Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
WEB obecne dost připomína dzungli. Možná na tom mají vinu ti takzvani WEBDesigneri co dělaji stránky ve Frontpage a mozna v tom bude něco víc. Obecně se používá design 2-3 sloupců v lepším případě, nekdo si se sloupci hlavu příliš neláme. Ale ono to má i několik výhod. Krátké řádky se čtou lépe. Nechápu tedy PROČ na každém druhém webu musi používat font-seze: (x-)small. Je to kontraproduktivní a nutí mě to používat sprostá slova při brouzdání. Proč si nemůžu zvolit velikost textu jakou chci? Můžu. Skoro každěj (znám hodně takových i uživatelů) si myslí, že nejlepší stánky jsou ty, kde je malej text, hodne pohybujících se reklam a obrazků spousty grafiky jako omalovánky a bilej (nebo jeste lip tmavě modrej text) ma černým podkladu. Jeste nejlepší je. když je podklad ve formě obrazku který se pomalu načítá a pozadí má stejnou barvu jako text. Kde se to na WEBu vzalo? Netvrdím, že stránky který delám já jsou ty správný ale kde se vzala tahleta snaha? Internet je informační médium a tak má jít především o informace.
Tiskni
Sdílej:
ja vetsinou pouzivam normal nebo em, ale snažim se aby byl text dostatecne kontrastni a citelny
normal je default, stejně jako 1em. Jakákoli jiná hodnota s jednotkou em je víceméně totéž, jako ta procenta, takže to, co jsem kritizoval.
Myslim, že hodnoty jako .9em jsou jeste celkem dobry ale kdyz nekdo udela xBODY { font-size: 11px; ...} Tohle mi připadne jako zverstvo.
pt než v px…
... velikost písma, je pořád lepší ji uvést vno tak za to bych také lynčovalptnež vpx…
pokud se bavíme o CSS 2.1, pak pt jsou jednotky absolutní, zatímco px relativní ... takže máme-li písmo o velikosti 8 pt, číst jej z papíru není pro většinu lidí problém, ale z monitoru, na který se obvykle díváme na větší vzdálenost, už to problém je; naopak px je definován zorným úhlem, takže by měl být přepočítán tak, aby na daném výstupním zařízení vypadal stále "stejně" ... navíc změnu měřítka relativních jednotek vetšina browserů triviálně umožňuje, narozdíl od absolutních (aneb bylo by asi divné, kdyby třeba na A4 se nevešla šířka 21 centimetrů
) (i když taky už jsem viděl nějakou funkci typu "lupa", která změnila měřítko všeho, vč. grafiky - tuším nějaká extension Firefoxu to byla?)
... mno, tož by mě zajímalo, co je za výhodu v těch pt?
pt mají smysl pro tisk (spolu s cm a mm), pro obrazovku ne. Tam mají smysl právě pixely.
px navíc není definována zorným úhlem, přečtěte si tu definici pořádně. Ta definice přes zorný úhel je tam totiž jen pro případy, kdy by skutečné pixely rastru výstupního zařízení měly příliš nesmyslnou velikost nebo že by výstupní zařízení žádný rastr nemělo. V běžných situacích (a to jsou všechny monitory PC) je px obyčejný a prostý pixel na monitoru.
A teď si představte jednoduchý příklad: na svém monitoru používám v Linuxu rozlišení 1400x1050 pixelů, zatímco ve Windows musím zvolit buď 1152x864 nebo 1600x1200 (1400x1050 neumožňují drivery grafické karty). Když zadám velikost písma jako (dejme tomu) 10pt, bude toto písmo ve všech třech případech stejně velké a stejné čitelné. Když ji vy zadáte jako (dejme tomu) 12px, bude ve druhém případě písmo na témže monitoru o 22 procent větší než v prvním a dokonce o 39 procent větší než ve třetím. Ve třetím případě bude písmo nečitelně malé, ve druhém nesmyslně velké. Můžete mi říct jediný rozumný důvod pro to, aby měl čtenář za jinak stejných podmínek v závislosti na zvoleném rozlišení grafické karty takto drasticky odlišné velikosti písma?
Pokud některý prohlížeč neumožňuje zvětšovat/zmenšovat písmo, jehož velikost byla zadána v jednotkách pt, je to jen a jen jeho svévole. Norma nic takového nenařizuje (ovšem ani nezakazuje) a většina prohlížečů (Gecko, Opera, KHTML) to umožňuje. Kdo zbývá? Ano, správně, MSIE; ale odvozovat něco od jeho chování by bylo poněkud pošetilé.
px je především klasický starý pixel. Ten totiž, ať je nám to milé nebo ne, stále potřebujeme a v mnoha situacích se bez něj neobejdeme (a teď nemluvím o velikosti písma). Náhradní definice je tam jen pro případy, že se o pixelech mluvit nedá nebo by se třeba i dalo, ale jsou nesmyslně malé nebo velké.
Souhlasím ovšem s tím, že jednotka, která by byla definována podobně jako onen fiktivní normalizovaný pixel, by byla velmi užitečná. Taková jednotka ale bohužel v CSS (1, 2 ani 2.1) neexistuje.
Souhlasím ovšem s tím, že jednotka, která by byla definována podobně jako onen fiktivní normalizovaný pixel, by byla velmi užitečná. Taková jednotka ale bohužel v CSS (1, 2 ani 2.1) neexistuje.ta jednotka v CSS existuje a je to právě onen
px - užitečné by bylo, kdyby tuto definici (která není "náhradní" nýbrž doplňující, bohužel se slovem "should" a ne "must") respektovali důsledně vývojáři browserů, a kdyby se uživatelé (webdesignéři?) nehádali o to, který rádobyworkaround je lepší, nýbrž tlačili na vývojáře browserů, aby px interpretovali poctivě
px obyčejný pixel výstupního zařízení. Je smutné, že pořád tvrdošíjně opakujete svou dezinterpretaci místo toho, abyste si přečetl, co je tam skutečně. Doufám, že aspoň ostatní se raději podívají do specifikace…
Přečtěte si, prosím, pořádně tu specifikaci.buď o mě máte velmi nízké mínění nebo nejste příliš důvtipný, pokud se domníváte, že zde cituji relevantní pasáže normy na základě něčeho jiného (asi božského vnuknutí?), než že jsem si je řádně přečetl (jak jinak bych věděl, co je relevantní?) k druhé možnosti se příliš nekloním, vzhledem k tomu, že Vaše poznámky shledávám dosti často trefnými a užitečnými; ovšem pravda, každý má občas slabší chvilky ... každopádně spolu s Vámi doufám, že zájemce o problematiku opravdu raději nahlédne do textu specifikace, aby se přesvědčil, že z mojí strany není veden spor opravdu o nic jiného, nežli o interpretaci slov "very different", čímž se dostávám do oblasti toho subjektivního výkladu, takže asi nemá - také vzhledem k výše uvedenému - smysl v diskusi pokračovat
hm, již poněkolikáté mám pocit, že mě zřejmě učili jinou češtinu i angličtinu, než používáte Vy ... 
Chyba je totiž už ve vašem překladu: ono tam není napsáno relativní jednotka, ale že je definována vzhledem k (relative to) výstupnímu zařízení.
Relative units are:
...
Relativní (příbuzné?, poměrné, vzájemné?, vztažné?, vztahující se k, nikoli absolutní, úměrné) jednotky jsou:
...
tedy chcete říct, že i když jsou px "relativní k výstupnímu zařízení", tak to nejsou relativní jednotky, zvláště když jsou ve výčtu uvozeném slovy "Relative units are:"???
Jednotka px navíc není definována zorným úhlem, přečtěte si tu definici pořádně.
pokud chcete být striktní, tak px není definováno vůbec, je definován pouze "reference pixel", a o tom se praví "It is recommended that the reference pixel be the visual angle of ..."
blablabla ... a dokonce o 39 procent větší než ve třetím.
If the pixel density of the output device is very different from that of a typical computer display, the user agent should rescale pixel values.
CSS2, ze kterého byla původní definice jednotek převzata, vyšlo v roce 1998 - v té době typical computer display rozhodně nebyl devatenáctipalcový ... triviálním výpočtem zjistíme, že hodnoty uváděné pro px odpovídají celkem přesně patnáctipalcovému monitoru s rozlišením 1024×768 (90 dpi); jestliže např. u mého monitoru to vychází na 127 dpi, je tam oproti tomu rozdíl téměř o polovinu, což já tedy považuji za very different a tvrdím, že the user agent should rescale pixel values - pokud Vám takový rozdíl připadá zanedbatelný a browser by podle Vás neměl pixely přepočítávat, pak je slušně řečeno zajímavé, že Vám takový zanedbatelný rozdíl vůbec vadí v případě velikosti písma :-/
px rozhodně hovadina není. Má to smysl v kombinaci s bitmapovou grafikou, která je samozřejmě v pixelech (i když se dá převzorkovat).
px používat… Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že naprostou většinu bitmapové grafiky (samozřejmě kromě fotek, ale u těch obvykle není důvod přizpůsobovat písmo jejich velikosti) by bylo možné nahradit vektorovu - ku prospěchu obou stran. Pronikání SVG do praxe je ale bohužel zatím hodně problematické…
px v CSS 2.1 nemá s bitmapovým pixelem prakticky co dělat ... ???
px je pixel výstupního zařízení. Pouze v případě, že se o pixelech nedá mluvit nebo mají příliš nepoužitelnou velikost, je tam náhradní definice jakéhosi fiktivního normalizovaného pixelu. Na všech normálních zařízeních (včetně třeba LCD projektorů) je ale px starý dobrý pixel.
Pouze v případě, že se o pixelech nedá mluvit nebo mají příliš nepoužitelnou velikost,ano, a ty případy jako určujete Vy? - CSS 2.1 nezavazuje user agent ke škálování
px v žádném případě, je tam pouze slovo "should", a to se vztahuje k "If the pixel density of the output device is very different from that of a typical computer display", přičemž co znamená "very different" není explicitně řečeno, takže rozhodne-li se browser, že to bude pro LCD projektor přepočítávat, tak je to stejně korektní, jako když se rozhodne, že to pro 1200 DPI tiskárnu přepočítávat nebude
xdpyinfo vetsinou ohlasuje tvrdosijne nenastavene 72x72) tak je to ze si vyrobce honi dpi aby to pak dobre vypadalo a rozmery odpovidaji ponorkovemu okenku na monitoru, vetsinou si ho clovek roztahne aby vyuzil cely monitor. A z monitoru leze porad stejna hodnota, takze pak uz to presne neni a nesedi to
.
pt ktere maji pevne dany vztah k mm ... Pismo se zobrazi stejne velike jak na x palcovem monitoru v rozliseni xx, tak na notebooku s y palcovem lcd s rozliseni yy tak na papire s rozmerem z.a to je právě chyba, protože z papíru to čtu z podstatně kratší vzdálenosti než z "x palcového monitoru" nebo z "notebooku s y palcovým lcd", a tudíž na tom monitoru to potřebuju větší, než na papíře kurwadrát, proč tady píšu dvakrát to samé??? - stačilo říct tu první větu, že mistr jaksi neumí číst
. On si kazdy napise neco jako Arial, Helvetica, blablabla, sans-serif az na konci a co udela staricka sestka opera? Zarazi se na prvni helvetice, kterou v X najde jako bitmapovy font a pouzije. Vetsinou zobrazeny mimo rozmer bitmapy, takze je to kostrbate a hnusne. Na mnou nastavena citelna pisma se uz nedostane. Vim, ze zde je zcela jednoznacne na vine opera, ktera by mela mit alespon volbu ignorovat bitmapy, ale i tak. Kdyz se vetsina stranek (napr. abclinuxu zobrazuje naprosto korektne a normalne a z toho se clovek dostane na nejaky hnus, kde prvne musi hodit ctrl+g aby se to vubec dalo cist
, tak to proste nastve.
Pokud má grafik dělat něco pro web, měl by znát také něco víc než jak se ve fotošopu nakreslí obrázek.