Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Potrebuju si utridit a vyjasnit jakou a proc mam koupit
Rad bych se mistniho technicky vzdelaneho osazenstva pozeptal jake jsou druhy, kategorie a nejbeznejsi pouziti. Ve fotakach se orientuju, fotim rad, vyznam se ve znackach a je mi vcelku jasne co bych na co pouzil a proc. Naopak o videokamerach nevim ani prd. Manzelka navrhla, ze si navzajem dohromady koupime k vanocum videokameru, na takove nejake 'domaci' pouziti. Videa z vyletu, decka, blbosti, pouziti spis vyjmecne nez casto. Prijde mi to jako fajn napad, ale chci se o nich napred neco dozvedet.
Jake jsou dneska nejbeznejsi zaznamova media? Zere to karty nebo nejake USB pameti? Nebo to primo pali na CD/DVD? HDD? Nebo oldschool paska? Jake jsou vyhody a nevyhody jednotlivych systemu? Co je hlavni pokrok za poslednich par let? U fotaku bych se koukal na optiku, mechanickou kvalitu a az jako posledni az na nejake megapixely, cim se meri kvalita videokamer? Jake jsou cenove kategorie? Existuje neco jako kategorie u fotaku? Subkompakt, kompakt, prosummer, a pak poradne delo (DSLR)?
Dalsi vec je potom samotne pouziti, technicke veci jsou jednoduche, v tom nebudu mit problem, ale jak je to s filmarskou abecedou? Vite o nejakem webu, kde se clovek naucit tocit (a strihat) tak aby se na to dalo koukat vic jak 30 sekud a clovek neumrel nudou...takova ta pravidla, co se striha se zatmivackou, co ostre, co pripadne s efektem. Kdy udelat celek, kdy polocelek, kdy detail a jak delat kompozici kdyz se obrazek hejba...
Aplikaci na strihani jsem si uz vybral, spokojim se s tim, co jsem dostal se svym macbookem, s balikem iLife, je sice jednoduchy, ale urcite bude par let trvat nez moje schopnosti prerostou omezeni toho baliku a nez se jim budu citit limitovan. Ono koneckoncu vic zalezi na talentu a te kreativni casti hlavy nez na tom se dohadovat a machrovat co je lepsi (nebo svobodnejsi) kus softwaru. TeX/LaTeX taky 'sam' nenapise o nic lepsi diplomku nez stara verze MS Office, je to jen vercajk...
Tiskni
Sdílej:
dvd nebratPřesně tak. Sice mám páskovou kameru (starší, ještě na D-8, ale jde o totožný datový formát jako u Mini DV), ale často pracuji se záznamy natočenými na DVD kamerách. Chybovost úděsná (často musím DVD strčit do několika různých mechanik, než se mi podaří na x-tý pokus přečíst soubor), kvalita nepříliš vysoká, na médium se vejde velmi málo (typicky 30 minut - režim SP). Pro toho, kdo chce záznam stříhat a dál zpracovávat, doporučuji pásku, případně i HDD (s tím, že bude točit na max. kvalitu). Kdo chce jen natáčet a pak to uchovávat, ať si pořídí jednoznačně HDD kameru.
Jak ale dostanu mpeg soubory z kamery do Linuxu nevím a zatím po tom pátrám.U mna sa kamera tvari ako usb-mass storage (trosku pomalsie ako fire-wire, ale nemam konektor)
Kameru držíme klidně a klidně pohybujeme. Netřepeme!Proto se lépe točí těžší kamerou. Na druhou stranu z ní zase brzy bolí ruce a je to prostě obecně závaží navíc.
Nepřípustné jsou záběry, kdy točíme kameru dokola a dokolečka, přičemž se filmař otáčí kolem své svislé osy. Divák je dezorientovaný...a slabší nátury mohou dokonce vrhnout
Zoom buď jen přiblížení, nebo oddálení. Ne dohromady!Dohromady to nejde
Zpracování na počítači. Stmívačka na začátku a konci významných scén. Čím méně efektů, tím líp!!! Jinak jednoduché prostřihy. V jednoduchosti je krása.Přesně tak. Bohužel svět si žádá nejen implantaci hrbu, ale i kýčovité efekty. Proto jimi amatérské stříhací programy přímo hýří, místo aby nabídly kvalitní nástroje pro střih. Jak jsem před rokem chválil Premiere Elements 3, včera jsem nainstaloval demoverzi čtyřky a zděsil jsem se. Nejenže je instalačka desetkrát (!) větší (a lze ji stáhnout jen Akamai Download Managerem přes IE), GUI třikrát pomalejší a mnohem hůře použitelné, ale hlavně to obsahuje mnohem víc těch kýčovitých hrůz. Pro častější práci s videem doporučuji zakoupit samostatný velký a rychlý disk (případně RAID, ale to už je extrém) jen pro střih. I kdyby to mělo znamenat nákup o něco levnější kamery, pořád se to vyplatí. Je to dobrá prevence komplikací, které nastanou, když v kritickou chvíli chybí potřebné GB na disku. Navíc použití samostatného disku je i rychlejší než ukládání na disk, kde je systém.
Takže se připravte na nějaké ty trable. Aplikovat např efekt na prokládaný materiál je řádově složitější (z hlediska SW) než progresivníA nejen to...
zda je DVD stejne vsude na svete? Je kompatibilni mezi PAL a NTSC?Není. Kompatibilní je kontejner (formát souborů), kompresní metoda obrazu (MPEG-2) a formáty zvuku (PCM a MPEG-2; může se používat ještě AC3). Rozlišení a snímková frekvence se liší podle TV normy.
Jaky ma rozliseni kamera, DVD a televize a jak dlouho to vydrzi dobudoucnaPro normu PAL je rozlišení 720x576 a 50 půlsnímků/sec. NTSC má jiné parametry, půlsnímků je 60, rozlišení menší než PAL (z hlavy nevím). Vydrží to asi nafurt, než převládne Blu-Ray nebo HD-DVD.
Bude mi sestrihane DVD hrat v USA i v Evrope? Barevne, se zvukem a bez nejakeho vyrezu?Na počítači ano. U stolního přehrávače záleží na tom, jestli příslušné normy podporuje. Některé přehrávače prodávané v Česku (včetně těch šmejdů za pár stovek) umí NTSC, ale zdaleka ne všechny.
rikas, ze to NTSC DVD evropske levne prehravace povetsinou 'umi', jak to delaji? jak udelaj ze 720 x 480 tech PALovych 576 radku? Brute force prepocet kazdeho pulsnimku? Neco jineho co nevim?Jsou dvě možnosti - buď to "umí", tedy to normálně zpracují a pošlou do televize v NTSC, včetně příslušné modulace barevného signálu (a pokud TV umí NTSC, zobrazí se to správně, jinak ne). Anebo to skutečně umí, a potom převzorkují každý půlsnímek na rozlišení PAL a nějak také naloží s kmitočtem (prostým zahazováním nebo interpolací půlsnímků). Ještě existuje kompromis PAL60, kdy se frekvence půlsnímků nemění - některé TV si s tím poradí, některé ne. Jinak tohle všechno píšu jen v teoretické rovině, nemám s tím žádné osobní zkušenosti.
Ja bych se prokladaneho modu nebal. Dneska se s nim tak nejak pocita, takze zpracovani vetsinou dopada dobre. Je samozrejme nutne hlidat jestli se to nerozbilo, ale vetsinou se to nestava. Navic metody na zruseni prokladani jsou dnes uz docela propracovany.
Taky bych doporucil pasku. Nedavno jsem si hral s nejakou HDD kamerou od Sony (~40.000czk) a ackoliv jsem nastavil to nejlepsi co slo v DV modu, tak na obrazu byla videt znatelne komprese. Nutno podotknout, ze kamera umela i HDV a ze i na to co vylezlo z DV modu nebylo spatne, ale material pro strih bych si predstavoval jinak.
Nezadnedbat optiku. Pokud budes tocit hodne venku, je dobre zjistit, zda-li se da na kameru pridat polarizak. ND filtr taky neni k zahozeni kdyz ho kamera ma.
Posledni dobou se hojne objevuje CMOS snimaci cipy. Pokud budes tocit za sera, tak se radeji CMOS vyhni. 3CCD je tri 3CCD.
Urcite se vyhni kamere co dotykovy display. S takovou kamerou neda poradne tocit jen na hledacek. Navic je to ovladani znacne nepohodlne furt neco mackat nehtem na display. (Podle me je teda tenhle system uplne <|>, ale mozna ma i nejake zastance.
Vyvazeni bile je dobre mit po ruce. (Teda kamera by urcite mela mit moznost nastavit wb zcela manualne.)
Jo a nenapsal jsi kolik hodlas do kamery investovat.
Jeste jsi psal, ze fotis. Tam me jeste napadlo zkusit priblizit cenove relace ve srovnani s fotakama. Do 800 USD by to mohl byt takovy kompakt. Od 800 USD neco jako takove ty falesne zrcadlovky a na 2000 USD zacinaji neco co by se dalo nazvat zrcadlovkama.
Od kompaktu necekej zadne zazraky. U falsneych zrcadlovek to zacina byt zajimave. Nabidnou ti uz nejake pokrocilejsi manualni nastavovani, ale vysledky cinnosti bodou limitovane vetsinou jejich velikosti. No a od tech 2000 zacina to zajimave. Zcela manualni mody. Ostreni a zoom na objektivu (obcas i clona). nastaveni vseh mozneho... Jinak to srovnani je dost obtizne protoze tou casti trid kterou jsem se tady pokusil nastinit to nekonci, ale jen zacina (takze od 10.000 USD ...).
Zatimco u fotaku, kdyz si koupis zrcadlovku, tak dostanes zaklad co pouziva i uplny profesional. Jenom na ni ma drazsi skla, a jine vymozenosti. U kamer, tak kde zacina profesional.... tam se radsi ani nedivam
Ha ted me jeste napadla uzitecna vec na kterou se zamerit. Je dobre kdyz ma kamera zoom, kde se rychlost zoomu ovlada tim jak moc se stlaci to zoomovaci tlacitko. Kdyz pak clovek neco priblizuje oddaluje, tak to muze delat tak jak potrebuje, navic ke konci muze plynule zastavit, nebo naopak zoom plynule zahajit...
Ha ted me jeste napadla uzitecna vec na kterou se zamerit. Je dobre kdyz ma kamera zoom, kde se rychlost zoomu ovlada tim jak moc se stlaci to zoomovaci tlacitko.A také, jak je takové tlačítko (páčka) citlivé. Já mám totiž kameru, u které je to hodně citlivé a snadno se stane, že to zmáčknu příliš a jede to moc rychle.
Napriklad Sony, i ty levnejsi jsou dobre odhlucnene.Kamera Sony, kterou má já, zrovna moc odhlučněná není (možná bych dokonce řekl, že to je společně s příliš citlivou páčkou zoomu její největší neduh). V každém případě, co se týká značek, tak z kamer, které jsem kdy vyzkoušel, mi kamery Sony připadaly jednoznačně nejlepší (jak kvalitou obrazu, tak ergonomií).