Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Začiatkom leta tohto roku som menil zamestnanie. Nastúpil som do malej strojárskej firmy, kde bolo niekoľko separátnych počítačov, ktoré neboli nijak prepojené.Jeden z nich bol pripojený na internet cez mikrovlnného providera. Vo firme nebol nikto, kto by sa staral o počítače, a tak som mal vybudovať firemnú IT infraštruktúru navrhnúť a vybudovať sám. Moja prvá úloha bola prepojiť stroje do siete a umožniť všetkým staniciam komunikovať cez internet, a to za minimálnych obstarávacích nákladov.
Prvou vecou, po ktorej som sa začal zháňať, bol nejaký návod na vytvorenie routera a firewallu. Na internete som sa dostal k návodom na Debian a FreeBSD router. S unixovými systémami som mal už predtým zopár drobných skúseností, skúšal som pred pár rokmi RedHat (nejak ma však nenadchol, bol problémový)a Mandrake 10.1
Skúsil som najprv ten Debian. Inštalácia zbehla krásne, po reštarte sa však stroj nenabootoval. Asi nejaký problém so starším HDD radičom. Nemal som čas ani chuť to riešiť. Tak prišiel na rad FreeBSD.
Prvým prekvapením bolo, že hoci som s týmto systémom nikdy nerobil, inštalácia dopadla na prvý pokus úspešne. Všetko fungovalo, ako malo. Potom ma dostalo to, že kompilácia nového jadra dopadla výborne, bez chýb, a s stopercentne pracujúcim systémom po reboote.
Nakoľko som sa pokúsil pred rokmi kompilovať jadro v RedHate, bol to pre mňa príjemný šok. Úplný začiatočník, a skompilovať bez problémov jadro, a to ešte k tomu na systéme, o ktorom nevedno prečo panuje povesť, že je hardcore, len pre silné nátury .... to bolo pre mňa "silné kafe". Poslednou kvapkou, ktorá rozhodla, bolo, že sa mi na obstarožnom P200 so 64MB RAM podarilo (len tak z hecu) rozbehnúť funkčné X-ká. To ma už systém (po skúsenostiach z Mandraku) totálne dostal ... usúdil som, že som našiel systém presne "podľa svojej chuti".
Pokračovanie nabudúce. Napíšem, ako som inštaloval nový (prvý) firemný server, ako som prvýkrát prekladal kernel a userland zo zdrojákov, konfiguroval Sambu, tlačové služby cez CUPS, X-terminály atď ...
Tiskni
Sdílej:
Prečo? Veď BSD a Linux sú dve vetvy jedného stromu - OpenSource unixových systémov. Mali by sme všetci, Linuxáci aj BSDčkári, ťahať za jeden povraz.
Myslím si, že by malo byť viac článkov o tom, ako sa dá nasadiť unixový systém v reálnom firemnom prostredí, nielen o hraní sa so systémom doma po večeroch a v univerzitnom PC labáku. To bola moja motivácia - dokázať, že OpenSource systém obstojí aj v ostrom produkčnom prostredí bežnej malej firmy, kde vo väčšine prípadov žiaľ doteraz vedú Windowsy (a väčšina ľudí je presvedčená o tom, že sú nenahraditeľné).
Peace ...
Nepopieram, že to chcelo dávku guráže, a routerom sa to zďaleka neskončilo - na BSD som postavil server aj terminálové stanice. No ale ja som taká nátura, že chcem vyskúšať aj menej prefláknuté alternatívne veci.
To, ako mi to v konfigurácii FreeBSD išlo, navzdory hardcore povesti BSD, však najviac prekvapilo a šokovalo mňa samého
.
porty rulezzzPortage rulez :o))