Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
Instalaci nebudu popisovat, ta je výborná a jednoduchá. Instaloval jsem prostředí KDE ve verzi 4.3.2. Výchozí vzhled Mandrivy 2010 je opravdu úžasný, vypadá to moc pěkně. Za umělecký dojem a chereografii bych dal Mandrivě nejvyšší známku, kdybych to měl hodnotit jako rozhodčí v krasobruslení. S technickým provedením to už občas pokulhává. Hned po instalaci a přidání repozitářů plf a mib jsem se tedy chtěl poohlédnout po aktualizacích. Grafické vyskakovátko Mandrivy ale bylo rychlejší - nabídlo mi aktualizaci na verzi 2009 Spring. Nejdříve jsem to považoval za nějaký nepovedený aprílový žertík a tak jsem odklepnul, že nechci. Když to ale po chvíli začalo otravovat znovu, tak to už se mnou začal trochu lomcovat vztek, co to soudruzi z Mandrivy S.A. vymysleli za užitečné vylepšení. Poté jsem vyzkoušel Mandriva control center. Zdálo se mi subjektivně o dost rychlejší než v předchozích verzích a některá udělátka jsou opravdu užitečná, lze třeba v nastavení zvuku snadno vypnout pulse audio, které je nastaveno jako výchozí. Nakonec je ale stejně nerychlejší aktualizovat pomocí
urpmi --update --auto --auto-selectv příkazové řádce. Taky jsem nebyl příliš nadšen podivnou statistikou balíčků v Mandriva control centru. Čínsky jsem se zatím nenaučil, a taky se mi moc nezdálo, že by některé balíčky nebyly použity 3178 dní, když jsem měl Mandrivu nainstalovanou půl hodiny
. No prostě takovéto kiksy nezanechávají dobrý dojem a kdybych byl úplný začátečník, tak by mě to od používání Linuxu asi odradilo. Jinak ale nová Mandriva ruluje, říká to i Ivan Bíbr, nejznámější Mandriva guru.
No ale teď bych se chtěl dostat k jádru zápisku. Jelikož mám na desktopu grafickou kartu ATI X1550, kterou se soudruzi z ATI/AMD již v březnu tohoto roku rozhodli přestat podporovat svým binárním blobem, tak jsem byl zvědav jak se s tím Mandriva vypořádá. V jádru 2.6.31, obsaženém v Mandrivě, je zahrnuta podpora KMS pro gr. karty této řady. Výpis
glxinfo | grep direct
direct rendering: Yesa točení se glxgears na 800 FPS nasvědčovalo tomu, že 3D akcelerace je zprovozněna. Přistoupil jsem tedy k vyzkoušení kompozitních efektů a 3D desktopu. V MDV control centru jsem si všiml, že na to mají udělátko "Nastavit 3D efekty grafického pracovního prostředí", tak jsem ho tedy vyzkoušel. Po odhlášení se ale průběh v terminálu jaksi zasekl, znovu se mnou začal lomcovat vztek a jal jsem se hledat kladívko v šuplíku, abych rozmlátil instalační médium Mandrivy 2010. Nakonec jsem ale neztratil hlavu a pomocí CTRL+C a zadání init 5 jsem se zase dostal do přihlašovací obrazovky kdm. Po přihlášení vše fungovalo výborně a byl jsem tím doslova nadšen. S binárními ovladači catalyst od ATI jsem efekty nepoužíval, protože byly strašně pomalé a např. scrollování ve firefoxu a jiných aplikacích se zpomalilo na nesnesitelnou úroveń (vyzkoušeno na více distribucích). Se svobodným ovladačem běhají efekty svižně a dá se to používat. Tak jsem to tedy už bez použití palice vypnul a jal jsem se vyzkoušet efekty prostředí, které nabízí ovládací centrum KDE. Tady vše taky dopadlo na výbornou a chvíli jsem nadšeně točil kostkou a vypouštěl džina z láhve (efekt minimalizace oken "Magická lampa"), než mě to za chvíli přestalo bavit. Chtěl jsem zvolat "ATI ruleez", ale nakonec jsem se ovládnul a taky jsem nechtěl rušit sousedy
Pak jsem ještě cvičně nainstaloval extreme-tuxracera a openarenu, abych ověřil výkon ve hrách. Šlapalo to pěkně a nějaký rozdíl oproti ovladaši catalyst jsem nezaznamenal. Samozřejmě tuxracer není žádný benchmark a nějak jsem se tomu ani víc nevěnoval. Výkon ve hrách (zvláště v nějakých náročnějších) bude mít binární ovladač catalyst určitě větší. V novém jádru 2.6.32, které nedávno vyšlo, by měla být zahrnuta podpora KMS i pro gr. karty řady r600/r700. Co jsem zatím četl, tak ohlasy jsou víceméně příznivé a zdá se, že je vše na dobré cestě. O zprovoznění akcelerace na těchto kartách informoval soudruh Kozzi.
Tiskni
Sdílej:
Ty voe, Faun může být rád, že má aspoň jednoho fanouška tady, když na ty jeho politrucké stránky přispívají akorát spamboti
. S Faunovo stranickou morálkou je to v poslední době na štíru, no co se dá dělat. Témata by byla: Ve Švýcarsku zakázali minarety, což by bylo téma pro Fauna jako stvořené. Ale asi ještě nevydali na ústředí Combat 18 a White justice nové směrnice, kterými se Faun řídí.
Tady jsem ti udělal hezkou recenzi nové Mandrivy, tak zapomeň na Fauna
. Je čas si dát pořádně do sosáku a nacamrat se jak amigatower. Čus bus autobus, kolego! :))))
Barevnejm válkám zdar!
A tak je možná na obzoru doba, kdy se už uživatelé Linuxu nebudou bát koupit grafiku AMD/ATI.Uživatelé Linuxu se nikdy nemuseli bát koupit grafiku AMD/ATI ... jediné, čeho se bylo třeba bát, je neexistence podprory nových chipů v okamžiku nákupu, ale až za několik měsíců (u closed-source ovladače) či let (u open-source ovladače). Nejlepší taktika u ATI je koupit kartu se starším chipem (jako třeba tu r5xx) a použít open-source ovladač, protože i když closed-source ovladač není tak strašný jako kdysi, pořád je o dost horší než nvidiácký. Když to schrneme, jsou v Linuxu tři možnosti (pokud nepočítáme exoty typu Matrox a rozličné integrované grafiky v chipsetech):
aspoň lepší než moje stávající GF2-MX/MX400/64MB??Co se týče výkonnosti, tak bych řekl, že radeon 9600 bude o fous lepší než ta Ge-force. Co se týká ovladačů, tak na nějaký binární ovladač od ATI u této grafiky můžeš rovnou zapomenout, protože tuhle grafiku už pěkných pár let soudruzi nepodporují. Takže máš možnost vyzkoušet svobodné ovladače v praxi :). U té Nvidie lze asi instalovat binární ovladače od výrobce (nějaké legacy drivery), ale nejsem si tím úplně jistý.
Vyzkoušej a uvidíš. Když nebudeš tak nasávat a odpustíš si 3x týdně 10 pívek, tak si časem pořídíš Ge Force 7600
))))))))
Jo. Pro úplně nejnovější karty neuvolňují soudruzi z ATI dokumentaci. Takže open-source ovladač je vyvíjen až s určitým časovým odstupem. Takový předběžný časový horizont vývoje svobodných ovladačů jsem našel na fóru Arch linuxu.
Nakonec když to shrneme, tak oba dva nejvýznamnější výrobci grafik dělají pro open-source ovladače prd. Nvidia sice vývoji open-source ovladačů nijak nebrání, ale žádným způsobem se na jejich vývoji nepodílí. U ATI dělají taky prd, ale uvolňují aspoň tu dokumentaci, což zas až taková práce asi není, ale je to podstatné ulehčení pro vývoj svobodných ovladačů.