Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické … více »
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.12. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost System76 vydala Pop!_OS 24.04 LTS s desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Byla vydána verze 1.92.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2024. Oceněni byli Andy Wingo, jeden ze správců GNU Guile, Alx Sa za příspěvky do Gimpu a Govdirectory jako společensky prospěšný projekt.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-12 aneb Eclipse 4.38. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
U příležitosti oslav osmi let prací na debianím balíčku vyšlo GPXSee 15.6. Nová verze přináší především podporu pro geotagované MP4 soubory, včetně GoPro videí. Kdo nechce čekat, až nová verze dorazí do jeho distribuce, nalezne zdrojové kódy na GitHubu.
ja vetsinou pouzivam normal nebo em, ale snažim se aby byl text dostatecne kontrastni a citelny
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cznormal je default, stejně jako 1em. Jakákoli jiná hodnota s jednotkou em je víceméně totéž, jako ta procenta, takže to, co jsem kritizoval.
Myslim, že hodnoty jako .9em jsou jeste celkem dobry ale kdyz nekdo udela xBODY { font-size: 11px; ...} Tohle mi připadne jako zverstvo.
pt než v px…
... velikost písma, je pořád lepší ji uvést vno tak za to bych také lynčovalptnež vpx…
pokud se bavíme o CSS 2.1, pak pt jsou jednotky absolutní, zatímco px relativní ... takže máme-li písmo o velikosti 8 pt, číst jej z papíru není pro většinu lidí problém, ale z monitoru, na který se obvykle díváme na větší vzdálenost, už to problém je; naopak px je definován zorným úhlem, takže by měl být přepočítán tak, aby na daném výstupním zařízení vypadal stále "stejně" ... navíc změnu měřítka relativních jednotek vetšina browserů triviálně umožňuje, narozdíl od absolutních (aneb bylo by asi divné, kdyby třeba na A4 se nevešla šířka 21 centimetrů 
) (i když taky už jsem viděl nějakou funkci typu "lupa", která změnila měřítko všeho, vč. grafiky - tuším nějaká extension Firefoxu to byla?)
... mno, tož by mě zajímalo, co je za výhodu v těch pt?
17.5.2005 22:55
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
pt mají smysl pro tisk (spolu s cm a mm), pro obrazovku ne. Tam mají smysl právě pixely.
px navíc není definována zorným úhlem, přečtěte si tu definici pořádně. Ta definice přes zorný úhel je tam totiž jen pro případy, kdy by skutečné pixely rastru výstupního zařízení měly příliš nesmyslnou velikost nebo že by výstupní zařízení žádný rastr nemělo. V běžných situacích (a to jsou všechny monitory PC) je px obyčejný a prostý pixel na monitoru.
A teď si představte jednoduchý příklad: na svém monitoru používám v Linuxu rozlišení 1400x1050 pixelů, zatímco ve Windows musím zvolit buď 1152x864 nebo 1600x1200 (1400x1050 neumožňují drivery grafické karty). Když zadám velikost písma jako (dejme tomu) 10pt, bude toto písmo ve všech třech případech stejně velké a stejné čitelné. Když ji vy zadáte jako (dejme tomu) 12px, bude ve druhém případě písmo na témže monitoru o 22 procent větší než v prvním a dokonce o 39 procent větší než ve třetím. Ve třetím případě bude písmo nečitelně malé, ve druhém nesmyslně velké. Můžete mi říct jediný rozumný důvod pro to, aby měl čtenář za jinak stejných podmínek v závislosti na zvoleném rozlišení grafické karty takto drasticky odlišné velikosti písma?
Pokud některý prohlížeč neumožňuje zvětšovat/zmenšovat písmo, jehož velikost byla zadána v jednotkách pt, je to jen a jen jeho svévole. Norma nic takového nenařizuje (ovšem ani nezakazuje) a většina prohlížečů (Gecko, Opera, KHTML) to umožňuje. Kdo zbývá? Ano, správně, MSIE; ale odvozovat něco od jeho chování by bylo poněkud pošetilé.
px je především klasický starý pixel. Ten totiž, ať je nám to milé nebo ne, stále potřebujeme a v mnoha situacích se bez něj neobejdeme (a teď nemluvím o velikosti písma). Náhradní definice je tam jen pro případy, že se o pixelech mluvit nedá nebo by se třeba i dalo, ale jsou nesmyslně malé nebo velké.
Souhlasím ovšem s tím, že jednotka, která by byla definována podobně jako onen fiktivní normalizovaný pixel, by byla velmi užitečná. Taková jednotka ale bohužel v CSS (1, 2 ani 2.1) neexistuje.
Souhlasím ovšem s tím, že jednotka, která by byla definována podobně jako onen fiktivní normalizovaný pixel, by byla velmi užitečná. Taková jednotka ale bohužel v CSS (1, 2 ani 2.1) neexistuje.ta jednotka v CSS existuje a je to právě onen
px - užitečné by bylo, kdyby tuto definici (která není "náhradní" nýbrž doplňující, bohužel se slovem "should" a ne "must") respektovali důsledně vývojáři browserů, a kdyby se uživatelé (webdesignéři?) nehádali o to, který rádobyworkaround je lepší, nýbrž tlačili na vývojáře browserů, aby px interpretovali poctivě 
px obyčejný pixel výstupního zařízení. Je smutné, že pořád tvrdošíjně opakujete svou dezinterpretaci místo toho, abyste si přečetl, co je tam skutečně. Doufám, že aspoň ostatní se raději podívají do specifikace…
Přečtěte si, prosím, pořádně tu specifikaci.buď o mě máte velmi nízké mínění nebo nejste příliš důvtipný, pokud se domníváte, že zde cituji relevantní pasáže normy na základě něčeho jiného (asi božského vnuknutí?), než že jsem si je řádně přečetl (jak jinak bych věděl, co je relevantní?) k druhé možnosti se příliš nekloním, vzhledem k tomu, že Vaše poznámky shledávám dosti často trefnými a užitečnými; ovšem pravda, každý má občas slabší chvilky ... každopádně spolu s Vámi doufám, že zájemce o problematiku opravdu raději nahlédne do textu specifikace, aby se přesvědčil, že z mojí strany není veden spor opravdu o nic jiného, nežli o interpretaci slov "very different", čímž se dostávám do oblasti toho subjektivního výkladu, takže asi nemá - také vzhledem k výše uvedenému - smysl v diskusi pokračovat
hm, již poněkolikáté mám pocit, že mě zřejmě učili jinou češtinu i angličtinu, než používáte Vy ...
Chyba je totiž už ve vašem překladu: ono tam není napsáno relativní jednotka, ale že je definována vzhledem k (relative to) výstupnímu zařízení.
Relative units are:
...
Relativní (příbuzné?, poměrné, vzájemné?, vztažné?, vztahující se k, nikoli absolutní, úměrné) jednotky jsou:
...
tedy chcete říct, že i když jsou px "relativní k výstupnímu zařízení", tak to nejsou relativní jednotky, zvláště když jsou ve výčtu uvozeném slovy "Relative units are:"???
Jednotka px navíc není definována zorným úhlem, přečtěte si tu definici pořádně.
pokud chcete být striktní, tak px není definováno vůbec, je definován pouze "reference pixel", a o tom se praví "It is recommended that the reference pixel be the visual angle of ..."
blablabla ... a dokonce o 39 procent větší než ve třetím.
If the pixel density of the output device is very different from that of a typical computer display, the user agent should rescale pixel values.
CSS2, ze kterého byla původní definice jednotek převzata, vyšlo v roce 1998 - v té době typical computer display rozhodně nebyl devatenáctipalcový ... triviálním výpočtem zjistíme, že hodnoty uváděné pro px odpovídají celkem přesně patnáctipalcovému monitoru s rozlišením 1024×768 (90 dpi); jestliže např. u mého monitoru to vychází na 127 dpi, je tam oproti tomu rozdíl téměř o polovinu, což já tedy považuji za very different a tvrdím, že the user agent should rescale pixel values - pokud Vám takový rozdíl připadá zanedbatelný a browser by podle Vás neměl pixely přepočítávat, pak je slušně řečeno zajímavé, že Vám takový zanedbatelný rozdíl vůbec vadí v případě velikosti písma :-/
18.5.2005 12:46
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
px rozhodně hovadina není. Má to smysl v kombinaci s bitmapovou grafikou, která je samozřejmě v pixelech (i když se dá převzorkovat).
px používat… Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že naprostou většinu bitmapové grafiky (samozřejmě kromě fotek, ale u těch obvykle není důvod přizpůsobovat písmo jejich velikosti) by bylo možné nahradit vektorovu - ku prospěchu obou stran. Pronikání SVG do praxe je ale bohužel zatím hodně problematické…
px v CSS 2.1 nemá s bitmapovým pixelem prakticky co dělat ... ???
px je pixel výstupního zařízení. Pouze v případě, že se o pixelech nedá mluvit nebo mají příliš nepoužitelnou velikost, je tam náhradní definice jakéhosi fiktivního normalizovaného pixelu. Na všech normálních zařízeních (včetně třeba LCD projektorů) je ale px starý dobrý pixel.
Pouze v případě, že se o pixelech nedá mluvit nebo mají příliš nepoužitelnou velikost,ano, a ty případy jako určujete Vy? - CSS 2.1 nezavazuje user agent ke škálování
px v žádném případě, je tam pouze slovo "should", a to se vztahuje k "If the pixel density of the output device is very different from that of a typical computer display", přičemž co znamená "very different" není explicitně řečeno, takže rozhodne-li se browser, že to bude pro LCD projektor přepočítávat, tak je to stejně korektní, jako když se rozhodne, že to pro 1200 DPI tiskárnu přepočítávat nebude
xdpyinfo vetsinou ohlasuje tvrdosijne nenastavene 72x72) tak je to ze si vyrobce honi dpi aby to pak dobre vypadalo a rozmery odpovidaji ponorkovemu okenku na monitoru, vetsinou si ho clovek roztahne aby vyuzil cely monitor. A z monitoru leze porad stejna hodnota, takze pak uz to presne neni a nesedi to .
pt ktere maji pevne dany vztah k mm ... Pismo se zobrazi stejne velike jak na x palcovem monitoru v rozliseni xx, tak na notebooku s y palcovem lcd s rozliseni yy tak na papire s rozmerem z.a to je právě chyba, protože z papíru to čtu z podstatně kratší vzdálenosti než z "x palcového monitoru" nebo z "notebooku s y palcovým lcd", a tudíž na tom monitoru to potřebuju větší, než na papíře kurwadrát, proč tady píšu dvakrát to samé??? - stačilo říct tu první větu, že mistr jaksi neumí číst
. On si kazdy napise neco jako Arial, Helvetica, blablabla, sans-serif az na konci a co udela staricka sestka opera? Zarazi se na prvni helvetice, kterou v X najde jako bitmapovy font a pouzije. Vetsinou zobrazeny mimo rozmer bitmapy, takze je to kostrbate a hnusne. Na mnou nastavena citelna pisma se uz nedostane. Vim, ze zde je zcela jednoznacne na vine opera, ktera by mela mit alespon volbu ignorovat bitmapy, ale i tak. Kdyz se vetsina stranek (napr. abclinuxu zobrazuje naprosto korektne a normalne a z toho se clovek dostane na nejaky hnus, kde prvne musi hodit ctrl+g aby se to vubec dalo cist , tak to proste nastve. Pokud má grafik dělat něco pro web, měl by znát také něco víc než jak se ve fotošopu nakreslí obrázek.
Tiskni
Sdílej:
