Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Tiskni
Sdílej:
Zrejme si uz ale neprecetla, ze delime-li cislo, napriklad jedna primo nulou, vyjde nam cislo, jehoz hodnota je PRIMO nekonecnaDůkaz je tak triviální, že ti na něj stačí matematika pro základní školy:
x = a/b => xb = a Pro b=0: x = a/0 => x*0 = 1 (??)Nemluvě o tom, že to málo co vím třeba o mohutnosti množin mi zabraňuje chovat se k nekonečnu jako k jinému číslu. Jednoduchý příklad. Kolik je celých čísel? Nekonečně mnoho. Kolik je reálných čísel? Taky nekonečně mnoho. Kterých je více? Matematik by se spíše zeptal, má množina reálných čísel větší mohutnost, než množina celých čísel?
http://en.wikipedia.org/wiki/Georg_Cantor
http://en.wikipedia.org/wiki/Cantor%27s_diagonal_argument
lim k/x=oo, kde k nalezi R x->0
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
den - noc slunce - mesic ----------------- nekonecno - nic nic := 0 ----------------- 0 - (+) nekonecno, (-) nekonecno ????
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
n * interval
dá délku hovoru. Bohužel v některých případech se stalo, že interval měl délku 0 a databáze cyklovala a cyklovala a ta 0 pořád nechtěla být větší než nenulová kladná délka hovoru...
Takže moje programátorská zkušenost je, že nulou dělit lze, ale nikdy jsem neměl trpělivost čekat na výsledek +OO
a -OO
a tyto "symboly" definovat jako vysledek tohoto podilu. Je to v zasade otazka dohody..
Pes je vsak (dle meho nazoru) zakopan jinde. A sice v tom ze pri "legalizaci" deleni nulou by prestaly platit pravidla, ktera jsme byli zvykli brat jako fakt.
Mnozina realnych cisel R tvori teleso, to znamena ze splnuje nekolik pravidel.
a) Operace scitani a nasobeni jsou komutativni, asociatvini a scitani je distributivni vuci nasobeni. b) Existuje nulovy prvek vuci scitani (v nasem pripade cislo 0) c) Exsituje jednotkovy prvek vuci nasobeni (v nasem pripade cislo 1) d) Ke kazdemu prvku existuje opacny -x (socet da nulovy prvek) e) Ke kazdemu prvku <> nulovy existuje inverzni x^-1 (soucin da jednotkovy prvek) f) Nulovy prvek <> jednotkovy prvekOdcitani pak definujeme jako pricteni opacneho, podobne deleni jako vynsasobeni inverznim. Uz ted je videt, ze s delenim nulou bude trosku problem, protoze nepredpokladame existenci inverzniho prvku. Predpokladejme na chvili, ze by existoval...
Lze dokazat ze, x*nulovy prvek = nulovy prvek v nasem pripade x*0=0 Predpokladejme vyraz a * x^-1 * x ; a<>0 podle a) muzeme psat a * x^-1 * x = (a * x^-1) * x = a * (x^-1 * x) dosadme nyni x=0; dostavame: 1. (a * 0^-1) * 0 = 0 (vdzyt neco nasobime nulou) 2. a * (0^-1 * 0) = a * 1 = aNyni jsme dostali pro jeden vyraz dve ruzne hodnoty, jen diky preuzavorkovani, ktere by ale dle axiomu asociativity hodnotu zmenit nemelo.. Myslim, ze delni nulou je zakazano prave z tohoto "bezpecnostniho" duvodu.
Budes li delit limitou, cislem, ktere se neustale blizi nule, dostanes cislo, ktere se neustale blizi k nekonecnu a jeho velikost je spocetne velka :)... zatimco kdyz delis nulou, dostas cislo, jehoz hodnota je nekonecna, tutis nespocetne velka, prakticky neznazornitelna. A trochu mimo misu: z toho vyplyva, ze vesmir nemuze byt nekonecny, jeho velikost se jen blizi nekonecnosti, tudis je spocetne velky.Limita je číslo? Co je to spočetně velké číslo (mluvilo se o spočetných a nespočetných mohutnostech množin)? Prakticky neznazornitelná, to je zase co? No a to začínající "trochu mimo mísu", to už je čirá filozofie. Další příklad filozofie na téma den, noc, 0 a nekonečno.
Limita je číslo?Limita je číslo. :) Dokonce jsem Lenku, kterou doučuju matiku, naučil konečně na otázku "Co je limita?" odpovídat "Limita je číslo". Původně odpověď začínala "limita je když..." a pak už byla jenom kopec nesmyslů. Pak jsme udělali ještě další krok, když už na "Co je derivace?" odpovídáme "Derivace je číslo". Proč? Protože derivace je limita. Mazec, jsme šikovní. :)