Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
aneb než začneš zběsile něco kutit, tak si nejdřív pořádně RTFM :)
hopsa hejsa - tancoval jsem kolem noťáska s nainstalovaným Mandrakem a ani se nazabýval nějakýma úpravama na míru...
malá odbočka: absolutně nic nemám proti Mandraku (Mandrivě), ba naopak - byla to distribuce, která mi v osmělování se při používání Linuxu HODNĚ pomohla a jsem rád, že se na mé stařičké K6-500MHz :'-( ještě před rokem držela... nicméně vývoj šel dál a já se posunul trošku jinam.
Původně plánovaného Woodyho po trablech při instalaci vystřídal mladší bráška Sarge a já se bohužel vrhnul na "průzkum bojem".
Normálně si čtu manuál málem i na jídelní příbor, ale tentokrát jsem nějakým zatemněním mysli tuto část přeskočil. Postup jsem objevil na internetu - přítel Gůgl :) (dokonce to zaznělo i v komentářích minulého příspěvku) - Instalace pomocí LILO nebo GRUB. Vypreparoval jsem z 1.CD Sarge vmlinuz a initrd.gz, rebootnul a vrhnul se na instalaci z netu ... aspoň jsem si to myslel :(
Všechno pěkně najelo - takže jsem si v očekávání bezproblémového pokračování naformátoval partišny a ..... zjistil jsem, že jsem si místo 2.6.x net-instalátoru pustil 2.4.x instalátor pro instalaci z CDček. #$@{}! ... všechno v h****u :-C
Dobře mi tak - když nečumím na to co dělám a hlavně u toho nepřemýšlím.
Takže pro velký úspěch všechno znova - ještěže jsem si toho Mandraka ještě nechal na ftpku.
Na druhý pokus jsem si dal bacha a po menším přehmatu (netrefa č.2 - instalační jádro 2.6.x a ramdisk z 2.4.x verze si nějak nechtěly rozumět :) ) jsem se konečně dobral toužebně očekávaného finále - Debian Sarge se usídlil na mém harddisku.
Tiskni
Sdílej: