Dům 12

3.1.2012 21:43 | Přečteno: 2542× | poslední úprava: 3.1.2012 21:44

Nějak nestíhám takže prosincové události jen letmo a spíš obrazově.

Po instalaci izolace se pod střechu dávala parotěsná folie - pro případ, že projde voda skrz tašky tak aby nezateklo dovnitř.

Okna jsme moc nevychytali - po nainstalování oken při prvním dešti jimi zateklo a aby toho nebylo málo tak si za instalační pásku v ceně 4 tisíc naúčtovali 15 tisíc. Vyběhl jsem na ně, něco slevili, ale mám trochu strach že s nimi ještě budou problémy.

Koukal jsem do katastru a zjistil, že už máme stavbu zapsanou.

Mezi přízemí a patro se dávala izolace.

Práce na rozvodech vody a odpadu.

Měl jsem chůzku s elektrikářema kvůli rozvodům a zásuvkám.

Instalovala se izolace do stěn, dřevovláknitá deska a podbití pod střechou.

Mezi svátky stihli udělat ještě fasádu.

Bylo toho prostě spoustu ... :o)

       

Obrázky

Komentáře

[George]

Po instalaci izolace se pod střechu dávala parotěsná folie - pro případ, že projde voda skrz tašky tak aby nezateklo dovnitř. No to teda ne. Už z názvu je jasné k čemu parotěsná fólie slouží. Zabraňuje vstupu vodní páry z místností do konstrukce střechy. Ne obráceně.

[houska]

ok vím o tom prd .. nebudu se hádat :)
akorát vim že je to jen pod střechou

[George]

Když vám zateče pod tašky nebo naopak zkondenzuje pára z domu ve střešní izolaci, tak máte po tepelné izolaci a ještě to většinou začne plesnivět. Není to nic příjemného a blbě se to odstraňuje. Proto dobře udělaná krytina a dobře slepovaná parotěsná zábrana je pro izolovaný krov nutnost.

[houska]

... parotěsná zábrana je pro izolovaný krov nutnost.

eeee ... to nemáme ... v řezu to vypadá nějak takhle

[George]

Jasně, ještě je tam difůzní fólie, kterí umožňuje prostup vody z izolaze ven a chrání izolaci před vodou při poškození krytiny.

[Max]

Tak tak, paropropustka (difuzní folie) je pod taškama. Když projde přes tašky voda, tak steče po paropropustce a nedostane se do izolace. Na paropropustce je zevnitř izolace a na té je parotěsná folie. Na parotěsné folii jsou pak většinou sádrokartonové desky.

Parotěsná folie zabraňuje, aby se dostala vlhkost, co je v baráku, do izolace, páč jinak by tam zkondenzovala, snížila by se schopnost izolace + vznikaly by v ní plísně. Z toho důvodu musí být parotěsná folie přes všechny překryvy apod. přelepená příslušnou páskou. Taktéž existují lepší parotěsky, které na sobě mají ještě tenkou vrstvu hliníku (pro lepší tepelnou izolaci).

Paropropustka je zase od toho, aby chránila izolaci od prachu, vody apod. z venkovního prostředí a zároveň od toho, aby umožnila propouštět páry z izolace ven.
Už při samé montáži je v izolaci jistá vlhkost a je třeba se jí zbavit, proto by se nemělo tímto způsobem zateplovat přes zimu, protože jsou moc velké rozdíly teplot venku-vevnitř a do izolace se v počátku dostane hodně vlhkosti, která se přes zimu špatně odpařuje přes paropropustku ven.

To jsou mé závěry, kdy jsem zateploval část střechy a zbytek budu dělat na jaře.
Zdar Max

[Luboš Doležel (Doli)]

Jsem tak nějak pořád radši, že jsme koupili dům a ten jsme zevnitř kompletně zrekonstruovali - což se zvládlo za pomoci rodiny a již když jsme někoho (jako zedníka) v rodině neměli, vzal se ten, se kterým už měl někdo jiný z rodiny dobré zkušenosti. Firmu jsme tu měli na topení a nedávno na výměnu plastových oken a už nikdy na nic firmu nechci. Jen se mi potvrdilo, že živnostník maká, co to jde, aby si vydělal, ale zaměstnanec to fláká, co to jen jde, protože mzdu má jistou. To by prostě viděl i slepej.

Zajímalo by mě ale, jak taková moderní dřevostavba rychle vychladá.

My totiž na domě žádnou izolaci nemáme, ale téměř metrové zdi mají samy o sobě takovou izolační schopnost, že náš dům prochladá o dost pomaleji než třeba dům rodičů oplácaný polystyrenem.

[houska]

My totiž na domě žádnou izolaci nemáme, ale téměř metrové zdi mají samy o sobě takovou izolační schopnost, že náš dům prochladá o dost pomaleji než třeba dům rodičů oplácaný polystyrenem.

otázka je jestli je tepelná setrvačnost výhoda ... spíš jsme na to ze zděnejch baráků zvyklí

[Luboš Doležel (Doli)]

otázka je jestli je tepelná setrvačnost výhoda ... spíš jsme na to ze zděnejch baráků zvyklí

Určitě výhoda U rodičů člověk vypne na pár hodin topení, venku je sice 10°C, ale v baráku je okamžitě kláda.

[Max]

Rozhodně výhoda. S vytopením nebývá problém, naopak s vychládáním ano. Další bonus je léto, kdy je v domě pěkný chládek.
Zdar Max

[hanoj]

tepelná setrvačnost je požadavek normy. Problém tepelné setrvačnosti je zejména v létě (v zimě lze topit průběžně).

[w4rr10r]

Jen se mi potvrdilo, že živnostník maká, co to jde, aby si vydělal, ale zaměstnanec to fláká, co to jen jde, protože mzdu má jistou.

Když nám řemeslníci-živnostníci totálně dodrbali koupelnu, byl jsem jiného názoru.

[Luboš Doležel (Doli)]

Proto nad těmi, co jsme ještě sami úplně neznali, žena vždycky stojí a hlídá si, že bude všechno správně.

[jozka]

no a to same je se zamestnanci... takze tvrdit, ze zivnostnik je OK a zamestnanec naprd je trochu zcestne.

[Luboš Doležel (Doli)]

Jedna věc je, když to dodrbá, protože je levej, druhá věc je, když se prostě fláká a v půl čtvrtý odpoledne vám řekne, že má padla.

[jozka]

Pokud ho zamestnavatel takovym zpusobem plati, tak ma proste padla, nevim, co je na tom divneho.

Delali nam doma zivnostnici i zamestnanci, ale nikdy bych si netroufl rict, ze A je lepsi nez B (nebo obracene).

[Petr]

když se prostě fláká a v půl čtvrtý odpoledne vám řekne, že má padla.

Zkus živnostníkovi říct že ho od půl čtvrtý odpoledne neplatíš a dělá zadarmo, uvidíš že se na to vyflákne taky a dost možná ještě hůř. Zaměstnanec dělá to co mu řekne šéf a to jak kvalitou tak rychlostí. Nestěžuj si na zaměstnance ale na jeho šéfa, ten to posral.

[lmanik]

A na to jste prisel jak?

[Max]

Měnili jsme v říjnu okna na celým baráku a musím říci, že maximální spokojenost. Dva pohodový týpci z oknothermu nastoupili, byla s nima parádní řeč, s bratrama jsme jim ještě pomohli, aby byla práce rychle hotová, což bylo v jejich i v našem zájmu a parádičla. Přístup obchoďáka také super. Lehká reklamace dveří (špatně seštelované - profukovalo apod, což nelze tak 100% svalit na montéry) asi měsíc po instalaci také proběhla ok.
Když vybírám firmu, tak samozřejmě koukám na cenu, ale i na reference a hlavně, všechno si dopředu nastuduju, abych věděl teorii, jak se co dělá a jak to má vypadat a pak to kontroluji.
Zdar Max

[xxxxxxxxxxx]

Osobně bych do dřevostavby nešel, ale jako technologie je to zajímavý.

[manasekp]

nechce se me procitat zpetne cely blog ale kdyz ctu o te parotesne folii (predpokladam ze to je takova ta igelit-sklo-zevnitr leskly hlinik) tak premyslim jak to mas udelane aby ti to uplne cele nezplesnivelo? mas tam nejakou rekuperaci nebo neco takoveho? (tzv. mikroventilace v oknech se nepocita )

Vyhoda normalniho zdeneho baraku je v nejake "hmote" ktera ma tepelnou a vlhkostni setrvacnost(=kapacitu). U drevostavby bych nejakou formu vetrani povazoval za naprostou nutnost, jinak muzes celou stavbu za cas zborit a zacit znovu protoze se v tom nebude dat bydlet (neprofesionalni nazor ale logika v tom snad je)

[Stavař]

To co popisuješ je difuzně uzavřená stavba. Uvnitř je paratěsná zábrana ("igelit" s přelepenými spoji), která nepropouští vodní páry do konstrukce. Problém může být (a často bývá) s tou paroneprostupností. Ve spojení s difuzní uzavřenotí vnějšího pláště (např. polystyrén) je to průšvih. Druhý problém může být se zvýšenou vlhkostí v domě (vlhkost je nutné odvětrat okny, nebo nuceným větráním). Lepší varianta je difuzně otevřená stavba. Uvnitř je parobrzda (OSB s přelepenými spoji), která v omezené míře propouští vodní páry do konstrukce. Tady je velmi důležitá správná skladba konstrukce, aby vlhkost z konstrukce mohla odvětrat ven. V takovém domě je zdravější bydlení a vlhkost se drží v optimálním rozmezí.

Tepelná setrvačnost (akumulační schopnost) není při regulačních schopnostech dnešních otopných systémů vůbec žádný problém. Rychle vychladne, ale rychle se i vytopí. Píšu rychle vychladne, ale vzhledem k mohutnosti tepelné izolace vychladne později než 9/10 klasických domů. Klasická stavba sice pomalu chladne, ale taky se adekvátně k tomu pomaleji vytopí. U nesprávně navržené dřevostavby hrozí daleko větší riziko v letě - přehřívání. Ale i toje řešitelné - správný návrh, zastínění.

Vlhkostí a plísněmi trpí i klasicky postavené domy. Vše je o správném návrhu a správném provedení.

Pozn. Bydlím v dřevostavbě, kterou jsem si postavil 7let a spokojenost.

[manasekp]

ano, do kontrukce se para nedostane, splesnivi jenom vsechno co je vevnitr baraku(asi pul roku jsem v necem podobne NEresenem bydlel). Oproti jakoliv rekuperaci s ucinnosti >50% ma vetrani pomoci otevrenych oken mnohem mensi ucinnost (kolem 0% ). Proto by me zajimalo jak toto autor ma vyresene, nebo jestli to vubec resil.

Tepelna (ne)setrvacnost samozrejme neni problem, spis me slo o tu vlhkost ktera skutecne je problem.

[houska]

difuzne otevrena konstrukce

[manasekp]

ok a tim se pocita ze bude prostupovat vlhkost ven? Rosny bod to musi mit nekde v te stene(tezko ocekavat ze by se para nezmenena dostala az na povrch omitky) a tam se ta vlhkost musi zacit srazet a pusobit nejaky problem, ne?

[houska]

clovek co nam dela stavebni dozor o tom tady neco pise

[hanoj]

Tepelná setrvačnost (akumulační schopnost) není při regulačních schopnostech dnešních otopných systémů vůbec žádný problém. Rychle vychladne, ale rychle se i vytopí.

A v létě?

[manasekp]

v lete zaplatime za klimatizaci vic nez v zime za topeni.

[dad]

na obrazku vidim, ze sitovani je v CAT6. Delali byste to nekdo v CAT7 ?

[houska]

co jsem tak cetl tak na nejakych 30m by tenhle kabel mel zvladnout i 10Gbit ... ale samozrejme na to doporucuji Cat6A

[Max]

CAT7 se moc nepoužívá, ne? Spíš CAT6A
Jinak i s CAT6 se dá dosáhnout 10Gbps (do 50m vzdálenosti) s CAT6A pak do 100M.
Ale cena 10Gbps zařízení je úplně jiný level, takže doma asi né moc dobře použitelná věc :-/. A kdo má many na 10Gbps metaliku, tak by měl určitě many i na 10Gbps optiku a není limitován rušením a vzdáleností.
Zdar Max

[hanoj]

ono zarizeni za 10 let vymenis (stejne jako se dne uz vymenily 10->100->1GB), ale kabely tam zustanou.

[victor8]

mno, ked to clovek pri stavani spravi poriadne (= kable pekne natrubkovane, nie hole zasekane do stien), tak vymena kabelaze je zhruba rovnako zlozita a narocna ako vymena koberca :)

[Jimmy]

Pokud stavíte byt ve stylu kancelářských budov, tedy kolem všech zdí máte šachtu pro sítě o průřezu alespoň 10 x 10 cm, tak je výměna kabelů jednoduchá. Pokud ale máte klasický dům, tak zjistíte že např. udělat z každé strany příčky jednu dvojzásuvku na eth a zásuvku na televizi tedy dovést tam 5 kabelů není tak jednoduché. Klasická příčka má totiž i s omítkou nějakých 17-18 cm a do těch pár centimetrů moc velký husí krk nedostanete, protože by vám ta příčka spadla na hlavu. Takže v takovém případě je sice výměna kabelů teoreticky možná, ale v praxi by to byl spíše horor spojený s rozkopáním půlky bytu.

[Josef Kufner]

Pokud bych stavěl nový dům, tak to ani jinak dělat nebudu. Těch kabelů jen tak za skříněma a pod kobercema tu mám hromady. Ono by stačilo třeba jen 5x10 cm naplacato nebo něco takového, jen páteřní šachty mít prostornější.

[Jiří Pagáč]

Lidem říkám, že do nového domu bych do každého pokoje nedával méně, než čtyři zásuvky pro ethernet. Kašlou na to a pak mají doma všude malé, elektřinu žeroucí, pijavice (switche). Největší vrchol je, když si do obýváku dají jen jednu zásuvku pro ethernet a pak mají televizi, media player, bluray přehrávač, VoIP telefon, lokální WiFi hotspot, nebo třeba hifi věž a to všechno se chce připojit do počítačové sítě a hrozně se diví, že to nejde přes jeden kabel a bez další krabičky.

[koulinek]

Podle mě i to zbytečné a na domácí síťování je doboha i Cat 5e, tady hraje stejne vic roli jak je to natahane a naražené zásuvky.

[Jiří Pagáč]

Kamarád si objednal kabel Cat6 a přišel mu Cat7 (za cenu SFTP Cat 6). Moc se v tom nevyzná, takže si to nevědomky natahal a se zapojováním zásuvek se obrátil na mě. Je to impozantní, ale obávám se, že bude problém se zásuvkami a konektory. Jedná se totiž o SSTP provedení, kde jsou jednotlivé páry ve fólii a samotný drát má také velký průměr. Vnější LSOH izolace (mimochodem, fakt nehoří ) je taky pěkně bytelná. Obávám se, že to do normálního Cat6 konektoru a zásuvek jen tak nenarvu.

Navíc pro kabely Cat 6A, 7/7A už jsou třeba jiné typy konektorů (a nutnost speciálních přípravků pro jejich nakrimpování, co jsem viděl videa, tak mi to pomalu připomínalo svařování optického kabelu ) ARJ 45, GG45, apod., což samozřejmě zakládá nutnost poměrně drahých aktivních prvků (ono ani 10 Gbit Ethernet si domů jen tak někdo nepořídí). Tedy pokud se vám povede na to nakrimpovat klasický konektor, tak ok, ale pak je celkem zbytečný takto drahý kabel, protože 10 Gbit s obyčejnými konektory nedosáhnete kvůli přeslechům.

S Cat 6 je taky problém u délky kabelů. Osobně jsem to tedy netestoval, protože nemám jak, ale jeden kolega se zmiňoval o tom, že délka větve u Cat 6 musí padnout do určitého délkového intervalu, aby byl kabel schopen podporovat 10 Gbit Ethernet. Pokud je větev moc dlouhá, nebo krátká, tak to prostě nefunguje. Docela sranda je i s přeslechy mezi páry, ale také mezi samotnými kabely, kde se kabel (ve svazku s ostatními) trochu fyzicky pohne a přenosy už mají jinou charakteristiku a třeba to i spadne na 1 Gbit.

Osobně tak lidem doporučuji maximálně stíněné Cat 6. Metalické kabely vyšších kategorií IMHO nemají pro domácnost význam (vzhledem k ceně, problémům, jiným konektorům a aktivním prvkům v ceně deseti - spíše sta - tisíců). Cenově to vychází snad i dráž, než optika.

[zxtlpn]

To musí krásně hořet, ne?

[houska]

ani ne