Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Po chvilce hledání jsem našel tuto stránku, kde je pro studenty nabízena desktopová verze za 30$ a serverová za 60$ na 1 rok, což není zase až tak špatné. Pro její objednání je nutné mít pouze účet u RedHatu a být samozřejmě studentem. Při objednávce stačí vyplnit pouze adresu, své identifikační číslo na škole a jméno školy. Následná platba se provádí pomocí bankovní karty.
Mám jedinou otázku. Zkoušel už jste někdo tuto verzi? Platí tato nabídka i pro Českou republiku?
Tiskni
Sdílej:
-1
S CentOSem nemám přístup do RHN a to je to co bych se chtěl naučit.
Já jsem si nevšiml, že by existovala nějaká „enterprise sféra Linuxu“. Co si pod tím mám představit? Velká spousta produkčních serverů funguje bez jakýchkoliv „enterprise“ distribucí.
Mezi citáty Billa Gatese nejvíc vyniká tento:
Microsoft looks at new ideas, they don't evaluate whether the idea will move the industry forward, they ask, 'how will it help us sell more copies of Windows?'
Myslím, že tento citát dává naprosto jasnou odpověď na otázku, proč jsou „enterprise“ produkty Microsoftu dostupné studentům bezplatně.
Stojí za to zamyslet se nad tím, jaká strategie drží Microsoft na první pozici. Koupil si v podstatě celé české základní i střední školství. Smlouvy s Microsoftem jsou natolik omezující, že pořídit do školy desktop s jiným softwarem než od Microsoftu je prakticky nemožné. Pak není divu, že základní a střední školství produkuje samé potenciální klienty Microsoftu.
A když ten „hodný“ Microsoft po nějakých deseti letech orthodoxní výuky IT, která nic jiného než Microsoft nezná, nabídne vysokoškolským studentům bezplatně nějaký software, není divu, že někteří z nich ani v tomto okamžiku nezačnou uvažovat racionálně. Uzavřené prostředí, na kterém se nic nenaučí, a všudypřítomný vendor lock-in už považují za něco samozřejmého a nepřipadá jim to špatné.
Nechápu, k čemu je to dobré. Je v té distribuci nějaký převratný a nepostradatelný software, pro který neexistuje volně dostupná alternativa?
Pokud to dobře chápu, cena za RHEL není žádný licenční poplatek. Je to pouze cena za jakési služby, nejspíš online podporu, případně přístup k nějakým „bonusovým“ repository.
Purchasers receive an annual subscription to Red Hat Network which doubles as a management tool and update repository. You will have access to download all current and new releases of the Red Hat Enterprise Linux.
Tohle ovšem mají všechny distribuce zcela zdarma. Pořád nějak nechápu, za co by měl někdo dát $30 nebo $60. V čem je ta přidaná hodnota?
U těch věcí, které nejsou open-source, mám vždy sto chutí se zeptat, jak dobře podporují SPARC a Itanium. 
Ta „certifikace“ asi znamená, že když budu mít problém s Oracle na RHEL, můžu ječet, zatímco v případě „necertifikovaných“ distribucí se jejich zákaznická podpora se mnou nebude chtít bavit. Jenže když už mám nějakých 300 litrů na Oracle, pak určitě nebudu mít problém koupit si RHEL, že jo.
Pokud jsem student a chci jen experimentovat s tou zdarma dostupnou verzí Oracle, stačí mi k tomu zcela libovolné distro, protože žádná komerční podpora tam v tomto případě není. Zároveň není důvod, proč by to například na ArchLinuxu neběželo.
Ta právní ochrana řeší hypotetický problém, u kterého je mizivá šance, že by se někdy mohl dotknout Evropy, České republiky nebo plošně všech firem používajích Linux.
Nepochybuji o tom, že RHEL je kvalitní a prověřené řešení a že firmy, které si ho koupí, velmi dobře vědí, co dělají. Ale nevidím tam žádné výhody, které by mě jako studenta zaujaly.
U těch věcí, které nejsou open-source, mám vždy sto chutí se zeptat, jak dobře podporují SPARC a Itanium.Podle mě stejně dobře/špatně, jako open source produkty.
Ta „certifikace“ asi znamená, že když budu mít problém s Oracle na RHEL, můžu ječet, zatímco v případě „necertifikovaných“ distribucí se jejich zákaznická podpora se mnou nebude chtít bavit.Tak nějak, akorát že to "ječet" znamená nechat to dotáhnout do funkčního stavu.
Jenže když už mám nějakých 300 litrů na Oracle, pak určitě nebudu mít problém koupit si RHEL, že jo.Takhle to nefunguje, peněz je vždy omezeně a potřeb je desetkrát víc. Musíte se rozhodnout za co je dáte. 10 tisíc nebo kolik ročně za garantovanou podporu místo 10 tisíc měsíčně nějakému studentíkovi který si něco bastlí a když se učí na zkoušky tak věci měsíc stojí -- se docela vyplatí.
Zároveň není důvod, proč by to například na ArchLinuxu neběželo.Ano, ale tady nejde o nějaké "by aby možná", ale o to jestli to poběží nebo ne a kdo to zaplatí když ne. Já myslím, že byste si nepřál, aby např. přestala téct voda, jakmile v Archu propustí špatný update.
Ta právní ochrana řeší hypotetický problém, u kterého je mizivá šance, že by se někdy mohl dotknout Evropy, České republiky nebo plošně všech firem používajích Linux.V roce 2000 byla podle "expertů" mizivá šance na to, že se stane něco čemu se dnes říká "válka s terorismem".
Nepochybuji o tom, že RHEL je kvalitní a prověřené řešení a že firmy, které si ho koupí, velmi dobře vědí, co dělají. Ale nevidím tam žádné výhody, které by mě jako studenta zaujaly.Ono to také není "do každé domácnosti". Myslím, že jako student ale můžete alespoň přičichnout k tomu, jak ta enterprise distribuce funguje, tj. to, co jsem se snažil svým příspěvkem nastínit.
Ano RH poskytuje k RHEL věci které nejsou open source.chtel bych se zeptat ktere to jsou, schvalne jsem si kvuli tomu stahl tu zkusebni verzi a na nic jsem zatim nenarazil
Ano RH poskytuje k RHEL věci které nejsou open source.Samotný RHEL je snad kompletně open source. Dokonce i RHN Satellite je open source (projekt Spacewalk). V RHN existuje volitelný "Supplementary" kanál, kde se dá stáhnout několik non-free věcí, ale pokud vím, tak se jedná pouze o jinde běžný freeware typu Adobe Reader, Flash plugin, Sun JRE. Čili proprietární software určitě není tím lákadlem u RHELu. Tím je spíše přístup ke službám RHN (což není jen repo s balíčky, jak se někdo možná mylně domnívá) a k předplacené podpoře.