Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Samsung na akci Galaxy Unpacked February 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy S26, S26+ a S26 Ultra a sluchátka Galaxy Buds4 a Buds4 Pro. Telefon Galaxy S26 Ultra má nový typ displeje (Privacy Display) chránící obsah na obrazovce před zvědavými pohledy (YouTube).
Byla vydána grafická knihovna Mesa 26.0.1 s podporou API OpenGL 4.6 a Vulkan 1.4. Je to první stabilní verze po 26.0.0, kde se novinky týkají mj. výkonu ray tracingu na GPU AMD a HoneyKrisp, implementace API Vulkan pro macOS.
Byla vydána nová verze 4.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Byla vydána nová verze 3.23.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opravuje 11 bezpečnostních chyb.
Španělský softwarový inženýr oznámil, že se mu podařilo na dálku ovládat sedm tisíc robotických vysavačů po celém světě. Upozornil tak na slabé kybernetické zabezpečení těchto technologií a jejich možné a snadné zneužití. Nesnažil se hacknout všechny robotické vysavače po světě, ale pouze propojil svůj nový DJI Romo vysavač se zařízením Playstation. Aplikace podle něj ihned začala komunikovat se všemi sedmi tisíci spotřebiči a on je
… více »Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Instalaci nebudu popisovat, ta je výborná a jednoduchá. Instaloval jsem prostředí KDE ve verzi 4.3.2. Výchozí vzhled Mandrivy 2010 je opravdu úžasný, vypadá to moc pěkně. Za umělecký dojem a chereografii bych dal Mandrivě nejvyšší známku, kdybych to měl hodnotit jako rozhodčí v krasobruslení. S technickým provedením to už občas pokulhává. Hned po instalaci a přidání repozitářů plf a mib jsem se tedy chtěl poohlédnout po aktualizacích. Grafické vyskakovátko Mandrivy ale bylo rychlejší - nabídlo mi aktualizaci na verzi 2009 Spring. Nejdříve jsem to považoval za nějaký nepovedený aprílový žertík a tak jsem odklepnul, že nechci. Když to ale po chvíli začalo otravovat znovu, tak to už se mnou začal trochu lomcovat vztek, co to soudruzi z Mandrivy S.A. vymysleli za užitečné vylepšení. Poté jsem vyzkoušel Mandriva control center. Zdálo se mi subjektivně o dost rychlejší než v předchozích verzích a některá udělátka jsou opravdu užitečná, lze třeba v nastavení zvuku snadno vypnout pulse audio, které je nastaveno jako výchozí. Nakonec je ale stejně nerychlejší aktualizovat pomocí
urpmi --update --auto --auto-selectv příkazové řádce. Taky jsem nebyl příliš nadšen podivnou statistikou balíčků v Mandriva control centru. Čínsky jsem se zatím nenaučil, a taky se mi moc nezdálo, že by některé balíčky nebyly použity 3178 dní, když jsem měl Mandrivu nainstalovanou půl hodiny
. No prostě takovéto kiksy nezanechávají dobrý dojem a kdybych byl úplný začátečník, tak by mě to od používání Linuxu asi odradilo. Jinak ale nová Mandriva ruluje, říká to i Ivan Bíbr, nejznámější Mandriva guru.
No ale teď bych se chtěl dostat k jádru zápisku. Jelikož mám na desktopu grafickou kartu ATI X1550, kterou se soudruzi z ATI/AMD již v březnu tohoto roku rozhodli přestat podporovat svým binárním blobem, tak jsem byl zvědav jak se s tím Mandriva vypořádá. V jádru 2.6.31, obsaženém v Mandrivě, je zahrnuta podpora KMS pro gr. karty této řady. Výpis
glxinfo | grep direct
direct rendering: Yesa točení se glxgears na 800 FPS nasvědčovalo tomu, že 3D akcelerace je zprovozněna. Přistoupil jsem tedy k vyzkoušení kompozitních efektů a 3D desktopu. V MDV control centru jsem si všiml, že na to mají udělátko "Nastavit 3D efekty grafického pracovního prostředí", tak jsem ho tedy vyzkoušel. Po odhlášení se ale průběh v terminálu jaksi zasekl, znovu se mnou začal lomcovat vztek a jal jsem se hledat kladívko v šuplíku, abych rozmlátil instalační médium Mandrivy 2010. Nakonec jsem ale neztratil hlavu a pomocí CTRL+C a zadání init 5 jsem se zase dostal do přihlašovací obrazovky kdm. Po přihlášení vše fungovalo výborně a byl jsem tím doslova nadšen. S binárními ovladači catalyst od ATI jsem efekty nepoužíval, protože byly strašně pomalé a např. scrollování ve firefoxu a jiných aplikacích se zpomalilo na nesnesitelnou úroveń (vyzkoušeno na více distribucích). Se svobodným ovladačem běhají efekty svižně a dá se to používat. Tak jsem to tedy už bez použití palice vypnul a jal jsem se vyzkoušet efekty prostředí, které nabízí ovládací centrum KDE. Tady vše taky dopadlo na výbornou a chvíli jsem nadšeně točil kostkou a vypouštěl džina z láhve (efekt minimalizace oken "Magická lampa"), než mě to za chvíli přestalo bavit. Chtěl jsem zvolat "ATI ruleez", ale nakonec jsem se ovládnul a taky jsem nechtěl rušit sousedy
Pak jsem ještě cvičně nainstaloval extreme-tuxracera a openarenu, abych ověřil výkon ve hrách. Šlapalo to pěkně a nějaký rozdíl oproti ovladaši catalyst jsem nezaznamenal. Samozřejmě tuxracer není žádný benchmark a nějak jsem se tomu ani víc nevěnoval. Výkon ve hrách (zvláště v nějakých náročnějších) bude mít binární ovladač catalyst určitě větší. V novém jádru 2.6.32, které nedávno vyšlo, by měla být zahrnuta podpora KMS i pro gr. karty řady r600/r700. Co jsem zatím četl, tak ohlasy jsou víceméně příznivé a zdá se, že je vše na dobré cestě. O zprovoznění akcelerace na těchto kartách informoval soudruh Kozzi.
Tiskni
Sdílej:
Ty voe, Faun může být rád, že má aspoň jednoho fanouška tady, když na ty jeho politrucké stránky přispívají akorát spamboti
. S Faunovo stranickou morálkou je to v poslední době na štíru, no co se dá dělat. Témata by byla: Ve Švýcarsku zakázali minarety, což by bylo téma pro Fauna jako stvořené. Ale asi ještě nevydali na ústředí Combat 18 a White justice nové směrnice, kterými se Faun řídí.
Tady jsem ti udělal hezkou recenzi nové Mandrivy, tak zapomeň na Fauna
. Je čas si dát pořádně do sosáku a nacamrat se jak amigatower. Čus bus autobus, kolego! :))))
Barevnejm válkám zdar!
A tak je možná na obzoru doba, kdy se už uživatelé Linuxu nebudou bát koupit grafiku AMD/ATI.Uživatelé Linuxu se nikdy nemuseli bát koupit grafiku AMD/ATI ... jediné, čeho se bylo třeba bát, je neexistence podprory nových chipů v okamžiku nákupu, ale až za několik měsíců (u closed-source ovladače) či let (u open-source ovladače). Nejlepší taktika u ATI je koupit kartu se starším chipem (jako třeba tu r5xx) a použít open-source ovladač, protože i když closed-source ovladač není tak strašný jako kdysi, pořád je o dost horší než nvidiácký. Když to schrneme, jsou v Linuxu tři možnosti (pokud nepočítáme exoty typu Matrox a rozličné integrované grafiky v chipsetech):
aspoň lepší než moje stávající GF2-MX/MX400/64MB??Co se týče výkonnosti, tak bych řekl, že radeon 9600 bude o fous lepší než ta Ge-force. Co se týká ovladačů, tak na nějaký binární ovladač od ATI u této grafiky můžeš rovnou zapomenout, protože tuhle grafiku už pěkných pár let soudruzi nepodporují. Takže máš možnost vyzkoušet svobodné ovladače v praxi :). U té Nvidie lze asi instalovat binární ovladače od výrobce (nějaké legacy drivery), ale nejsem si tím úplně jistý.
Vyzkoušej a uvidíš. Když nebudeš tak nasávat a odpustíš si 3x týdně 10 pívek, tak si časem pořídíš Ge Force 7600
))))))))
Jo. Pro úplně nejnovější karty neuvolňují soudruzi z ATI dokumentaci. Takže open-source ovladač je vyvíjen až s určitým časovým odstupem. Takový předběžný časový horizont vývoje svobodných ovladačů jsem našel na fóru Arch linuxu.
Nakonec když to shrneme, tak oba dva nejvýznamnější výrobci grafik dělají pro open-source ovladače prd. Nvidia sice vývoji open-source ovladačů nijak nebrání, ale žádným způsobem se na jejich vývoji nepodílí. U ATI dělají taky prd, ale uvolňují aspoň tu dokumentaci, což zas až taková práce asi není, ale je to podstatné ulehčení pro vývoj svobodných ovladačů.