Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »V první části zmíním proč nejsem úplně spokojený s distribucí, kterou aktuálně používám a proč jsem si jako náhradu zvolil právě Gentoo.
Je tomu rok co používám na pracovním notebooku ArchLinux. Tuto distribuci jsem si okamžitě zamiloval hlavně pro svou jednoduchost a průhlednost. Všude je zmiňována úžasná rychlost, ale tu bych sem netahal. V kombinaci s Openboxem byl systém poměrně svižný, ale o dokonalé rychlosti bych rozhodně nemluvil.
Hlavní důvod proč jsem před časem přešel z Ubuntu na Arch byly rolling updates. Tato myšlenka mi přišla hodně zajímavá. Skoro každý večer jsem spouštěl aktualizace, tak proč každého půl roku řešit složitý upgrade, nebo instalaci čistého Ubuntu, když můžu jednou nainstalovat Arch a pak už jen aktualizovat. (LTS jsem nepoužíval, protože jsem na něm měl nějaké problémy s HW a bylo zbytečné je řešit, když půlroční vydání fungovalo slušně).
Po nějakém čase jsem ale zjistil, že aktualizace k smrti nenávidím. Notebook zásadně nevypínám a rebootuji třeba jednou za dva-tři měsíce. To je zjevně problém. Všechno úžasně funguje, potom je v nějaké krizovce nutný reboot a něco prostě fungovat přestane, nebo to začne aspoň trochu zlobit jen aby se neřeklo. Jaké štěstí, že se tyhle náhody stávají zrovna když se člověk potřebuje učit, pracovat, nebo si chce užít trochu volna od počítačů. Poslední dobou jsem proto neaktualizoval vůbec a byl jsem dlouhou dobu šťastný. Tedy dokud jsem nepotřeboval nainstalovat novou aplikaci. Pokud jsem chtěl rovnou instalovat, byl problém že balík neexistuje. Následovala aktualizace databáze balíků, druhý pokus o instalaci a dependency hell. Sice to bolelo méně než pravidelné aktualizace, ale jen hlupák používá distribuci která si zakládá na pravidelných aktualizacích, přičemž si ji úmyslně neaktualizuje. Proto jsem se musel poohlédnout po něčem jiném.
Dodatečně chci říct, že nevidím jediný důvod proč vlastně aktualizovat. Stejně tak jako každý den nepřidávám do počítače nové-výkonnější komponenty, nevím proč bych si měl každý den instalovat o ždíbeček náročnější verze aplikací. Po nové verzi programu sáhnu až tehdy kdy začne nabízet funkci, kterou potřebuji a stará verze ji nemá. Druhý případ jsou opravné aktualizace, se kterými souhlasím. Nic jiného ale nechci.
Je to asi dva roky co jsem absolvoval takovou větší distribuční turistiku. Mám nechuť ke všemu co si zakládá na klikátkách, nebo se snaží co nejvíce přizpůsobit běžnému uživateli. Tím toho hodně odpadlo. Výběr jsem zúžil pouze na Gentoo, Slackware, FreeBSD a Debian. Proč jsem si z nich vybral právě Gentoo nedokážu říct a nerad bych je srovnával, protože se všemi mám málo zkušeností.
Se Slackware jsem se setkal opravdu okrajově, *BSD jsem nikdy neviděl a nějaké zkušenosti mám akorát s Gentoo a Debianem, z nichž se podle mě Gentoo blíží filozofii Archu více.
Už jsem toho napsal hodně a nikoho nebaví číst dlouhé zápisky, proto informace jak jsem se vypořádal s těmito body napíši příště. Pro Gentooisty nic nového pod sluncem, ale pro řadu lidí by to mohlo být zajímavé a tak bych se o to rád podělil.
PS: Než mě začnete kamenovat za ty informace odrazující od Gentoo. Berte je s nadsázkou. Často tyto řeči slyším a tak jsem je stejným způsobem napsal. Příště vše uvedu na pravou míru.
Tiskni
Sdílej:
emerge -p
ma v Gentoo velky vyznam Ohledně flagů: v /usr/portage/profiles/use.desc je stručný přehled. Když jsem naposled instaloval gentoo další stroj, zkopíroval jsem do něj hlavně /etc/portage/package.use.
PS: Než mě začnete kamenovat za ty informace odrazující od Gentoo. Berte je s nadsázkou. Často tyto řeči slyším a tak jsem je stejným způsobem napsal. Příště vše uvedu na pravou míru.
Tím způsobem jakým jsem ty body podal je vidí většina začátečníků. Říkám berte to s nadsázkou, protože dnes napíši pokračování, kde bych chtěl popsat jak jsou některé z těch věcí mylné a jak je lze řešit.
Nutnost sestavit si vlastní jádro (šíleně složité)
make -j9Není to až tak složitý
make clean && time make -j25 ... real 0m30.145s user 6m53.360s sys 0m28.590s
Paludis je mnohem lepší než Portage, doporučuju aspoň zkusit (a nevzdávat se hned).S portage jsem spokojen. Používám nejnovější testing a nemám důvod měnit.
emerge -uDNv
síce používam hrôzostrašné cave resolve -c -C if-satisfied -U '*/*' -d '*/*' -o '*/*' -P '*/*' --remove-if-dependent '*/*' -l '*/*' installed-packages -x
, ale funguje to super.
Neexistence instalátoru => Neskutečně složitá instalaceS manuálem po prvním pokusu naprosto triviální záležitost.
Několika-týdenní instalace systémuStroj, kde bych instaloval týdny, jsem už dlouho neměl... na nějakém starém athlonu je systém za jeden den v provozu včetně grafiky. (Momentálně ale používám Fedoru.)
Délka instalace aplikací (kompilace)Není kritická (při rozumném disku).
Nutnost sestavit si vlastní jádro (šíleně složité)genkernel. Funguje samo.
USE flagy - Prokletí hledat a vypisovat flagy pro každou aplikaciJe zbytečné je vypisovat pro každou aplikaci. Nechat být a přidávat USE podle potřeby jako člověk podle potřeby přidává balíčky.
PS: Než mě začnete kamenovat za ty informace odrazující od Gentoo. Berte je s nadsázkou. Často tyto řeči slyším a tak jsem je stejným způsobem napsal. Příště vše uvedu na pravou míru.
Já to vím, vždyť jsem to instaloval. Zápisek jsem chtěl rozdělit na dvě části. V té druhé (kterou napiší dnes) bych ty mýty rád vyvrátil.Ty obecne informace o gentoo jsou pekna ptakovina ....
Instalaci mam za 3-6 hodin, behem nihz se da s pocitacem v klidu pracovat ( at zije liveDVD + chroot )
Kompilace je na modernim HW celkem rychla, zvlast s pouzitim ccachem a dostatkem pameti ( pokud u vseho nezapnes debug ) snad s vyjimnou OpenOffice/LibreOffice
Jadro se muze konfigurovat pomoci genkernelu.. otazka jednoho prikazu
Use flagy ? od ceho je make.conf a globalni flagy + programky jako "flaggie" a "euse"
PS: je mi jasne ze ty to vis .. ale nekteri by ty radky v tbem blogu mohli vzit vazne...