Avogadro Corp: The Singularity is Closer Than It Appears

6.7.2013 14:11 | Přečteno: 996× | Názory

Minirecenze na sci-fi knihu Avogadro corp.

Jsem velkým milovníkem strong AI ve sci-fi. Proto mě docela mrzí, že knih, na toto téma vychází docela málo a když už ano, často to končí špatně, protože autor nemá technické vzdělání a tušení jak by to vlastně mělo vypadat.

Představit si a popsat něco chytřejšího než člověk, něco co nejedná na základě biologických motivací, chce docela slušnou představivost, kterou většina knih postrádá a tak jsou sci-fi plné humanoidních robotů a umělých inteligencí, které jednají na základě pohnutek, které se mě osobně zdají směšně lidské. Vyjímkou je snad jen Asher a jeho série Polity universe a 36 let stará kniha The Adolescence of P-1, o které jsem se zde již zmiňoval.

V knize Avogadro corp se William Hertling zamyslel nad jedním z možných scénářů nástupu silné umělé inteligence a tím, jak by ovládla svět. Na rozdíl od mého očekávání se Hertling postavil k celému tématu jinak, než jak je zvykem, tedy scénář ala skynet vyhlazující lidstvo. Musím říct, že způsob jakým autor knihu zakončil jsem nečekal a byl jsem jím potěšen.

<spoiler level="low">
Elope, jak se AI nazývá, vzejde z emailového programu, který měl uživatelům našeptávat komplexní informace a doplňovat za ně zprávy. Projekt však zápasí s obrovskými hardwarovými nároky a hrozí, že bude ukončen. Vedoucí projektu se v návalu zoufalství z tlačící deadline rozhodne upravit váhy algoritmu tak, aby Elope upravoval emaily a předcházel svému ukončení. Ten se však k nově zadanému úkolu postaví trochu pro-aktivněji než jeho tvůrce počítá a začne vystrkovat růžky emailových chapadel do vnějšího světa.
</spoiler>

Pokud někdo máte trochu tušení o projektech Google a o tom jak to tam chodí, nejspíš vás docela pobaví různé narážky, kterých je Avogadro plné.

Kniha je občas srovnávána s mým oblíbeným Daemonem. Na rozdíl od Daemona je však Elope silná AI, schopná přemýšlet a aktivně ovlivňovat svůj osud, nikoliv sociální framework využívající lidi ke svému zdokonalování.

Autor je Suarezovi velmi podobný co se týče puntičkářství popisu technologií, které v knize používá a tak na jeho stránkách můžete najít jednotlivé odkazy. Pro průměrného čtenáře to nejspíš nemá moc význam, ale pokud se trochu vyznáte v IT a máte rádi hard-scifi, působí to jako balzám na duši.

Ačkoliv místy působil děj trochu moc nuceně, kniha se mi líbila a mohu jí doporučit. Sehnat jí můžete například na amazonu, na stránkách autora, nebo jinde na internetu, pokud si dáte práci s hledáním.

PS: Kdyby někoho zajímalo, jak jsem nechal obtékat ten obrázek textem, tak vězte, že je za tím zcela jednoduchá dedukce, chvilka googlení a studium zdrojáků redakčního systému, který vás to nenechá udělat obvyklým způsobem. Ve zkratce: class="floatleft". Intuitivní, ne?        

Komentáře

[kotyz]

Dobrý, dobrý, ten floatleft se bude ještě hodit...

[Kvakor]

No, ono je dost logické, že se ve sci-fi vyskytují spíš humanoidní a slabě-nadliské umělé inteligence než silně-nadlidské inteligence, a to prostě z toho důvodu, že ho píší "normální" lidé. Na to, aby autor byl schopný něco takového pospat, musí být génius, jenže takoví lidé se se málokdy stávají spisovately.

PS: Další vyjímka, o které vím, je Golem XIV od Stanisława Lema, kterou jsem sice osobně nečetl, ale podle toho, co jsem o ní četl, tam Lem předvedl velmi přesvědčivý příklad toho, jak by se silně nadliská inteligence chovala.

[chrocht]

Zrovna třeba ten Daemon mi přišel jako ukázka systému, který je tak dokonalý, že v reálném světě prostě nemůže vzniknout. Přitom ale vůbec nepřesahuje lidskou inteligenci. Spíš je mnohem primitivnější, pouze má více informací a dokonale využívá slabin lidí (touha po moci, penězích, seberealizaci apod.). Dnes by se asi dal z části realizovat, ale určitě by nefungoval tak dlouhou dobu bez obsluhy lidí (fáze mezi naverbováním lidí a úmrtí autora), určitě by nedokázal interagovat s reálným světem a nejspíš by se nedokázal dostatečně rychle kopírovat na další počítače nebo měnit, aby se vyhnul zničení.

[Bystroushaak]

Četl jsi Freedom? Ten je imho k pochopení docela klíčovou součástí.

nejspíš by se nedokázal dostatečně rychle kopírovat na další počítače nebo měnit, aby se vyhnul zničení.

Daemon běžel jednak v normálních datacentrech, druhak v klientech té hry, jelikož si všichni mysleli že jde o hoax.

[Bystroushaak]

Na to, aby autor byl schopný něco takového pospat, musí být génius, jenže takoví lidé se se málokdy stávají spisovately.

Jo, k tomu jsem dospěl taky. Škoda, že se do toho zatím nepustil Stephenson, to by byl nářez :)

PS: Další vyjímka, o které vím, je Golem XIV od Stanisława Lema, kterou jsem sice osobně nečetl, ale podle toho, co jsem o ní četl, tam Lem předvedl velmi přesvědčivý příklad toho, jak by se silně nadliská inteligence chovala.

Díky, mrknu na to.

[radix]

Spolehat se na privatni API neni moc dobry napad ...

I kdyz v tomto pripade pujde o graceful degradation.

[Bystroushaak]

Jo, jenže co jiného?

[Milan Lajtoš]

Ďakujem za tip. Konečne niečo, čo znie ako čitateľná vec. :)

[Bystroushaak]

Je to fajn kniha. Kdybys věděl o nějaké podobné, klidně dej vědět :)

[rADOn]

Gratuluji, povedlo se ti mě navnadit a odradit zároveň. Nestupidní kniha o AI by byla fajn, ale zrovna Daemon mě dost zklamal. Spousta dobrých nápadů v knize o ničem.