Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Chci aby si pripadni Free/Open Source Software a Open Format fanatici a evangeliste vedomili, ze kazdy z techto systemu je jen nastroj, ze sam od sebe rozhodne zadny dobry clanek nenapise, a nez se zacnou dokrve hadat, meli by si uvedomit, jak smesne by na nekoho normalniho pusobili dva instalateri hadajici se az do krve, ktera znacka hasaku je lepsi, nebo jaky druh dratu se lip hodi na prorazeni ucpaneho hajzlu. Software je totez, jen nastroj.
Ja osobne oba systemy pouzivam na tak 50/50, postupne inklinuju k LaTeXu. Diky tomu, ze mam Mac OS X, mam oba systemy tak nejak nativne k dispozici bez nejakych emulaci a woodoo. Pouzivam je k jedine, velmi specificke cinnosti a tou je psani technickych clanku a publikaci, tedy toho, cemu se v anglictine rika Manuscripts, nebo Papers.
U LaTeXu miluju jednoduchost vstupu a univerzalnost vystupu (.pdf) a hlavne system BibTeX na vkladani odkazu, citaci a referenci. Prijde mi, ze se mohu vic soustredit na text samotny a mene na jeho formatovani a take vroucne verim, ze typograficka kvalita vysledku bude uspokojiva, snad i lepsi nez z MS Office. Vadi mi to, ze svym protejskum a partnerum posilam (i jako draft) neco co nemohou (bez zdrojaku a znalosti veci) moc menit a modifikovat. Nutit je pouzivat nejake minoritni reseni (kterym LaTeX dnes bezesporu je) povazuju za opovrzenihodny fanatismus a aroganci.
U MS Office je prijemne, ze ho uz dnes 'umi' aspon na zakladni urovni kazdy, tedy troufam si rict aspon kazdy maturant. To, ze se vyuziva tak 1% potencialu tohoto baliku muzeme ponechat stranou, s lidskym mozkem to funguje podobne a preci spokojene zijeme
Moji kolegove a spolupracovnici z akademickeho prostredi navic casto pouzivaji o dost vic nez to obligatni 1%. Dokonce pry existuje nejaky nadupany (a drahy) software, ktery umozni vkladani citaci do MS Wordu stejne nebo vic pohodlne, jako je muj BibTeX (jeste aby neexistoval, to by ten vyvoj od bibtexu za 20 let moc nepokrocil, ne?)
Vyhodou MS Office je system revizi, verzi a korekci, tedy to, ze kdyz na jednom clanku pracuje tym, rekneme 2,3 lidi, mohou si do nej psat poznamky a vidi, co kdo udelal. Typicky to je tak, ze nekdo pripravuje vzorek, nekdo jiny meri, a nekdo treti pise clanek a interpretuje data. No a pisatel clanku nechava spolupracovnikum kolovat (nebo trebas i lezet na disku, sdilenem pres SAMBU) jeden dokument, jeden soubor, kde si navzajem doplnuji detaily a nazaver to poslou sefovi nebo sefum, ktery to (mozna) precte a upravi male detaily a autor to (finalni verzi, bez historie uprav) posle editorovi vedeckeho casopisu.
Neumim si predstavit jak bych takto spolupracoval na dokumentu, ktery pisu napriklad v LaTeXu. Vite nekdo, jak si v LaTeXu efektivne posilat, zmeny, verze a opravy, trebas i s lidma s jinou platformou, z druheho konce sveta, mozna z Ruska ci Ciny, trebas i s mene pocitacove gramotnyma, ale presto vynikajicima v praci kterou delaji, tedy napriklad v interpretaci elektronovych spekter, v akustice, nebo klidne i ve vyfukovani tabakoveho dymu do vody (mistr promine).
Tiskni
Sdílej:
Z nadpisu Ti tuším vypadlo písmenko.
Ale jinak mi Tvůj článek připomněl moji někdejší snahu učit se LaTeX. Protože když jsem psal Sem. projekt v OO.org, tak jsem docela trpěl...hlavně pomalý scrollování textu a vůbec všeobecná lenost (na PII 333Mhz - 128MB RAM nic nečekaného) mě přiváděla k šílenství...
jeste v zivote jsem nevidel pomalu skrolujici pdfNo, to já jo; Windows XP, Duron 750 MHz, 256 MB a později 512 MB RAM. Byla to hrůza.
O zdílení diskového prostoru ani nemá cenu mluvit. Jinak doufám že se vypracuju na čistej TEX... Latex přeci jenom není uplně ideální...
TeX, LaTeX je pro mne podstatný tím, jak vypadá výsledek. Pro člověka s větší citlivostí na vzhled dokumentu je ten rozdíl obrovský. Námitka, že na běžnou, pracovní komunikaci je to zbytečný luxus… asi je.
V současné době jsem se k TeXu ještě nedopracoval a LaTeX mé skromné nároky uspokojí. Také výsledek MetaPostu při malování drobných, geometrických malůvek je výrazně lepší, nežli z jiných (zatím všech vyzkoušených) malovátek.
Na jiné účely nevím.
Další je, že z poškozeného zdrojáku tex dokážu zjistit o čem to alespoň bylo, případně věc opravit. U doc a dokumentů Oo to neumím.
BTW Můj vztah k TeXovým věcem je docela silný. O když jsem možná poněkud „mimo mísu“. Mám rád krásné tisky a mám rád řemeslně kvalitní výrobky a svět TeXu se mi zdá takovým krásným ostrůvkem kvality ve světě levného, čistě funkčního (někdy ani to ne) šuntu.
Jak jiz bylo psano vyse, LaTeX je sazeci system nikoli kancelarsky balik. Je urceny pro davkove zpracovani vstupu, tzn. dostane vstup, ktery prezvyka a vyplivne vystup. Pokud chci spravu verzi, musim pouzit system pro spravu verzi. Treba zminene CVS. Komentare k textu bych kolegum s klidnym svedomim posilal jako klasicke komentare (takova ta mala cisilka nad slovy a text pod carou). Asi by taky nebyl problem definovat prostredi, ktere by obsahovalo "if", sazelo zlute plovouci boxy s komentarem/neoverenou informaci, a pokud bych chtel takove komentare skryt, napsal bych napr "\nocomment" na zacatek zdrojaku
.
A jinak LaTeX samozrejme neni minoritni sazeci system a kdo chce slusne sazet, musi ho umet, jinak je lama, takze bych mu zdrojaky LaTeXu poslal se stejne klidnym svedomim jako dokument v ODF
Pokud chci spravu verzi, musim pouzit system pro spravu verzi. Treba zminene CVS.Jak chces tlacit a nutit pouziti LaTeXu a CVS trebas sefovi, jinak receno cloveku, kteremu nemas co narizovat, uz proto, ze Ti kazdy mesic plati par tisic EUR a je mu 66 let. Uvedom si, ze uz pri jeho ochote k pouziti e-mailu a pdf jsi stastnejsi nez 80% kolegu, u kterych ten jejich sef ani necte a nepouziva mail. Nutit mu svoje 'uzasne reseni' je ponekud arogantni a hloupe, nemyslis?
Komentare k textu bych kolegum s klidnym svedomim posilal jako klasicke komentare (takova ta mala cisilka nad slovy a text pod carou).Mozna jsem to nepochopil, ale jak je budou posilat oni Tobe? To je maji do pdfka, ktere jim posles vyskrabat palcem? Nebo jim vnutis MS Windows a plny Adobe Acrobat aby mohli zasahovat do Tveho pdf?
A jinak LaTeX samozrejme neni minoritni sazeci systemtohle je cista flame, ale kdyz o to stojis...odhadni mi, prosim, kolik procent textovych dokumentu bylo ve svete v letech 2000-2006 vysazeno v LaTeXu. Uvedom, si, textovych dokumentu, tedy uplne vseho napsaneho a vytisteneho, vsech seznamu na nakup, dopisu babicce, zivotopisu, obalu na CD,...opravdu jsi presvedcen, ze vic nez 50% bylo v LaTeXu a proto je spravne rict, ze to je majorita? Anebo, pokud to chces usnadnit, kolik procent 'vedeckych' dokumentu typu diplomka, bakalarka, disertace a clanek v casopise? Uvedom si, ze miliony lidi, co studuji cokoliv humanitniho, psychologove, sociologove, ekonomove, historici nebo i lide, co studuji cokoliv, co neni matika a fyzika, pisou v drtive vetsine v MS Wordu a jsou s tim docela spokojeni. Takze znovu, je LaTeX minorita nebo ne?
MS Word ... 0% TeX ... 99% ostatní* ... 1%* psací stroj s ručním doplněním "nepodporovaných" znaků atd.
. Sefovi nutit LaTeX ani CVS nehodlam. Neznam jedineho cloveka na vedouci pozici, ktery by se zajimal o podstatu prace podrizenych. Zasadne pozaduji pouze vysledek (v co nejkratsim case). A tady je asi PDF pochopitelnym vystupem. Leda snad, ze by sef kontroloval kazdych pet minut, jak uz jsem daleko, protoze si uz docetl noviny a ma cas, nez pujde na tenis.
2) No PDFka se opravdu blbe skrabe (leda ho vypalit na CD), ale zdrojaky latexu jsou IMHO docela snadno editovatelne. A pokud tvi kolegove spolupracuji na danem vystupu, meli by mit nainstalovany odpovidajici software (coz je vec systemaka a ne jejich).
3) U nas na FI MUNI jsou diplomky/bakalarky psany v drtive vetsine v nejakem derivatu TeXu (odhaduju tak 95-98%), protoze fakulta pozaduje jednotny styl a stylovy soubor dodava pro LaTeX. Navi je v nem preddefinovano spousta uzitecnych prostredi, takze student jen nadatluje text, zkompiluje a ma to pekne a typograficky ciste. Seminarni prace se pisi v TeXu jen obcas, nicmene napr. do Zakladu odborneho stylu bych odhadoval tak 40%. Na Matematicke sekci Prirodovedecke fakulty je vyuziti LaTeXu taky dost caste, nicmene uz to asi nebude tech 95% (kvuli bakalarum, kteri si sice TeX zapisou, ale pak ho nedokonci a radeji dopisuji vzorecky rukou). A jine pavedy, ktere prosazuji informaticky analfabetismus nehodlam hodnotit. Tam at si to pisou treba do hlinenych desticek
P.S.: Zacalo zkouskove, tak me neberte vazne. Jsem tak trochu hodne mimo >:-S
A dneska je z te twiki uz solidni knowledge base.