Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Já taky H indexy mezi různými obory neporovnávám. Jinak ale jsou moje zkušenosti například s výzkumem v oblasti psychologie takové, že se ten výzkum opírá o velmi solidní statistiké metody.Že se opírá o něco solidního, ještě nemusí znamenat, že něco solidního produkuje. (Když se opíráš o solidní sloup, taky neříká, že ty nejsi úplně namol.)
Možná souhlasím, že jsou data někdy interpretována více filozoficky, ale neřekl bych, že o moc víc než v kvantové fyzice :)Kvantové fyzice moc nerozumím :), ale slyšel jsem, že součástí kvantové fyziky není jen tvorba modelů, ale i jejich počítání a ověřování v reálném světě. Což je trochu rozdíl od toho, když člověk interpretuje data zcela podle svých pocitů a přání. Klíčovým slovem bude „falzifikovatelnost“.
zjistíme, že pan profesor v uplynulých 10ti letech publikoval pouze 4 odborné časopisecké práce (s nenulovým impaktním faktorem). Tyto práce vydal v časopisech, které z hlediska dopadu na vědeckou komunitu (impaktní faktor) patří mezi výrazně podprůměrné. Ve skupině sociologických časopisů se pohybují na 94. a 130. místě ze 132 časopisů. Nadto nemá pan profesor ani jednu ze svých prací citovanou (tedy žádná jiná vědecká impaktovaná práce nevyužívá poznatků, které pan profesor uveřejnil). Zároveň nejsem ani přesvědčený, že do hodnocení nepromítl pan profesor své levicové politické smýšlení.No tak tohle je ad hominem jako prase. Za tento blogový zápisek nechť si autor vrazí pořádnou facku. Nevím jak to chodí v sociálních vědách (jsem toho názoru, že o vědy ani nejde), ale je zcela bez diskuze, že scientometrické ukazatele nejsou, a to ani u přírodovědců, měřítkem důvěryhodnosti nebo zásluh (mnoho důležité práce se do statistik vůbec nezahrnuju, např. pedagogika, lokální monografie, knihy a mnoho dalšího). A politické smýšlení, tak to vážně netuším co s tím má společného a myslím, že si zmínka o něm zaslouží samostatnou facku. Krutibrko.
The writing of history is largely a process of diversion. Most historical accounts distract attention from the secret influences behind every great event. The Bashar Miles Teg
taký historici mali zmiznúť z akadémie viedTi co nepracují vědecky by měli zmizet, ano.
... a vôbec treba zrušiť všetky historické a teda aj ekonomické, politologické alebo sociologické výskumy na všetkých úrovniachPouze ty které nepracují vědecky a produkují lži, nepodložené spekulace nebo v lepším případě nic.
Veď načo by ľudia mali chápať ľudí z nejakej inej kultúry, žijúcich v inom štádiu spol. vývoja, v iných podmienkach... z tohto pohľadu je celkom pochopiteľný holocaust alebo zdecimovanie indiánskych kultúr.Já neříkám, že by "sociální vědy" neměla existovat, pouze že nesplňuje kritéria pro to aby se daly zahrnout pod pojem věda. Proti existenci pomozánkové másla, konec konců, taky nic nemám.
Vás názor pokladám za subjektívny a teda nevedecký:).Nikde netvrdím, že mé názory jsou vědecké, jsou maximálně produktem pokusu o kritické hodnocení. Vědecké jsou, snad, pouze výsledky mých výzkumů, nic víc.
Medzi vami a iným vedeckým pracovníkom vášho odborného zamerania je rozdiel,ktorý by sa dal vyjadriť vaším prirovnaním.Z toho co píšete mám dojem, že o vědě nemáte absolutně potuchu a naposled jste se s ní setkala při hodinách přírodopisu na základce (možná).
Osobně znám jenom několik málo lidí z vědeckých kruhů, kteří berou sociologii berou vážně, a většinou jsou to lidi co věří i v bohy, homeopatika nebo pravdivost názorů Prof. Klause.To je ale nevedecký subjektívny záver..nerobili ste vo vedeckých kruhoch reprezentatívny výskum postojov vedeckými metódami..:) Medzi vašimi osobnými známymi, s ktorými ste si tak blízko, že pred nimi rozoberáte svoje názory na rôzne veci sa s veľkou pravdepodobnosťou nachádzajú ľudia podobní vám. Takí, čo sú ako MY, sú nám sympatickí a teda aj na ich mienku skôr dáme, zatiaľ čo mienku niekoho, s kým si nerozumieme, kto je INÝ a preto menej sympatický, podceňujeme...
To je ale nevedecký subjektívny záver..nerobili ste vo vedeckých kruhoch reprezentatívny výskum postojov vedeckými metódami..:)Ano. Samozřejmě! Jak jinak
Já jenom vím, že sociologové téměř nikdy nemají dostatek datNěkdy je opravdu těžké sehnat dostatek lidí ke spolupráci, neboť lidé nejsou chemická sloučenina či elektrický proud, který se dá jednoduše vytvořit, vzít a změřit. Ale určitě to není pravidlem. Někdy možná není čas a peníze, ale to platí asi u všech oborů...
se statistikou zacházejí velice podivně a vyvozují nevyvoditelné vývodyNěkteří možná, ale pravidlem to určitě není. Záleží na kvalitě výzkumníka (a hlavně, neříká to nic o oboru jako takovém, tj. že by sociální vědy neměly být vědami, ale o kvalitě praktického "provozování" této vědy).
Nezřídka pracují na objednávku a místo vědy produkují balastMůže být, ale to se pak nebavíme o vědě, ale o tom, že se dá jednoduše zneužít. A jelikož se jedná o vědu (snad nebude vadit, když budu pro zjednodušení používat u sociálních věd slovo věda, přestože se na tomto označení oba neshodnem), která produkuje závěry, které stojí za to kupovat, tak se jednoduše takové závěry rády kupují. Na druhou stranu, není to problém pouze a jen sociálních věd, týká se to i věd technických.
Prosil bych odkaz aspoň na jednu vědecky závažnou sociologickou studii, která je opravdu hodnotná a vědecky korektní?Tady by měl být seznam těch nej sociologických časopisů (pravda, starší, ale nějak se mi nechce hledat nic novějšího, promiň...), myslím, že články v nich by měly být snad na úrovni.
Už jenom ty "reálie," které na humanitních školách učí... no děs a běsProsím, konkretizovat!
Tomu oboru chybí jakýkoli pevný vědecký základ, na kterém by mohl stavětMohl bys konkretizovat/citovat?
a je poplatný době víc než kterýkoli jiný.To je sice možné, ale jak jsem naznačil výše, to že je něco přitažlivější k zneužívání neznamená, že by to nemělo být považováno za vědu. Aneb kdyby se někomu vlivnému a/nebo bohatému vyplatilo tvrdit, že mastek je tvrdší než diamant (to je hodně nadsazené, uvádím pouze jako příklad), také by se snažil si výzkum v tomto směru upravovat. Tím by ovšem nepřestala být chemie vědou, pouze by bylo její výstupy nutno číst s vědomím, že někdo může mít důvod výzkum manipulovat právě tímto směrem.
Někdy je opravdu těžké sehnat dostatek lidí ke spolupráci, neboť lidé nejsou chemická sloučenina či elektrický proud, který se dá jednoduše vytvořit, vzít a změřit. Ale určitě to není pravidlem. Někdy možná není čas a peníze, ale to platí asi u všech oborů...Tohle je jenom pojmenování možné příčiny toho co říkám -- není to polemika.
Někteří možná, ale pravidlem to určitě není.Ze zkušenosti a doslechu jsem toho názoru, že to pravidlem spíše je. Uznávám ale, že není v mých silách to doložit.
Záleží na kvalitě výzkumníka (a hlavně, neříká to nic o oboru jako takovém, tj. že by sociální vědy neměly být vědami, ale o kvalitě praktického "provozování" této vědy).A ta kvalita podle mě se zatím příliš neprokázala. Ještě jsem nebyl konfrontován se sociologickým (krom antropologie, socioekologie, neuropsychologie apod., což jsou skutečně vědecké disciplíny) výsledkem, který by mě zaujal, který by byl čímkoli hodnotný nebo který by měl jakoukoli vědeckou důležitost.
Může být, ale to se pak nebavíme o vědě, ale o tom, že se dá jednoduše zneužít.Může být a taky že často je. I sociologové, z toho co jsem slyšel a četl, jsou si tohoto problému velmi vědomí.
A jelikož se jedná o vědu (snad nebude vadit, když budu pro zjednodušení používat u sociálních věd slovo věda, přestože se na tomto označení oba neshodnem), Tohle je právě ten problém. "Sociální věda" není podmnožinou "vědy," viz můj příklad s pomazánkovým máslem.
která produkuje závěry, které stojí za to kupovat,Ty produkují i autorky horoskopů pro časopisy.
Na druhou stranu, není to problém pouze a jen sociálních věd, týká se to i věd technických.V technice, narozdíl od sociologie, lze snadno vidět zda něco funguje nebo ne. Nelze něco jen tak vycucat z prstu, protože to prostě nebude fungovat. V sociologii se z prstu nejen cucat dá, ale cucání z prstu je v podstatě nejčastějším způsobem práce. Aspoň to je můj dojem.
Tady by měl být seznam těch nej sociologických časopisů (pravda, starší, ale nějak se mi nechce hledat nic novějšího, promiň...), myslím, že články v nich by měly být snad na úrovni.Možná jsou na úrovni, ale v nejlepším případě je to dobrá sociální věda, nikoli dobrá věda.
Prosím, konkretizovat!Nechci riskovat, že zabřednu do špičkování o něčem konkrétní. Prostě jsem chtěl říct, že sociologové se učí věci podle toho jaký je zrovna režim, co zrovna vyhovuje vládnoucí vrstvě/skupině a co se zrovna považuje za politicky korektní.
Mohl bys konkretizovat/citovat?Na tohle už jsem odpověděl.
To je sice možné, ale jak jsem naznačil výše, to že je něco přitažlivější k zneužívání neznamená, že by to nemělo být považováno za vědu.Je potřeba říct proč něco považovat za vědu, ne proč něco za ni nepovažovat. Zatím jsem neviděl nic co by mě přesvědčilo, že si sociální vědy zaslouží slovo věda v označení. Tohle se týká sociologie, politologie, teologie
Aneb kdyby se někomu vlivnému a/nebo bohatému vyplatilo tvrdit, že mastek je tvrdší než diamant (to je hodně nadsazené, uvádím pouze jako příklad), také by se snažil si výzkum v tomto směru upravovat. Tím by ovšem nepřestala být chemie vědou, pouze by bylo její výstupy nutno číst s vědomím, že někdo může mít důvod výzkum manipulovat právě tímto směrem.Chemie má taky svůj pavědecký protějšek. Říká se mu alchymie. Sociologie, což je pavěda, má naopak svůj vědecký protějšek. Říká se mu socioekologie (tady uznávám, že se možná mýlím; pokud ano, je to něco jiného, ale na věci to moc nemění).
Chemie má taky svůj pavědecký protějšek. Říká se mu alchymieAlchymie je spíš předchůdce chemie, ne?
Myslíte si, že antropológia, ktorá je viac menej biol. veda a etológia, ktorá je psychol. zvierat, sú postačujúce?Ano, společně se socioekologií, neurofyziologií a dalšími vědními obory. Společně můžou vykořenit pavědu zvanou "sociologie." Nevím do jaké míry jsem pokrokový, ale vím, že vy jste neuvěřitelně zpátečnická. Myslíte jak ve středověku. Ty vaše homeopatie, sociológie, psychológie, astrológie, kávové sedliny... mrazí mě z toho.
Socioekológia - to čo má byť jej predmetom- je dávno súčasťou predmetu sociológie, je to len jedna z jej oblastí.Zlatý oči! Někteří sociologové jsou samozřejmě soudnější než jiní a stále se ještě snaží ze sociologie udělat co nejlepší vědu, například tím, že se jejich práce blíží vědecké nebo se jí stává. Vnášení vědeckých prvků ale nedělá z celého oboru vědu a už vůbec z toho nevyplývá nic pro tuto debatu, která se zabývá tím zda jsou sociální vědy podmnožinou vědy. Já říkám že nejsou a nemohou ze své podstaty být.
Vy, nemôžem si pomôcť, ste ideologicky otrocky podriadený anglo-americkým vzoromA vy tam na tom Slovensku a možná v Maďarsku máte jaké vzory? Netroufám si raději spekulovat.
ste dosť dezorentovanýTohle si dovolujete napsat bez jediného odůvodnění?
a máte veľmi chaotické
( a často ortodoxne jednostranné a rigidné ) názory na spoločnosť.Považujete za lepší mít neortodoxně dvoustranné a nerigidní?
Pripadáte mi ako nový dogmatik.Co říkám má logickou strukturu a vychází z faktů. Kde že je to dogma?
Navyše ste autorom mnohých vnútorne si protirečiacich výrokov.Které to jsou a jak si protiřečí?
nepotrebujete nijaké argumentyTo je omyl. Bez argumentů jste totiž jenom žvatlal, který si něco mele, ale vlastně ani nedokáže říct proč.
Historii tvoří historik. Je jen na něm která fakta si vybere. ...Nic takového jako "objektivní historická věda" z principu neexistuje.není můj výrok.
s čím vlastne z toho, čo som napísala o spoločenských javoch a odboroch, ktoré ich skúmajú, nesúhlasíte?Tak tomu říkám ztráta času. Celou dobu tady říkám s čím nesouhlasím a proč a výsledkem je tahle otázka... Rozsvítit potřebujete v tom, abyste odlišovala vědu od jiných lidských aktivit. Potřebujete se dozvědět co to vlastně ta věda je a pak už sama uvidíte, co už věda není. Je to přesně definováno. Tohle je práce, kterou musíte odvést vy. Opusťte svoje zastaralé představy, že věda zahrnuje filozofii, humanitní obory, teologii a já nevím co ještě. Prospějete si.
pripomenuli ste mi niekoľko mojich obľúbených postavičiek http://www.litcentrum.sk/53719
to máte na čítanie na dobrú noc:)
Lepší příklad jsem mohl dát dvojici astrologie/astronomie.Tam jsou souvislosti zřejmě tytéž.
Ovšem jak jsem psal, čas a peníze budou nejspíše často chybět i jinde, tj. i u přírodních věd, ne?Někdy je opravdu těžké sehnat dostatek lidí ke spolupráci, neboť lidé nejsou chemická sloučenina či elektrický proud, který se dá jednoduše vytvořit, vzít a změřit. Ale určitě to není pravidlem. Někdy možná není čas a peníze, ale to platí asi u všech oborů...Tohle je jenom pojmenování možné příčiny toho co říkám -- není to polemika.
Tady máme každý přesně opačnou zkušenost...Někteří možná, ale pravidlem to určitě není.Ze zkušenosti a doslechu jsem toho názoru, že to pravidlem spíše je. Uznávám ale, že není v mých silách to doložit.
Tady se omlouvám za případnou neznalost, ale co je to ta vědecká důležitost? Pak možná budu schopen odpovědět na tento argument...Záleží na kvalitě výzkumníka (a hlavně, neříká to nic o oboru jako takovém, tj. že by sociální vědy neměly být vědami, ale o kvalitě praktického "provozování" této vědy).A ta kvalita podle mě se zatím příliš neprokázala. Ještě jsem nebyl konfrontován se sociologickým (krom antropologie, socioekologie, neuropsychologie apod., což jsou skutečně vědecké disciplíny) výsledkem, který by mě zaujal, který by byl čímkoli hodnotný nebo který by měl jakoukoli vědeckou důležitost.
Tady si dovolím mít (doufám související) dotaz: kdyby teď někdo začal systematicky zneužívat např. fyziku, jelikož by se mu to hodilo, znamenalo by to, že fyzika přestává být vědou, přestože by se v ní jinak nic nezměnilo?Může být, ale to se pak nebavíme o vědě, ale o tom, že se dá jednoduše zneužít.Může být a taky že často je. I sociologové, z toho co jsem slyšel a četl, jsou si tohoto problému velmi vědomí.
Nene, sociologie není pomazánkové máslo!A jelikož se jedná o vědu (snad nebude vadit, když budu pro zjednodušení používat u sociálních věd slovo věda, přestože se na tomto označení oba neshodnem), Tohle je právě ten problém. "Sociální věda" není podmnožinou "vědy," viz můj příklad s pomazánkovým máslem.
Ale no tak, tohle bylo hodně ošklivé, vytrhnout z kontextu a dát k tomu tvrzení, které vyvolává asociaci, jenž (neúplné) tvrzení má za úkol akorát tak znehodnotit, ale nic nevysvětluje...která produkuje závěry, které stojí za to kupovat,Ty produkují i autorky horoskopů pro časopisy.
To samé platí pro sociologii. Uděláš výzkum a ten když zopakuješ za stejných podmínek, vyjdou ti ty samé výsledky (odchylky jsou dovolené, ale strašně malé. Pokud je odchylka větší, něco bylo špatně.). Proto musí mít každý výzkum u sebe přesný popis metodiky, kdy, kde a jak se to zkoumalo.Na druhou stranu, není to problém pouze a jen sociálních věd, týká se to i věd technických.V technice, narozdíl od sociologie, lze snadno vidět zda něco funguje nebo ne. Nelze něco jen tak vycucat z prstu, protože to prostě nebude fungovat. V sociologii se z prstu nejen cucat dá, ale cucání z prstu je v podstatě nejčastějším způsobem práce. Aspoň to je můj dojem.
...Tady by měl být seznam těch nej sociologických časopisů (pravda, starší, ale nějak se mi nechce hledat nic novějšího, promiň...), myslím, že články v nich by měly být snad na úrovni.Možná jsou na úrovni, ale v nejlepším případě je to dobrá sociální věda, nikoli dobrá věda.
Tady záleží. Ano, zažil jsem "výuku na klíč", ale zažil jsem i přesný opak - tj. vyučující se tvrdě pouštěl do "těch nahoře" a i do celé společnosti. Možná to bude dáno tím kde a co člověk studuje, ale má zkušenost je v tomto spíše dobrá, tj. vyučující tvrdí to co odpovídá nejnovějším výzkumům a to navzdory politické situaci.Prosím, konkretizovat!Nechci riskovat, že zabřednu do špičkování o něčem konkrétní. Prostě jsem chtěl říct, že sociologové se učí věci podle toho jaký je zrovna režim, co zrovna vyhovuje vládnoucí vrstvě/skupině a co se zrovna považuje za politicky korektní.
Protože splňuje podmínky tohoto označení? Sociální vědy mají vymezenou oblast zkoumání, používají vědecké metody při výzkumu a tvoří nějaký ucelený systém znalostí. S tou teologií pozor: jednak se mezi sociální vědy nepočítá a hlavně i spousta sociálních vědců má problém s jejím uznáním jakožto vědy. Takže tou bych rozhodně neargumentoval.To je sice možné, ale jak jsem naznačil výše, to že je něco přitažlivější k zneužívání neznamená, že by to nemělo být považováno za vědu.Je potřeba říct proč něco považovat za vědu, ne proč něco za ni nepovažovat. Zatím jsem neviděl nic co by mě přesvědčilo, že si sociální vědy zaslouží slovo věda v označení. Tohle se týká sociologie, politologie, teologie
Tady jsi myslím neodpověděl na můj argument, ale podstrčil něco jiného... Viz má otázka výše.Aneb kdyby se někomu vlivnému a/nebo bohatému vyplatilo tvrdit, že mastek je tvrdší než diamant (to je hodně nadsazené, uvádím pouze jako příklad), také by se snažil si výzkum v tomto směru upravovat. Tím by ovšem nepřestala být chemie vědou, pouze by bylo její výstupy nutno číst s vědomím, že někdo může mít důvod výzkum manipulovat právě tímto směrem.Chemie má taky svůj pavědecký protějšek. Říká se mu alchymie. Sociologie, což je pavěda, má naopak svůj vědecký protějšek. Říká se mu socioekologie (tady uznávám, že se možná mýlím; pokud ano, je to něco jiného, ale na věci to moc nemění).
experimentální potvrzení akožeby nie.. a čo ten sociológ z filmu Vrať se do hrobu:)... ale vážne, experimenty s veľkými skupinami vieme ako dopadli... v malých skupinách sa robia, má to však aj nejaké etické obmedzenia ja za veľmi dobrý prameň poznatkov pokladám napr. Súhrnnú správu o Rómoch... http://www.ivo.sk/495/sk/projekty/suhrnna-sprava-o-romoch-na-slovensku...bohužiaľ, úloha splnená, ale ďalej už nič... to by nesmeli mať v rukách politici... za to tí vedci nemôžu
to uvidíte, keď sa naplnia tie slová pána Kellera http://youtu.be/FOf5Y0LrBsQ
pre frdx :
tento pán Fuchs to vyjadril lepšie, ako ja s tou zédeeškou, kde ten prírodopis zas až tak zaujímavo nevyučovali:) http://www.impulzrevue.sk/article.php?50
Jenže ještě nikdy nikomu, natož nemluvněti nebo zvířeti, žádné homeopatikum svým účinkem nepomohlo (jistě už někdy pomohlo svým neúčinkem, ale to je jiná záležitost).Lež. Znám několik lidí ze svého okolí, jimž homeopatický lék pomohl. Dám příklad. Kamarádka chtěla vyléčit /odstranit/ bradavice z nožičky synka. Zkoušela kdeco z lékárny, byla i na vypalování u doktora, vždy však "kořen" zůstal a bradavice dorostla znovu. Zkusila tedy "jen tak, co kdyby.." homeopatický lék. Bradavice zmizely a již se neukázaly. Zkusila tentýž lék po doporučení jiná známá, zabral též. Moje dcerce se udělala též bradavice. Vrhla jsem se tedy z nadšení na tentýž homeopatický lék, leč u nás bohužel nezabral. Homeopatikum totiž musí přesně "sednout" na daný typ člověka. Z toho důvodu je vyloučený důkaz "double effect"
Lež. Znám několik lidí ze svého okolí, jimž homeopatický lék pomohl.frdrx ale netvrdil, že nepomáhá... Znám několik lidí ze svého okolí, kteří osobně potkali pannu Marii. A taky z toho nedělám vědu.
Protože etanol obsažený v rumu má desinfekční účinky?Nejsem doktor, ale mám za to, že ano. Jinak měl jsem doma kapky proti kašli, které měly 40%.
homeopatie je podvod, protože o sobě tvrdí, že je něco víc než placebo (přičemž je nade vší pochybnost prokázáno,Možná nad vaší pochybnost. Spousta lidí ale může mít vzhledem k osobním zkušenostem jiný názor. A už prosím nechte své mantry Placebo!
Proč by měl placebo efekt fungovat jen u homeopatik?Tohle nikdo nikde VŮBEC NETVRDÍ!
Jenže ještě nikdy nikomu, natož nemluvněti nebo zvířeti, žádné homeopatikum svým účinkem nepomohlo
Znám několik lidí ze svého okolí, kteří osobně potkali pannu Marii. A taky z toho nedělám vědu.Já taky ne. A určitě bych je za to neschazovala, a nemachrovala vědeckými studiemi.
Ne? A co je tohle? Jenže ještě nikdy nikomu, natož nemluvněti nebo zvířeti, žádné homeopatikum svým účinkem nepomohloTam ovsem netvrdi, ze homeopatikum nepomohlo, ale ze nepomohlo svym ucinkem. Mohlo pomoci jinak - napr. aktivaci placebo efektu.
Že se tak stalo po požití homeopatika, tedy ničeho, je náhoda.Ach ano, na tohle slovíčko jsem čekala
Prvky čínské medicíny se do té vědecké dostávají (bylinky), takže ani tohle není pravda.Čínská medicína stojí asi na 5 pilířích, byliny představují jen jeden z nich... A účinkuje pouze komplexně..
Tak svoje poznatky zkus dostat do recenzovaného časopisu.Proč? Mě zajímá praxe, ne teorie. A v tomhle případě se praxe míjí s vědou. Podobně jako v astrologii.
Jestli věříš i astrologii, ... Aspoň žes to přiznala.Je to snad trestné?
astrologií se zabývámNo potěš koště.
Jenže člověk se neskládá jen z hmoty.A tady jsme v zásadním sporu. Myslím že nemá cenu dál pokračovat, byla by to jen další z nekonečných diskuzí na toto téma, kterých už na ABCLinuxu bylo nepočítaně.
Chcete-li to nazývat "duší", klidně si poslužte, nicméně se zánikem mozku logicky zanikne i tato "duše"Jak to můžete vědět, safra? Kdybyste řekl, že si myslíte, nebo že jste přesvědčen, že duše zanikne s tělem, to bych brala jako názor na úrovni. Přestaňte prosím tvrdit za neochvějnou, "logickou" "pravdu" něco, co je nedokazatelné.
tohle je začátek další z nekonečných diskuzí, které už tu byly omílány snad milionkrát...To je fakt. Já bych se do toho ani nepouštěla. Jen mě vždycky vyprovokuje ta arogance. Jak má někdo jiný názor, nebo názor, který se vám nelíbí, označí se za kecy, že..
Jak to můžete vědět, safra? Kdybyste řekl, že si myslíte, nebo že jste přesvědčen, že duše zanikne s tělem, to bych brala jako názor na úrovni. Přestaňte prosím tvrdit za neochvějnou, "logickou" "pravdu" něco, co je nedokazatelné.Nema smysl tahat se o slovicka. To co rika Xm je bezna zkratka, pod kterou se rozumi presne to, co rikate. Jenze - a to je prave to jenze - je tady jeste tato logicka chyba, a te se dopousti nekdo, kdo veri necemu, co je nedokazatelne.
Podle Russella skutečno jsou jednotlivá smyslová data (sense-data), jež spolu navzájem souvisejí logicky, mezi věcmi neexistují vnitřní vztahy, neexistuje ani hmota, ani duch, dokonce ani já, nýbrž pouze smyslová data, bez komentáře...
Jenže člověk se neskládá jen z hmoty.Skládá se z korpuskulárně-vlnových částic
názorovém obratu vědců
Mno Jestli si tady někdo neplete vědce a hysterické bulvární výstupy nějakých pisálků.
Pro vás i pro pavlixe opakuji: Zaznělo to z úst lékařů. Odvolávali se na vědecké výzkumy. Dost překucování a házení viny na média, prosím.Pro marcelku opakuji: Pokud vím, tak v TV varovali, že v roce 2000 selže výpočetní technika a klíčová infrastruktura. Vše samozřejmě z úst odborníků.
Niekto zo zarytých exaktných vedcov vraj povedal, že aj keby videl vznášať sa niečo nad zemou, neuveril by,lebo to nie je možné.S největší pravděpodobností by to nazval halucinací, či optickým klamem. Pokud by jev vidělo víc lidí, byla by to kolektivní halucinace. A basta fidli
V tom případě jsou zřejmě pro vás nerozpoznatelné ani pocity /kupříkladu radost, touha, láska, bolest, spokojenost, zlost, strach, deprese, stestk, únava, žízeň,.../, protože nejsou změřitelné. Pročež tedy dle vás neexistujíAno, neexistuji ve smyslu v objektivni realite. Je to neco podobneho jako ty halucinace. Problem je, ze jadrem vaseho uvazovani je logicky spor. Je to asi podobne, kdyz matematici dokazali, ze nelze provest trisekci uhlu (pravitkem a kruzitkem). Nekomu by se takovy nazor mohl zdat namysleny, ale vyplyva to z logiky veci (z definic a axiomu). Stejne tak vam se zda namysleny nazor, ze lze vedou zkoumat cokoli, ale to vyplyva z logiky veci, uz ze samotneho chapani toho, co je objektivni realita a co je veda....?
Navzájem se to podobá asi tak jako se podobá pravda se lžíV tom případě jsou zřejmě pro vás nerozpoznatelné ani pocity /kupříkladu radost, touha, láska, bolest, spokojenost, zlost, strach, deprese, stestk, únava, žízeň,.../, protože nejsou změřitelné. Pročež tedy dle vás neexistují...Je to neco podobneho jako ty halucinace......?
Halucinace je klamný vjem, porucha vnímání.A jak se doopravdy pozná, které vnímání je porouchané a které nikoliv?
Ano, pocity jsou pravdive, akorat maji spolecneho s realitou asi tolik, jako obrazek. Vy moc dobre vite, ze je to rozdil, tak proc to ted zamlouvat?Kdo co zamlouvá?!Pocity jsou s realitou velmi úzce provázány, a vy to jistě dobře víte. Nevím, co tu se mnou hrajete za slovní šachy.
V zasade to co rikate jsou zcela scestne blaboly.Já z vás můžu mít ten samý pocit, ale nemám potřebu jednat s vámi s despektem. Váš názor beru, ač mi přijde naprosto odlidštěný a tak trochu křečovitý. Ale máte na něj samozřejmě právo.
Napriklad MDMA (nebo LSD) zpusobuje poruchy vnimani, a vetsina lidi je vnima pozitivne. Krome toho take vyvolava ruzne pocity; tyto ale zadnou potrebu nesignalizuji, jsou to naprosto falesny signaly, ktere jsou potencialne nebezpecne.Jo jo. Až na jeden detail. Tyto pocity jsou uměle navozeny, a proto, jak správně píšete, jsou falešné, že
Pro me je pocit porad jedno a totez - co clovek citi.A co člověk v bdělém stavu cítí a prožívá je podle vás mimo realitu? Probuďte se, prosím vás.
Jestli pod vlivem nejake latky nebo bez ni je lhostejneTěžký omyl. Pod vlivem "nějaké látky" logicky vnímání jistě nebude ok, a vy to jistě dobře víte
buhviproc trvate na tom, ze "pocity jsou vzdycky pravdive"Nastudujte si něco z psychologie a možná přijdete na to, že to není mé tvrzení, ale dávno platná skutečnost. Možná vám najdu odkaz, teď na to nemám čas. Ale jistě si mezitím najdete sám, jste zdatný wikihledač...
pavlix, nepavlix.:)Neber mé jméno nadarmo.
Pojem Bůh apod. naprosto neuznává, je abstraktní a nezměřitelný. Věda je nad vším.
Já sice nevím, jestli JS něco uznává nebo neuznává, ale chtěl bych upozornit, že věda a víra jsou zcela oddělené. Věda svojí metodou zkoumá to, co je v principu popíratelné (leze vymyslet experiment, který popře nějakou předchozí interpretaci daného jevu). Jenže u Boha, tak jak jej definují věřící nelze žadným experimentem rozhodnout ani že je, ale ani že není. Tudíž to vůbec není objekt zkoumání pro vědu a věda se o to ani nesnaží. Problém je, že věřící se často snaží štourat do vědy a přes víru to nějak interpretovat. To je špatně.
Vy se pořád oháníte vědeckými double-blind studiemi, jak zaklínadlem. Kdo však může bez uzardění tvrdit, že je to jediná a neomylná metoda k určení účinku z komplexního hlediska? Cožpak lze double-blind studiemi ověřit opravdu vše?Nikdo nerika, ze jsou neomylne a ze jde o jedinou metodu, ale je to asi ta nejlepsi metoda, kterou mame. Pokud by nekdo tvrdil, ze jeho lecebny postup nejde overit double-blind studii, pak by mel dost presvedcive ukazat proc to nejde, a jak jinak ho je tedy mozne odlisit od podobne vypadajiciho nesmyslu.
Má vůbec podle vás smysl obor psychiatrie/psychologie, když na ní není možné uplatnit double-blind studii?Proc by tam nesla uplatnit double-blind studie? Nevidim v tom zadny problem. Proste v jednom pripade povede rozhovor skoleny psychiatr/psycholog, v druhem pripade nejaky herec, ktery bude chovani psychiatra hrat, aniz by mel nejake znalosti psychiatrickych teorii.
Proc by tam nesla uplatnit double-blind studie? Nevidim v tom zadny problem. Proste v jednom pripade povede rozhovor skoleny psychiatr/psycholog, v druhem pripade nejaky herec, ktery bude chovani psychiatra hrat, aniz by mel nejake znalosti psychiatrickych teorii.Ale to neni double-blind, protoze ten herec vi, ze to neni nova metoda (takze je to jenom single-blind - pacient to nevi). Kazdopadne je pravda, ze studie novych terapii lze delat single-blind s kontrolni skupinou (jiny druh terapie) bez problemu. Marcela si stezovala sice na double-blind, ale to uz je jen metodicky detail; myslim, ze ji vadil vedecky pristup obecne (coz je samozrejme nesmysl).
myslim, ze ji vadil vedecky pristup obecneNe, vědecký přístup obecně mi nevadí. Vadí mi když ji někdo za každou cenu cpe tam, kde hrají roli psychologické a jiné duševní faktory. Vadí mi, když se dělá z vědy "náboženství".
Pokud by nekdo tvrdil, ze jeho lecebny postup nejde overit double-blind studii, pak by mel dost presvedcive ukazat proc to nejdeUž jsem to říkala. Hmotné lze zkoumat hmotným. Účinnost homeopatic. preparátu je založena na informaci, nikoliv chemickém složení.. Pokud se reakce člověka na léčebné stimuly liší dle individuálního typu, což souvisí s duševním založením, jak by to mohlo jít?
Nevidim v tom zadny problem. Proste v jednom pripade povede rozhovor skoleny psychiatr/psycholog, v druhem pripade nejaky herec, ktery bude chovani psychiatra hrat, aniz by mel nejake znalosti psychiatrickych teoriiTakhle teoreticky to vypadá jednoduše. V praxi je to ale tak, že psychoterapie je dlouhodobá záležitost. Jak by se poznalo, čí zásluhou se zlepšil pacientův stav? A opět - co působí psychologicky na jednoho, nepůsobí na druhého. Takže zde je tato testovací metoda těžko provoditelná.
Už jsem to říkala. Hmotné lze zkoumat hmotným. Účinnost homeopatic. preparátu je založena na informaci, nikoliv chemickém složení..To je vcelku nicnerikajici. Statisticke zpracovani vysledku vubec nesouvisi s tim, zda se leci chemickym slozenim nebo necim uplne jinym.
Pokud se reakce člověka na léčebné stimuly liší dle individuálního typu, což souvisí s duševním založením, jak by to mohlo jít?Obdobne jako u toho psychiatra - proste homeopat by vysetril a lecil vsechny (kazdemu by predepsal homeopatikum podle jeho individualniho typu), akorat pulce pacientu by bylo misto homeopatem predepsane homeopaticke latky podavano placebo (aniz by to onen homeopat ci pacienti vedeli). Po nejake dobe by se vyhodnotilo, zda jedna skupina je na tom vyznamne zdravotne lepe nez druha, kontrolni.
proste homeopat by vysetril a lecil vsechny (kazdemu by predepsal homeopatikum podle jeho individualniho typu), akorat pulce pacientu by bylo misto homeopatem predepsane homeopaticke latky podavano placebo (aniz by to onen homeopat ci pacienti vedeli). Po nejake dobe by se vyhodnotilo, zda jedna skupina je na tom vyznamne zdravotne lepe nez druha, kontrolni.To zní rozumně.
To zní rozumně.No, a rika se tomu vedecka metoda. Akorat ze konkretne u homeopatik se zatim nikomu nepovedlo, aby na tom ta prvni skupina byla lepe. A kdyz mluvite o "informaci" v homeopatiku, tak to je jen vase jakasi teorie. Nikdo takovy mechanismus nikdy nevidel, a dokonce mame fyzikalni dukazy proti nemu. Ohanet se dusi muzete jak chcete, ale vedecka metoda je dobra vec. Bez ni bychom totiz nekdy tezko poznali realitu.
Akorat ze konkretne u homeopatik se zatim nikomu nepovedlo, aby na tom ta prvni skupina byla lepe.Můžete předložit konkrétní studii, která se dělala způsobem, který navrhoval pan Ondřej - Zajíček?
A kdyz mluvite o "informaci" v homeopatiku, tak to je jen vase jakasi teorie. Nikdo takovy mechanismus nikdy nevidel, a dokonce mame fyzikalni dukazy proti nemu.To není moje terorie. Přečtěte si nějakou knihu o homeopatii. Jaké fyzikální důkazy? Dá se vůbec nezměřitelná informace nazvat fyzikální veličinou?
Ohanet se dusi muzete jak chcete, ale vedecka metoda je dobra vec.A co jste tím chtěl jako říct? Znovu opakuji. Nemám nic proti vědeckým metodám, ale nelze je použít na vše a mnohdy jsou výsledky protichůdné. Často tam, kde je ve hře mnoho těžko předvídatelných faktorů /např. počasí, ekonomie, psychologie, lékařství../.
Bez ni bychom totiz nekdy tezko poznali realitu.Možná vy. Já většinou realitu poznávám svými pěti smysly /někdy i šesti/
Ja odmitam verit necemu, co je nezmeritelne. Pokud je to poznatelne, je to zmeritelne. Pokud to neni poznatelne, pak to neexistuje.V tom případě jsou zřejmě pro vás nerozpoznatelné ani pocity /kupříkladu radost, touha, láska, bolest, spokojenost, zlost, strach, deprese, stestk, únava, žízeň,.../, protože nejsou změřitelné. Pročež tedy dle vás neexistují
Na pocasi a medicinu vedu jiz davno aplikujeme, s naprosto pozitivnimi vysledky.Mno nechci být jízlivá, ale zrovna s tím počasím si můžu hodit korunou, či se podívat, jakým směrem jde kouř z malešické spalovny, a často se trefím do víkendového počasí lépe než v předpovědi. Často ani do tří dnů to nevychází, protože vítr se otočí. Začátkem týdne hlásili na víkend oteplení /mělo být kolem 10 stupňů/... Podívejte se zítra na teploměr.
Jenze smysly nas klamou. Proto mame vedu, coz je systematicka metoda, jak se tomu klamu vyhnout.Tak tak. Věda pomáhá popsat a porozumět našim smyslům. Bez funkčních smyslů by však žádná věda nebyla, naopak to neplatí...
Jaké fyzikální důkazy? Dá se vůbec nezměřitelná informace nazvat fyzikální veličinou?
na tohle by ale meli odpovidat zastanci homeopatie. Tohle je jedna (z mnoha) veci, co mi na homeopatii vadi - ze se snazi pouzivat radoby vedecka duvodneni a tak se snazi delat verohodnou, spolehajice na to, ze bezny clovek tomu stejne nebude rozumet, ale zvysi to jeho duveru v dany pripravek (resp. ochotu si jej za drahy peniz koupit, i kdyz to mozna ve finale i posili onen placebo efekt). Kdyz bude nekdo tvrdit "tohle je voda, ale tak trochu jina voda, je totiz leciva" a nekdo tomu bude ochoten uverit, s tim, ze jsou veci mezi nebem a zemi (asi podbne, jako kdyz nekdo jede do Lurd se napit vody a veri v uzdraveni), na to nejde moc co rict. Zazracne pusobeni jde tezko nejak merit a kdyz tomu nekdo chce verit, no tak at si veri. Ale ve chvili, kdyz nekdo zacne rikat, ze do tech molekul vody bylo cosi otisteno a tento otisk leci, tak pak je zcela legitimni chtit vysvetleni, co si mam predstavit pod tim otiskem v molekule a jakym zpusobem ten otisk leci. A tohle vysvetleni pochopitelne musi podat clovek, co s temi tvrzenimi prijde, protoze ja vazne nevim, co si mam predstavit pod "otiskem v molekule" a dokud mi to nekdo nevysvetli, tak to budu povazovat za naprosty blabol.
Takze shrnuto, homeopatie je zrudna mimo jine v tom, ze se snazi vysvetlovat pripadne lecive ucinky vedeckymi terminy, ktere u beznych lidi budi duveru, ve skutecnosti se ale jedna o naprosto bezobsazna a zavadejici (pripadne lziva, protoze je tak bezpochyby cineno zamerne) tvrzeni
Z blábolov by sme sa mohli donekonečna osočovať vzájomne:).A od toho je právě na jedné straně empirie a na druhé straně logická dedukce. Obě slouží k tomu, aby ten, kdo chce, mohl bláboly alespoň částečně rozpoznat od rozumných argumentů. Samozřejmě, kdo má jako jeden z hlavních zájmů blábolům věřit, nemá důvod empirickému pozorování ani logice přisuzovat takovou váhu jako ten, kdo chce poznávat. Láska k poznání je něco, co je vědě a vědcům vlastní. Ale k poznání patří i pokora a kritické vnímání vlastních poznatků, s čímž některé takzvané „vědy“ až tolik nepracují.
Ale k poznání patří i pokora a kritické vnímání vlastních poznatků, s čímž některé takzvané „vědy“ až tolik nepracují.
Pokoru a kritické vnímanie vlastných poznatkov by som podčiarkla. Zaujímalo by ma, v akej oblasti vedecky pracuješ a prosím vymenovať tie ,,takzvané vedy," o ktorých môžeš povedať, že ich dostatočne poznáš, aby si mohol azývať ich takzvanými ( nie iba na úrovni NOS zo strednej školy). Alebo možno to s tou ,,pokorou a kritickým vnímaním vlastného poznania" má platiť len pre ostatných.
Zaujímalo by ma, v akej oblasti vedecky pracuješ a prosím vymenovať tie ,,takzvané vedy," o ktorých môžeš povedať, že ich dostatočne poznáš, aby si mohol azývať ich takzvanými ( nie iba na úrovni NOS zo strednej školy). Alebo možno to s tou ,,pokorou a kritickým vnímaním vlastného poznania" má platiť len pre ostatných.Pokud se chceš ohánět ad hominem na základě toho, že jsem nakonec nenastoupil na vědeckou dráhu, začni u sebe. Možná zjistíš, že stejný argument lze aplikovat i na tebe a tudíž tvá snaha dát najevo, že do toho nemám co kecat, stáhne s sebou i tebe. Mám si snad myslet, že ti jiné argumenty než ad hominem už nezbývají?
Alebo možno to s tou ,,pokorou a kritickým vnímaním vlastného poznania" má platiť len pre ostatných.Právě naopak. Aplikuju to v první řadě na sebe, což má zanásledek to, že jsou lidé občas překvapeni, když řeknu, že něco nevím. Jsou totiž zvyklí, že „odborníci“ vědí ze své oblasti vše (i kdyby si to měli vycucat z prstu). A zase to není nic jiného než ad hominem. Divím se, že ti tvůj způsob argumentace vůbec připadá důstojný.
Prečo sa ty so mnou stále chceš hádať?Na to bych se měl ptát já, ne? Já píšu reakce, které mně osobně dávají nějaký smysl. Ty převážě útočíš a neargumentuješ.
Ty sklapni, lebo aj tak ničomu nerozumieš. No, možno to až tak nemyslíš, ale tak to vyznieva.Za výplody tvé fantazie se snad omlouvat nemusím. Navíc v tomto duchu jsi psala ty mě a ne já tobě.
Mysíš, že by mi malo pripadať nedôstojné reagovať na to neustále rýpanie? To máš asi pravdu... ale zase neodolám:).Mě přijde naprosto v pořádku, že reaguješ. To jak reaguješ, už mi ale přijde jako snůška osobních útoků a na takové úrovni já se bavím nerad. Mám rád přátelské diskuze i s lidmi, se kterými se neshodnu v názoru. To ale vyžaduje vzájemný respekt. Tedy jak projevovat respekt vůči druhému, tak se zasloužit o respekt z jeho strany. A to se nám dvěma v diskuzích rozhodně nedaří. Jak taky, když mi odepíšeš osobním útokem i na něco, co vůbec není namířeno proti tobě (viz níže).
Tu diplomku by mohl zhodnotit, a došel by ke stejnému závěruMas na mysli tu diplomku, kterou jsi necetl a nemas sajn jestli te novinari nehoupou?
každý chytřejší středoškolákV 13. stoleti kazdy soudny clovek vedel, ze je Zeme placata. A co jako?
Ano, mám! Stačí mi, že ji viděl Kellner. Nemám důvod mu nevěřit a nemám, v tomto případě, důvod nevěřit ani těm novinářům.A není tahle slepá víra přesným opakem toho, co v této diskuzi hlásáš a o čem se přeš s whistleblower?
Pak to maj ale delat poradne. Ad 1. - nepracuje s poznamkovym aparatem? To jako, ze necituje, ale 2. tvrdi - jen 19. knih v seznamu literatury, je to malo nebo hodne?, Kolik je normalne. Ad 3: mel treba moznost vyberu te skupiny, byla mu pridelna, nebo si ji vybiral sam? Ad 4: Trivialni zavery, v cem jsou trivialni? Jsou spravne, nebo chybne, atd... Ad 5: Byl by bez tech dotazniku text nedostatecne dlouhy, nebo ne? Ad 6: Aha nackove, to zabere vzdy. Imho ale citovali kdekoho. Ad 7: konecne neco, co se tyka obsahu diplomky
Bez ohledu na kvalitu Dobesovi diplomky odvedli v tomhle pripade media dost mizernou praci.
Diplomku jsem neviděl, jenom jsem četl její kritiku,No to právě prakticky každý, ale o to zasvěceněji ji všichni kritizují
19 relevantních zdrojů, to je velice, velice málo i pro ročníkovou práci na střední škole.Co je proboha tohle za měřítko kvality vědecké práce? Dobrý vědec cituje to, co je relevantní. To v závislosti na tématu může být někdy 100 prací a jindy zase jedna jediná. Stovky citovaných zdrojů často naznačují spíš, že autor vyjmenoval kdejakou ptákovinu, aby se zalíbil recenzentům. Podobně scestné kritérium je počet stran práce. Jeden z nejslavnějších ruských matematiků A. N. Kolmogorov napsal za svůj život spoustu článků, které daly vzniknout hned několika novým matematickým disciplínám a jsou často citované, ovšem snad žádný z nich neměl více než 10 stran. Naopak každou chvíli potkávám desítky, ba stovky stran odborného textu, který nemá ani cenu papíru, na kterém je vytištěný. Nechci se pana ministra zastávat (ostatně prací v jeho oboru, které by vyhovovaly mým osobním poměrně přísným požadavkům na odborný text, jsem viděl pomálu), ale nechcete ho spíš kritizovat za nějaké opravdové chyby? (Viz ostatně pan Feynman a příběh o císařově nosu...)
V tomto případě věřím novinářům, že je pravda co píší.Myslím, že kdybyste posuzoval úroveň textu většiny českých novinářů, dopadnou ještě daleko hůř než nebohý pan ministr. Proč bych jim věřit zrovna v tomhle, když v mnoha dalších případech píší evidentní bláboly? (Prakticky kdykoliv vidím novinový nebo časopisecký článek o něčem, v čem se trochu vyznám, žasnu... V lepším případě jen absurdní zjednodušení situace, v horším naprosté nepochopení.)
Já jenom říkám, že novináři dělají dobře, když veřejnost informují o úrovni diplomové práce jejich ministra školství. Někomu se na tomto něco nelíbí?Ano, mně se nelíbí to, že rýpou převážně do formální stránky práce (délka, počet citací), místo aby kritizovali skutečný obsah textu. Ale to je taková odvěká součást české povahy, zděděná nejspíš už z Rakouska-Uherska: čert vezmi, jestli to dává smysl, hlavní je, aby to mělo správný nadpis, správný podpis, správný štempl a autor byl přinejmenším pan vrchní dvorský rada.
http://data.idnes.cz/soubory/domaci/A111122_MBB_JOSEF_DOBES-DIPLOMKA.PDF
Tu si ju môžete prečítať, aby i čím podložiť to, v čom ste sa náhodou nemýlili:).Ešte mu ju prepisovali na písacom stroji z ručného rukopisu:)) , ale nie preto je už na prvý a druhý pohľad dosť strašná.:) Zaoberá sa v nej problematikou, ktorá patrí aj do sociológie výchovy/ pedag. sociológie/ takže prizvanie pána Kellera, aby povedal svoj názor, je OK; okrem toho je vysokoškolský pedagóg a ako taký asi vie veľmi dobre už po prelistovaní( čo v tomto prípade je zrejmé aj náhodnému okoloidúcemu)odhadnúť, či to zodpovedá základným kritériám alebo nie.Takže v tomto prípade ste mali náhodou pravdu.
Pokud někdo přinese práci, která splňuje požadavky jen o fous, nebo je nesplňuje vůbec, je to zpravidla nějaký retard.Tohle je naprosto zcestné, viz výše. Otázka není jestli plní na 100%, 101%, 500%, ale plní nebo neplní. A ve finále ten, kdo strávil méně času na diplomce, aby byla jen "akorát" oproti někomu, kdo jí napsal "na 500%", možná využil svůj čas pro získávání dalších informací, které mu v budoucnu pomohou - ale to je samozřejmě už jen teoretizování.
Praxe ve velké firmě je něco jiného než studium na škole. Je to úplně jiný svět.No právě ;)A bohužel pro spoustu škol je praxe irelevantní - ale to už se dostáváme jinam...
Pokud škole stačí podprůměrná práce, je to problém školy, ne studenta.Ne, to je problem cele spolecnosti, a pokud se takovy student pak stane ministrem skolstvi, je to jeste vetsi problem. Tim bych take rad odpovedel na vasi puvodni otazku - ze vas prekvapuje, ze se tim media zabyvaji. Me to u nas neprekvapuje, po plzenske afere.
pokud se takovy student pak stane ministrem skolstvi, je to jeste vetsi problem.Opravdu člověka to, že jednou v životě odvede mizernou práci, navěky diskvalifikuje?
Tak to je ovšem zcela zásadní pravda!
odkazoval na zastaralou studii z roku 1929, která sloužila nacistům pro rasové teorieNo to je mi veselé obvinění. To mám zavrhnout jadernou fyziku proto, že sloužila pro sestrojení atomové bomby? Čerta starýho záleží na tom, jestli ta studie je zastaralá nebo komu k čemu sloužila, důležité je, jestli je správná nebo chybná.
psal nesmysly o změně inteligence vězňů v závislosti na způsobu jejich trestání?Pokud to opravdu z jeho dat plyne, tak to nemůžete jen tak smést se stolu jako "nesmysly". Můžete jenom ukázat na chybu v jeho metodě (například spočítat, že test nebyl statisticky signifikantní), nebo aspoň předvést jinou studii, ve které vyšel opak. Cokoliv jiného je dost pochybná argumentace autoritou. Ostatně, každý přeci ví, že nic těžšího než vzduch nemůže létat, ne?
Naprostý souhlas!
Taktéž naprostý souhlas!
Autore (nebo chcete-li Platonixi ), rád bych se Vás zeptal, a neberte to prosím jako invektivu, jaké máte zkušenosti s akademickým světem? Ptám se proto, že každému, kdo se v takovémto prostředí delší dobu pohyboval musí být jasné, že ohodnotit kvalitu vědeckého pracovníka je opravdu velice těžké. Velice těžké je to u exaktních věd (chemie, matematika, fyzika, informatika, biologie,..) a u sociálních věd je to ještě o dva řády obtížnější. Zde se zavedla pseudohlediska, jako třeba počet publikovaných článků, počet citací atd. Podle mého názoru tato hlediska existují zejména proto, že jsou to čísla a dá se tak s nimi pohodlně manipulovat (hodnotit zaměstnance, měřit, provádět statistiky atd.). Přesto (nebo spíš právě proto) je to naprosto nicneříkající ukazatel kvality vědeckého pracovníka.
Ohledně pana prof. Kellera,.. Myšlenky a práce prof. Kellera jsou v určitém ohledu kontroverzní. Je to levičák, což je dneska silně nepopulární. Domnívám se, že to je jeden z Vašich motivů, proč jste se do něj tak obul Rád bych se Vás také zeptal, co jste od prof. Kellera četl? Já jsem od něho četl dvě knihy a nemyslím si, že by byl "bezmyšlenkový" levičák (tak označuji osoby, co populisticky melou dokola levičácké řeči), které taky nemám rád. Jeho argumenty a hlavně schopnost nahlédnout a analyzovat jádro problému mě nadchly. Pokud je mi známo prof. Keller také úspěšně působil na Sorboně, což je stejně silný argument pro něj jako že učí na Ostravské uni proti němu
Zaujala mě tato Vaše poznámka: Zároveň nejsem ani přesvědčený, že do hodnocení nepromítl pan profesor své levicové politické smýšlení. Tak to si prosím buďte naprosto jistý, že do svého hodnocení (třeba i nevědomky) nějak promítl své smýšlení. Stejně tak jako Vy, já nebo kdokoli jiný promítá své smýšlení do svých výstupů (názorů, myšlenek, hodnocení atd.) Domnívám se, a opravte mě pokud se pletu, že vy jste zase pravičák Nesrovnávejte prosím přírodní vědy a sociální vědy. Srovnáváte nesrovnatelné. A ještě nakonec, souhlasím s Vámi, že iDnes mělo vybrat pro hodnocení té práce někoho jiného než prof. Kellera. Tohle je mimo jeho oblast.
Tak to asi nebude moc plodný vědec.FYI [Wikipedia] Donald Ervin Knuth ... is a computer scientist and Professor Emeritus at Stanford University. He is the author of the seminal multi-volume work The Art of Computer Programming. Knuth has been called the "father" of the analysis of algorithms. He contributed to the development of the rigorous analysis of the computational complexity of algorithms and systematized formal mathematical techniques for it. In the process he also popularized the asymptotic notation. In addition to fundamental contributions in several branches of theoretical computer science, Knuth is the creator of the TeX ... Notable awards: Turing Award (1974), John von Neumann Medal (1995), Harvey Prize (1995), Kyoto Prize (1996)
A přes to vše to není příliš plodný vědec. Jinak si moc neumím vysvětlit, proč takový člověk nepublikuje v odborných časopisech.Ale publikuje, jenom to neni na WoS.
Zrovna v informatice se běžně publikuje jako v jiných přírodních vědách.doporucuji ke studiu
NeArgument by nebyl?
a možná také to, že je třeba udělat vyhledávání důkladněji.Proč začínáš větu slovem NE, když ve zbytku té stejné věty připouštít přesně to, čemu na začátku odporuješ.
Žádnou souvislost mezi touto chybou ve vyhledávání a tvrzení, "že vysokoškolský profesor, který má pouhé 4 odobné časopisecké publikace není příliš odborně zdatný," nevidím.Vůbec netuším, proč tam nějakou souvislost hledáš.
To neznamená, že TeX není super nápad.Jestli myslíš, že se jedná o TeX, tak jsi totálně mimo mísu a komentováním se maximálně tak ztrapníš.
Jinak bych to shrnul za nas normalni lidi asi takhle:Vtipálku.
Jde o sociální, ne humanitní vědy. Humanitní vědy jsou jazyky nebo umění, obecně takové, kde se předpokládá, že nelze pominout kvalitativní hledisko a specifika konkrétních případů.
klasifikácia vied - humanitné (sociálne v)= o človeku a spol. , - pritom každá má empirickú rovinu aj teoret. rovinu poznávania
Aj v jazykovede alebo v umenovede sa dajú javy kvatifikovať, použ. sa aj kvantitatívne metódy. V sociológii /alebo v ekonómii/ možno opomenúť kvalitatívne hľadisko alebo špecifiká jednotlivých prípadov?Zredukovať sociológiu len na sociometriu?To kritérium, podľa ktorého by sa mali rozlišovať-oddeľovať vedy sociálne a humanitné mi stále nie je jasné.´
onen český vědec prakticky nedělá původní výzkum
A neskúma veda aj sama seba, svoje dejiny a svoje teórie?Keller je zameraný na dejiny sociológie a sociolog. teórie, nie je podnikový sociológ:), nerobí nejaký aplikovaný výskum,ale to neznamená, že by nemal byť vedec. Je tiež pedagóg a ako vidím, vydal množstvo učebníc. To je tiež náročné, napísať dobrú učebnicu alebo vedieť sociológiu učiť, a on to očividne vie mimoriadne, čo bez toho, aby bol naozaj fundovaný nejde. Je očividne výborný teoretik a veľmi dobrý praktik- pokiaľ ide o pedagogiku. Neviem, prečo by sa mu mala upierať vedecká úroveň. Takých teoreticky fundovaných prednášateľov české ( a slovenské) fakulty sotva majú nadbytok.
Zároveň nejsem ani přesvědčený, že do hodnocení nepromítl pan profesor své levicové politické smýšlení.Jestli nahodou ony impaktove casopisy nepromitaji do toho hodnoceni prave fakt, ze ma Keller "levicove smysleni" (sic! - jako by na tom bylo neco zavrzenihodneho). Kdyz vidim, za jake blaboly se udeluje treba Nobelova cena za ekonomii, je to zoufale. Pritom rozumne ekonomicke myslenky se v mainstreamu neprosadi.
Podľa nejakej učebnice predsa nemôžete posudzovať ten odbor... okrem toho sociológia nie je politológia, majú odlišný predmet, iné hľadiská, aj keď súvisia.U nás sa používa na SŠ učebnica vysokoškolského učiteľa, táto http://www.martinus.sk/?uItem=40908, pre decká od 15-19 ma SŠ fakticky nepoužiteľná(okrem toho vznikla v rámci rýchlovýkrmne demokratov po zmene ideológie o 180% a je dosť zmätená, pokiaľ ide do usporiadania obsahu).Žiaden normálny učiteľ na SŠ ani na VŠ sa nebude otrocky pridržiavať nejakej učebnice( i keď to tak robia, však, napíšu skriptá a potom ich ,,odprednášajú" skoro od slova do slova študentom a požadujú aby uim to potom na sk. presne tak zopakovali- a nediskutuje sa o tom:)).Ja si vážim mojich učiteľov sociologických predmetov z čias totality za to, že sa maximálne snažili (a niektorých predmetoch úplne vypustili) kašľať na marx.-len. ,,metodologické" východiskám, že s nami diskutovali a vtipkovali a bolo na nich vidieť lásku k niektorým sociologickým smerom tzv. buržoáznej sociológie, ktoré vlastne v tej dobe mali byť len kriticky interpretované z hľadiska marx. leninizmu, ale v žiadnom prípade sme nemali nadobudnúť k nim kladný vzťah a prevziať niektoré ich názory. Medzi slovenskými intelektuiálmi, ktorí tesne pred 89. stále na čele iniciatív, kritizujúcich napr. zaobchádzanie so život. prostredím, formalizmus, byrokraciu, schizofréniu, pokrytectvo režimu, boli práve sociológovia ( Gál, Szomolányiová a ďalší).Keď tu píšete niektorí bez akejkoľvek i povrchnej znalosti veci o sociol. a iných humanitných vedách s takým nadutým dešpektom( ktorý je z istého uhla pohľadu i smiešny a pripomína mi tú ruskú rozprávku o Kráľovstve krivých zrkadiel, kráľa Jágapapa), nemôžem si nepovzdychnúť, že sú preč nielen tie ideály,s ktorými sme si želali zmenu... ale aj tá vtedajšia duchovná úroveň.
Keď tu píšete niektorí bez akejkoľvek i povrchnej znalosti veci o sociol. a iných humanitných vedách s takým nadutým dešpektom
Můj problém se sociologií a podobnými obory je jednoduchý - nevidím za nimi žádné praktické výsledky. Pokrok v přírodních vědách je jasně viditelný, stačí se podívat pár desítek let dozadu a porovnat s dneškem. Ukažte mi nějaký praktický výsledek sociologie - např. integrace Romů a přistěhovalců je čím dál horší atd.
Medzi slovenskými intelektuiálmi, ktorí tesne pred 89. stále na čele iniciatív, kritizujúcich napr. zaobchádzanie so život. prostredím, formalizmus, byrokraciu, schizofréniu, pokrytectvo režimu, boli práve sociológovia ( Gál, Szomolányiová a ďalší)
Fedor Gál mi nepřijde jako dobrý příklad. Kecat umí každý, důležité jsou činy. Gál (spolu s dalšími intelektuály) stál za zrodem TV Nova. Nejprve získali poněkud podvodným způsobem licenci, potom vydělali velké peníze vysíláním amerického braku. Nakonec ještě daňoví poplatníci zaplatili 10 miliard v arbitráži, i když v té době tam možná Gál již nebyl.
http://www.fedorgal.cz/tv-nova/
Mňa Fedor Gál aj ostatní ako Feldek, Jakubisko, Fero Fenič a ďalší sklamali, že tak ľahko odišli zo Slovenska a nechali to tu napospas ľuďom na intelekt. úrovni ,,poitikov," ktorých ich pozitívna deviácia vyniesla k moci. Lenže človek sa učí za pochodu a má svoje hranice- takže z ľudského hľadiska ich chápem. To čo tvrdíte vy, nemáte overené a ja nemám dôvod neveriť Gálovemu vysvetleniu tej veci, pretože veľmi dobre si viem predstaviť, ako sú ľudia, ktorí ,,v tom nevedia chodiť",pretože to, aby sa stali členmi golfového klubu u nie je ich priorita. lenže to zas ľudia, ktorí závidia tým so špičkovým golfovým výstrojom, nikdy nepochopia.
nemám dôvod neveriť Gálovemu vysvetleniu tej veci
Jakému vysvětlení? Vždyť tam žádné není, jen píše, za co utratil peníze. O tom, jak k nim přišel, je tam jedna věta.
pretože veľmi dobre si viem predstaviť, ako sú ľudia, ktorí ,,v tom nevedia chodiť",ľahko zneužiteľní
Je pravda, že výraznou roli hrál především dr. Železný, ostatní společníci tam byli víceméně do počtu. Nicméně bych netvrdil, že byli zneužiti. Oni na tom vydělali velké peníze. Pokud si dobře pamatuji, každý dostal za svůj podíl milion USD (koncem 90. let byl dolar za 40 Kč), navíc dostávali další platby za "konzultace". Tohle se dá dohledat.
Predstavte si seba na Gálovom mieste
To je právě ten problém. Já (a drtivá většina populace) bych se zachoval stejně jako Gál, jenže mě nikdo nedává za vzor a já nikomu neuděluji hraběcí rady.
.Nedávam ho za vzor,konštatujem, že svojho času patril k tým, ktorí jasne sformulovali problémy onej spoločnosti-a odštartovali tie zmeny.
Zformulovat problém je sice také potřeba, ale pořád jde jen o kecání. Já vám na požádání klidně zformuluji celosvětové problémy a klidně i navrhnu řešení. Nic to nestojí a hlavně se od člověka neočekávají výsledky. Podstatné jsou činy a tady se zcela Gál zdiskreditoval.
Nie ako blog sociológa
Mimochodem, je on vůbec sociolog? Vystudoval chemii, má doktorát z ekonomie, ale u sociologie uvádí jen vědeckou přípravu. Nepodařilo se mi dohledat, co přesně tento termín znamená. Možná to víte vy.
Doc. Ing. Fedor Gál, DrSc - to bola taká špecialita štátov východného bloku, teraz sme sa prispôsobili titulom používaným na Západe
neviem či toto poznáte(v ČR ste sa nikdy o dianie u nás nezaujímali, tak predpokladám, že nie)... z dnešného pohľadu nič zvláštne, vtedy odvážne, prvý krok k nabaľujúcej sa lavíne kritiky spoločnosti
prípad Gál a Nova http://aktualne.centrum.sk/zahranicie/europa/clanek.phtml?id=1149894
určené osobitne pre frdrx a pod.:
viac: http://draxler.blog.sme.sk/c/206047/Prirucka-intelektualneho-snoba.html#ixzz1eoQmKOHc
Harry Potter je zbierka klišé detskej literatúry, zabalená do finančne príťažlivej seriálovej formy. Čisto úniková literatúra pre ľudí, z ktorých aj tak budú poslušní predavači a byrokrati. Pipi je naopak oslava nekonformnosti, nezvyčajnosti, životnej energie. Z čitateľov Pipi majú šancu vyrásť tí, ktorí tvoria intelektuálnu diskusiu. Z čitateľov Harry Pottera všetci tí plytkí snobi, o ktorých tu bola reč....a ja zrovna zacal cist Harry Pottera
celá republika rozkradená a lidé nemají na chlebaA ona snad není a na chleba mají všichni?
A ona snad neníA je? Nevsiml jsem si.
na chleba mají všichni?A ne snad? I ti homelesaci jsou schopni nasomrovat na chlast. Tak na chleba maji urcite taky.
Jedinců, kteří se přou o věcech o nichž takzvaně nemůže být sporu znám víc.A ja zase znam jedince, kteri radi prohlasovali, ze o necem nemuze byt sporu. Treba Hitler nebo Stalin mezi ne patri.
Republika může být rozkradená, a taky je, a zároveń můžou existovat předražené zakázky, a taky existují, protože si na ně může půjčovat, a taky si půjčuje.Prijem statniho rozpoctu CR ~1,2 bilionu. Pujcuje si 120 mld.
Moje teda taková nebyla ani náhodou. A myslím, že ani nikoho v ročníku. Kdyby ano, tak teď, po 20 letech, už asi lidstvo míří warpovým pohonem k Alfě Centauri. Moje diplomka byla aplikováním nastudovaných znalostí na zadaný úkol. Více či méně úspěšně. Prostě normální závěrečná inženýrská práce.
Tiskni
Sdílej: