Vývojáři dekompilátoru rev.ng otevřeli jeho backend revng-c. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Poněvadž Redis už není svobodný, konsorcium Linux Foundation a Amazon Web Services (AWS), Google Cloud, Oracle, Ericsson a Snap Inc. společně představili svobodný fork Redisu s názvem Valkey.
Sam Bankman-Fried, zakladatel zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX, byl dnes odsouzen k 25 letům vězení [Yahoo Finance].
Proxmox oznámil, že usnadňuje migraci z VMware ESXi do Proxmoxu.
Byla vydána nová verze 2.53.18.2 svobodného multiplatformního balíku internetových aplikací SeaMonkey (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na blogu programovacího jazyka Swift byl publikován příspěvek Psaní aplikací pro GNOME v programovacím jazyce Swift. Používá se Adwaita pro Swift.
egui je GUI knihovna pro programovací jazyk Rust běžící na webu i nativně. Vydána byla verze 0.27.0.
Byla vydána nová verze 6.1 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.13. Thunderbird na verzi 115.9.0.
Linka STOPonline.cz v roce 2023 přijala 3700 hlášení závadného obsahu na internetu, 22 bylo předáno PČR, 23 bylo předáno ISP a 944 závadových domén zobrazujících dětskou nahotu či pornografii bylo nahráno do mezinárodního systému ICCAM, který je spravován asociací INHOPE.
Byla publikována podrobná analýza v upstreamu již opravené bezpečnostní chyby CVE-2024-1086 v Linuxu v nf_tables.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
Je to právě měsíc, co jsem se rozhodl vyzkoušet nejnovější počin z dílny openSUSE - verzi 10.3. Tentokráte jsem se rozhodl ji nasadit rovnou na svůj počítač, na rozdíl od openSUSE 10.1 a 10.2, které mě po několika testech na jiných počítačích od podobného kroku odradily. Jaký ten první měsíc byl?
Volba
V čem mě právě openSUSE 10.3 přesvědčila, že tuto verzi již stojí za to vyzkoušet naostro? Prakticky hlavním důvodem byl rozumně dlouhý vývojový cyklus verze, který, na rozdíl od uspěchaných půlročních rychlokvašek 10.1 a 10.2, zabral téměř celý rok. To je dobrý předpoklad k tomu, aby byly v distribuci vychytány hlavní i ty detailnější problémy a nové vlastnosti distribuce byly dostatečně dospělé na každodenní používání.
Vlastní instalaci ještě předcházel krok, který pravděpodobně většina uživatelů nedělá - stažení repozitářů. O mém internetovém připojení se totiž rozhodně nedá říci, ze by patřilo mezi ty rychlé, proto preferuji možnost mít pokud možno co nejvíce věcí "offline" a z internetu dodatečně stahovat již jen ty menší kousky. Osobně provádím tento krok následovně:
1. Stažení instalačního DVD
2. Porovnání obsahu instalačního DVD s instalačním repozitářem
3. Stažení Packmanova repozitáře + doplnění pár drobností
Co tedy získám? Z kroků 1. a 2. vytvořím plnohodnotnou náhradu dvouvrstvého DVD, které je k dostání v obchodě a krokem 3 si vytvořím bonusové DVD s aplikacemi, které nemohou být v oficiálních zdrojích (některé kodeky, přehrávač xine apod.). Stažená data je samozřejmě třeba rozdělit na velikost vypálitelnou na DVD a příkazem createrepo
vytvořit repo data, která si umí přečíst YaST.
Instalace
Co psát k instalaci. Jak lze od distribuce, jejíž kořeny sahají až do roku 1994 (jak lze krásně vidět na tomto "rodokmenu linuxových distribucí"), klikací instalátor je výborně odladěný, krásně provedený a lokalizovaný do češtiny (i s přeloženým licenčním ujednáním). Snad jediné, co může začínajícího uživatele trochu zmást je nástroj na rozdělování disků, který po linuxovém způsobu ukazuje názvy disků jako /dev/sda1 a podobně. Pro první kontakt by možná bylo vhodné takto strohé pojmenování rozvinout nějak ve stylu "Primary master, partition 1 (/dev/sda1)").
K instalátoru bych snad ještě dodal dvě věci, jednu kladnou, jednu zápornou. Tou kladnou zprávou je, že již nezamrzá na některých konfiguracích po načtení jádra. Co mne však zklamalo byl způsob funkce instalátoru při vlastním výběru balíčků, které chce uživatel nainstalovat. Po každém kliknutí (přidání/odebrání) na balíček se provedla kontrola závislostí a zobrazil se výsledek, namísto, aby se provedla jedna kontrola závislostí před samotnou instalací balíčků. Po několika minutách jsem uznal, že bude rychlejší nainstalovat celý systém a balíčky si posléze doladit z běžícího systému.
První kroky
Po nainstalování systému následovalo přidání mnou vytvořených DVD mezi instalační zdroje a doinstalování chybějících aplikací. Co jsem přijal jako velmi příjemný krok byl fakt, že při instalaci více balíčků z více zdrojů již YaST nepřebíhá od jednoho zdroje k druhému a zpět, jako dříve, ale nainstaluje balíčky z jednoho zdroje a pak teprve z dalšího. Absence takovéto logiky vedla na starších verzích k poměrně nepříjemným diskotékám, které offline instalaci dovedly řádně znechutit.
Ještě před pokračováním ve výčtu zkušeností se nelze nepozastavit na novým artworkem, kterým okrášlil tým openSUSE novou verzi svého produktu. Migrace od modré k příjemnému odstínu zelené je částečně věcí vkusu, ale co je pro některé zákazníky důležité je vkusné provedení celého artworku. Celkově na mě působí postup spouštění openSUSE 10.3 velmi decentně a profesionálně - grub již neukazuje dovádějící tučňáky, ze splashe lze odečíst, v jakém stádiu načítání systém je.
Co mne však rozhodně potěšilo bylo zrychlené spouštění systému a celkově velmi pružná odezva na cokoliv. Při spuštění správce balíčků v YaSTu mě již nechytá potřeba jít si uvařit kávu a zpříjemněná je i správa dodatečných instalačních zdrojů. Jedna ona novinka, nazvaná Komunitní repozitáře, které stačí jen zaklikat a lze instalovat, ale i možnost dát svým vlastním repozitářům nějaký název. Pod stejným názvem se pak tyto repozitáře objeví při instalaci balíčků v YaSTu a uživatel tak ví, po kterém médiu sáhnout. I když - i toto ještě není doladěno do konce. YaST sice na začátku instalace zobrazí uložená jména repozitářů, ale vlastní žádost o médium tento název nezobrazí.
Pokračování příště...
Jak jsem tak psal, tak koukám, že se tento zápisek nějak rozrůstá nad hranice, které považuji za přiměřené a uvnitř kterých lze ještě udržet pozornost čtenáře, a tak bylo nutné jej rozdělit. Druhá část se objeví online během několika hodin, takže zatím hurá na kafe!
Update: Druhý díl je již online.
Tiskni Sdílej:
Co mne však zklamalo byl způsob funkce instalátoru při vlastním výběru balíčků, které chce uživatel nainstalovat. Po každém kliknutí (přidání/odebrání) na balíček se provedla kontrola závislostí a zobrazil se výsledek, namísto, aby se provedla jedna kontrola závislostí před samotnou instalací balíčků.
Jediné, co se změnilo, je defaultní stav checkboxu "Automatická kontrola" (na dolním okraji obrazovky): v 10.2 byl defaultně vypnutý, v 10.3 je defaultně zapnutý. Ale vybrat si mezi ruční kontrolou tlačítkem (plus jednou na konci) a automatickou kontrolou po každé změně si můžete pořád.
grub již neukazuje dovádějící tučňákyEasterEgg, mali by sa objavovat nahodne
Ano, vím, bohužel kdyby se podobný vtípek objevil na nějaké oficiální prezentaciPrezentaci bootování?