem se na to díval. Vtipné je na tom to, že se to vlastně týká i zaměstnanců, pokud mají živnost.
Výsledek? Přechod na daňovou evidenci se mi nevyplatí. Zaplatím víc, zato je s tím více papírování.To se dalo očekávat. Hromada papírování a abyses dostal alespoň na tu částku, kterou dostaneš „procentem“, tak musíš dělat práci, kde jsou velké náklady, typu přeprodej zboží či služeb. A ještě potřebuješ buď daňového poradce nebo šťastnou ruku a kupu znalostí, abys tam nedal něco neuznatelného. Oproti tomu čisté přiznání bez jakékoli evidence je luxus.
Pro OSVČ datová schránka a elektronické podání povinné není, ale rozhodně je to pohodlnější a levnější.Pro mě je pohodlnější a levnější se datové schránce a elektronickému podání obloukem vyhnout. Jediné, co dělám elektronicky je stažení a vytištění formuláře, do kterého napíšu pár čísel a udělám si krásnou procházku podél potoka k finančnímu úřadu.