Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané jejich konzultačním týmem.
Immich byl vydán v první stabilní verzi 2.0.0 (YouTube). Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Český telekomunikační úřad vydal zprávy o vývoji cen a trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2024. Jaká jsou hlavní zjištění? V roce 2024 bylo v ČR v rámci služeb přístupu k internetu v pevném místě přeneseno v průměru téměř 366 GB dat na jednu aktivní přípojku měsíčně – celkově jich tak uživateli bylo přeneseno přes 18 EB (Exabyte). Nejvyužívanějším způsobem přístupu k internetu v pevném místě zůstal v roce 2024 bezdrátový
… více »Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-10-01. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Jedná o první verzi postavenou na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 4.6 svobodného notačního programu MuseScore Studio (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Konečně jsem se po několika letech dostal k tomu co jsem vždy chtěl objevit - iptables. Měl jsem z toho vítr že je to moc složitý, ale po chvíli jsem zjistil, že je to pohodová záležitost. Fakt se mi to líbí.
Určitě někde existuje jednoduchej návod ale já ho nenašel, ale i tak jsem tomu pokusama přišel na kloub. Napíšu aspoň moje postřehy, které jsem získal.
K nastavení samotného routování slouží routovací tabulka. Routovací tabulka určuje do které lokální sítě budeme vysílat. Pokud je cílový počítač mimo rozsah lokálních sítí, tak se data posílají na bránu. V routovací tabulce je napsáno že pro spojení s těmito IP adresami z tohoto rozsahu posílejte požadavky tamtomu počítači a ten to vyřídí (může to poslat dalšímu routeru a ten dalšímu než se to dostane k cíli), pokud není žádný z rozsahů adres správný tak se to pošle na defaultní bránu - prostě ten zbytek. V praxi v domácnostech se většinou používá jenom defaultní brána (jenom jeden router). Podrobné vysvětlení je ve FAQ.
_____________ -------------------- _____________ | 10.0.0.2/24 |---|eth0 Router eth1|---| 10.0.1.2/24 | ––––––––––––– -------------------- –––––––––––––
Na obou klientech musíme nastavit bránu pro rozsah té druhé sítě a ta brána bude Router. (router má adresy 10.0.0.1 a 10.0.1.1 z každé strany jinou). Na prvním počítači (10.0.0.2) tedy nastavíme routovací tabulku:
# ip r add 10.0.1.0/24 via 10.0.0.1
Nyní při požadavku komunikace s někým ze sítě 10.0.1.x bude první počítač otravovat router ať mu to vyřídí. Můžeme tam místo definice síťě (10.0.1.0/24) dát default - tím by náš router byl defaultní brána a počítač by ho otravoval vždy kdyby adresa byla z jiného rozsahu než 10.0.0.x.
Na druhém počítači (10.0.1.2) musíme nastavit zase bránu tak aby požadavky na síť 10.0.0.x šly přes router (platí to i pro odpovědi prvnímu počítači), uďěláme to úplně stejně:
# ip r add 10.0.0.0/24 via 10.0.1.1
Tak a teď by už sítě měly spolu komunikovat, protože výchozí nastavení iptables je:
# iptables -L Chain INPUT (policy ACCEPT) target prot opt source destination Chain FORWARD (policy ACCEPT) target prot opt source destination Chain OUTPUT (policy ACCEPT) target prot opt source destination
FORWARD (přeposílání požadavků do jiné síťě) je celkově povolené. Můžeme ho zakázat a nastavit pravidla aby bylo povolené jen přeposílat z jedné sítě do druhé:
# echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward #pro jistotu že je zaplá podora přeposílání # iptables -P FORWARD DROP # iptables -A FORWARD -i eth0 -o eth1 -s 10.0.0.0/24 -j ACCEPT # iptables -A FORWARD -i eth1 -o eth0 -d 10.0.0.0/24 -j ACCEPT
Těmito příkazy jsme přidali (-A) do tabulky filter (ta je default, když se nezadá -t tabulka) pravidlo, že když ze síťovky eth0, ze síťě 10.0.0.0 příjde požadavek do libovolné síťě (nezadali jsme -d) na síťovce eth1, tak se tam přepošle. Přes router bude ale chodit jen komunakce určená pro druhou síť, protože jsme to tak určili na prvním počítači v routovací tabulce.
Druhé pravidlo zajišťuje přesně opačnou komunakaci z druhého počítače na první. kdyby toto nebylo zajištěno tak nejprojde ani ping, protože by se neměla jak vrátit odpověď - router by jí nepřeposlal.
Pravidla se aplikují podle toho, které bylo zadané první, takže pokud nejdříve zadáme pravidlo "ACCEPT" a potom "DROP", tak bude komunikace pořád povolená, musíme nejdřív smazat staré pravidlo, které komunikaci povoluje. (iptables -D)
Toto je asi nejjednodušší příklad, iptables toho umí fakt moc, pár užitečných příkladů (jako jak udělat NAT, nebo forwarding portů)je tady .
Na iptables se mi líbí, že hned po zadání příkazu se firewall podle toho začne chovat. S pravidly se dá opravdu vyhrát, je až neskutečné co všechno to umí, fakt boží 
Napsal jsem to proto, že jsem sám tohle nevěděl a bál jsem se že je to složitý, ale ono to má svou logiku, snad to někdo po mně pochopí.
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
No ja mam hlavne za to, ze iptables jsou jen filtr, a se samotnym routovanim toho nemaji nic spolecneho, kdyz pomineme to, ze se pouzivaji pro upravu paketu tak aby se ovlivnilo routovani.
BTW: routovani by snad melo fungovat i bez podpory iptables v jadre, nebo ne?
BTW: routovani by snad melo fungovat i bez podpory iptables v jadre, nebo ne?To funguje už od 60.let a tehdy se jim o iptables(resp. netfilteru) ani nezdálo.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ROUTE je směrování na netfilteru v podstatě nezávislé a směrovat se bude, i kdyby žádná podpora paketového filtru v jádře nebyla.
při pokusech jsem cely to FORWARD nastavil na DROP a pak jsem vlastně povolil jenom tuhle obousměrnou komunikaci a myslel si, že je to tim. Je to tak?
Tohle je teda obecnější případ kdy bude fungovat přeposílání kamkoli:
Chain FORWARD (policy ACCEPT) target prot opt source destinationNo a já jsem si myslel že jsem to pochopil, jestli to teda teď už chápu tak to přepíšu ať tam nejsou blbosti.
to neni pravda ...
iptables. Ale návodem uvedeným v blogu bych se raději neřídil, protože je poněkud zmatený. Pokud někdo ví o tom, jak funguje routování v linuxu a jak funguje firewall, dohledá v tom textu, co chtěl autor říci. Ale jako popis pro někoho, kdo teprve chce pochopit, jak to funguje, je ten text dost nevhodný.