O.T.: Nemám slov ...

26.4.2010 23:17 | Čtvrtá cenová

Právě jsem se z rádia doslechl, že dneska je (ještě hodinu) světový den duševního vlastnictví... Nevím, jestli mám smíchy padnout na podlahu nebo vyhledat nejbližší psychiatrickou léčebnu, neboť asi nejsem normální, jelikož mi to nepřipadá normální... Mimozemšťania asi opravdu existujú a brúsia si na nás zúbky... Nebo si je brúsia už teď v našich mozcích?        

Komentáře

[pasmen]

Tak nejsi normální no, to se stává. Třeba by to mohl spravit Jílek?

[default]

Já bych to viděl spíš na Martina Douchu.

[Guess Who]

To víte, je potřeba nabušit lidem do hlavy, že myšlenky a informace je možné vlastnit, aby se tím vytvořil prostor pro další legislativu směřující k omezení občanských svobod a soukromí ve jménu "ochrany" duševního vlastnictví.

MMCH, nevíte kdy a jestli je světový den autorů?

[pasmen]

A ono není možné myšlenku vlastnit?

[Filip Jirsák]

U některých lidí zřejmě ne, leccos by to vysvětlovalo…

[pasmen]

Nechápu.

[Filip Jirsák]

Aby někdo mohl vlastnit myšlenku, musí nejdřív vůbec nějakou myšlenku mít, musí být schopen přemýšlet – a to se u některých lidí zdá být nepřekonatelným problémem.

[Guess Who]

To mě mrzí. Co vám na to radí lékař?

[pasmen]

A máš na mysli někoho konkrétního?

[Filip Jirsák]

Rozhodně to neměla být narážka na nikoho konkrétního v této diskusi.

[pasmen]

Já bych to odhadl jako narážku na politiky, ale možná se mýlím

[JS]

Ale blbost. Nekteri vlastni myslenek - a ani nejsou jejich! Treba takovy Rupert Murdoch.

[Jendа]

Když chce někdo vlastnit myšlenku, musí mít příslušný hardware, ve kterém by ji mohl udržet :-).

[xkesh]

A ono není možné myšlenku vlastnit?

Jelikož vlastnictví je přiznáním práva, záleží na tom, jestli vám ostatní okolo vás to vlastnictví přiznávají anebo ne. Takže ano, můžete myšlenku vlastnit, když vám to společnost nebo právní řád dovolí. Tedy nejdřív vám natlučou do hlavy, že toto vlastnictví existuje a pak si teprve můžete udělat z myšlenky majetek. Protože ale myšlenka (řekněme idea) má tu zvláštní vlastnost, že nejste obvykle s to, tento majetek zároveň užívat a fakticky ovládat, musí nastoupit ve společenské shodě právní represe pro ty, kteří by si vás dovolili "okrást", tj. použít samovolně "vaši" myšlenku, jejíž vlastnictví, a tedy v případě myšlenky nutně výlučné, vám společnost přiznala.

Teď už stačí jen libovolně posunovat hranice, odkdy myšlenka umožňuje institut duševního vlastnictví. Je to takový moderní ekvivalent magie neboli stvoření a ovládání reality nadřirozenými (virtuálními) silami. Mimo jiné institut vlastnictví umožnil vznik a fungování peněz, jak ho dnes známe, např. to, že peníze nemají vůbec žádný vztah k materiální realitě. Když dostane peníze, tak taky vlastníte pouze "myšlenku" a záleží na fungování společnosti, kolik a jestli vůbec tyhle peníze mají nějakou cenu. Bez toho se holt moderní společnost neobejde, to je základ naší virtuální prosperity.

[CEST]

Nejsou penize kryte zlatem?

Ja vim, rika se, ze ne. Pak ale nechapu, na co staty potrebujou nejaky centralni banky, aby si od nich penize pujcovaly, kdyz si teda staty muzou penize natisknout sami. Takze ty penizky asi necim kryty budou.

Navic, penize jsou hmotne. Penize si nemuzes privlastnit, aby nekomu jinemu nechybeli. Myslenka se muze rozmnozit, nikomu chybet nebude a pritom ji muzou mit vsichni lide.

Mozna by bylo zajimave natocit nejakej kratsi pribeh o tom, jak by svet vypadal, kdyby byly patenty a intelektualni vlastnictvi chranene zakonem uz od opic. Zvlast by me zajimalo, kam bychom se dostali s kolem, kdyz by si ho jedna osoba patentovala a nenechala ostatni kolo vyuzivat.

[pasmen]

Myšlenka se ale může rozmnožit jen za předpokladu, že ji její vlastník uvolní. Dějiny zásadně ovlivňovalo relativně malé množství jedinců. Podle mě měli/mají právo tvrdit, že jsou vlastníky svých myšlenek. Že se rozhodli se o ně podělit a lidstvo tak posunout kupředu, za to jim budiž chvála, nicméně toto nelze automaticky očekávat od všech. Každý kdo něco vymyslí, má právo s tímto nakládat, jak je jeho ctěná libost. Pokud vymyslím řekněme nové palivo do aut, pak je jen a pouze na mně, jestli se o to podělím, nebo si to budu syslit a profitovat z toho sám. Pokud bude někdo dost dobrý a přijde na to nezávisle na mně, rozhodne se myšlenku publikovat, pak ok. Já jsem přišel o živobytí a v tom spatřuji spravedlnost. S čím nesouhlasím jsou patenty. Nikdo by neměl druhému bránit přijít nezávisle na mně s tou samou myšlenkou. Ale stejně tak nesouhlasím, že myšlenky je možné někomu krást a šířit proti jeho vůli.

[Dalibor Smolík]

Nikdo by neměl druhému bránit přijít nezávisle na mně s tou samou myšlenkou. Ale stejně tak nesouhlasím, že myšlenky je možné někomu krást a šířit proti jeho vůli.
Když právě tohle se špatně dokazuje .. byla ta myšlenka ukradena nebo vznikla zároveň nezávisle na sobě? Historie ukazuje, že myšlenky vznikají často v jednu chvíli. Je to zejména proto, že vzniká potřeba něco řešit - a tak není náhoda, že se stejným vynálezem příjde více lidí najednou.

[Filip Jirsák]

Historie ale také ukazuje, že ještě daleko daleko častější je případ, kdy někdo myšlenku „ukradne“ a pak tvrdí, že na ní přišel nezávisle.

[Robo]

nejaky link by na toto tvrdenie mate? ja to vidim presne naopak; vo vede plati, kto prvy publikuje ten ma zasluhy; pripady, ktore popisujete su velmi zriedkave a velmi rychlo a jednoducho sa da dokazat, ze dany clovek klame

[Filip Jirsák]

Spousta sporů o patenty, plagiáty výrobků, spory o původnost autorských děl…

[Robo]

spory maju dokazovat vase tvrdenie?

[Filip Jirsák]

Ano. Ten spor se vede o to, že dva subjekty tvrdí, že oni danou věc vymysleli jako první a ten druhý ji okopíroval.

[tsLnox]

To je fakt, Jára Cimrman pozdě přicházející je důkazem

[Dalibor Smolík]

Přesně na něj jsem myslel

[pasmen]

Já chápu, že to lze velmi těžko, pokud vůbec, dokázat. Ale filozoficky si myslím, že takto je to správně. Kámen úrazu vidím v tom, že někteří jsou i proti této filozofii, tedy že myšlenky každého z nás patří všem. Kdyby jim vadili praktické věci typu vymahatelnost duševního vlastnictví a jeho prokazování, pak OK, v tom vidím také problém. Ale nikdo mi přeci nemůže upřít právo říct "toto jsem vymyslel já, je pouze na mně, jak s tím naložím".

[Robo]

no treba oddelit priznanie autorstva (napr. vo vede plati, kto prv vypublikuje, ten ma zasluhy) a ekonomicke vyuzivanie danej myslienky (patenty a pod.). Osobne si myslim, ze patenty su negativny zasah do volneho trhu. Teoria volneho trhu okrem ineho pocita s dokonalou informovanostou subjektov, ziadnymi barierami na informacie a neexistenciou monopolou. IMHO patenty vnasaju na trh nestabilitu a poskodzuju celu spolocnost. Zastanci patentov argumentuju motivaciou subjektov inovovat avsak ekonomicka teoria hovori aj o vyhode, ktoru ma tzv. first mover, ktory pride prvy s danou myslienkou na trh. Kopirovanie nie je take jednoduche a kym zvysok trhu zareaguje uplynie cas, pocas ktoreho ma dany subjekt tak ci tak monopolne postavenie. Ako priklad mozno z nedavnej uviest uvedenie iPhonu alebo iPadu. Hocikto ma moznost vytvorit podobne alebo lepsie zariadenie, ale nikto sa absolutne nechyta a keby aj bolo na trhu rovnako kvalitne zariadenie (co IMHO doteraz nie je), marketingovo uz Apple (tym, ze prisiel prvy) vsetkych prevalcoval.

[Filip Jirsák]

Když píšete o patentech, bylo by dobré zmínit, jakou variantu myslíte. Patent může být ochrana mé myšlenky (ale pokud někdo druhý přijde na podobnou věc sám, patent se na něj nevztahuje), ale také to může být ochrana prvenství (a když něco podobného vymyslí někdo jako druhý, má smůlu). To první nemá vliv na monopolnost trhu o nic větší, než třeba běžná výroba nebo služby.

[pasmen]

Stejně tak je ale v každé ekonomické příručně zřetelně zdůrazněno, že dokonalá informovanost neexistuje Právě tato míra neinformovatelnosti je vyjádřena mírou rizika, které vzniká tím, že neučiníme ideální rozhodnutí na základě kompletních podkladů. Za další si nemyslím, že vlastnictví myšlenky mi přímo dává prostor k vytvoření monopolu. Myšlenka je zdrojem inovace, hnacího motoru podnikání. Nicméně každý motor potřebuje palivo, každý vůz potřebuje řidiče. Dobrá myšlenka se může proměnit v zisk pouze za předpokladu, že je dobře uchopena a zpracována. A to ne vždy a všude platí. Z druhé strany, monopolem se může stát i podnik, který s žádnými inovacemi nepřichází. Vyhlédne si pouze tu malou garážovou firmičku s dobrou myšlenkou, a z pozice silnějšího ji prostě sežere.

[JS]

A proc neni ochrana fyzickych majetkovych prav zasahem do volneho trhu? Vzdyt si muzete vzdycky na volnem trhu najmout soukromou ochranku, ktera zabrani tomu, aby vam ten majetek nekdo ukradl, nebo ne?

[Filip Jirsák]

Ja vim, rika se, ze ne. Pak ale nechapu, na co staty potrebujou nejaky centralni banky, aby si od nich penize pujcovaly, kdyz si teda staty muzou penize natisknout sami. Takze ty penizky asi necim kryty budou.

Skoro jste si sám odpověděl. Peníze kryté ničím nejsou, a tomu, aby si stát nenatiskl tolik peněz, kolik potřebuje, brání právě oddělení centrální banky od státu – v alespoň trochu slušném státě právě centrální banka nesmí podlehnout vládě a natisknout jí další peníze, když je vláda potřebuje.

Ještě zajímavější je to u bezhotovostních peněz, ty nevytváří ani centrální banka, ale komerční banky – centrální banka pak tuhle tvorbu peněz reguluje mírou povinných minimálních rezerv a dalšími nástroji, kterými může ovlivňovat připravenost banky splácet své závazky. Problém je, když to generování nových peněz nad „přirozenou“ míru nepřepískne jedna banka, ale celý trh – to pak chvíli funguje a všechno roste, ale pak ta bublina praskne. Jak to vypadá potom, to teď všichni vidíme.

[kotyz]

Příloha:

• Kcs.jpg (32778 bytů)

uz davno ne, bejvali kryty zlatem (a bylo to na nich napsany). snad jeste nekdy v 70. letech. dneska uz by to neslo, je moc penez a malo zlata.

[Let_Me_Be]

No, ale porad je ceska mena kryta statnim pokladem. Kdyz jsem to pocital tak vychazeno nekde mezi 1:1000 a 1:10000 (bohuzel uz nevim presne).

[kotyz]

no ale uz ne v plny vysi jako kdysi. tak velkej poklad proste nemame ...

[xkesh]

Nejsou penize kryte zlatem?

Ale no tak.

Pak ale nechapu, na co staty potrebujou nejaky centralni banky

Myslím, že otázka stojí jinak, na co vlastně potřebujou centrální banky nějaký státy... odpověď je, že prakticky na nic. Teoreticky pro uchování zdání legálnosti toho, co provozujou. To taky ale třeba časem přejde.

Navic, penize jsou hmotne.

Ale fuj. Kdyby byly hmotné, nemohly by se množit donekonečna. A na tom stojí celé finančnictví. Na to se přišlo poměrně záhy, že hmotné peníze nefungujou tak, jak by bylo třeba (jako virtuální vyjádření vlastnického práva, které je možné jejich pomocí dočasně přenášet a tak produkovat z ničeho něco). Proto i když se to lidem, co považují peníze jen za prostředek směny, moc nelíbilo, bylo třeba oprostit se od jakékoliv závislosti peněz na reálné skutečnosti. Stejně jako je právní fikce vlastnictví, tak jsou právní fikce i peníze, ve své podstatě. Proto lze nejvíc peněz namnožit nikoliv výměnou něčeho za peníze, tady jste vždy omezeni realitou, ale výměnou peněz za ještě víc peněz (půjčování na úrok). Tady nejste omezeni ničím... pakliže vy jste ten, kdo ty peníze vydává. Tedy... jste omezeni existující všeobecnou důvěrou v to, že ty peníze nějakou cenu mají. To je ale nezávislé na skutečnosti. K tomu potřebují banky stát. Ještě. Možná.

Penize si nemuzes privlastnit, aby nekomu jinemu nechybeli.

Ne, ale můžete je půjčit tak, aniž by vám zároveň cokoliv chybělo, a dostat nazpět víc, než jste půjčil. To je to pravé kouzlo peněz. Proč vám nebude nic chybět? Protože peněz se nenajíte a když je nepůjčíte, tak vám k ničemu nejsou. To samozřejmě neplatí pro chudé lidi, to platí pro banky. Chudí lidé potřebují peníze jen jako prostředek směny, takže nechápou, co na tom ti bohatí vidí. Proto taky zůstávají chudí.

[Guess Who]

A ono je možné myšlenku vlastnit nějak jinak než uchovávat jí v paměti a nikomu o ní neříkat?

[pasmen]

Ano. Onu myšlenku se například rozhodnu poskytnout podniku, jehož jsem zaměstnancem. Nebo na této myšlence rovnou založím podnikání (spíše tedy na aplikaci této myšlenky). V takovém případě se ona myšlenka stává součástí podnikového know-how a je normálně obchodovatelná. A jak asi víte, know-how si každý chrání, neb to je právě to, čím lze získat před konkurencí náskok. Tudíž bych nepředpokládal, že jakmile toto know-how poskytnu prvnímu zákazníkovi, on ji neprodleně uvolní veřejnosti.

[Filip Jirsák]

Ale je možné myšlenku i zveřejnit a stále ji vlastnit. Třeba takový dům můžu také zpřístupnit veřejnosti (pronajímat v něm byty, otevřít obchod přístupný každému) a přesto jej dál vlastnit. To je právě výhoda vlastnického práva (u hmotných i nehmotných věcí), že něco vlastní ten, koho společnost jako vlastníka uznává, nikoli jen ten, kdo je schopen vlastnictví uhájit s kyjem v ruce.

[pasmen]

Pokud máš na mysli třeba něco na způsob franchisingu, pak proti tomu nic nemám. Dočasně poskytnu někomu dalšímu know-how, ale stále jde o _mé_ know-how. Pokud máš na mysli něco na způsob patentů, tam už mi to trochu smrdí. A například s domem bych to asi nesrovnával. U domu je problém v tom, že ten je mimo jiné určen svou přesnou lokací. Tedy nelze přijít nezávisle se zcela stejným domem (tzn. i na stejném místě). Zatímco (alespoň teoreticky) lze příjit nezávisle se zcela stejnou myšlenkou.

[Filip Jirsák]

Myslím i zveřejnění myšlenky, tedy třeba autorské dílo nebo „rozumný patent“ (takový, který přináší něco skutečně nového a nevztahuje se na případy, pokud někdo jiný na to samé přijde skutečně nezávisle). Srovnání s domem nebo jinou hmotnou věcí podle mne není problém – můžu vlastnit úplně tu samou věc, jako někdo druhý, ty věci si můžeme prohodit, aniž by se to poznalo; typové domy v řadové zástavbě sice pořád můžeme rozlišit přesným místem a pořadím, přesto by jejich záměna byla možná. Stejně tak mohou dva lidé vlastnit dvě různé myšlenky, které vypadají stejně a jsou vzájemně zaměnitelné. Problém u myšlenek je rozlišit, kdy jde o dvě myšlenky a kdy o jednu a tu samou. I když to někdy bývá problém i u věcí.

[Dalibor Smolík]

Tudíž bych nepředpokládal, že jakmile toto know-how poskytnu prvnímu zákazníkovi, on ji neprodleně uvolní veřejnosti.
No tak na to bych rozhodně nespoléhal ..

[Filip Jirsák]

To právě záleží na tom, zda žijete ve společnosti, kde platí právo a dohoda, nebo ve společnosti, kde platí právo většího klacku.

[Robo]

ja si myslim, ze prave to vase pravo a dohoda spolocnosti skodi; a o ziadnych klackoch nikto nehovori, len vy

[Filip Jirsák]

Pokud neplatí dohoda mezi dvěma lidmi, platí už jen právo silnějšího. Vy znáte nějakou třetí variantu? Tvrdit, že dodržování dohod společnosti škodí, je pěkný nesmysl – bez toho byste si ani nekoupil v obchodě rohlík.

[pasmen]

Pokud toto know-how poskytnu za úplatu, jaký profit by z toho můj zákazník měl, kdyby je dál předával bezplatně? Mluvím ale samozřejmě o podnicích v pravém slova smyslu, jejichž motivem je zisk. Ne o ruzných sdruženích, která budou tato know-how skupovat právě proto, aby je mohli poskytnout veřejnosti. Ty by ale z dlouhodobého hlediska stejně asi nebyly udržitelné.

[Dalibor Smolík]

Pokud toto know-how poskytnu za úplatu, jaký profit by z toho můj zákazník měl, kdyby je dál předával bezplatně?
Já jsem měl na mysli lidský faktor. Pár panáků a piv, zapomenutý notebook v hospodě, vykradená kancelář a tak

[Guess Who]

Chápu váš pohled. Problémem je, že myšlenka může napadnout víc lidí, někdo se může danou myšlenkou inspirovat, jiný může myšlenku převzít (kopie do jiné nervové soustavy), apod. - nemyslím, že myšlenku lze "vlastnit" stejně exkluzivně jako hmotný statek, a myslím si, že by ani neměla existovat legislativa, která by "vlastnictví" myšlenky v podobném duchu zaštítila.

[Filip Jirsák]

Vždyť pro hmotný statek je to úplně to samé. Až dávno neplatí, že moje je to, od čeho dokážu fyzicky klackem odehnat ostatní. Moje je to, k čemu mám vlastnická práva, která mohou být třeba někde zapsána. O baráku nebo akciích může klidně tvrdit deset lidí, že je vlastní, tj. jejich vlastnictví není nijak exkluzivní. Exkluzivní vlastnictví vzniká až tak, že se dohodneme, že za vlastníka uznáváme toho, kdo je někde jako vlastník zapsaný. To ale můžeme stejně použít i pro nehmotné věci.

[xkesh]

vlastnictví vzniká až tak, že se dohodneme, že za vlastníka uznáváme toho, kdo je někde jako vlastník zapsaný. To ale můžeme stejně použít i pro nehmotné věci.

A pro obranu vlastnických práv k těm nehmotným věcem potřebujeme právě spoustu nehmotných a co nejtotalitnějších klacků na odhánění. Právě proto, že věci nehmotné nejsou omezeny hmotou, nemůže být ochrana jejich vlastnictví nějak omezená. Např. jinými právy atd. Musí být prostě totální a všudypřítomná. To vyplývá ze samotné podstaty vlastnictví nehmotných statků.

[Filip Jirsák]

Jaký je rozdíl v tom, když je na nějakém papíře napsáno, že já jsem vlastník baráku, a v tom, když je na tom samém papíře napsáno, že jsem vlastník postupu, jak ten barák postavit?

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Tak zejmena v tom, ze zatimco jeden barak nemuze vyuzivat hodne lidi, aniz by se navzajem neomezovali, u postupu to mozne je. Proto je v prvnim pripade rozumne zavest koncept vlastnictvi baraku, v druhem pripade je to krajne pochybne.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Ma byt samozrejme 'aniz by se navzajem omezovali'.

[Filip Jirsák]

Tady se ovšem nebavíme o využívání, ale o vlastnickém právu. Které je v obou případech dáno tím, že je někde něco zapsáno a ostatní to respektují.

Ostatně ani v tom neomezeném využití nemáte pravdu. Stejným postupem budete stavět stále stejné baráky, ale lidé se chtějí odlišovat. Takže čím víc baráků stejným opstupem postavíte, tím méně budou ostatní chtít využít stejný postup. Takže i v tomto případě se lidé navzájem omezují.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Tady se ovšem nebavíme o využívání, ale o vlastnickém právu

Ano, ale ta kolize v uzivani je pricina vzniku vlastnickeho prava jako takoveho.

Takže čím víc baráků stejným opstupem postavíte, tím méně budou ostatní chtít využít stejný postup. Takže i v tomto případě se lidé navzájem omezují.

Mozna budou mene chtit, ale stale jim v tom nikdo nebude branit ci omezovat.

[Filip Jirsák]

Ta kolize v užívání ale platí v obou případech. Rozdíl je v tom, kolik je potřeba užití – u mobilního telefonu je to jeden člověk, u pastviny, lesa, náměstí to mohou být desítky či stovky tisíc lidí, podobně je to u nehmotných věcí. O bránění nebo omezování nejde už vůbec – když si budete chtít odpočinout sám v lese, a bude tam dalších deset tisíc lidí, nebude vám nikdo fyzicky bránit ve vstupu, ale prostě vy nebudete chtít. Pořád jde jen o to, že někdo chce získat nějaký užitek a někdo jiný umí ten užitek obstarat. Zda ten užitek souvisí s nějakou fyzickou věcí více či méně, na tom vůbec nezáleží.

[kralyk z abclinuxu]

Pořád jde jen o to, že někdo chce získat nějaký užitek a někdo jiný umí ten užitek obstarat.

Když autor vydá autorské dílo a koupí si ho zákazník člověk, tak v té chvíli už ten užitek mohou obstarat dva lidi. Když si to koupí druhý zákazník, umí najednou i on obstarat užitek. Tomuhle má autorský zákon, pokud vím, bránit.

S fyzickými věcmi to tak imho není - pokud někdo poskytne užitek odpočinku v lese, nemůže klient poskytnout stejný užitek dál...

[Filip Jirsák]

Pokud platí právo, nemůže ten užitek obstarat nikdo jiný, než vlastník – v obou případech. Pokud platí právo většího klacku, může ho v obou případech obstarat někdo jiný (vlastník kopie, ten, kdo je momentálně v lese a může někomu jinému fyzicky ve vstupu zabránit).

[kralyk z abclinuxu]

Já mluvil o fyzické podstatě, čili bez ohledu na případné zákony... Například pronajmout dům nemůžu ekvivalentně více lidem. Když ho pornajmu/prodám dvoum, už z toho budou mít menší užitek, než když do pronajmu jednomu. A větší počet lidí se tam ani třeba nevejde. To samý třeba auto - taky můžu prodat vždy jen jedno auto.
Kdežto digitální autorské dílo můžu kldině nabídnout nekonečnému počtu lidí.

Čili čistě teoreticky jsou producenti autorských děl ve výhodě, protože mohou jedno dílo prodat N-krát, to ostatní nemohou.

[Filip Jirsák]

Co vám brání pronajmout ten dům milionu lidí? Nebo prodat jim všem totéž auto?

[default]

Představ si, že on je ten zákazník.

Co vám brání pronajmout ten dům milionu lidí? Nebo prodat jim všem totéž auto?

Zvýrazněná slova jsou ten problém. Ale ono je jednodušší složitě vymejšlet Samoobsluhy tvůrčích monopolů, než na rovinu říct: "Já platit nechci. Já chci všechno zadarmo."

[kralyk z abclinuxu]

Ano, jistě. Věčný argument. Jsi proti autorským dílům? Nechceš platit! Chceš, aby autoři vymřeli hlady! Na hranici s tebou!

Jedinné co chci je, aby nebylo lidem produkujícím autorská díla umožněno na nich vydělávat tímto způsobem, protože to je nefér vůči ostatním povoláním, kde to zdaleka tak snadné nemají. A navíc to přináší nepříjemné postraní účinky...

[default]

Nějak jsem si nevšimnul, že by moji rodiče z umění bohatli a byli na tom líp, než ostatní povolání.

[kralyk z abclinuxu]

Co dělaj?

[default]

Hrajou na housle v orchestru. Mamka ještě učí housle ve škole, aby bylo na jídlo.

[kralyk z abclinuxu]

Aha. Já jsem ale nemluvil o umělcích, nýbrž o producentech autorských děl. Což nemusí být umělec a umělec nemusí tvořit autorské dílo. Mám známýho co hraje ve filharmonii, taky nevydělává nějaký závratný částky.
Tam to skutečně je stejný nebo třeba i těžší než v ostatních povoláních. Záleží samozřejmě co je účelem toho orchestru - jestli se živit koncerty, nebo nahrávat autorská díla.

[Filip Jirsák]

Co je na tom nefér? Chcete bydlet v tomto domě za těchto podmínek? Ano – ne. Chcete užívat autorské dílo za těchto podmínek? Ano – ne. Jednoduché, úplně stejné pro hmotné i nehmotné věci, vždy záleží na dohodě.

[kralyk z abclinuxu]

Jistě. Právě vysvětluji důvody, proč odpovídat na otázku "Chcete užívat autorské dílo za těchto podmínek?" ne.

[Filip Jirsák]

Příště by bylo dobré to napsat rovnou. Když odpovídáte ne vlákně o tom, proč vlastnické právo je nebo není stejné pro hmotné i nehmotné věci, tak nějak se předpokládá, že dokud neuvedete něco jiného, píšete stále k tomuto tématu.

[kralyk z abclinuxu]

Když odpovídáte ne vlákně o tom, proč vlastnické právo je nebo není stejné pro hmotné i nehmotné věci, tak nějak se předpokládá, že dokud neuvedete něco jiného, píšete stále k tomuto tématu.

Ale to bylo stále k tomu tématu: Na otázku "Chcete užívat autorské dílo za těchto podmínek?" odpovím "ne" právě proto, že vlastnické právo není stejné pro hmotné vs. nehmotné věci, respektive důsledky toho práva způsobují významné rozdíly.

[kralyk z abclinuxu]

Co vám brání pronajmout ten dům milionu lidí?

Nic. Ale ti lidé z toho těžko budou mít stejný užitek, jako kdybych ho pronajal jednomu.

Nebo prodat jim všem totéž auto?

To je stejné, těžko můžu jedno a totéž auto prodat milionu lidí, tak, aby ho měl každý pro sebe.

Tohle u autorského díla neplatí. Ten můžu klidně prodat jednomu nebo milionu lidí a stále z něj budou mít ten samý užitek, nebudou si ho muset pujčovat, atd...

[Miloslav Ponkrác]

To ovšem platí jen v mikroekonomii.

Taková banka dokáže stejnou tisícovku půjčit třeba deseti lidem najednou a všichni s ní platí, jako kdyby jí měli.

[Dalibor Smolík]

[Filip Jirsák]

Úplně stejně to platí i pro autorská díla. Zkuste říct majiteli originálu třeba od Picassa, že máte to samé dílo taky – myslím, že ho nepotěšíte, naopak se s vámi bude chtít soudit.

[Dalibor Smolík]

A pak se ukáže, kdo má originál a kdo falzum.

[kralyk z abclinuxu]

Jak tohle aplikuju například na film nebo hudební CD?

[Dalibor Smolík]

Tam se to dá aplikovat na vlastníky originálních CD/DVD versus vlastníky těch vypálených doma.

[kralyk z abclinuxu]

No to teda nevim nevim. Originální CD není imho o nic moc cennější než vypálené. Rozhodně se to absolutně nedá porovnat s originálem od Picasa.

[Filip Jirsák]

Třeba tak, že hudební CD, které jste za jeden den slyšel už desetkrát, nechcete slyšet po jedenácté. Nebo tak, že CD s dechovkou nechcete slyšet ani jednou. Prostě z něčeho máte různě velký užitek, přičemž onen užitek je funkce mnoha proměnných, u každého trochu jiná. Množství lidí, se kterými se o ten užitek dělíte, může a nemusí být jednou z proměnných té funkce.

[kralyk z abclinuxu]

Množství lidí, se kterými se o ten užitek dělíte, může a nemusí být jednou z proměnných té funkce.

Ale já se přece o tem užitek vůbec s nikým nedělím - jedna obvyklá licence na jedno autorské dílo, třeba CD/DVD, obykle platí jen pro jednoho člověka, čili mám to pro sebe a s nikým se o to nedělim, ne? Imho právě v těch podmínkách se obvykle stanovuje, že se o to nesmím s nikým dělit.

[Filip Jirsák]

Užitek máte z užití autorského díla, ne z licence.

[kralyk z abclinuxu]

Až dávno neplatí, že moje je to, od čeho dokážu fyzicky klackem odehnat ostatní. Moje je to, k čemu mám vlastnická práva, která mohou být třeba někde zapsána.

Není to tak jednoduché. Právo klacku stále funguje, akorát na trochu jiné úrovni než dířv. To, že mám vlastnická práva k něčemu, je jen jinak vyjádřená forma toho klacku. V podstatě se 2 (nebo búno N) lidí dohodne ve stylu "já nepůjdu s klackem dobývat tvoje auto, a stejně tak ty nepůjdeš dobývat s klackem moje auto, ok?" ... "Ok, tak fajn. Pojďmě to zapsat, ať to je černý na bílým" ... "Ok".

Čiliže ten klacek tu stále je, akorát ho člověk nemusí obvykle brát to ruky, stačí pohrozit možností, že ho vezmu do ruky.

[pasmen]

Lze ji vlastnit stejně exkluzivně, jako třeba ochranou známku. Pokud třeba založím společnost KokaKola, mám takové tušení, že se někdo ozve. Stejně tak se může ozvat někdo, kdo se mou myšlenkou inspiroval více než je zdrávo. Vždy musí být rozhodnuto, do jaké míry jde o originální nápad a do jaké o plagiát. Ale jak už bylo řečeno někde výše, ono to není tak jednoduché. Ve chvíli, kdy si budu syslit své nápady příliš dlouho, může se stát, že mě někdo předběhne. Někdo s lepším marketingem, lepší nabídkou. V tom případě už mi je moje intelektuální prvenství k ničemu. Ale to je v pořádku, toto je riziko, s kterým je nutné, jako při jakémkoliv obchodování, počítat.

[Bluebear]

A ono není možné myšlenku vlastnit?

Z hlediska fyziky je koncept vlastnictví, ať fyzického nebo duševního, zcela fiktivní a nedává žádný smysl.

U duševního vlastnictví je, řekl bych, nesmyslnost toho konceptu obzvlášť dobře viditelná, ale to je věc názoru.

[pasmen]

Jakákoliv makroskopická věc je z hlediska fyziky naprosto fiktivní.

[Zdeněk Štěpánek]

To já jsem včera na Dancerádiu slišel nejenom tohle, ale o pár hodin pozdějc taky to, že "dneska je den kozotřesení", tak holky, třeste kozama...

Myslím že to spraví náladu

Zdeněk

[kotyz]

den kozotreseni se mi teda libi mnohem vic

[merlyn]

Hlavne to holky brutalne nevychytaly, a ten papez co to rikal mel pravdu

[Bluebear]

Ony existují světové dny, týdny, měsíce, ba i celé roky všeho možného. Nevím, jestli existuje kalendář, který by zachycoval všechny, které byly vyhlášeny, ale u každého týdne by tam byl celkem slušný seznam. Zrovna tohle bych neřešil.

[Zdeněk Štěpánek]

Staci jen trochu googlit, kazdej den je den neceho...

[default]

Zrovna tohle bych neřešil.

Zrovna tohle se hodí do krámu Tvůrčím monopolům a Autorským supermarketům.

[default]

Kdyby v tom zápisku ještě sepsul Windows a komerční software a zahajloval, jak je Linux súpa dúpa gangsta geeky kúl, dostal by Tučňáčka. Leč tak neudělal…

[podlesh]

Jedna věc mě zaujala: jeden z mála blogpostů týkající se zaměření serveru je označen jako offtopic

[Miloslav Ponkrác]

Zaměření serveru už se změnilo. Možná jste si toho nevšiml, ale abclinuxu.cz bylo prodáno panu Jílkovi. Od této doby jsou zde tvrdě zakázány články o Linuxu, ostatní témata se zatím tolerují, ale pan Jílek upozorňuje, že tak nemusí být navždy.

Jen díky nepozornosti pana Jílka zatím unikají některé zprávičky, které píší o zakázaných tématech. Ale jedno je jisté, poradna půjde pryč.

[Robert Krátký]

označen jako offtopic

Označil ho tak ovšem sám autor.

[k0k0tE]

Ano, použij google co tím vlastně je myšlenonebo stránky upv.cz , nebudu se tady o tom rozepisovat a pak si klidně k tomu psychoušovi zajdi, jestli ti to udělá radost