Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Chci aby si pripadni Free/Open Source Software a Open Format fanatici a evangeliste vedomili, ze kazdy z techto systemu je jen nastroj, ze sam od sebe rozhodne zadny dobry clanek nenapise, a nez se zacnou dokrve hadat, meli by si uvedomit, jak smesne by na nekoho normalniho pusobili dva instalateri hadajici se az do krve, ktera znacka hasaku je lepsi, nebo jaky druh dratu se lip hodi na prorazeni ucpaneho hajzlu. Software je totez, jen nastroj.
Ja osobne oba systemy pouzivam na tak 50/50, postupne inklinuju k LaTeXu. Diky tomu, ze mam Mac OS X, mam oba systemy tak nejak nativne k dispozici bez nejakych emulaci a woodoo. Pouzivam je k jedine, velmi specificke cinnosti a tou je psani technickych clanku a publikaci, tedy toho, cemu se v anglictine rika Manuscripts, nebo Papers.
U LaTeXu miluju jednoduchost vstupu a univerzalnost vystupu (.pdf) a hlavne system BibTeX na vkladani odkazu, citaci a referenci. Prijde mi, ze se mohu vic soustredit na text samotny a mene na jeho formatovani a take vroucne verim, ze typograficka kvalita vysledku bude uspokojiva, snad i lepsi nez z MS Office. Vadi mi to, ze svym protejskum a partnerum posilam (i jako draft) neco co nemohou (bez zdrojaku a znalosti veci) moc menit a modifikovat. Nutit je pouzivat nejake minoritni reseni (kterym LaTeX dnes bezesporu je) povazuju za opovrzenihodny fanatismus a aroganci.
U MS Office je prijemne, ze ho uz dnes 'umi' aspon na zakladni urovni kazdy, tedy troufam si rict aspon kazdy maturant. To, ze se vyuziva tak 1% potencialu tohoto baliku muzeme ponechat stranou, s lidskym mozkem to funguje podobne a preci spokojene zijeme Moji kolegove a spolupracovnici z akademickeho prostredi navic casto pouzivaji o dost vic nez to obligatni 1%. Dokonce pry existuje nejaky nadupany (a drahy) software, ktery umozni vkladani citaci do MS Wordu stejne nebo vic pohodlne, jako je muj BibTeX (jeste aby neexistoval, to by ten vyvoj od bibtexu za 20 let moc nepokrocil, ne?)
Vyhodou MS Office je system revizi, verzi a korekci, tedy to, ze kdyz na jednom clanku pracuje tym, rekneme 2,3 lidi, mohou si do nej psat poznamky a vidi, co kdo udelal. Typicky to je tak, ze nekdo pripravuje vzorek, nekdo jiny meri, a nekdo treti pise clanek a interpretuje data. No a pisatel clanku nechava spolupracovnikum kolovat (nebo trebas i lezet na disku, sdilenem pres SAMBU) jeden dokument, jeden soubor, kde si navzajem doplnuji detaily a nazaver to poslou sefovi nebo sefum, ktery to (mozna) precte a upravi male detaily a autor to (finalni verzi, bez historie uprav) posle editorovi vedeckeho casopisu.
Neumim si predstavit jak bych takto spolupracoval na dokumentu, ktery pisu napriklad v LaTeXu. Vite nekdo, jak si v LaTeXu efektivne posilat, zmeny, verze a opravy, trebas i s lidma s jinou platformou, z druheho konce sveta, mozna z Ruska ci Ciny, trebas i s mene pocitacove gramotnyma, ale presto vynikajicima v praci kterou delaji, tedy napriklad v interpretaci elektronovych spekter, v akustice, nebo klidne i ve vyfukovani tabakoveho dymu do vody (mistr promine).
Tiskni
Sdílej:
Z nadpisu Ti tuším vypadlo písmenko.
Ale jinak mi Tvůj článek připomněl moji někdejší snahu učit se LaTeX. Protože když jsem psal Sem. projekt v OO.org, tak jsem docela trpěl...hlavně pomalý scrollování textu a vůbec všeobecná lenost (na PII 333Mhz - 128MB RAM nic nečekaného) mě přiváděla k šílenství...
jeste v zivote jsem nevidel pomalu skrolujici pdfNo, to já jo; Windows XP, Duron 750 MHz, 256 MB a později 512 MB RAM. Byla to hrůza.
TeX, LaTeX je pro mne podstatný tím, jak vypadá výsledek. Pro člověka s větší citlivostí na vzhled dokumentu je ten rozdíl obrovský. Námitka, že na běžnou, pracovní komunikaci je to zbytečný luxus… asi je.
V současné době jsem se k TeXu ještě nedopracoval a LaTeX mé skromné nároky uspokojí. Také výsledek MetaPostu při malování drobných, geometrických malůvek je výrazně lepší, nežli z jiných (zatím všech vyzkoušených) malovátek.
Na jiné účely nevím.
Další je, že z poškozeného zdrojáku tex dokážu zjistit o čem to alespoň bylo, případně věc opravit. U doc a dokumentů Oo to neumím.
BTW Můj vztah k TeXovým věcem je docela silný. O když jsem možná poněkud „mimo mísu“. Mám rád krásné tisky a mám rád řemeslně kvalitní výrobky a svět TeXu se mi zdá takovým krásným ostrůvkem kvality ve světě levného, čistě funkčního (někdy ani to ne) šuntu.
Pokud chci spravu verzi, musim pouzit system pro spravu verzi. Treba zminene CVS.Jak chces tlacit a nutit pouziti LaTeXu a CVS trebas sefovi, jinak receno cloveku, kteremu nemas co narizovat, uz proto, ze Ti kazdy mesic plati par tisic EUR a je mu 66 let. Uvedom si, ze uz pri jeho ochote k pouziti e-mailu a pdf jsi stastnejsi nez 80% kolegu, u kterych ten jejich sef ani necte a nepouziva mail. Nutit mu svoje 'uzasne reseni' je ponekud arogantni a hloupe, nemyslis?
Komentare k textu bych kolegum s klidnym svedomim posilal jako klasicke komentare (takova ta mala cisilka nad slovy a text pod carou).Mozna jsem to nepochopil, ale jak je budou posilat oni Tobe? To je maji do pdfka, ktere jim posles vyskrabat palcem? Nebo jim vnutis MS Windows a plny Adobe Acrobat aby mohli zasahovat do Tveho pdf?
A jinak LaTeX samozrejme neni minoritni sazeci systemtohle je cista flame, ale kdyz o to stojis...odhadni mi, prosim, kolik procent textovych dokumentu bylo ve svete v letech 2000-2006 vysazeno v LaTeXu. Uvedom, si, textovych dokumentu, tedy uplne vseho napsaneho a vytisteneho, vsech seznamu na nakup, dopisu babicce, zivotopisu, obalu na CD,...opravdu jsi presvedcen, ze vic nez 50% bylo v LaTeXu a proto je spravne rict, ze to je majorita? Anebo, pokud to chces usnadnit, kolik procent 'vedeckych' dokumentu typu diplomka, bakalarka, disertace a clanek v casopise? Uvedom si, ze miliony lidi, co studuji cokoliv humanitniho, psychologove, sociologove, ekonomove, historici nebo i lide, co studuji cokoliv, co neni matika a fyzika, pisou v drtive vetsine v MS Wordu a jsou s tim docela spokojeni. Takze znovu, je LaTeX minorita nebo ne?
MS Word ... 0% TeX ... 99% ostatní* ... 1%* psací stroj s ručním doplněním "nepodporovaných" znaků atd.