Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Ementux aneb Myšákův boj s Linuxem
aneb než začneš zběsile něco kutit, tak si nejdřív pořádně RTFM :)
hopsa hejsa - tancoval jsem kolem noťáska s nainstalovaným Mandrakem a ani se nazabýval nějakýma úpravama na míru...
malá odbočka: absolutně nic nemám proti Mandraku (Mandrivě), ba naopak - byla to distribuce, která mi v osmělování se při používání Linuxu HODNĚ pomohla a jsem rád, že se na mé stařičké K6-500MHz :'-( ještě před rokem držela... nicméně vývoj šel dál a já se posunul trošku jinam.
Původně plánovaného Woodyho po trablech při instalaci vystřídal mladší bráška Sarge a já se bohužel vrhnul na "průzkum bojem".
Normálně si čtu manuál málem i na jídelní příbor, ale tentokrát jsem nějakým zatemněním mysli tuto část přeskočil. Postup jsem objevil na internetu - přítel Gůgl :) (dokonce to zaznělo i v komentářích minulého příspěvku) - Instalace pomocí LILO nebo GRUB. Vypreparoval jsem z 1.CD Sarge vmlinuz a initrd.gz, rebootnul a vrhnul se na instalaci z netu ... aspoň jsem si to myslel :(
Všechno pěkně najelo - takže jsem si v očekávání bezproblémového pokračování naformátoval partišny a ..... zjistil jsem, že jsem si místo 2.6.x net-instalátoru pustil 2.4.x instalátor pro instalaci z CDček. #$@{}! ... všechno v h****u :-C
Dobře mi tak - když nečumím na to co dělám a hlavně u toho nepřemýšlím.
Takže pro velký úspěch všechno znova - ještěže jsem si toho Mandraka ještě nechal na ftpku.
Na druhý pokus jsem si dal bacha a po menším přehmatu (netrefa č.2 - instalační jádro 2.6.x a ramdisk z 2.4.x verze si nějak nechtěly rozumět :) ) jsem se konečně dobral toužebně očekávaného finále - Debian Sarge se usídlil na mém harddisku.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.6.2005 20:18