Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Tento krátký zápisek je víceméně pro mne samotného, něco jako zápisek poslední záchrany, až mi zase odejde nějaký disk
Ale třeba se bude hodit i někomu dalšímu (a hlavně mi určitě někdo sdělí, že jsem debil a mám to udělat úplně jinak - což je dost možná pravda a rád se poučím).
Používám displej notebooku a připojený externí monitor tak, že pro každý běží samostatná X a přepínám mezi nimi jako mezi konzolami - Ctrl Alt F7, Ctrl Alt F8. Důvody vysvětlovat nebudu, prostě se mi to tak hodí. Nedávno mi odešel disk a nějak jsem nedohledal žádnou kopii svých kdysi ručně vytvořených konfiguráků a nechtělo se mi to znovu vymýšlet, nejdříve jsem tedy trochu prohnal strýčka Googla. Ten mi však žádnou rozumnou odpověď (Twinview a Xineramy a podobných věcí prostou a hlavně fungující tak, jak si představuji) nedal, tak jsem si řekl, že by to snad mohl umět konfigurační program nvidie sám. Skuhraje nad nevlídností přexineramovaného světa prozkoumal jsem parametry a ejhle, ono to je úplně jednoduché. Tak tedy smazat xorg.conf a hurá na to:
První obrazovka, displej notebooku
nvidia-xconfig --only-one-x-screen --no-logo --use-display-device=DFP-0
Druhá obrazovka, externí monitor na DVI
nvidia-xconfig -o xorg.ext --only-one-x-screen --no-logo --use-display-device=DFP-1
A nastavení xdm/Xservers
:0 local /usr/bin/X :0
:1 local /usr/bin/X :1 -config xorg.ext
Toť vše. Přiznávám, že s grafikou a X nejsem zrovna kamarád a moc o nich nevím, tak se mi moc neposmívejte, jsem rád, že jsem zvítězil!
Pokud byste někdo znal lepší způsob nebo věděl o tom, jak donutit Linux (nebo grafickou kartu?), aby obrazovku, která není aktivní, nezhasnul, potěšilo by mě to, ale i bez toho v pohodě přežívám.
Tiskni
Sdílej:
xorg.conf:
Section "ServerFlags" Option "BlankTime" "0" Option "StandbyTime" "0" Option "SuspendTime" "0" Option "OffTime" "0" EndSection
Option "TwinView" "1" Option "metamodes" "DFP-0: nvidia-auto-select +0+0, DFP-1: nvidia-auto-select +0+0, DFP-2: nvidia-auto-select +0+0, DFP-4: nvidia-auto-select +0+0"Nastartuje to obraz na dvou monitorech a pak zobrazuje na externim (zavrene viko), na obou (otevrene viko), na internim (bez dokiny externiho monitoru). S tim DFP je vybec sranda, protoze kazdy konektor se mi hlasi po jinym DFP - display port je 4 (interni) nebo 2 (na dokine), DVI je 1, interni je 0, takze to skoncilo koupi extra dokiny, a stajne je to naprd, protoze se mi kazdy monitor (Dell v praci, Samsung doma) detekuje jinak, takze pri prepojeni je to na logout
Driv s tim nebyl problem. ale od te doby, co mi aktualizace BIOSu zabila kombinaci Fn-F8 na mem Dellu (kvuli pos*anejm widlim), tak uz prepinani nefunguje tak jednoduse...
))))))))