Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána v nové major verzi 5.
Z nadpisu Ti tuším vypadlo písmenko.
Ale jinak mi Tvůj článek připomněl moji někdejší snahu učit se LaTeX. Protože když jsem psal Sem. projekt v OO.org, tak jsem docela trpěl...hlavně pomalý scrollování textu a vůbec všeobecná lenost (na PII 333Mhz - 128MB RAM nic nečekaného) mě přiváděla k šílenství...
jeste v zivote jsem nevidel pomalu skrolujici pdfNo, to já jo; Windows XP, Duron 750 MHz, 256 MB a později 512 MB RAM. Byla to hrůza.
O zdílení diskového prostoru ani nemá cenu mluvit. Jinak doufám že se vypracuju na čistej TEX... Latex přeci jenom není uplně ideální...
TeX, LaTeX je pro mne podstatný tím, jak vypadá výsledek. Pro člověka s větší citlivostí na vzhled dokumentu je ten rozdíl obrovský. Námitka, že na běžnou, pracovní komunikaci je to zbytečný luxus… asi je.
V současné době jsem se k TeXu ještě nedopracoval a LaTeX mé skromné nároky uspokojí. Také výsledek MetaPostu při malování drobných, geometrických malůvek je výrazně lepší, nežli z jiných (zatím všech vyzkoušených) malovátek.
Na jiné účely nevím.
Další je, že z poškozeného zdrojáku tex dokážu zjistit o čem to alespoň bylo, případně věc opravit. U doc a dokumentů Oo to neumím.
BTW Můj vztah k TeXovým věcem je docela silný. O když jsem možná poněkud „mimo mísu“. Mám rád krásné tisky a mám rád řemeslně kvalitní výrobky a svět TeXu se mi zdá takovým krásným ostrůvkem kvality ve světě levného, čistě funkčního (někdy ani to ne) šuntu.
Jak jiz bylo psano vyse, LaTeX je sazeci system nikoli kancelarsky balik. Je urceny pro davkove zpracovani vstupu, tzn. dostane vstup, ktery prezvyka a vyplivne vystup. Pokud chci spravu verzi, musim pouzit system pro spravu verzi. Treba zminene CVS. Komentare k textu bych kolegum s klidnym svedomim posilal jako klasicke komentare (takova ta mala cisilka nad slovy a text pod carou). Asi by taky nebyl problem definovat prostredi, ktere by obsahovalo "if", sazelo zlute plovouci boxy s komentarem/neoverenou informaci, a pokud bych chtel takove komentare skryt, napsal bych napr "\nocomment" na zacatek zdrojaku
.
A jinak LaTeX samozrejme neni minoritni sazeci system a kdo chce slusne sazet, musi ho umet, jinak je lama, takze bych mu zdrojaky LaTeXu poslal se stejne klidnym svedomim jako dokument v ODF
Pokud chci spravu verzi, musim pouzit system pro spravu verzi. Treba zminene CVS.Jak chces tlacit a nutit pouziti LaTeXu a CVS trebas sefovi, jinak receno cloveku, kteremu nemas co narizovat, uz proto, ze Ti kazdy mesic plati par tisic EUR a je mu 66 let. Uvedom si, ze uz pri jeho ochote k pouziti e-mailu a pdf jsi stastnejsi nez 80% kolegu, u kterych ten jejich sef ani necte a nepouziva mail. Nutit mu svoje 'uzasne reseni' je ponekud arogantni a hloupe, nemyslis?
Komentare k textu bych kolegum s klidnym svedomim posilal jako klasicke komentare (takova ta mala cisilka nad slovy a text pod carou).Mozna jsem to nepochopil, ale jak je budou posilat oni Tobe? To je maji do pdfka, ktere jim posles vyskrabat palcem? Nebo jim vnutis MS Windows a plny Adobe Acrobat aby mohli zasahovat do Tveho pdf?
A jinak LaTeX samozrejme neni minoritni sazeci systemtohle je cista flame, ale kdyz o to stojis...odhadni mi, prosim, kolik procent textovych dokumentu bylo ve svete v letech 2000-2006 vysazeno v LaTeXu. Uvedom, si, textovych dokumentu, tedy uplne vseho napsaneho a vytisteneho, vsech seznamu na nakup, dopisu babicce, zivotopisu, obalu na CD,...opravdu jsi presvedcen, ze vic nez 50% bylo v LaTeXu a proto je spravne rict, ze to je majorita? Anebo, pokud to chces usnadnit, kolik procent 'vedeckych' dokumentu typu diplomka, bakalarka, disertace a clanek v casopise? Uvedom si, ze miliony lidi, co studuji cokoliv humanitniho, psychologove, sociologove, ekonomove, historici nebo i lide, co studuji cokoliv, co neni matika a fyzika, pisou v drtive vetsine v MS Wordu a jsou s tim docela spokojeni. Takze znovu, je LaTeX minorita nebo ne?
MS Word ... 0% TeX ... 99% ostatní* ... 1%* psací stroj s ručním doplněním "nepodporovaných" znaků atd.
. Sefovi nutit LaTeX ani CVS nehodlam. Neznam jedineho cloveka na vedouci pozici, ktery by se zajimal o podstatu prace podrizenych. Zasadne pozaduji pouze vysledek (v co nejkratsim case). A tady je asi PDF pochopitelnym vystupem. Leda snad, ze by sef kontroloval kazdych pet minut, jak uz jsem daleko, protoze si uz docetl noviny a ma cas, nez pujde na tenis.
2) No PDFka se opravdu blbe skrabe (leda ho vypalit na CD), ale zdrojaky latexu jsou IMHO docela snadno editovatelne. A pokud tvi kolegove spolupracuji na danem vystupu, meli by mit nainstalovany odpovidajici software (coz je vec systemaka a ne jejich).
3) U nas na FI MUNI jsou diplomky/bakalarky psany v drtive vetsine v nejakem derivatu TeXu (odhaduju tak 95-98%), protoze fakulta pozaduje jednotny styl a stylovy soubor dodava pro LaTeX. Navi je v nem preddefinovano spousta uzitecnych prostredi, takze student jen nadatluje text, zkompiluje a ma to pekne a typograficky ciste. Seminarni prace se pisi v TeXu jen obcas, nicmene napr. do Zakladu odborneho stylu bych odhadoval tak 40%. Na Matematicke sekci Prirodovedecke fakulty je vyuziti LaTeXu taky dost caste, nicmene uz to asi nebude tech 95% (kvuli bakalarum, kteri si sice TeX zapisou, ale pak ho nedokonci a radeji dopisuji vzorecky rukou). A jine pavedy, ktere prosazuji informaticky analfabetismus nehodlam hodnotit. Tam at si to pisou treba do hlinenych desticek
P.S.: Zacalo zkouskove, tak me neberte vazne. Jsem tak trochu hodne mimo >:-S
A dneska je z te twiki uz solidni knowledge base.
Tiskni
Sdílej: