Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
29.3.2010 13:35
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
-1
S CentOSem nemám přístup do RHN a to je to co bych se chtěl naučit.
29.3.2010 15:53
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
29.3.2010 16:20
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
Já jsem si nevšiml, že by existovala nějaká „enterprise sféra Linuxu“. Co si pod tím mám představit? Velká spousta produkčních serverů funguje bez jakýchkoliv „enterprise“ distribucí.
Mezi citáty Billa Gatese nejvíc vyniká tento:
Microsoft looks at new ideas, they don't evaluate whether the idea will move the industry forward, they ask, 'how will it help us sell more copies of Windows?'
Myslím, že tento citát dává naprosto jasnou odpověď na otázku, proč jsou „enterprise“ produkty Microsoftu dostupné studentům bezplatně.
Stojí za to zamyslet se nad tím, jaká strategie drží Microsoft na první pozici. Koupil si v podstatě celé české základní i střední školství. Smlouvy s Microsoftem jsou natolik omezující, že pořídit do školy desktop s jiným softwarem než od Microsoftu je prakticky nemožné. Pak není divu, že základní a střední školství produkuje samé potenciální klienty Microsoftu.
A když ten „hodný“ Microsoft po nějakých deseti letech orthodoxní výuky IT, která nic jiného než Microsoft nezná, nabídne vysokoškolským studentům bezplatně nějaký software, není divu, že někteří z nich ani v tomto okamžiku nezačnou uvažovat racionálně. Uzavřené prostředí, na kterém se nic nenaučí, a všudypřítomný vendor lock-in už považují za něco samozřejmého a nepřipadá jim to špatné.
Nechápu, k čemu je to dobré. Je v té distribuci nějaký převratný a nepostradatelný software, pro který neexistuje volně dostupná alternativa?
Pokud to dobře chápu, cena za RHEL není žádný licenční poplatek. Je to pouze cena za jakési služby, nejspíš online podporu, případně přístup k nějakým „bonusovým“ repository.
Purchasers receive an annual subscription to Red Hat Network which doubles as a management tool and update repository. You will have access to download all current and new releases of the Red Hat Enterprise Linux.
Tohle ovšem mají všechny distribuce zcela zdarma. Pořád nějak nechápu, za co by měl někdo dát $30 nebo $60. V čem je ta přidaná hodnota?
U těch věcí, které nejsou open-source, mám vždy sto chutí se zeptat, jak dobře podporují SPARC a Itanium.
Ta „certifikace“ asi znamená, že když budu mít problém s Oracle na RHEL, můžu ječet, zatímco v případě „necertifikovaných“ distribucí se jejich zákaznická podpora se mnou nebude chtít bavit. Jenže když už mám nějakých 300 litrů na Oracle, pak určitě nebudu mít problém koupit si RHEL, že jo. Pokud jsem student a chci jen experimentovat s tou zdarma dostupnou verzí Oracle, stačí mi k tomu zcela libovolné distro, protože žádná komerční podpora tam v tomto případě není. Zároveň není důvod, proč by to například na ArchLinuxu neběželo.
Ta právní ochrana řeší hypotetický problém, u kterého je mizivá šance, že by se někdy mohl dotknout Evropy, České republiky nebo plošně všech firem používajích Linux.
Nepochybuji o tom, že RHEL je kvalitní a prověřené řešení a že firmy, které si ho koupí, velmi dobře vědí, co dělají. Ale nevidím tam žádné výhody, které by mě jako studenta zaujaly.
U těch věcí, které nejsou open-source, mám vždy sto chutí se zeptat, jak dobře podporují SPARC a Itanium.Podle mě stejně dobře/špatně, jako open source produkty.
Ta „certifikace“ asi znamená, že když budu mít problém s Oracle na RHEL, můžu ječet, zatímco v případě „necertifikovaných“ distribucí se jejich zákaznická podpora se mnou nebude chtít bavit.Tak nějak, akorát že to "ječet" znamená nechat to dotáhnout do funkčního stavu.
Jenže když už mám nějakých 300 litrů na Oracle, pak určitě nebudu mít problém koupit si RHEL, že jo.Takhle to nefunguje, peněz je vždy omezeně a potřeb je desetkrát víc. Musíte se rozhodnout za co je dáte. 10 tisíc nebo kolik ročně za garantovanou podporu místo 10 tisíc měsíčně nějakému studentíkovi který si něco bastlí a když se učí na zkoušky tak věci měsíc stojí -- se docela vyplatí.
Zároveň není důvod, proč by to například na ArchLinuxu neběželo.Ano, ale tady nejde o nějaké "by aby možná", ale o to jestli to poběží nebo ne a kdo to zaplatí když ne. Já myslím, že byste si nepřál, aby např. přestala téct voda, jakmile v Archu propustí špatný update.
Ta právní ochrana řeší hypotetický problém, u kterého je mizivá šance, že by se někdy mohl dotknout Evropy, České republiky nebo plošně všech firem používajích Linux.V roce 2000 byla podle "expertů" mizivá šance na to, že se stane něco čemu se dnes říká "válka s terorismem".
Nepochybuji o tom, že RHEL je kvalitní a prověřené řešení a že firmy, které si ho koupí, velmi dobře vědí, co dělají. Ale nevidím tam žádné výhody, které by mě jako studenta zaujaly.Ono to také není "do každé domácnosti". Myslím, že jako student ale můžete alespoň přičichnout k tomu, jak ta enterprise distribuce funguje, tj. to, co jsem se snažil svým příspěvkem nastínit.
29.3.2010 20:15
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
Ano RH poskytuje k RHEL věci které nejsou open source.chtel bych se zeptat ktere to jsou, schvalne jsem si kvuli tomu stahl tu zkusebni verzi a na nic jsem zatim nenarazil
29.3.2010 20:21
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
Ano RH poskytuje k RHEL věci které nejsou open source.Samotný RHEL je snad kompletně open source. Dokonce i RHN Satellite je open source (projekt Spacewalk). V RHN existuje volitelný "Supplementary" kanál, kde se dá stáhnout několik non-free věcí, ale pokud vím, tak se jedná pouze o jinde běžný freeware typu Adobe Reader, Flash plugin, Sun JRE. Čili proprietární software určitě není tím lákadlem u RHELu. Tím je spíše přístup ke službám RHN (což není jen repo s balíčky, jak se někdo možná mylně domnívá) a k předplacené podpoře.
29.3.2010 20:30
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.3.2010 14:20