Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Ementux aneb Myšákův boj s Linuxem
aneb než začneš zběsile něco kutit, tak si nejdřív pořádně RTFM :)
hopsa hejsa - tancoval jsem kolem noťáska s nainstalovaným Mandrakem a ani se nazabýval nějakýma úpravama na míru...
malá odbočka: absolutně nic nemám proti Mandraku (Mandrivě), ba naopak - byla to distribuce, která mi v osmělování se při používání Linuxu HODNĚ pomohla a jsem rád, že se na mé stařičké K6-500MHz :'-( ještě před rokem držela... nicméně vývoj šel dál a já se posunul trošku jinam.
Původně plánovaného Woodyho po trablech při instalaci vystřídal mladší bráška Sarge a já se bohužel vrhnul na "průzkum bojem".
Normálně si čtu manuál málem i na jídelní příbor, ale tentokrát jsem nějakým zatemněním mysli tuto část přeskočil. Postup jsem objevil na internetu - přítel Gůgl :) (dokonce to zaznělo i v komentářích minulého příspěvku) - Instalace pomocí LILO nebo GRUB. Vypreparoval jsem z 1.CD Sarge vmlinuz a initrd.gz, rebootnul a vrhnul se na instalaci z netu ... aspoň jsem si to myslel :(
Všechno pěkně najelo - takže jsem si v očekávání bezproblémového pokračování naformátoval partišny a ..... zjistil jsem, že jsem si místo 2.6.x net-instalátoru pustil 2.4.x instalátor pro instalaci z CDček. #$@{}! ... všechno v h****u :-C
Dobře mi tak - když nečumím na to co dělám a hlavně u toho nepřemýšlím.
Takže pro velký úspěch všechno znova - ještěže jsem si toho Mandraka ještě nechal na ftpku.
Na druhý pokus jsem si dal bacha a po menším přehmatu (netrefa č.2 - instalační jádro 2.6.x a ramdisk z 2.4.x verze si nějak nechtěly rozumět :) ) jsem se konečně dobral toužebně očekávaného finále - Debian Sarge se usídlil na mém harddisku.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.6.2005 20:18