Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
aneb než začneš zběsile něco kutit, tak si nejdřív pořádně RTFM :)
hopsa hejsa - tancoval jsem kolem noťáska s nainstalovaným Mandrakem a ani se nazabýval nějakýma úpravama na míru...
malá odbočka: absolutně nic nemám proti Mandraku (Mandrivě), ba naopak - byla to distribuce, která mi v osmělování se při používání Linuxu HODNĚ pomohla a jsem rád, že se na mé stařičké K6-500MHz :'-( ještě před rokem držela... nicméně vývoj šel dál a já se posunul trošku jinam.
Původně plánovaného Woodyho po trablech při instalaci vystřídal mladší bráška Sarge a já se bohužel vrhnul na "průzkum bojem".
Normálně si čtu manuál málem i na jídelní příbor, ale tentokrát jsem nějakým zatemněním mysli tuto část přeskočil. Postup jsem objevil na internetu - přítel Gůgl :) (dokonce to zaznělo i v komentářích minulého příspěvku) - Instalace pomocí LILO nebo GRUB. Vypreparoval jsem z 1.CD Sarge vmlinuz a initrd.gz, rebootnul a vrhnul se na instalaci z netu ... aspoň jsem si to myslel :(
Všechno pěkně najelo - takže jsem si v očekávání bezproblémového pokračování naformátoval partišny a ..... zjistil jsem, že jsem si místo 2.6.x net-instalátoru pustil 2.4.x instalátor pro instalaci z CDček. #$@{}! ... všechno v h****u :-C
Dobře mi tak - když nečumím na to co dělám a hlavně u toho nepřemýšlím.
Takže pro velký úspěch všechno znova - ještěže jsem si toho Mandraka ještě nechal na ftpku.
Na druhý pokus jsem si dal bacha a po menším přehmatu (netrefa č.2 - instalační jádro 2.6.x a ramdisk z 2.4.x verze si nějak nechtěly rozumět :) ) jsem se konečně dobral toužebně očekávaného finále - Debian Sarge se usídlil na mém harddisku.
Tiskni
Sdílej: