Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
29.3.2010 13:35
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
-1
S CentOSem nemám přístup do RHN a to je to co bych se chtěl naučit.
29.3.2010 15:53
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
29.3.2010 16:20
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
Já jsem si nevšiml, že by existovala nějaká „enterprise sféra Linuxu“. Co si pod tím mám představit? Velká spousta produkčních serverů funguje bez jakýchkoliv „enterprise“ distribucí.
Mezi citáty Billa Gatese nejvíc vyniká tento:
Microsoft looks at new ideas, they don't evaluate whether the idea will move the industry forward, they ask, 'how will it help us sell more copies of Windows?'
Myslím, že tento citát dává naprosto jasnou odpověď na otázku, proč jsou „enterprise“ produkty Microsoftu dostupné studentům bezplatně.
Stojí za to zamyslet se nad tím, jaká strategie drží Microsoft na první pozici. Koupil si v podstatě celé české základní i střední školství. Smlouvy s Microsoftem jsou natolik omezující, že pořídit do školy desktop s jiným softwarem než od Microsoftu je prakticky nemožné. Pak není divu, že základní a střední školství produkuje samé potenciální klienty Microsoftu.
A když ten „hodný“ Microsoft po nějakých deseti letech orthodoxní výuky IT, která nic jiného než Microsoft nezná, nabídne vysokoškolským studentům bezplatně nějaký software, není divu, že někteří z nich ani v tomto okamžiku nezačnou uvažovat racionálně. Uzavřené prostředí, na kterém se nic nenaučí, a všudypřítomný vendor lock-in už považují za něco samozřejmého a nepřipadá jim to špatné.
Nechápu, k čemu je to dobré. Je v té distribuci nějaký převratný a nepostradatelný software, pro který neexistuje volně dostupná alternativa?
Pokud to dobře chápu, cena za RHEL není žádný licenční poplatek. Je to pouze cena za jakési služby, nejspíš online podporu, případně přístup k nějakým „bonusovým“ repository.
Purchasers receive an annual subscription to Red Hat Network which doubles as a management tool and update repository. You will have access to download all current and new releases of the Red Hat Enterprise Linux.
Tohle ovšem mají všechny distribuce zcela zdarma. Pořád nějak nechápu, za co by měl někdo dát $30 nebo $60. V čem je ta přidaná hodnota?
U těch věcí, které nejsou open-source, mám vždy sto chutí se zeptat, jak dobře podporují SPARC a Itanium.
Ta „certifikace“ asi znamená, že když budu mít problém s Oracle na RHEL, můžu ječet, zatímco v případě „necertifikovaných“ distribucí se jejich zákaznická podpora se mnou nebude chtít bavit. Jenže když už mám nějakých 300 litrů na Oracle, pak určitě nebudu mít problém koupit si RHEL, že jo. Pokud jsem student a chci jen experimentovat s tou zdarma dostupnou verzí Oracle, stačí mi k tomu zcela libovolné distro, protože žádná komerční podpora tam v tomto případě není. Zároveň není důvod, proč by to například na ArchLinuxu neběželo.
Ta právní ochrana řeší hypotetický problém, u kterého je mizivá šance, že by se někdy mohl dotknout Evropy, České republiky nebo plošně všech firem používajích Linux.
Nepochybuji o tom, že RHEL je kvalitní a prověřené řešení a že firmy, které si ho koupí, velmi dobře vědí, co dělají. Ale nevidím tam žádné výhody, které by mě jako studenta zaujaly.
U těch věcí, které nejsou open-source, mám vždy sto chutí se zeptat, jak dobře podporují SPARC a Itanium.Podle mě stejně dobře/špatně, jako open source produkty.
Ta „certifikace“ asi znamená, že když budu mít problém s Oracle na RHEL, můžu ječet, zatímco v případě „necertifikovaných“ distribucí se jejich zákaznická podpora se mnou nebude chtít bavit.Tak nějak, akorát že to "ječet" znamená nechat to dotáhnout do funkčního stavu.
Jenže když už mám nějakých 300 litrů na Oracle, pak určitě nebudu mít problém koupit si RHEL, že jo.Takhle to nefunguje, peněz je vždy omezeně a potřeb je desetkrát víc. Musíte se rozhodnout za co je dáte. 10 tisíc nebo kolik ročně za garantovanou podporu místo 10 tisíc měsíčně nějakému studentíkovi který si něco bastlí a když se učí na zkoušky tak věci měsíc stojí -- se docela vyplatí.
Zároveň není důvod, proč by to například na ArchLinuxu neběželo.Ano, ale tady nejde o nějaké "by aby možná", ale o to jestli to poběží nebo ne a kdo to zaplatí když ne. Já myslím, že byste si nepřál, aby např. přestala téct voda, jakmile v Archu propustí špatný update.
Ta právní ochrana řeší hypotetický problém, u kterého je mizivá šance, že by se někdy mohl dotknout Evropy, České republiky nebo plošně všech firem používajích Linux.V roce 2000 byla podle "expertů" mizivá šance na to, že se stane něco čemu se dnes říká "válka s terorismem".
Nepochybuji o tom, že RHEL je kvalitní a prověřené řešení a že firmy, které si ho koupí, velmi dobře vědí, co dělají. Ale nevidím tam žádné výhody, které by mě jako studenta zaujaly.Ono to také není "do každé domácnosti". Myslím, že jako student ale můžete alespoň přičichnout k tomu, jak ta enterprise distribuce funguje, tj. to, co jsem se snažil svým příspěvkem nastínit.
29.3.2010 20:15
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
Ano RH poskytuje k RHEL věci které nejsou open source.chtel bych se zeptat ktere to jsou, schvalne jsem si kvuli tomu stahl tu zkusebni verzi a na nic jsem zatim nenarazil
29.3.2010 20:21
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
Ano RH poskytuje k RHEL věci které nejsou open source.Samotný RHEL je snad kompletně open source. Dokonce i RHN Satellite je open source (projekt Spacewalk). V RHN existuje volitelný "Supplementary" kanál, kde se dá stáhnout několik non-free věcí, ale pokud vím, tak se jedná pouze o jinde běžný freeware typu Adobe Reader, Flash plugin, Sun JRE. Čili proprietární software určitě není tím lákadlem u RHELu. Tím je spíše přístup ke službám RHN (což není jen repo s balíčky, jak se někdo možná mylně domnívá) a k předplacené podpoře.
29.3.2010 20:30
Cubic | skóre: 24
| blog: obcasne_vyplody
| Essex
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.3.2010 14:20