Wine bylo po roce vývoje od vydání verze 10.0 vydáno v nové stabilní verzi 11.0. Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je podpora NTSYNC a dokončení architektury WoW64.
Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Konečně jsem se po několika letech dostal k tomu co jsem vždy chtěl objevit - iptables. Měl jsem z toho vítr že je to moc složitý, ale po chvíli jsem zjistil, že je to pohodová záležitost. Fakt se mi to líbí.
Určitě někde existuje jednoduchej návod ale já ho nenašel, ale i tak jsem tomu pokusama přišel na kloub. Napíšu aspoň moje postřehy, které jsem získal.
K nastavení samotného routování slouží routovací tabulka. Routovací tabulka určuje do které lokální sítě budeme vysílat. Pokud je cílový počítač mimo rozsah lokálních sítí, tak se data posílají na bránu. V routovací tabulce je napsáno že pro spojení s těmito IP adresami z tohoto rozsahu posílejte požadavky tamtomu počítači a ten to vyřídí (může to poslat dalšímu routeru a ten dalšímu než se to dostane k cíli), pokud není žádný z rozsahů adres správný tak se to pošle na defaultní bránu - prostě ten zbytek. V praxi v domácnostech se většinou používá jenom defaultní brána (jenom jeden router). Podrobné vysvětlení je ve FAQ.
_____________ -------------------- _____________ | 10.0.0.2/24 |---|eth0 Router eth1|---| 10.0.1.2/24 | ––––––––––––– -------------------- –––––––––––––
Na obou klientech musíme nastavit bránu pro rozsah té druhé sítě a ta brána bude Router. (router má adresy 10.0.0.1 a 10.0.1.1 z každé strany jinou). Na prvním počítači (10.0.0.2) tedy nastavíme routovací tabulku:
# ip r add 10.0.1.0/24 via 10.0.0.1
Nyní při požadavku komunikace s někým ze sítě 10.0.1.x bude první počítač otravovat router ať mu to vyřídí. Můžeme tam místo definice síťě (10.0.1.0/24) dát default - tím by náš router byl defaultní brána a počítač by ho otravoval vždy kdyby adresa byla z jiného rozsahu než 10.0.0.x.
Na druhém počítači (10.0.1.2) musíme nastavit zase bránu tak aby požadavky na síť 10.0.0.x šly přes router (platí to i pro odpovědi prvnímu počítači), uďěláme to úplně stejně:
# ip r add 10.0.0.0/24 via 10.0.1.1
Tak a teď by už sítě měly spolu komunikovat, protože výchozí nastavení iptables je:
# iptables -L Chain INPUT (policy ACCEPT) target prot opt source destination Chain FORWARD (policy ACCEPT) target prot opt source destination Chain OUTPUT (policy ACCEPT) target prot opt source destination
FORWARD (přeposílání požadavků do jiné síťě) je celkově povolené. Můžeme ho zakázat a nastavit pravidla aby bylo povolené jen přeposílat z jedné sítě do druhé:
# echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward #pro jistotu že je zaplá podora přeposílání # iptables -P FORWARD DROP # iptables -A FORWARD -i eth0 -o eth1 -s 10.0.0.0/24 -j ACCEPT # iptables -A FORWARD -i eth1 -o eth0 -d 10.0.0.0/24 -j ACCEPT
Těmito příkazy jsme přidali (-A) do tabulky filter (ta je default, když se nezadá -t tabulka) pravidlo, že když ze síťovky eth0, ze síťě 10.0.0.0 příjde požadavek do libovolné síťě (nezadali jsme -d) na síťovce eth1, tak se tam přepošle. Přes router bude ale chodit jen komunakce určená pro druhou síť, protože jsme to tak určili na prvním počítači v routovací tabulce.
Druhé pravidlo zajišťuje přesně opačnou komunakaci z druhého počítače na první. kdyby toto nebylo zajištěno tak nejprojde ani ping, protože by se neměla jak vrátit odpověď - router by jí nepřeposlal.
Pravidla se aplikují podle toho, které bylo zadané první, takže pokud nejdříve zadáme pravidlo "ACCEPT" a potom "DROP", tak bude komunikace pořád povolená, musíme nejdřív smazat staré pravidlo, které komunikaci povoluje. (iptables -D)
Toto je asi nejjednodušší příklad, iptables toho umí fakt moc, pár užitečných příkladů (jako jak udělat NAT, nebo forwarding portů)je tady .
Na iptables se mi líbí, že hned po zadání příkazu se firewall podle toho začne chovat. S pravidly se dá opravdu vyhrát, je až neskutečné co všechno to umí, fakt boží 
Napsal jsem to proto, že jsem sám tohle nevěděl a bál jsem se že je to složitý, ale ono to má svou logiku, snad to někdo po mně pochopí.
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
No ja mam hlavne za to, ze iptables jsou jen filtr, a se samotnym routovanim toho nemaji nic spolecneho, kdyz pomineme to, ze se pouzivaji pro upravu paketu tak aby se ovlivnilo routovani.
BTW: routovani by snad melo fungovat i bez podpory iptables v jadre, nebo ne?
BTW: routovani by snad melo fungovat i bez podpory iptables v jadre, nebo ne?To funguje už od 60.let a tehdy se jim o iptables(resp. netfilteru) ani nezdálo.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ROUTE je směrování na netfilteru v podstatě nezávislé a směrovat se bude, i kdyby žádná podpora paketového filtru v jádře nebyla.
při pokusech jsem cely to FORWARD nastavil na DROP a pak jsem vlastně povolil jenom tuhle obousměrnou komunikaci a myslel si, že je to tim. Je to tak?
Tohle je teda obecnější případ kdy bude fungovat přeposílání kamkoli:
Chain FORWARD (policy ACCEPT) target prot opt source destinationNo a já jsem si myslel že jsem to pochopil, jestli to teda teď už chápu tak to přepíšu ať tam nejsou blbosti.
to neni pravda ...
iptables. Ale návodem uvedeným v blogu bych se raději neřídil, protože je poněkud zmatený. Pokud někdo ví o tom, jak funguje routování v linuxu a jak funguje firewall, dohledá v tom textu, co chtěl autor říci. Ale jako popis pro někoho, kdo teprve chce pochopit, jak to funguje, je ten text dost nevhodný.