Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »dvd nebratPřesně tak. Sice mám páskovou kameru (starší, ještě na D-8, ale jde o totožný datový formát jako u Mini DV), ale často pracuji se záznamy natočenými na DVD kamerách. Chybovost úděsná (často musím DVD strčit do několika různých mechanik, než se mi podaří na x-tý pokus přečíst soubor), kvalita nepříliš vysoká, na médium se vejde velmi málo (typicky 30 minut - režim SP). Pro toho, kdo chce záznam stříhat a dál zpracovávat, doporučuji pásku, případně i HDD (s tím, že bude točit na max. kvalitu). Kdo chce jen natáčet a pak to uchovávat, ať si pořídí jednoznačně HDD kameru.
Jak ale dostanu mpeg soubory z kamery do Linuxu nevím a zatím po tom pátrám.U mna sa kamera tvari ako usb-mass storage (trosku pomalsie ako fire-wire, ale nemam konektor)
Kameru držíme klidně a klidně pohybujeme. Netřepeme!Proto se lépe točí těžší kamerou. Na druhou stranu z ní zase brzy bolí ruce a je to prostě obecně závaží navíc.
Nepřípustné jsou záběry, kdy točíme kameru dokola a dokolečka, přičemž se filmař otáčí kolem své svislé osy. Divák je dezorientovaný...a slabší nátury mohou dokonce vrhnout
Zoom buď jen přiblížení, nebo oddálení. Ne dohromady!Dohromady to nejde
Zpracování na počítači. Stmívačka na začátku a konci významných scén. Čím méně efektů, tím líp!!! Jinak jednoduché prostřihy. V jednoduchosti je krása.Přesně tak. Bohužel svět si žádá nejen implantaci hrbu, ale i kýčovité efekty. Proto jimi amatérské stříhací programy přímo hýří, místo aby nabídly kvalitní nástroje pro střih. Jak jsem před rokem chválil Premiere Elements 3, včera jsem nainstaloval demoverzi čtyřky a zděsil jsem se. Nejenže je instalačka desetkrát (!) větší (a lze ji stáhnout jen Akamai Download Managerem přes IE), GUI třikrát pomalejší a mnohem hůře použitelné, ale hlavně to obsahuje mnohem víc těch kýčovitých hrůz. Pro častější práci s videem doporučuji zakoupit samostatný velký a rychlý disk (případně RAID, ale to už je extrém) jen pro střih. I kdyby to mělo znamenat nákup o něco levnější kamery, pořád se to vyplatí. Je to dobrá prevence komplikací, které nastanou, když v kritickou chvíli chybí potřebné GB na disku. Navíc použití samostatného disku je i rychlejší než ukládání na disk, kde je systém.
Takže se připravte na nějaké ty trable. Aplikovat např efekt na prokládaný materiál je řádově složitější (z hlediska SW) než progresivníA nejen to...
zda je DVD stejne vsude na svete? Je kompatibilni mezi PAL a NTSC?Není. Kompatibilní je kontejner (formát souborů), kompresní metoda obrazu (MPEG-2) a formáty zvuku (PCM a MPEG-2; může se používat ještě AC3). Rozlišení a snímková frekvence se liší podle TV normy.
Jaky ma rozliseni kamera, DVD a televize a jak dlouho to vydrzi dobudoucnaPro normu PAL je rozlišení 720x576 a 50 půlsnímků/sec. NTSC má jiné parametry, půlsnímků je 60, rozlišení menší než PAL (z hlavy nevím). Vydrží to asi nafurt, než převládne Blu-Ray nebo HD-DVD.
Bude mi sestrihane DVD hrat v USA i v Evrope? Barevne, se zvukem a bez nejakeho vyrezu?Na počítači ano. U stolního přehrávače záleží na tom, jestli příslušné normy podporuje. Některé přehrávače prodávané v Česku (včetně těch šmejdů za pár stovek) umí NTSC, ale zdaleka ne všechny.
rikas, ze to NTSC DVD evropske levne prehravace povetsinou 'umi', jak to delaji? jak udelaj ze 720 x 480 tech PALovych 576 radku? Brute force prepocet kazdeho pulsnimku? Neco jineho co nevim?Jsou dvě možnosti - buď to "umí", tedy to normálně zpracují a pošlou do televize v NTSC, včetně příslušné modulace barevného signálu (a pokud TV umí NTSC, zobrazí se to správně, jinak ne). Anebo to skutečně umí, a potom převzorkují každý půlsnímek na rozlišení PAL a nějak také naloží s kmitočtem (prostým zahazováním nebo interpolací půlsnímků). Ještě existuje kompromis PAL60, kdy se frekvence půlsnímků nemění - některé TV si s tím poradí, některé ne. Jinak tohle všechno píšu jen v teoretické rovině, nemám s tím žádné osobní zkušenosti.
Ja bych se prokladaneho modu nebal. Dneska se s nim tak nejak pocita, takze zpracovani vetsinou dopada dobre. Je samozrejme nutne hlidat jestli se to nerozbilo, ale vetsinou se to nestava. Navic metody na zruseni prokladani jsou dnes uz docela propracovany.
Taky bych doporucil pasku. Nedavno jsem si hral s nejakou HDD kamerou od Sony (~40.000czk) a ackoliv jsem nastavil to nejlepsi co slo v DV modu, tak na obrazu byla videt znatelne komprese. Nutno podotknout, ze kamera umela i HDV a ze i na to co vylezlo z DV modu nebylo spatne, ale material pro strih bych si predstavoval jinak.
Nezadnedbat optiku. Pokud budes tocit hodne venku, je dobre zjistit, zda-li se da na kameru pridat polarizak. ND filtr taky neni k zahozeni kdyz ho kamera ma.
Posledni dobou se hojne objevuje CMOS snimaci cipy. Pokud budes tocit za sera, tak se radeji CMOS vyhni. 3CCD je tri 3CCD.
Urcite se vyhni kamere co dotykovy display. S takovou kamerou neda poradne tocit jen na hledacek. Navic je to ovladani znacne nepohodlne furt neco mackat nehtem na display. (Podle me je teda tenhle system uplne <|>, ale mozna ma i nejake zastance.
Vyvazeni bile je dobre mit po ruce. (Teda kamera by urcite mela mit moznost nastavit wb zcela manualne.)
Jo a nenapsal jsi kolik hodlas do kamery investovat.
Jeste jsi psal, ze fotis. Tam me jeste napadlo zkusit priblizit cenove relace ve srovnani s fotakama. Do 800 USD by to mohl byt takovy kompakt. Od 800 USD neco jako takove ty falesne zrcadlovky a na 2000 USD zacinaji neco co by se dalo nazvat zrcadlovkama.
Od kompaktu necekej zadne zazraky. U falsneych zrcadlovek to zacina byt zajimave. Nabidnou ti uz nejake pokrocilejsi manualni nastavovani, ale vysledky cinnosti bodou limitovane vetsinou jejich velikosti. No a od tech 2000 zacina to zajimave. Zcela manualni mody. Ostreni a zoom na objektivu (obcas i clona). nastaveni vseh mozneho... Jinak to srovnani je dost obtizne protoze tou casti trid kterou jsem se tady pokusil nastinit to nekonci, ale jen zacina (takze od 10.000 USD ...).
Zatimco u fotaku, kdyz si koupis zrcadlovku, tak dostanes zaklad co pouziva i uplny profesional. Jenom na ni ma drazsi skla, a jine vymozenosti. U kamer, tak kde zacina profesional.... tam se radsi ani nedivam
Ha ted me jeste napadla uzitecna vec na kterou se zamerit. Je dobre kdyz ma kamera zoom, kde se rychlost zoomu ovlada tim jak moc se stlaci to zoomovaci tlacitko. Kdyz pak clovek neco priblizuje oddaluje, tak to muze delat tak jak potrebuje, navic ke konci muze plynule zastavit, nebo naopak zoom plynule zahajit...
Ha ted me jeste napadla uzitecna vec na kterou se zamerit. Je dobre kdyz ma kamera zoom, kde se rychlost zoomu ovlada tim jak moc se stlaci to zoomovaci tlacitko.A také, jak je takové tlačítko (páčka) citlivé. Já mám totiž kameru, u které je to hodně citlivé a snadno se stane, že to zmáčknu příliš a jede to moc rychle.
Napriklad Sony, i ty levnejsi jsou dobre odhlucnene.Kamera Sony, kterou má já, zrovna moc odhlučněná není (možná bych dokonce řekl, že to je společně s příliš citlivou páčkou zoomu její největší neduh). V každém případě, co se týká značek, tak z kamer, které jsem kdy vyzkoušel, mi kamery Sony připadaly jednoznačně nejlepší (jak kvalitou obrazu, tak ergonomií).
Tiskni
Sdílej: