Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Z nadpisu Ti tuším vypadlo písmenko.
Ale jinak mi Tvůj článek připomněl moji někdejší snahu učit se LaTeX. Protože když jsem psal Sem. projekt v OO.org, tak jsem docela trpěl...hlavně pomalý scrollování textu a vůbec všeobecná lenost (na PII 333Mhz - 128MB RAM nic nečekaného) mě přiváděla k šílenství...
jeste v zivote jsem nevidel pomalu skrolujici pdfNo, to já jo; Windows XP, Duron 750 MHz, 256 MB a později 512 MB RAM. Byla to hrůza.
O zdílení diskového prostoru ani nemá cenu mluvit. Jinak doufám že se vypracuju na čistej TEX... Latex přeci jenom není uplně ideální...
TeX, LaTeX je pro mne podstatný tím, jak vypadá výsledek. Pro člověka s větší citlivostí na vzhled dokumentu je ten rozdíl obrovský. Námitka, že na běžnou, pracovní komunikaci je to zbytečný luxus… asi je.
V současné době jsem se k TeXu ještě nedopracoval a LaTeX mé skromné nároky uspokojí. Také výsledek MetaPostu při malování drobných, geometrických malůvek je výrazně lepší, nežli z jiných (zatím všech vyzkoušených) malovátek.
Na jiné účely nevím.
Další je, že z poškozeného zdrojáku tex dokážu zjistit o čem to alespoň bylo, případně věc opravit. U doc a dokumentů Oo to neumím.
BTW Můj vztah k TeXovým věcem je docela silný. O když jsem možná poněkud „mimo mísu“. Mám rád krásné tisky a mám rád řemeslně kvalitní výrobky a svět TeXu se mi zdá takovým krásným ostrůvkem kvality ve světě levného, čistě funkčního (někdy ani to ne) šuntu.
Jak jiz bylo psano vyse, LaTeX je sazeci system nikoli kancelarsky balik. Je urceny pro davkove zpracovani vstupu, tzn. dostane vstup, ktery prezvyka a vyplivne vystup. Pokud chci spravu verzi, musim pouzit system pro spravu verzi. Treba zminene CVS. Komentare k textu bych kolegum s klidnym svedomim posilal jako klasicke komentare (takova ta mala cisilka nad slovy a text pod carou). Asi by taky nebyl problem definovat prostredi, ktere by obsahovalo "if", sazelo zlute plovouci boxy s komentarem/neoverenou informaci, a pokud bych chtel takove komentare skryt, napsal bych napr "\nocomment" na zacatek zdrojaku
.
A jinak LaTeX samozrejme neni minoritni sazeci system a kdo chce slusne sazet, musi ho umet, jinak je lama, takze bych mu zdrojaky LaTeXu poslal se stejne klidnym svedomim jako dokument v ODF
Pokud chci spravu verzi, musim pouzit system pro spravu verzi. Treba zminene CVS.Jak chces tlacit a nutit pouziti LaTeXu a CVS trebas sefovi, jinak receno cloveku, kteremu nemas co narizovat, uz proto, ze Ti kazdy mesic plati par tisic EUR a je mu 66 let. Uvedom si, ze uz pri jeho ochote k pouziti e-mailu a pdf jsi stastnejsi nez 80% kolegu, u kterych ten jejich sef ani necte a nepouziva mail. Nutit mu svoje 'uzasne reseni' je ponekud arogantni a hloupe, nemyslis?
Komentare k textu bych kolegum s klidnym svedomim posilal jako klasicke komentare (takova ta mala cisilka nad slovy a text pod carou).Mozna jsem to nepochopil, ale jak je budou posilat oni Tobe? To je maji do pdfka, ktere jim posles vyskrabat palcem? Nebo jim vnutis MS Windows a plny Adobe Acrobat aby mohli zasahovat do Tveho pdf?
A jinak LaTeX samozrejme neni minoritni sazeci systemtohle je cista flame, ale kdyz o to stojis...odhadni mi, prosim, kolik procent textovych dokumentu bylo ve svete v letech 2000-2006 vysazeno v LaTeXu. Uvedom, si, textovych dokumentu, tedy uplne vseho napsaneho a vytisteneho, vsech seznamu na nakup, dopisu babicce, zivotopisu, obalu na CD,...opravdu jsi presvedcen, ze vic nez 50% bylo v LaTeXu a proto je spravne rict, ze to je majorita? Anebo, pokud to chces usnadnit, kolik procent 'vedeckych' dokumentu typu diplomka, bakalarka, disertace a clanek v casopise? Uvedom si, ze miliony lidi, co studuji cokoliv humanitniho, psychologove, sociologove, ekonomove, historici nebo i lide, co studuji cokoliv, co neni matika a fyzika, pisou v drtive vetsine v MS Wordu a jsou s tim docela spokojeni. Takze znovu, je LaTeX minorita nebo ne?
MS Word ... 0% TeX ... 99% ostatní* ... 1%* psací stroj s ručním doplněním "nepodporovaných" znaků atd.
. Sefovi nutit LaTeX ani CVS nehodlam. Neznam jedineho cloveka na vedouci pozici, ktery by se zajimal o podstatu prace podrizenych. Zasadne pozaduji pouze vysledek (v co nejkratsim case). A tady je asi PDF pochopitelnym vystupem. Leda snad, ze by sef kontroloval kazdych pet minut, jak uz jsem daleko, protoze si uz docetl noviny a ma cas, nez pujde na tenis.
2) No PDFka se opravdu blbe skrabe (leda ho vypalit na CD), ale zdrojaky latexu jsou IMHO docela snadno editovatelne. A pokud tvi kolegove spolupracuji na danem vystupu, meli by mit nainstalovany odpovidajici software (coz je vec systemaka a ne jejich).
3) U nas na FI MUNI jsou diplomky/bakalarky psany v drtive vetsine v nejakem derivatu TeXu (odhaduju tak 95-98%), protoze fakulta pozaduje jednotny styl a stylovy soubor dodava pro LaTeX. Navi je v nem preddefinovano spousta uzitecnych prostredi, takze student jen nadatluje text, zkompiluje a ma to pekne a typograficky ciste. Seminarni prace se pisi v TeXu jen obcas, nicmene napr. do Zakladu odborneho stylu bych odhadoval tak 40%. Na Matematicke sekci Prirodovedecke fakulty je vyuziti LaTeXu taky dost caste, nicmene uz to asi nebude tech 95% (kvuli bakalarum, kteri si sice TeX zapisou, ale pak ho nedokonci a radeji dopisuji vzorecky rukou). A jine pavedy, ktere prosazuji informaticky analfabetismus nehodlam hodnotit. Tam at si to pisou treba do hlinenych desticek
P.S.: Zacalo zkouskove, tak me neberte vazne. Jsem tak trochu hodne mimo >:-S
A dneska je z te twiki uz solidni knowledge base.
Tiskni
Sdílej: