Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Před nedávnem jsem dával dohromady jedno DVD a trvalo mi to tři dny plné vzteku. Dnes vyrábím další DVD a čeká mě něco podobného, protože jsem si minule nenapsal žádné poznámky. Takže si je píšu teď 
První DVD, které jsem autoroval nebylo nic extra složitého - když se vloží do přehrávače, objeví se přání k narozeninám (byl to dárek) s tlačítkem Pokračovat, které vede na menu umožňující vybrat jedno ze tří videí. Celkem jednoduché, ale strávil jsem nad tím tenkrát tři dny - vstupní videa byla v různých formátech, já o DVD videu a DVD authoringu věděl zhruba nic a postupně jsem si na všechno přicházel.
Klasicky jsem si říkal: "nebudu si nikam psát, na co jsem přišel, to si budu pamatovat, sepíšu si to až po úspěchu najednou." Nečekaně se mi ale do nějakého sepisování nechtělo, takže dneska tak trošku stojím před podobným problémem, jako tenkrát - chci připravit video-DVD s menu z video souborů v XviD formátu a nevím přesně, kudy kam.
Cílem tohohle blogspotu není žádné hluboké vysvětlování problematiky, protože v tomto směru nejsem žádný expert, ale dokumentace jednotlivých problémů, na které jsem při zcela konkrétním úkolu narazil, a popis toho, jak jsem si s nimi poradil, abych příště mohl vlastní DVD připravit co nejrychleji. Jde mi tu především o to, abych si shrnul právě ty informace z jiných zdrojů, které pro moji konkrétní snahu měly význam, abych je příště nemusel dohledávat.
Zajímá-li někoho DVD Authoring více do hloubky, ať se podívá na odkazy uvedené na konci zápisu - to jsou cenné zdroje informací, bez kterých bych žádné DVD nikdy nevytvořil. Jejich autorům patří mé díky.
Hodlám vytvořit Video-DVD s navigačním menu. Mám 12 zdrojových video souborů, o kterých mplayer říká toto:
AVI file format detected.
VIDEO: [XVID] 512x384 24bpp 25.054 fps 820.2 kbps (100.1 kbyte/s)
a hodlám jich na hotové DVD dát tolik, kolik se jich tam vejde.
Na vytvoření menu potřebuji obrázek, který umístím na pozadí. Připravil jsem si obrázek ve formátu PNG.
Videa na DVD jsou ve formátu MPEG-2, proto XviD videa potřebuji převést. K tomu jsem použil program ffmpeg:
ffmpeg -i ./videoXX.avi -target pal-dvd -aspect 4:3 ../in/videoXX.mpg
Překódování jednoho videa na PC s Athlon XP 1600+ a 384 MB RAM trvá přibližně tak dlouho, jako je délka samotného videa. Výsledné 50-ti minutové video bude cca 2 GB velké.
Překódování pomocí ffmpeg musí proběhnout až do konce. Pokus o vytvoření DVD z neúplného výstupu ffmpeg skončí chybou (nepodaří se vytvořit IFO soubory). Pro vyzkoušení postupu je proto dobré použít nějaké krátké video.
Pro sestavení struktury DVD jsem použil Q-DVD-Author, grafický frontend k programu dvdauthor. Jeho použití je celkem intuitivní, i když spousta věci v něm ještě není dodělaná.
Prvním krokem je vytvoření menu. Tlačítkem Add background vložím na pozadí obrázek, který jsem si připravil, a změním jeho velikost na 720x576 (PAL norma). Kliknutím pravým tlačítkem myši do prostoru menu a příkazem Add text přidám textové položky, které budou sloužit jako odkazy na jednotlivá videa.
Nyní tlačítkem Add movie přidám do DVD jednotlivé MPEG video soubory, které na DVD chci umístit. Z připravených textů vytvořím tlačítka (klik pravým tlačítkem myši na text, položka Define as button), nastavím jejich cíle na odpovídající videa a stisknu tlačítko Create DVD na panelu nástrojů. Pokud vše proběhne v pořádku, za několik minut budu mít ve výstupním adresáři adresářovou strukturu svého nového DVD.
Třešničkou na dortu je vytvoření ISO obrazu nového DVD, které se potom nechá velmi snadno vypálit kterýmkoli vypalovacím programem, např. K3B. Provede se to takto:
mkisofs -dvd-video -o mojedvd.iso /data/dvd-prac/dvd
Tiskni
Sdílej: