Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
V první části zmíním proč nejsem úplně spokojený s distribucí, kterou aktuálně používám a proč jsem si jako náhradu zvolil právě Gentoo.
Je tomu rok co používám na pracovním notebooku ArchLinux. Tuto distribuci jsem si okamžitě zamiloval hlavně pro svou jednoduchost a průhlednost. Všude je zmiňována úžasná rychlost, ale tu bych sem netahal. V kombinaci s Openboxem byl systém poměrně svižný, ale o dokonalé rychlosti bych rozhodně nemluvil.
Hlavní důvod proč jsem před časem přešel z Ubuntu na Arch byly rolling updates. Tato myšlenka mi přišla hodně zajímavá. Skoro každý večer jsem spouštěl aktualizace, tak proč každého půl roku řešit složitý upgrade, nebo instalaci čistého Ubuntu, když můžu jednou nainstalovat Arch a pak už jen aktualizovat. (LTS jsem nepoužíval, protože jsem na něm měl nějaké problémy s HW a bylo zbytečné je řešit, když půlroční vydání fungovalo slušně).
Po nějakém čase jsem ale zjistil, že aktualizace k smrti nenávidím. Notebook zásadně nevypínám a rebootuji třeba jednou za dva-tři měsíce. To je zjevně problém. Všechno úžasně funguje, potom je v nějaké krizovce nutný reboot a něco prostě fungovat přestane, nebo to začne aspoň trochu zlobit jen aby se neřeklo. Jaké štěstí, že se tyhle náhody stávají zrovna když se člověk potřebuje učit, pracovat, nebo si chce užít trochu volna od počítačů. Poslední dobou jsem proto neaktualizoval vůbec a byl jsem dlouhou dobu šťastný. Tedy dokud jsem nepotřeboval nainstalovat novou aplikaci. Pokud jsem chtěl rovnou instalovat, byl problém že balík neexistuje. Následovala aktualizace databáze balíků, druhý pokus o instalaci a dependency hell. Sice to bolelo méně než pravidelné aktualizace, ale jen hlupák používá distribuci která si zakládá na pravidelných aktualizacích, přičemž si ji úmyslně neaktualizuje. Proto jsem se musel poohlédnout po něčem jiném.
Dodatečně chci říct, že nevidím jediný důvod proč vlastně aktualizovat. Stejně tak jako každý den nepřidávám do počítače nové-výkonnější komponenty, nevím proč bych si měl každý den instalovat o ždíbeček náročnější verze aplikací. Po nové verzi programu sáhnu až tehdy kdy začne nabízet funkci, kterou potřebuji a stará verze ji nemá. Druhý případ jsou opravné aktualizace, se kterými souhlasím. Nic jiného ale nechci.
Je to asi dva roky co jsem absolvoval takovou větší distribuční turistiku. Mám nechuť ke všemu co si zakládá na klikátkách, nebo se snaží co nejvíce přizpůsobit běžnému uživateli. Tím toho hodně odpadlo. Výběr jsem zúžil pouze na Gentoo, Slackware, FreeBSD a Debian. Proč jsem si z nich vybral právě Gentoo nedokážu říct a nerad bych je srovnával, protože se všemi mám málo zkušeností.
Se Slackware jsem se setkal opravdu okrajově, *BSD jsem nikdy neviděl a nějaké zkušenosti mám akorát s Gentoo a Debianem, z nichž se podle mě Gentoo blíží filozofii Archu více.
Už jsem toho napsal hodně a nikoho nebaví číst dlouhé zápisky, proto informace jak jsem se vypořádal s těmito body napíši příště. Pro Gentooisty nic nového pod sluncem, ale pro řadu lidí by to mohlo být zajímavé a tak bych se o to rád podělil.
PS: Než mě začnete kamenovat za ty informace odrazující od Gentoo. Berte je s nadsázkou. Často tyto řeči slyším a tak jsem je stejným způsobem napsal. Příště vše uvedu na pravou míru.
Tiskni
Sdílej:
Pre takyto pripad je fajn nechat si este particiu s nejakou fallback distribuciou, ktora beha, pre pripad, ze este nemas vsetko nainstalovane a potrebuejs pracovat.
> Neexistence instalátoru => Neskutečně složitá instalace
Prave naopak. Ak mas aspon vytlaceny manual k zakladnej instalacii, ide o jednu z tych jednoduchsich. Ocakava sa, ze uz mas iste technicke vedomosti a zrucnosti. Ak ano, je to pohoda.
> Několika-týdenní instalace systému
No, podla toho, kolko mas casu
A pozor na dependency hell, tomu sa pri aktualizaciach ci instalacii proprietarnych ovladacov (a rekonfiguracii kernelu) nevyhnes. V portage sa pravidelne obajvuju problemy so zavislostami na konkretnych verziach balikov. emerge -p ma v Gentoo velky vyznam
> Délka instalace aplikací (kompilace)
Niektore baliky sa kompiluju fakt dlho. Napr. xulrunner
> Nutnost sestavit si vlastní jádro (šíleně složité)
Ano aj nie. Zalezi jednak od HW, ktory mas, a ci pouzijes distribucny konfig (neviem najst vhodnejsi slovny ekvivalent pre genkernel). V nom je vacsinou vsetko pozapinane, takze funguje out-of-the-box s vacsinou HW. So svojim asus notebookom som si veru uzil. Az som sa nakoniec nastval, zobral som konfig z LiveDVD a z neho som postupne odoberal, az kym nebolo co odobrat.
> USE flagy - Prokletí hledat a vypisovat flagy pro každou aplikaci
Ani nie. Obcas zbadas nejaky, co ti nic nehovori alebo vyzera lakavo a nie je zapnuty. Vtedy zajdes na niektory z prehladavacov portage a zistis si, na co ten-ktory flag je, a ze menej je niekedy viac
Ohledně flagů: v /usr/portage/profiles/use.desc je stručný přehled. Když jsem naposled instaloval gentoo další stroj, zkopíroval jsem do něj hlavně /etc/portage/package.use.
PS: Než mě začnete kamenovat za ty informace odrazující od Gentoo. Berte je s nadsázkou. Často tyto řeči slyším a tak jsem je stejným způsobem napsal. Příště vše uvedu na pravou míru.
Tím způsobem jakým jsem ty body podal je vidí většina začátečníků. Říkám berte to s nadsázkou, protože dnes napíši pokračování, kde bych chtěl popsat jak jsou některé z těch věcí mylné a jak je lze řešit.
Nutnost sestavit si vlastní jádro (šíleně složité)
make -j9Není to až tak složitý
make clean && time make -j25 ... real 0m30.145s user 6m53.360s sys 0m28.590s
Paludis je mnohem lepší než Portage, doporučuju aspoň zkusit (a nevzdávat se hned).S portage jsem spokojen. Používám nejnovější testing a nemám důvod měnit.
emerge -uDNv síce používam hrôzostrašné cave resolve -c -C if-satisfied -U '*/*' -d '*/*' -o '*/*' -P '*/*' --remove-if-dependent '*/*' -l '*/*' installed-packages -x, ale funguje to super.
Neexistence instalátoru => Neskutečně složitá instalaceS manuálem po prvním pokusu naprosto triviální záležitost.
Několika-týdenní instalace systémuStroj, kde bych instaloval týdny, jsem už dlouho neměl... na nějakém starém athlonu je systém za jeden den v provozu včetně grafiky. (Momentálně ale používám Fedoru.)
Délka instalace aplikací (kompilace)Není kritická (při rozumném disku).
Nutnost sestavit si vlastní jádro (šíleně složité)genkernel. Funguje samo.
USE flagy - Prokletí hledat a vypisovat flagy pro každou aplikaciJe zbytečné je vypisovat pro každou aplikaci. Nechat být a přidávat USE podle potřeby jako člověk podle potřeby přidává balíčky.
PS: Než mě začnete kamenovat za ty informace odrazující od Gentoo. Berte je s nadsázkou. Často tyto řeči slyším a tak jsem je stejným způsobem napsal. Příště vše uvedu na pravou míru.
Já to vím, vždyť jsem to instaloval. Zápisek jsem chtěl rozdělit na dvě části. V té druhé (kterou napiší dnes) bych ty mýty rád vyvrátil.Ty obecne informace o gentoo jsou pekna ptakovina ....
Instalaci mam za 3-6 hodin, behem nihz se da s pocitacem v klidu pracovat ( at zije liveDVD + chroot )
Kompilace je na modernim HW celkem rychla, zvlast s pouzitim ccachem a dostatkem pameti ( pokud u vseho nezapnes debug ) snad s vyjimnou OpenOffice/LibreOffice
Jadro se muze konfigurovat pomoci genkernelu.. otazka jednoho prikazu
Use flagy ? od ceho je make.conf a globalni flagy + programky jako "flaggie" a "euse"
PS: je mi jasne ze ty to vis .. ale nekteri by ty radky v tbem blogu mohli vzit vazne...