Alibaba Cloud je dalším sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let. Stejná částka jako u DigitalOcean.
Byla vydána nová verze 262 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub).
Canonical oznámil vydání Zephyr 26.04 LTS. Jedná se o komerční distribuci operačního systému pro mikrokontroléry Zephyr (Wikipedie) s podporou až 15 let.
Gravity Linux je linuxová distribuce určená pro Apple Silicon s čipy M4 a novějšími. Vydána byla alfa verze pro M4 Mac mini. Gravity Linux je fork Asahi Linuxu.
Hister je osobní soukromý vyhledávač, který lze provozovat na vlastním stroji. Umí prohledávat lokální soubory, importovat historii a záložky z webových prohlížečů, procházet vybrané weby a pomocí rozšíření pro Firefox a Chrome indexovat obsah právě navštívených stránek. Nad vytvořeným indexem pak nabízí vyhledávání prostřednictvím webového rozhraní, příkazové řádky a díky podpoře MCP i nástrojům umělé inteligence. Tento
… více »Ministerstvo dopravy uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised vydané nizozemským schvalovacím orgánem RDW. Připojilo se tak k Nizozemsku a dalším pěti evropským státům. Systém je díky tomuto rozhodnutí možné používat za podmínek prozatímního schválení také na území České republiky. Tesla FSD Supervised je asistenčním systémem úrovně 2 podle klasifikace SAE (částečná automatizace řízení). Řidič se
… více »Někteří zákazníci O2 mohou aktuálně zaznamenat zhoršenou dostupnost internetových služeb. Na odstranění potíží se pracuje [Facebook].
PyPy (Wikipedie), tj. implementace Pythonu v RPythonu, alternativa CPythonu v C, byla vydána v nové major verzi 8.0.0. Podporuje Python 2.7, 3.11 a 3.12.
V jádře Linux byly nalezeny a v upstremu ve verzích 5.10.270, 5.15.221, 6.1.188, 6.6.157, 6.12.109, 6.18.50 a 7.2.4 již opraveny 4 kritické zranitelnosti umožňující eskalaci práv: DirtyAH6 (CVE-2026-80844), TUNderflow (CVE-2026-81000), PPPoEject (CVE-2026-68121) a DiagSpill (CVE-2026-74469).
Začiatkom leta tohto roku som menil zamestnanie. Nastúpil som do malej strojárskej firmy, kde bolo niekoľko separátnych počítačov, ktoré neboli nijak prepojené.Jeden z nich bol pripojený na internet cez mikrovlnného providera. Vo firme nebol nikto, kto by sa staral o počítače, a tak som mal vybudovať firemnú IT infraštruktúru navrhnúť a vybudovať sám. Moja prvá úloha bola prepojiť stroje do siete a umožniť všetkým staniciam komunikovať cez internet, a to za minimálnych obstarávacích nákladov.
Prvou vecou, po ktorej som sa začal zháňať, bol nejaký návod na vytvorenie routera a firewallu. Na internete som sa dostal k návodom na Debian a FreeBSD router. S unixovými systémami som mal už predtým zopár drobných skúseností, skúšal som pred pár rokmi RedHat (nejak ma však nenadchol, bol problémový)a Mandrake 10.1
Skúsil som najprv ten Debian. Inštalácia zbehla krásne, po reštarte sa však stroj nenabootoval. Asi nejaký problém so starším HDD radičom. Nemal som čas ani chuť to riešiť. Tak prišiel na rad FreeBSD.
Prvým prekvapením bolo, že hoci som s týmto systémom nikdy nerobil, inštalácia dopadla na prvý pokus úspešne. Všetko fungovalo, ako malo. Potom ma dostalo to, že kompilácia nového jadra dopadla výborne, bez chýb, a s stopercentne pracujúcim systémom po reboote.
Nakoľko som sa pokúsil pred rokmi kompilovať jadro v RedHate, bol to pre mňa príjemný šok. Úplný začiatočník, a skompilovať bez problémov jadro, a to ešte k tomu na systéme, o ktorom nevedno prečo panuje povesť, že je hardcore, len pre silné nátury .... to bolo pre mňa "silné kafe". Poslednou kvapkou, ktorá rozhodla, bolo, že sa mi na obstarožnom P200 so 64MB RAM podarilo (len tak z hecu) rozbehnúť funkčné X-ká. To ma už systém (po skúsenostiach z Mandraku) totálne dostal ... usúdil som, že som našiel systém presne "podľa svojej chuti".
Pokračovanie nabudúce. Napíšem, ako som inštaloval nový (prvý) firemný server, ako som prvýkrát prekladal kernel a userland zo zdrojákov, konfiguroval Sambu, tlačové služby cez CUPS, X-terminály atď ...
Tiskni
Sdílej:
Prečo? Veď BSD a Linux sú dve vetvy jedného stromu - OpenSource unixových systémov. Mali by sme všetci, Linuxáci aj BSDčkári, ťahať za jeden povraz.
Myslím si, že by malo byť viac článkov o tom, ako sa dá nasadiť unixový systém v reálnom firemnom prostredí, nielen o hraní sa so systémom doma po večeroch a v univerzitnom PC labáku. To bola moja motivácia - dokázať, že OpenSource systém obstojí aj v ostrom produkčnom prostredí bežnej malej firmy, kde vo väčšine prípadov žiaľ doteraz vedú Windowsy (a väčšina ľudí je presvedčená o tom, že sú nenahraditeľné).
Peace ...
Nepopieram, že to chcelo dávku guráže, a routerom sa to zďaleka neskončilo - na BSD som postavil server aj terminálové stanice. No ale ja som taká nátura, že chcem vyskúšať aj menej prefláknuté alternatívne veci.
To, ako mi to v konfigurácii FreeBSD išlo, navzdory hardcore povesti BSD, však najviac prekvapilo a šokovalo mňa samého
.
porty rulezzzPortage rulez :o))