Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Nepřemýšleli jste nad zavedením nějakého alternativního způsobu formátování příspěvku tady na abclinuxu? Html je docela otrava. Přece jen jsme na webu a nemáme tu IDE nebo svůj oblíbený editor, který by nám pomáhal.
Podle mě nemá smysl podporovat deset různých značkovacích jazyků, protože by se s tím musel někdo programovat a navíc by se musel ten jazyk někde vybírat, .... Taky není dobrý nápad zvolit komplikované jazyky jako rst, nebo prostě cokoliv, co by se člověk musel učit. To by situaci ještě zhoršilo. Ale co takhle něco jednoduchého a html-kompatibilního jako je Markdown? Dokonce nám tu o něm vyšel i článek.
Tři obrovské výhody:
Už žádné psaní <p>
a </p>
, případně <br />
pokaždé, když chcete rozdělit text do více odstavců. Jednoduše vložíte prázdný řádek mezi dva odstavce a je to. Už žádné "Značka P musí být uzavřena!".
- Tohle
- Je
- Nečíslovaný
- Seznam
A pro změnu tohle:
1. Je
2. Číslovaný
3. Seznam
Máme dva typy odkazů. Pojmenovaný - [klikni zde](http://abclinuxu.cz)
a nepojmenovaný - <http://abclinuxu.cz>
Blok odsazený o 4 mezery nebo tab se považuje za kód. Např:
message = "Hello world" print message
> Tohle je citovaný text
A tohle je moje reakce na citovaný text
Napsat si vlastní markdown parser by asi nemusel být problém, ale existuje například knihovnička Markdown4j pomocí které lze napsat převod do html opravdu jednoduše:
import org.markdown4j.Markdown4jProcessor; Markdown4jProcessor m4j = new Markdown4jProcessor(); String md = "Markdown is **awesome**"; String html = m4j.process(md); System.out.println(html);
Co na to říkáte? Uvítali byste tu takovou featuru?
Tiskni
Sdílej:
Jednoduše vložíte prázdný řádek mezi dva odstavce a je to.
To právě nefunguje. Ve chvíli, kdy v textu komentáře použiješ jediný html tag, tak už je musíš doplnit do celého textu.
a navíc by se musel ten jazyk někde vybírat
V nastavení uživatele, stejně jako teď se vybírá wysiwig nebo html.
jediný html <p> tagTo právě nefunguje. Ve chvíli, kdy v textu komentáře použiješ jediný html tag, tak už je musíš doplnit do celého textu.
<p>
nebo <br>
, abychom byli úplně přesní.
A je to napsané v nápovědě pod každým polem pro zadání příspěvku.
To právě nefunguje. Ve chvíli, kdy v textu komentáře použiješ jediný html tag, tak už je musíš doplnit do celého textu.Nevím, kde/kdy jsi to zkoušel, ale např na GitHubu to normálně funguje.
Zná ho každý, kdo zná i nějaký jiný značkovací jazyk, nemusím před každým psaním příspěvku studovat, co je to vlastně zač a jak se tam co píše. … Existuje jich asi tři sta padesát, přičemž každý pořádný provozovatel webu používající některý z těch to jazyků používá "značkovací jazyk založený na ..., který se ovšem liší v tom a tom". Takže někam píšete, napíšete tagy, zjistíte, že nefungují, a tak musíte do nápovědy a začít zjišťovat, jak se zrovna tady píše kurzíva nebo vytváří odkaz. Provozovatelé webů my měli opustit myšlenku, že se uživatelé jejich jazyk naučí, protože je přece jednoduchý - to klidně být může, ale uživatel zároveň navštěvuje desítky jiných webů, které mají své jiné jednoduché jazyky. A není v lidských silách si to vše zapamatovat.+1 Na druhou stranu: že bude ve formuláři navíc jedno políčko pro výběr syntaxe, nepovažuji za velký problém (zvlášť na technickém webu, kde to lidi pochopí a nebudou z toho zmatení).
Preferovaná syntaxe by mohla být jako parametr v URL, které máš uložené v oblíbených – při vstupu na stránku přes tento odkaz se uloží cookie a vydrží do zavření prohlížeče.
Na jednu stranu tvrdíte, že bohatě stačí současný stav, na druhou pro vás bylo komplikované označit mé citace jako citace. Takže tak.
můžete použít wysiwyg editor
Ne, než wysiwyg editor, to radši html.
A když se má vybrat jeden značkovací jazyk pro převod do HTML, považuju za jednoznačně nejlepší volbu HTML. Zná ho každý, kdo zná i nějaký jiný značkovací jazyk, nemusím před každým psaním příspěvku studovat, co je to vlastně zač a jak se tam co píše.
A četl jsi text blogu? Konkrétně třeba ty části, že Markdown podporuje libovolné míchání s html, takže pokud nechceš, nemusíš se učit vůbec nic?
Existuje jich asi tři sta padesát, přičemž každý pořádný provozovatel webu používající některý z těch to jazyků používá "značkovací jazyk založený na ..., který se ovšem liší v tom a tom".
Ano, je jich možná trochu více, ale zrovna Markdown je docela rozšířený. Navíc má tak jednoduchou syntax, že vytváření odstavců nebo citace v něm člověk napíše úplně přirozeně. A to je věc, kterou tady v komentářích osobně formátuji nejčastěji
Na jednu stranu tvrdíte, že bohatě stačí současný stav, na druhou pro vás bylo komplikované označit mé citace jako citace.Když něco chci označit jako citaci, tak to jednoduše jako citaci označím. Já jsem ale nic jako citaci označit nechtěl - přece sám nezazdím pointu vtipu. Současný stav bohatě stačí mně, což neznamená, že musí stačit každému. Já jsem jenom upozornil na to, že to, co vytýkáte jako největší chybu, funguje ve skutečnosti přesně tak jak chcete. A přimluvil jsem se za to, aby zůstala zachována možnost psát v HTML, aniž bych musel studovat syntaxi osmistého čtyřicátého sedmého pokusu o nejlepší značkovací jazyk pro převod do HTML.
Markdown podporuje libovolné míchání s html, takže pokud nechceš, nemusíš se učit vůbec nic?Pokud nechci používat Markdown, musím se naučit jeho značky, a způsob, jak ho vypnout v případě, kdy bych chtěl v HTML napsat něco, co je značkou Markdownu.
Ano, je jich možná trochu více, ale zrovna Markdown je docela rozšířený.To o sobě tvrdí asi tak polovina z těch jazyků. Navíc přesnější by bylo napsat, že rozšířené jsou různé odnože Markdownu.
Navíc má tak jednoduchou syntax, že vytváření odstavcůJak už jsem psal, vytváření odstavců prázdným řádkem tady funguje také.
nebo citace v něm člověk napíše úplně přirozeně.Dobře, tak napíšu anglické uvozovky a je z toho citace, když je napíšu kolem celého odstavce, je z toho odstavcová citace. Jenže jak potom napíšu uvozovky? Jak udělám citaci v citaci?
A to je věc, kterou tady v komentářích osobně formátuji nejčastěji.Já taky. Pro odstavec udělám prázdný řádek, pro citaci celého předchozího příspěvku kliknu na tlačítko Citace, pro označení části textu jako citace jej označím a kliknu na tlačítko BQ.
Pokud nechci používat Markdown, musím se naučit jeho značky, a způsob, jak ho vypnout v případě, kdy bych chtěl v HTML napsat něco, co je značkou Markdownu.
Tak to prosím udělej a ukaž nám konkrétní příklad, ve kterém ty dvě záležitosti kolidují.
To o sobě tvrdí asi tak polovina z těch jazyků.
[citation needed]
Dobře, tak napíšu anglické uvozovky a je z toho citace, když je napíšu kolem celého odstavce, je z toho odstavcová citace. Jenže jak potom napíšu uvozovky? Jak udělám citaci v citaci?
“Anglické uvozovky”?
Např. když budu chtít napsat:
Hodhocení: + velký displej + svobodný operační systém - menší výdrž baterky
Tak z toho Markdown vyrobí:
<p>Hodhocení:</p> <ul> <li>velký displej</li> <li>svobodný operační systém</li> <li>menší výdrž baterky</li> </ul>
A ztratí tak část informace. Takových chyb a kolizí tam jsou spousty (to platí obecně pro tyto syntaxe).
Někde se třeba neformátovaný text (kód) vyznačuje pomocí {noformat}
. Ale běda ti, kdybys uvnitř toho textu chtěl použít složené závorky – rozbije se to. A teď hledej, jak to obejít… často to nejde vůbec a nebo to má nějakou obskurní syntaxi, která vede zase na další kolize a nejednoznačnosti. Oproti tomu v XML (XHTML) to obalíš do CDATA nebo escapuješ na entity, což je jednoznačná a dobře známá procedura. Funguje to spolehlivě a k žádným kolizím nedochází.
Jak jsem tu psal, pro jednodušší úlohy tyhle „wiki syntaxe“ dávají smysl, ale mít je jako jediný formát vstupu bez možnosti volby něčeho robustnějšího, to je zlo.
* 24. prosince
, ale kdybych používal korektní HTML, Markdown by tu číslovku neinterpretoval. Podobně s poznámkami pod čarou vyznačenými hvězdičkou, byť je lepší používat znaky pro ten účel určené.
Celý problém spočívá akorát v tom, že vznikne eintopf, pokud se někdo pokusí v Markdownu používat plain-textové formátování odlišné od Markdownu.
[citation needed]„Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji.“ - Tomáš Garrigue Masaryk Ten váš řádek textu není korektní ani sémanticky správně ani v Markdown, ani v HTML, ani česky, ani anglicky. Citace není důkaz. Pokud máte potřebu nějakou citaci vyžadovat, zkuste příště aspoň napsat, co od té citace čekáte. Třeba takhle:
[citation needed] (Vycházíte z nějaké statistiky, co o sobě jednotlivé jazyky tvrdí? Je ta statistika veřejně dostupná?)
Tak to prosím udělej a ukaž nám konkrétní příklad, ve kterém ty dvě záležitosti kolidují.Zrovna na ty hranaté závorky jsem myslel, ani jste mi na ně nemusel nahrávat. 1. 4. bude až za několik měsíců, nemyslíte? 31. 12. se sice blíží, ale v Markdownu už to bylo. Takže bych ty vtipné příklady pro dnešek ukončil.
“Anglické uvozovky”?Asi. Nebo jsou implementace Markdownu natolik inteligentní, že rozpoznají jazyk textu? Takže v českém textu můžu pomocí Markdown intuitivně označovat vnořené citace tak, že vnější citaci označím českými dvojitými uvozovkami, vnořenou jednoduchými českými uvozovkami, a třetí úroveň citace obrácenými francouzskými uvozovkami? Ani jedno, protože citace uvnitř textu se v Markdownu vyznačují bůhvíjak, a blokové citace se nevyznačují intuitivně, ale většítkem na začátku každého odstavce - to aby si užili milovníci datlování.
wat.
Pokud tam něco takového píše, nedostal jsem se k tomu, protože jsem přestal číst u té demagogie o hranatých závorkách. Hranaté závory nijak nekolidují s HTML a Markdown je AFAIK nijak neinterpretuje, pokud hned za nimi nejsou kulaté závorky – což se stává jak často?
Proč by Markdown a konverze do HTML měla být věc serveru a ne klienta?
Aby byla podoba v Markdownu uložená, pokud se má ta informace ještě někdy editovat. Hodí se to třeba ve wiki. Nebo navrhuješ mít oddělenou reprezentaci a vkládání komentářů od zbytku obsahu?
Pokud tam něco takového píše, nedostal jsem se k tomu, protože jsem přestal číst u té demagogie o hranatých závorkách. Hranaté závory nijak nekolidují s HTML a Markdown je AFAIK nijak neinterpretuje, pokud hned za nimi nejsou kulaté závorky – což se stává jak často?Aha, pravda. Tak zkus číst o kousek dál. Jo, na wiki to asi dává smysl.
Ubuntu používá textový instalátor Javy, který na začátku zobrazí licenční ujednání s dotazem, zda s ním uživatel souhlasí, a s tlačítky [Yes] (Ano) a [No] (Ne). Po odsouhlasení licence začne vlastní instalace.
Stačí jen vynechat mezery a už se to jako odkaz interpretuje. Je to velice křehké, taková procházka minovým polem – člověk prostě musí vědět, kde ty miny jsou (znát kompletní syntaxi), aby věděl, jak se jim vyhnout.
Těch možných problémů a nedorozumění tam je mnohem víc. Viz třeba:
$ echo "Připojil jsem se na ap1_nase_sit a hlásilo to chybné heslo. Co mám dělat?" | markdown <p>Připojil jsem se na ap1<em>nase</em>sit a hlásilo to chybné heslo. Co mám dělat?</p>
Stačí jen vynechat mezery a už se to jako odkaz interpretuje.
Admirál Vysočina zasahuje.
Můžeš mi prosím ukázat nějaký praktický příklad, ve kterém ty mezery nejsou? Jirsákovi se to (překvapení!) nepodařilo.
Těch možných problémů a nedorozumění tam je mnohem víc.
Mnohem rovná se inline obezličky v prostém textu, které jsem mimochodem zmiňoval výše (např. hvězdička pro poznámku pod čarou)? Nebo zjevné identifikátory pro nějaký systém, který si neporadí s běžnými typografickými konvencemi (jako mezery)? Ty obvykle vkládám jako předformátovaný text nebo počítám s escapováním — což se týká i HTML (špičaté závorky, teoreticky i ampersand).
Viz třeba:
Hovadina. Piš korektní HTML a nic se nebude interpretovat. Víš, jak přeloží referenční Markdown tohle?
<p>Something blah_blah_blah.</p>
Překvapení!
<p>Something blah_blah_blah.</p>
19. ledna 2038 přeteče 32bitová verze unixového počítadla systémového času.Markdown z toho udělá:
Stačí napsat tohle:
Opět, mimo korektní HTML.
iframe
?
Markdown je referenční implementace od Johna Grubera; je k ní dodávaný benchmark pro testování kompatibility.
To je fajn, ale neporadí si třeba s tímhle:
$ echo -e "> první citace\n>> druhá\nodpověď" | markdown
A vyleze z toho tenhle blivajz (překřížené značky):
<blockquote> <p>první citace</p> <blockquote> <p>druhá odpověď</p> </blockquote> <p></blockquote></p>
Budu to muset konečně nahlásit jako chybu…
A to tam píše:
convert it to structurally valid XHTML (or HTML).
BTW: citace byly jedním z důvodů, proč jsem na svém blogu implementoval formát „à la e-mail“. Udělat správně parsování těchto citací není až tak těžké, horší je další formátování – čím víc toho chceš podporovat, tím je to složitější, objevují se různé kolize a nejednoznačnosti, roste i složitost pro uživatele… až nakonec člověk dojde k tomu, že to XML (XHTML) je vlastně docela jednoduché a spolehlivé.
P.S. Většinu svých komentářů proženu1 právě přes Markdown2 – to jen aby mě někdo neosočoval z nesnášenlivosti k Markdownu
[1] pomocí schránky v KDE
[2] + svůj skript na doplnění nedělitelných mezer + skript na poznámky pod čarou
>> A vyleze z toho tenhle blivajz (překřížené značky): > Jo, to vypadá jako chyba. Akorát jsem na ni v praxi ještě nikdy nenarazil, protože, ehm, nepíšu jako prase (EHMAGERD OCD!). OMG. Co je na tom prasáckého?
>
, pokud nejde o odstavcovou syntaxi (ve tvém příkladu nejde).Ad 1) Proč by musely? Tenhle styl psaní vychází z klasických textových e-mailů – tam žádné blokové elementy neexistují. Odstavce se sice dělají prázdným řádkem, ale mezi citacemi být nemusí – můžeš napsat několik řádek (citací) pod sebe a každou mít na jiné zanoření.
Ad 2) Tohle jsem nějak nepochopil. Napsal jsem citaci první úrovně, pak citaci druhé úrovně (citaci citace) a pak svoji odpověď.
Jak by tenhle způsob psaní citací měl podle mého fungovat, si můžeš vyzkoušet tady: à la e-mail.Měl jsem za to, že Markdown by měl být intuitivní nebo alespoň stavět na tom, co uživatel zná – zde by např. bylo nanejvýš vhodné umožnit stejný styl psaní jako v e-mailech (když už si od nich vypůjčili to > ) a ne dělat jen nějakou parodii a vymýšlet si vlastní zbytečná omezení.
Něž studovat nějakou záludnou syntaxi, to už je lepší použít to XHTML, které stojí na jednoduchých a jasných principech – z pohledu uživatele stačí vědět, že elementy se píší do < a >, koncová značka má navíc / a jak se zapisují atributy. Pak už je to všechno stejné, ten samý princip, který stačí pochopit jednou – do atributů píšeš jak URL odkazů, tak třeba cesty k obrázkům nebo titulky či styly. Stačí si zapamatovat názvy těch elementů/atributů (vychází z angličtiny) a nemusíš se učit nějaké obskurní kombinace různých druhů závorek, pomlček, rovnítek nebo křížků.
Ten Markdown sám používám, když potřebuji napsat pár odrážek nebo třeba zabalit odstavce oddělené prázdným řádkem do HTML odstavců, nebo maximálně ještě tak na tučné písmo. Zejména na ty odrážky je fajn. Ale u čehokoli složitějšího je spíš kontraproduktivní.
mají k tomu navíc stručnou nápovědu a třeba i WYSIWYM editor.
Co si představuješ pod WYSIWYM editorem?
Na GitHubu ani Redditu jsem si toho nevšiml (zobrazilo se mi jen textové pole) a na StackOverflow to rozhodně není WYSIWYM editor. Jen pár tlačítek, které vkládají značky do textového pole a usnadňují editaci zdrojáku – tzn. totéž, co je tady na Ábíčku pro HTML. Ale to není WYSIWYM editor!
WYSIWYM editor má daleko blíž k WYSIWYG, vypadá skoro stejně a ovládá se skoro stejně. Dá se říct, že je to WYSIWYG udělaný správně. Uživatel zde (stejně jako u WYSIWYG) nepracuje se zdrojovým kódem. WYSIWYM klade oproti WYSIWYG na první místo sémantiku, ne vzhled.
P.S. sakra, už musím jít spát, ale někdo na Internetu nemá pravdu.
Aha, takže ty nemluvíš o Redditu, ale o nějakém speciálním doplňku, který si musí uživatel doinstalovat. Tím se vlastně dostáváme k tomu, že web by mohl jen poskytovat API pro psaní komentářů + definovat gramatiku a všechno ostatní by se řešilo na klientovi – někdo by měl klienta s Markdownem, někdo s Texy, někdo s BB, někdo MediaWiki syntaxí, někdo s XHTML a někdo WYSIWYG/WYSIWYM editorem. A všichni by to na server posílali1 v nějaké jednotné předepsané syntaxi, do které by jim to jejich klientské programy převedly.
[1] součástí API by byla i možnost uložit si zdroj ve vlastní syntaxi a později si ho stáhnout – kvůli dodatečné editaci
Obousměrně konvertovatelné formáty jsou docela náročná věc… Ale vůbec to není potřeba – stačí si ukládat i zdrojový tvar a konvertovat to jen jedním směrem. Je to něco jako kompilace – taky si necháváme zdrojáky, i když bychom se mohli snažit program před editací dekompilovat.
Obousměrně konvertovatelné formáty jsou docela náročná věc…Proto jsem se divil, že se tváříš, jako že je to easy.
Ale vůbec to není potřeba – stačí si ukládat i zdrojový tvar a konvertovat to jen jedním směrem.1) Napsal jsi, že by veškerá konverze probíhala na klientovi a k serveru by se zdrojová podoba nedostala. 2) Teď píšeš, že stačí ukládat zdrojový tvar. 3) Klient nic neukládá a spoléhá se na server, to je snad samozřejmost, na které se všichni shodneme, vzhledem k tomu, že můžu používat více klientů a nebudu je přece chtít synchronizovat. Tvůj myšlenkový pochod mi uniká a jsem docela zvědavý, jak tohle rozlouskneš.
součástí API by byla i možnost uložit si zdroj ve vlastní syntaxi a později si ho stáhnout – kvůli dodatečné editaci
Nějaký důvod, proč je to malým písmem, odděleně od textu příspěvku?
Poznámky pod čarou jsou součástí komentáře.
A co když to budu editovat z aplikace s jinou množinou podporovaných formátů?
To už je tvůj problém. Představoval bych si to takhle: klient posílá na server příspěvek v nějaké dohodnuté syntaxi1 + má možnost si na server uložit i dva textové řetězce pro svoji potřebu. Do jednoho si uloží originální text a do druhého typ jeho obsahu (název syntaxe/jazyka).
Buď to může být úplně volné a budou omezené jen délkou nebo v tom může být trochu větší řád – typ bude třeba MIME typ nebo URL, FQDN či OID, které bude globálně jedinečným identifikátorem syntaxe. Tím by se zajistila interoperabilita napříč různými klienty. Ale i když si to bude dělat každý po svém, je to věc uživatele, jaké programy bude používat a jak budou mezi sebou kompatibilní – server/API mu poskytne originální text + informaci o typu a on už si to nějak upraví a odešle zase na server.
[1] třeba podmnožina XHTML, nebo nějaká jiná syntaxe, která si z XHTML bere některé značky + nějaké svoje přidává – třeba interní odkazy v rámci webu, odkazy na uživatelské profily, elementy pro vyznačení sémantiky, makra atd. nebo úplně jiný formát…
To už je tvůj problém.V tom případě ten návrh nepovažuju za rozumný.
Tady prostě balancuješ mezi svobodnou a nějakou zaručenou funkčností. Jestli má být svoboda a lidi mají mít možnost psát si v jazyce, který se jim nejvíc líbí, tak těžko budeš garantovat funkčnost napříč nekonečnou množinou klientských aplikací, zvlášť když jsi je jako provozovatel serveru nepsal a nemáš je pod kontrolou. Když zase vybereš jeden nebo několik málo formátů, uživatelé budou remcat, že jim to nestačí a chtějí ještě jiný formát – a aby to fungovalo, musel by se tento formát přidat do všech klientů.
Tohle prostě nemá ideální řešení. Za rozumné považuji to, že provozovatel serveru doporučí třeba jeden dva jazyky, nezakáže ostatní a zbytek už je na uživatelích, jak s touto svobodnou naloží. Chceš psát v Brainfucku? Fajn piš si, ale počítej s tím, že je tvoje odpovědnost mít vždy klienta, který podporuje Brainfuck, jinak nebudeš mít možnost editovat svoje příspěvky (nebo si je budeš muset přepsat/konvertovat ručně). My ti můžeme doporučit jazyk XY, který podle našich statistik podporuje většina klientských programů.
Vzhledem k tomu, že jde jen o editaci již napsaných příspěvků a ne zobrazení (o to se stará server a jednotný formát), tak IMHO není problém tuhle odpovědnost nechat na uživatelích – ostatně je to jejich pohodlí a jejich možnost editovat dodatečně svoje příspěvky.
Jednou cpeš do implementace Markdownu něco, co není Markdown, načež se rozčiluješ, že z toho nevypadne validní HTML
Markdown slibuje:
convert it to structurally valid XHTML (or HTML).
tak by z něj měl padat validní výstup (nebo by měl ohlásit chybu) i když do něj cpeš špatný vstup. A ne vypisovat nějaké náhodné nesmysly.
Vždyť i ty sám jsi uznal, že je to chyba.
Nemluvě o tom, že jedním z nejčastějších argumentů pro tyhle „jednoduché“ formáty je právě to, že uživatel nemusí studovat, žádnou dokumentaci, vždyť to je přece intuitivní (např. ty odrážky nebo číslování) nebo to zná už odjinud (např. vyznačování tučného písma nebo citace z e-mailu). Jenže ve výsledku to vůbec tak jednoduché a intuitivní není a uživatel si stejně tu dokumentaci nakonec nastudovat musí.
jindy zase blouzníš o nějakých výplodech jako z Ponkrácova lógru…
Ukládání zdrojového i výsledného formátu je běžná věc. Je to jako když z LaTeXu vyrábíš PDF, z C++ binárku, z vektorů bitmapu… A používá se to i na tom webu – určitě nejsem jediný, kdo si ukládá i zdroják článků/komentářů a umožňuje bezztrátovou opětovnou editaci.
Co se týče API/protokolu, už hodně dlouho existuje NNTP. Není to žádná pochybná novinka nebo módní výstřelek. Pro umožnění editace by stačilo ukládat i původní tvar (nejspíš jako multipart/alternative – kde by byla třeba část v Markdownu + z ní generovaná XHTML část a případně i generovaná část v prostém textu).
Podporu Markdownu (a mnoha dalších věcí) jsem si do Ábíčka (resp. jakéhokoli webu nebo aplikace) přidal sám díky schránce v KDE – viz Klipper: chytrá schránka v KDE.
Syntaxe typu Markdown jsou omezené a dříve či později dojdeš do bodu, kdy ti způsobují víc problémů než užitku. Ale na komentáře to většinou stačí a tam to dává celkem smysl (určitě by to ale neměla být jediná volba).
Za ideál považuji dobrý WYSIWYG resp. WYSIWYM editor.
Viz Vývoj. S tímhle přístupem je AbcLinuxu jedním z nejvstřícnějších portálů/webů a osobně si toho moc vážím. Míč je na straně uživatelů…
Markdown je výborný a dávno ho mělo podporovat přimo abc.Dokuwiki je výborná a dávno by ji mělo podporovat přímo ABC. Mediawiki je výborná a dávno by ji mělo podporovat přímo ABC. phpBB syntaxe je výborná a dávno by ji mělo podporovat přímo ABC.
Jenomže na tomto webu jdou pokrokové názory uživatelů rovnou do zařízení dev/null.Co je pokrokového na tom, že má webový server podporovat kromě HTML milión dalších jazyků? Proč to nemůže podporovat klient? Snadno tak pak mohu psát třeba v Jendadown na libovolném webu, ne jen na Abc!
Dokuwiki je výborná a dávno by ji mělo podporovat přímo ABC. Mediawiki je výborná a dávno by ji mělo podporovat přímo ABC. phpBB syntaxe je výborná a dávno by ji mělo podporovat přímo ABC.Klasický Jenda :)
BTW: zkus si napsat nějaký komentář na mém blogu – tam máš na výběr ze tří možností: XHTML, à la e-mail i Markdown. Při psaní toho systému jsem se snažil zohlednit věci, které mi vadí na jiných webech, když píšu komentáře.
Skoda ze neexistuje ceska obdoba redditu, tedy jakasi platforma pro komunity. Podle me dira na trhu.Nyx? Reddit? :)
Nepřemýšleli jste nad zavedením nějakého alternativního způsobu formátování příspěvku tady na abclinuxu? Html je docela otrava. Přece jen jsme na webu a nemáme tu IDE nebo svůj oblíbený editor, který by nám pomáhal.Proč na webu nemáš svůj oblíbený editor nebo IDE? Tvůj webový prohlížeč neumožňuje nastavit pro editaci libovolný editor? Zahoď ho a pořiď si lepší. Toto je problém uživatele, ne autora webu.
Podle mě nemá smysl podporovat deset různých značkovacích jazyků, protože by se s tím musel někdo programovat a navíc by se musel ten jazyk někde vybírat, .... Taky není dobrý nápad zvolit komplikované jazyky jako rst, nebo prostě cokoliv, co by se člověk musel učit. To by situaci ještě zhoršilo. Ale co takhle něco jednoduchého a html-kompatibilního jako je Markdown?Aha, není dobrý nápad podporovat víc jazyků, tak místo přímého HTML zvolíme Markdown, Dokuwiki, Mediawiki nebo nějaký další z milionu existujících, donutíme uživatele se ho naučit, a pak ho necháme zápasit s kompilátorem toho jazyka do HTML, místo aby to HTML napsal rovnou. Hůř, lidi, co mají na rozdíl od tebe použitelný webový prohlížeč, který jim umožňuje pohodlnou editaci HTML, to budou před odesláním na server konvertovat do Markdownu a na serveru se to bude zase konvertovat zpátky. Proč to nepíšeš ve svém oblíbeném jazyku a klient ti to nezkonvertuje při odeslání automaticky?
Pokud vás nezajímá, můžete pokračovat v psaní html, aniž byste si něčeho všimli.Nemůžu, protože mi to sežere escape sekvence a další věci, které náhodou zrovna mají v markdownu význam. Třeba až někomu budu v poradně radit
ls *foo*
, dám mu zdroják s # komentářem
, shellovou `expanzi`
, odsazený zdroják, záznam shellové relace s > výzvou
nebo INI file s [section]
.
Proč na webu nemáš svůj oblíbený editor nebo IDE? Tvůj webový prohlížeč neumožňuje nastavit pro editaci libovolný editor? Zahoď ho a pořiď si lepší. Toto je problém uživatele, ne autora webu.1. Nechci kvuli abc menit webovy prohlizec nebo hledat a instalovat rozsireni. Ostatni weby bud podporuji markdown nebo nepodporuji html. 2. Je to nesystemove reseni, muze to kolidovat s funkcionalitou webu (napr. live preview jako na stackoverflow).
Aha, není dobrý nápad podporovat víc jazyků, tak místo přímého HTML zvolíme Markdown, Dokuwiki, Mediawiki nebo nějaký další z milionu existujících, donutíme uživatele se ho naučit, a pak ho necháme zápasit s kompilátorem toho jazyka do HTML, místo aby to HTML napsal rovnou. Hůř, lidi, co mají na rozdíl od tebe použitelný webový prohlížeč, který jim umožňuje pohodlnou editaci HTML, to budou před odesláním na server konvertovat do Markdownu a na serveru se to bude zase konvertovat zpátky. Proč to nepíšeš ve svém oblíbeném jazyku a klient ti to nezkonvertuje při odeslání automaticky?Markdown je jednoduchy, kazdy se ho muze rychle naucit, je vic WYSIWYG nez HTML, dnes uz to je pomalu standard, pouziva to GitHub, StackOverflow, Reddit. Mnohem vic mi vyhovuje markdown nez html.
Je to nesystemove reseniMně to naopak přijde velmi systémové. Já mám rád takový jazyk, ty makový, sekretářka použije Word a postižený něco speciálního.
muze to kolidovat s funkcionalitou webu (napr. live preview jako na stackoverflow)Zrovna live preview lepší editory zobrazují taky :). A jinak stačí, když editor flushuje svůj obsah do té textarea, pak to normálně funguje.
Markdown je jednoduchy, kazdy se ho muze rychle naucit…a padesát dalších podobných jazyků…
Ostatni weby bud podporuji markdown nebo nepodporuji html … dnes uz to je pomalu standard, pouziva to GitHub, StackOverflow, RedditZajímavé, nepoužívá ho žádný web, který používám já (Abc, Root, Rozpad, několik dokuwiki a několik wordpressů). Možná máš bias :).
Mně to naopak přijde velmi systémové. Já mám rád takový jazyk, ty makový, sekretářka použije Word a postižený něco speciálního.1. Je k tomu potreba instalovat rozsireni, popr. menit prohlizec. 99.9 % lidi to vubec nenapadne nebo budou lini to delat. 2. Prijde mi to jako takovy hack, ktery nebude fungovat na 100 %. Napriklad jak davkol zminil bude problem s editaci odeslanych prispevku.
…a padesát dalších podobných jazyků…Ano, myslel jsem to spis jako vyhodu oproti HTML.
Zajímavé, nepoužívá ho žádný web, který používám já (Abc, Root, Rozpad, několik dokuwiki a několik wordpressů). Možná máš bias :).To asi jo :)
Je to nesystemove reseni
Naopak. A dalo by se jít ještě dál – ideální by bylo, kdyby server jen řekl, jakou podmnožinu HTML podporuje (seznam značek nebo lépe nějaké schéma) a o zbytek by se postaral klient (www prohlížeč nebo nějaký specializovaný diskusní klient). Uživatel by pak pracoval ve stejném prostředí, jak je zvyklý, bez ohledu na to, na jaký web zrovna píše.
Právě že ne – server by ti třeba řekl, že podporuje tučné a skloněné písmo, ne/číslované seznamy, odkazy, citace a doslovný kód. Tím je jasně dané formátování a jednotný vzhled – a nezáleží na tom, v jakém editoru ten text napíšeš.
Někde už se tu diskutovalo NNTP rozhraní.
Proč na webu nemáš svůj oblíbený editor nebo IDE? Tvůj webový prohlížeč neumožňuje nastavit pro editaci libovolný editor? Zahoď ho a pořiď si lepší. Toto je problém uživatele, ne autora webu.
Můžu se zeptat co používáš, nebo co bys doporučil?
| xclip -in
), takže ho můžeš pastnout kam chceš.
Přece jen jsme na webu a nemáme tu IDE nebo svůj oblíbený editor, který by nám pomáhal.Tak to celý čtu jen proto, jestli tady najdu zmínku o mém oblíbeném rozšíření: "It's All Text!". Pokud najde tag TEXTAREA, zobrazí malou ikonku na kterou lze kliknout a spustí jakýkoliv váš oblíbený lokální editor. Já si navíc nastavuju klávesou zkratku F4. Jednoduché, geniální.
I když popravdě řečeno by mi vůbec stačilo, kdyby i při editaci blogu bylo možné použít načtení souboru z disku a já bych si text upravoval tam.
Vždyť to tam v tom formuláři je: Ze souboru / Načti.
Aha, tak to se omlouvám, myslel jsem, že je to i v editaci.
Ale on to zase takový rozdíl není, jestli to zkopíruješ přes schránku nebo vybereš v souborovém dialogu. Delší/složitější věci takhle píšu. A stejně v tu chvíli ten editor otevřený mám, takže kopírování přes schránku je spíš jednodušší než v prohlížeči hledat soubor na disku.
Ale on to zase takový rozdíl není, jestli to zkopíruješ přes schránku nebo vybereš v souborovém dialogu.Pokud v tom žádný rozdíl není, tak proč tam ta volba vůbec je?
A stejně v tu chvíli ten editor otevřený mám, takže kopírování přes schránku je spíš jednodušší než v prohlížeči hledat soubor na disku.To je sice možné, ale já ten soubor většinou nehledám, ale pouze vyberu, a to už je jednodušší než nějaká schránka.
Přiznám se, že já tu souvislost taky nepochopil. PHP s tím nijak nesouvisí, když už tak Ábíčko je napsané v Javě. A hlavně to vůbec není o programování, ale o používání – i běžný uživatel by měl umět zkopírovat text do schránky a následně ho někam jinam vložit a stejně tak by měl umět v souborovém dialogu najít soubor, který si předtím v jiném programu někam uložil.
Všetky pokusy o prelomenie HTML (script, object, event) sa zobrazia ako obyčajný text.
Používám pro filtrování XSLT šablonu a neprojde přes ni nic kromě povolených značek a atributů. Nepotřebuji kvůli tomu vymýšlet novou syntaxi a nutit uživatele se ji učit.
Medzi tie ktoré dávajú voľnosť je BBcode. Je to vlastne HTML uzavreté medzi hranaté úvodzovky.
No právě. Nikdy jsem nepochopil, v čem by měly být hranaté závorky lepší než ostré.
potom to dopadne ako tu, totálne rozbije všetko čo tam vložíš. Pokiaľ použiješ nejakú inú syntax, tak zdroják vyzerá stále rovnako ako si ho napísal.Nerozumím, co tím myslíte. Tady se přece do stránky vkládá skoro to samé, co uživatel zadal, akorát pokud nepoužil tagy pro odřádkování, nahradí se prázdné řádky odstavci. To je jediná úprava uživatelského vstupu, která se tady dělá. Jakýkoli mezijazyk ten uživatelský vstup změní nesrovnatelně více.
V zápisku je napsáno, že HTML jde vkládat přímo do Markdown.To je samozrejme úplne to najhoršie riešenie
akorát pokud nepoužil tagy pro odřádkování, nahradí se prázdné řádky odstavciToto ma fakt nadzvihlo že som sa musel držač. Podobne sa ale prasí všade kde neexistuje renderer.
mezijazyk ten uživatelský vstup změní nesrovnatelně víceV nejakej sprasenej impementácií možno. Normálne je že sa všetko ukladá tak ako som to napísal.
To je samozrejme úplne to najhoršie riešenieProč?
Toto ma fakt nadzvihlo že som sa musel držač. Podobne sa ale prasí všade kde neexistuje renderer.Úplně všude ne. Ale prasí se tak opravdu všude, kde nějaký renderer existuje.
V nejakej sprasenej impementácií možno. Normálne je že sa všetko ukladá tak ako som to napísal.Ukládá možná. Jenže uživatelé si neprohlížejí výpis databáze, ale webové stránky. Pro které se to nejprve musí přeložit, takže se prohlížeči pošle něco úplně jiného, než co uživatel napsal. V případě použití HTML se pošle kód, který je jak jen to je možné podobný tomu, co uživatel napsal – často dokonce identický.
Ty <p class="separator"></p>
považuji taky za prasárnu, ale nedával bych to za vinu HTML (natož XML), je to prostě chyba konkrétní1 implementace.
U sebe to dělám tak, že ukládám jak původní tvar zadaný uživatelem (včetně informace o zvolené syntaxi), tak interpretované XHTML. Jde to kdykoli přegenerovat (třeba pro případ, že by byla v programu chyba) a při editaci uživatel navazuje tam, kde posledně skončil, jeho originálního textu se nikdo nedotkl. A to je mým preferovaným formátem XHTML (+ makra) a alternativně podporuji i syntaxi Markdown a něco na způsob e-mailu. Rozhodně si nemyslím, že by (X)HTML bylo neslučitelné s tím, udělat to dobře (víc problémů je spíš u toho Markdownu a jiných „zjednodušených“ syntaxí).
[1] stejně jako třeba ta chybná interpretace citací začínajících > v Markdownu – tohle je zrovna věc, která jde opravit, jde vyřešit dobře, není to principiální problém
Ty považuji taky za prasárnu, ale nedával bych to za vinu HTML (natož XML), je to prostě chyba konkrétní1 implementace.Spíš mě fascinuje, že tu chybu nemá Abclinuxu dosud odstraněnou.
Mimochodem tady se zrovna projevila zádadní nevýhoda HTML
Skutečně je to nevýhoda HTML? Zkus si do editačního pole pro zadávání markdownu[nebo MediaWiki nebo BB nebo čehokoli jiného] vložit stejným způsobem citaci, která obsahuje značky interpretovatelné tím jazykem…
Je to asi jako se divit, že když do příkazové řádky za příkaz echo
nakopíruji text ahoj
, tak to funguje, zatímco, když za ten samý příkaz nakopíruji text no nazdar; echo jsem to ale vůl; rm -rf /
, tak se to chová „divně“.
Ty ale problém neřeší, nýbrž
a) obchází – tím, že e-maily jsou jen textové a kromě citací žádné další formátování nepodporují; nebo
b) trpí úplně stejnou chybou, pokud formátování podporují a poskytují nějakou formu escapování, takže jde napsat např. hvězdičky a vynutit, aby se neinterpretovaly jako tučné písmo – tudíž si je uživatel může okopírovat do citace – ovšem bez toho escapování → tudíž má zase stejný problém (po odeslání se v citaci vykreslí jako tučné písmo – přestože on je přece chtěl odeslat jako hvězdičky!)
Mám podobný pocit, ale fakt by mě zajímalo, jak jsi to myslel a v čem je tahle nevýhoda tak specifická pro HTML.
GOTO 169.
E-mailové citace problém neřeší, maximálně ho obcházejí, protože tam daná funkcionalita chybí a nemůže tak docházet ke kolizím. Ale spíš ho ani neobcházejí, protože k nim dochází.
Když napíšu
>ahoj
je to validní citace textu „ahoj“ (uvozovky nejsou součástí textu)
ale co když budu chtít citovat text „>O.O< je podivný smajlík“?
Nemůžu ho jednoduše nakopírovat za znak > takto:
>>O.O< je podivný smajlík
protože by došlo k jeho interpretaci – byla by z toho citace druhé úrovně.
Musím proto text escapovat a zapsat ho takto:
> >O.O< je podivný smajlík
Je to tedy úplně stejné jako u HTML nebo jiného jazyka – nemůžu bezmyšlenkovitě zkopírovat text do citace – musím si dávat pozor na formátování a to, jak se bude interpretovat a případně text escapovat.
Více viz RFC 3676
alebo máš aj na toto liek?
Mám to implementované na svém blogu. Bohužel nejsi autor/správce, tak si tu editaci nevyzkoušíš, ale tam to funguje správně. Článek/komentář se uloží přesně tak, jak ho napsal autor (je podporováno několik vstupních syntaxí) a následně se konvertuje vedle do XHTML (bezpečně, na výstup se dostanou jen povolené značky + se interpretují případná makra1). Při editaci dostaneš opět ten svůj původní text, který si psal, ne nic zmršeného,
Případně ještě jeden odkaz k věci: NNTP.
Co se týče toho převodu na odstavce – dobrá implementace v XSLT2 je asi na 230 řádek. Totéž v Javě3 na cca 30 řádek. (oboje hodně roztahané a komentované, samozřejmě by to šlo nahustit na jednu řádku).
[1] v tomto smyslu: makra – sice je to jiný program, ale funguje to stejně a máš i zdrojáky
[2] i s podporou pro další značky resp. elementy
[3] ale bez podpory dalších značek (jen prostý text)
Vložit 2× <br/>
relativně korektní je – v podstatě to znamená, že vstup považuješ za částečně předformátovaný text a respektuješ jeho zalomení řádků. Někdy to tak uživatelé i chtějí a naopak se diví, že když se jim ztratí konce řádků a zbudou jen odstavce oddělené dvěma zalomeními.
Nicméně správnější mi přijde ty bloky oddělené prázdným řádkem do <p/>
zabalit. Tady je moje implementace v XSLT.
Převedení „odstavců“ oddělených prázdným řádkem na skutečné HTML odstavce je pro většinu uživatelů žádoucí chování. Taková interpretace je víceméně standard (stejně to funguje třeba i v TeXu).
Ale tady se někdy stává, že se ze vstupu:
první odstavec druhý odstavec
vyrobí prasárna:
první odstavec <p class="separator"></p> druhý odstavec
místo správného
<p>první odstavec</p> <p>druhý odstavec</p>
V prohlížeči to na první pohled vypadá podobně, ale sémanticky i jinak je to hnus. (a opět připomínám, že za to nijak nemůže HTML/XML, ale jen a pouze konkrétní implementace interpretu komentářů)
Já napíšu komentář, dám náhled, a v textovém poli je do posledního bitu to samé, co jsem napsal.Mluvil o blogu. Napíšu:
aaa bbbPři příští editaci vidím:
aaa <p class="separator"></p> bbbNevadí mi to, protože jsem si zvykl psát delší text včetně korektních HTML odstavců, takže se mi to neděje.
Nevadí mi to, protože jsem si zvykl psát delší text včetně korektních HTML odstavců, takže se mi to neděje.Aha, takže když budu psát značky odstavců, tak to potlačím? Na druhou stranu nechápu smysl, pokud bych chtěl, aby mi systém doplňoval tyhle značky, rád bych, aby to dělal správně. Nevím kde kdo přišel na to, že se v HTML značkou P označují mezery mezi odstavci, ale rád bych vyzkoušel ten matroš, co přitom hulil.
Nevím kde kdo přišel na to, že se v HTML značkou P označují mezery mezi odstavci, ale rád bych vyzkoušel ten matroš, co přitom hulil.To vymysleli přímo autoři HTML specifikace. Koncový tag
</p>
je totiž v HTML nepovinný, takže je možné tag <p>
chápat i jako oddělovač odstavců. Zvlášť když spousta lidí říká odstavec "odentrování", umí vkládat prázdné odstavce a netuší, že odstavec je ve skutečnosti souvislý blok textu. V době HTML 4.01 tak bylo běžné <p>
používat stejně jako "enter" v textových procesorech.
Jenže tady se nepoužívá neuzavřená značka (taky fuj), ale <p class="separator"></p>
. Je to asi nejhorší implementace, co jsem kdy viděl. I různá primitivní webová fóra to dělají aspoň tak, že na konec každého řádku (včetně prázdných) vrazí <br/>
, což vyvolává iluzi odstavců a ještě to zachová konce řádku zadané uživatelem (užitečné např. kdyby psal básničku).
Sice tam ta sémantika odstavců taky není zachycena, ale přijde mi to lepší, než dávat jako oddělovač prázdný odstavec a všechen text cpát mimo (chybně) a doufat, že to prohlížeč nějak vykreslí.
<p>
obaluje odstavec. Kdyby sis myslel, že <p>
je oddělovač odstavců, a pak se dozvěděl, že je správné tagy uzavírat, třeba bys vyrobil také něco takového. Já to nehájím jako správné řešení, jenom píšu, jak to asi mohlo před těmi asi 13 lety vzniknout.
Ten text mimo není chybný a není to jen doufání, jak to prohlížeč vykreslí. Ve skutečnosti je ten text vložený v <div>
u a uvnitř něj jsou elementy <p>
, což je validní HTML. Jediný problém jsou ty prázdné elementy <p>
, které standard nedoporučuje a prohlížeče je mohou ignorovat. Ale zakázané nejsou.
Jestliže dokážeš implementovat parser pro [url=http://example.com]odkaz[/url]
, tak dokážeš implementovat i parser pro <a href="http://example.com">odkaz</a>
. V obou případech nepodporované vstupní konstrukce posíláš na výstup správně escapované nebo ohlásíš chybu.
To by mě zajímalo, jak se vstup:
bla bla [url=http://example.com]odkaz[/url] bla <script …/> bla
částečně sám interpretuje a částečně sám převede na text, aniž bys ho musel vědomě escapovat.
Pokud myslíte to, že prázdné řádky chápe Abíčko jako oddělovač odstavcůTo pokud vím není pravda a místo toho prázdné řádky chápe jako odstavce a ten text mezi tím jako oddělovač ;).
MediaWiki '''tučně''' ''kurzíva'' DokuWiki **tučně** //kurzíva// Markdown **tučně** __tučně__ *kurzíva* _kurzíva_ e-mail *tučně* Jira *tučně* _kurzíva_ JSP Wiki __tučně__ ''kurzíva'' Texy **tučně** //kurzíva//U DokuWiki a Texy se stala chyba a komise přidělila dvakrát to samé. Jinak je to důsledně pokaždé jinak, což je pozoruhodné, když uvážíme, že se pro to vyznačování používají jenom čtyři znaky. Původní myšlenka, že bude rychlejší napsat pár znaků než tag, byla sice zajímavá, ale pohřbili ji autoři těch jazyků, kteří se pokaždé domnívali, že to zrovna oni vymyslí lépe než ostatní. Navíc tyhle jazyky bývají definované svou první implementací, což často bývá podivný slepenec regulárních výrazů, a syntaxe je většinou popsána dost vágně. Formálně popsaná gramatika zpravidla chybí (a když se o ní někdo pokusí, ukáže se, jak chaoticky je ta syntaxe navržená a jak složitý kvůli tomu musí být parser), takže pro automatické zpracování jsou ty jazyky velmi nevhodné. Další implementace "téhož" jazyka pak ve skutečnosti používají mírně odlišnou syntaxi. Nádherně je tragédie těchhle jazyků vidět na Wikipedii, kde se za tu dobu už používají relativně složité konstrukce, takže ten kód stránek, který má umět editovat každý uživatel, je čím dál složitější, a XHTML+XML by už dávno bylo nesrovnatelně jednodušší. Možná v paralelním vesmíru jeden mezijazyk uspěje, v tomto vesmíru je už nějakou dobu jasné, že je to slepá vývojová větev, která možná akorát urychlí nástup WYSIWYG editorů (u kterých je uživatelům jedno, co za jazyk je pod ním, a pro tvůrce webu je nejjednodušší mít to rovnou v HTML, než to převádět z HTML do mezijazyka a zase zpět).
+1
Nádherně je tragédie těchhle jazyků vidět na Wikipedii, kde se za tu dobu už používají relativně složité konstrukce, takže ten kód stránek, který má umět editovat každý uživatel, je čím dál složitější, a XHTML+XML by už dávno bylo nesrovnatelně jednodušší.
Já si proto vytvořil vlastní metajazyk postavený na XML a „makrech“ (vlastní XML značky v mém jmenném prostoru, které mají nějaké atributy nebo nějaký obsah a z nich se pak něco generuje). Nemusím si pamatovat, jakou kombinaci různých závorek a dalších hieroglifů jsem tehdy zvolil – element je pořád element, atribut je pořád atribut, píší se vždy stejně a stačí si pamatovat jen jejich názvy.
Pokud chceš v části textu formátování/značky interpretovat a v části ne, musíš to interpretu nějak říct – jinak to bohužel nejde. Umělá inteligence není na tak vysoké úrovni, aby to poznala sama, a i kdyby byla, vždycky by se našli uživatelé, kteří budou říkat, že jim to nevyhovuje a mysleli to jinak.
V XML můžeš escapovat buď na entity nebo text zabalit do <![CDATA[…]]>
– tam si stačí ohlídat, aby obalovaný text neobsahoval ]]>
. Pokud tuto posloupnost znaků obsahuje (není to příliš časté, téměř se s tím nesetkáš), dojde k ukončení CDATA sekce, ty vložíš ]]>
a začneš novou CDATA sekci. Troufám si tvrdit, že z diskutovaných jazyků nabízí XML nejlepší a nejspolehlivější způsob escapování znaků.
Co se týče uživatelské přívětivosti, uvítal bych, aby zdejší editor kromě tlačítek < a > obsahoval i tlačítko pro escapování vybraného textu na entity nebo jeho zabalení do CDATA. (v současnosti mám escapování jako akci schránky v KDE, takže je to taky celkem pohodlné).
Nedokážeš napísať aký koľvek kód v C, C++, PERL, Python, PHP, HTML aby sa to nebilo so značkami HTML.Má z toho snad vyplývat, že v MD ne?
Sématiku si spraím jednoznačnú na pár príkazov a ostatné prejde ako plain text vrátane hackerských pokusov.Sem s tím.
Nedokážeš napísať aký koľvek kód v C, C++, PERL, Python, PHP, HTML aby sa to nebilo so značkami HTML.Stejně tak ho nedokážu napsat ani v Markdown. V obou případech musím escapovat, v případě Markdown dost nepohodlně.
Jestli jsou na vstupu špičaté, kulaté nebo hranaté závorky je opravdu, ale opravdu jedno.
Vo výsledku všetko sprasíš ako chceš ty a keď sa k tomu vrátim, tak si hovorím toto som nepísal ja.
Já ne. Viz co jsem tu už psal – uloží se i tvůj originál a při editaci se k němu můžeš vrátit.
uloží se i tvůj originál a při editaci se k němu můžeš vrátit.Možná ;).
Já jsem ten program psal, vím co to dělá a jaká data se ukládají
(komentátoři možnost editace nemají, protože nejsou nijak identifikováni, ale když upravuji svoje články, tak vždy upravuji ten originál, ne nějakou přežvýkanou verzi)
Takže dle tebe není opruz, když na abc nefunguje asi 90 pct html značek a často používaných konvencí ? Blogpost, který napíšu v html je na abc naprosto nepoužitelný!Jakkoliv se ti to může zdát divné, tak mě přijde, že to je nejefektivnější způsob jak omezit lidovou tvořivost a donutit ty co sem něco píšou přemýšlet nad tím, jak to píšou. Pokud jde o mazání příspěvků, tak o ničem nevím - pokud tím tedy nemáš na mysli to, že nejsou na tapetě ihned po otevření diskuze, ale až po rozkliknutí. Tak. A teď utíkej na Živě. Když jim to tak pěkně funguje, tak se tam určitě schází spousta chytřejších a zajímavějších bloggerů než tady.
Abclinuxu má svoje chyby, jako třeba úplné rozsypání struktury blogpostu, ale sada značek používaná v blogpostech je naprosto dostačující.No, třeba zarovnání obrázků, značky kolem toho a dokumentace by se teda dala ještě hodně zlepšit. Viz třeba Avogadro Corp: The Singularity is Closer Than It Appears
Pokud např. zapomeneš <pre>
nebo jiné značky a příspěvek je špatně čitelný, můžeš napsat správcům, ať to opraví. Povolení editace všem uživatelům by vyžadovalo komentáře verzovat a udělat nějaké GUI k procházení historie, indikaci poslední změny atd. Protože jinak by někdo mohl přepisovat svoje příspěvky a diskuse pod nimi by nedávala smysl nebo by dávala smysl úplně jiný.
A co když někdo okomentuje verzi 2, ale zpětně dohledatelné budou jen verze 1 a 3?
jenom se u upravenych komentaru zobrazi hvezdicka a myslim ze to je jednoznacne lepsi nez kdyby upravovat neslo.Mně osobně to přijde jednoznačně horší.
Tak asi na reddit chodí samí výjimeční lidé, kteří nezneužívají možnosti tiše upravovat hotové texty, zatímco všude jinde se to buď děje, nebo úpravy možné nejsou, nebo je k dispozici historie.Tohle se dá elegantně vyřešit když necháš možnost editace třeba jen 10 minut. To je dost na to, aby si člověk mohl opravit chyby, kterých si všimne až po odeslání a "druhém čtení" a zároveň málo na to, aby to umožňovalo nějakou efektivní manipulaci.
K takovým úpravám je určen náhled komentáře…
Tak ta diskuze bude trochu matouci.Já se obávám, že to sklouzne k Mladí lidé volí Jiřího Paroubka
To je omyl. Např. já jsem pro změnu – ale změnu k lepšímu, ne polovičatou změnu, která situaci akorát zhorší.
Změna k lepšímu spočívá v tom, že půjde upravovat příspěvky a zároveň bude dostupná historie změn a každý se bude moci podívat, ke které verzi patří která reakce, kdo na co odpovídal.
Co brani nekomu napsat nekonsekventni prispevek rovnou?
O tom to přece není. Jde o to, že osoba A ve svém příspěvku udělá chybu, osoba B ji na to upozorní (ať už explicitně nebo nějak mezi řádky ve svém příspěvku), následně osoba A upraví svůj příspěvek. Pokud není zdokumentovaná historie změn, tak bude za blbce B místo A.
Neříkám, že by to byl nějaký masový jev, ale je třeba s ním při zavádění změn počítat.
Někteří tě asi takhle vytrolují, ne proto, že by byli zlí, ale aby upozornili na chybu v systému a dokázali ti, že tahle změna nebyl dobrý nápad.
A hlavně nevidím důvod, proč se té dohledatelné historii bránit. Když už do toho systému někdo sáhne a přidá tam možnost editace, tak přidat i výpis starých verzí už není takový problém.
Prostě nedělat polovičaté změny – některé věci by měly být atomické. Asi jako když vyneseš odpady – zároveň s tím bys měl dát do koše nový pytlík, protože bez něj ten koš nejde používat – zatímco do skoro plného koše se ještě dají vhazovat odpadky a svoji funkci tak plní. Kdežto ten polovičatě vynesený koš svoji funkci neplní (pokud ho nechceš zasvinit) a došlo tak ke zhoršení situace.
Prostě nedělat polovičaté změny – některé věci by měly být atomické.Jak kdy. Parkrat jsem si zpetne rikal, ze jsem mel tu polovicatou zmenu udealat mnohem driv (poradnou zmenu jsem dlouho odkladal a promyslel a nakonec udelal jenom jednoduchou polovicatou zmenu, ktera nevedla ke 100% zlepseni, ale rekneme k 80%).
A co upravy textu blogu, zrusil bys tuhle funkci?
Ne, přidal bych tam historii.
Otázka je, jestli umožnit lidem vzít zpět, to, co jednou napsali. V některých situacích to smysl dává, takže možnost smazání by tu být měla – ale i tak by mělo být zdokumentované, že tu něco bylo a tehdy a tehdy to autor smazal nebo přepsal jinou verzí (tudíž by bylo jasné, že komentáře ostatních se vztahují k jinému textu, než který je tam teď).
Já taky. Zrušení by byla změna. Nechat možnost editace = zachování současného stavu.
3) napsat si ho někde mimo plně naformátovaný.To dělám já. Pak to sem flashnu pomocí
abclinuxu_uploader.py
i s obrázkama.
Na nahrávání obrázků jsem si taky udělal skript
I když já bych osobně preferoval nějakej layout (grafické generování vzhledu, generování povolených tagů) do LyXu
Přeci jen jsme na webu a většina uživatelů externí program používat nebude. A i kdyby takových uživatelů bylo dost, přeci jen by bylo dobré mít možnost rozumně zadávat texty i v prohlížeči.
Ono by třeba stačilo nasadit WYSIWYM editor (např. WYMeditor), správně ho naparametrizovat…