Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ementux aneb Myšákův boj s Linuxem
aneb než začneš zběsile něco kutit, tak si nejdřív pořádně RTFM :)
hopsa hejsa - tancoval jsem kolem noťáska s nainstalovaným Mandrakem a ani se nazabýval nějakýma úpravama na míru...
malá odbočka: absolutně nic nemám proti Mandraku (Mandrivě), ba naopak - byla to distribuce, která mi v osmělování se při používání Linuxu HODNĚ pomohla a jsem rád, že se na mé stařičké K6-500MHz :'-( ještě před rokem držela... nicméně vývoj šel dál a já se posunul trošku jinam.
Původně plánovaného Woodyho po trablech při instalaci vystřídal mladší bráška Sarge a já se bohužel vrhnul na "průzkum bojem".
Normálně si čtu manuál málem i na jídelní příbor, ale tentokrát jsem nějakým zatemněním mysli tuto část přeskočil. Postup jsem objevil na internetu - přítel Gůgl :) (dokonce to zaznělo i v komentářích minulého příspěvku) - Instalace pomocí LILO nebo GRUB. Vypreparoval jsem z 1.CD Sarge vmlinuz a initrd.gz, rebootnul a vrhnul se na instalaci z netu ... aspoň jsem si to myslel :(
Všechno pěkně najelo - takže jsem si v očekávání bezproblémového pokračování naformátoval partišny a ..... zjistil jsem, že jsem si místo 2.6.x net-instalátoru pustil 2.4.x instalátor pro instalaci z CDček. #$@{}! ... všechno v h****u :-C
Dobře mi tak - když nečumím na to co dělám a hlavně u toho nepřemýšlím.
Takže pro velký úspěch všechno znova - ještěže jsem si toho Mandraka ještě nechal na ftpku.
Na druhý pokus jsem si dal bacha a po menším přehmatu (netrefa č.2 - instalační jádro 2.6.x a ramdisk z 2.4.x verze si nějak nechtěly rozumět :) ) jsem se konečně dobral toužebně očekávaného finále - Debian Sarge se usídlil na mém harddisku.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.6.2005 20:18