V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Balíček s příkazem sudo byl vydán ve verzi 1.9.17p1. Řešeny jsou zranitelnosti CVE-2025-32462 (lokální eskalace práv prostřednictvím volby host) a CVE-2025-32463 (lokální eskalace práv prostřednictvím volby chroot).
Do služeb Seznam.cz se lze nově přihlásit pomocí služby MojeID [𝕏].
Bezpečnostní výzkumníci zveřejnili informace o osmi zranitelnostech, které postihují více než 700 modelů tiskáren, skenerů a štítkovačů značky Brother. Bezpečnostní upozornění vydali také další výrobci jako Fujifilm, Ricoh, Konica Minolta a Toshiba. Nejzávažnější zranitelnost CVE-2024-51978 umožňuje útočníkovi vzdáleně a bez přihlášení získat administrátorská oprávnění prostřednictvím výchozího hesla, které lze odvodit ze
… více »Společnost Oracle vlastní ochrannou známku JAVASCRIPT. Komunita kolem programovacího jazyka JavaScript zastoupena společností Deno Land vede právní bitvu za její osvobození, viz petice a otevřený dopis na javascript.tm. Do 7. srpna se k nim má vyjádřit Oracle (USPTO TTAB).
Byl představen samostatný rádiový modul Raspberry Pi Radio Module 2 s Wi-Fi a Bluetooth.
Certifikační autorita Let’s Encrypt ukončila k 4. červnu zasílání e-mailových oznámení o vypršení platnosti certifikátů. Pokud e-maily potřebujete, Let’s Encrypt doporučuje některou z monitorovacích služeb.
Instalaci nebudu popisovat, ta je výborná a jednoduchá. Instaloval jsem prostředí KDE ve verzi 4.3.2. Výchozí vzhled Mandrivy 2010 je opravdu úžasný, vypadá to moc pěkně. Za umělecký dojem a chereografii bych dal Mandrivě nejvyšší známku, kdybych to měl hodnotit jako rozhodčí v krasobruslení. S technickým provedením to už občas pokulhává. Hned po instalaci a přidání repozitářů plf a mib jsem se tedy chtěl poohlédnout po aktualizacích. Grafické vyskakovátko Mandrivy ale bylo rychlejší - nabídlo mi aktualizaci na verzi 2009 Spring. Nejdříve jsem to považoval za nějaký nepovedený aprílový žertík a tak jsem odklepnul, že nechci. Když to ale po chvíli začalo otravovat znovu, tak to už se mnou začal trochu lomcovat vztek, co to soudruzi z Mandrivy S.A. vymysleli za užitečné vylepšení. Poté jsem vyzkoušel Mandriva control center. Zdálo se mi subjektivně o dost rychlejší než v předchozích verzích a některá udělátka jsou opravdu užitečná, lze třeba v nastavení zvuku snadno vypnout pulse audio, které je nastaveno jako výchozí. Nakonec je ale stejně nerychlejší aktualizovat pomocí
urpmi --update --auto --auto-selectv příkazové řádce. Taky jsem nebyl příliš nadšen podivnou statistikou balíčků v Mandriva control centru. Čínsky jsem se zatím nenaučil, a taky se mi moc nezdálo, že by některé balíčky nebyly použity 3178 dní, když jsem měl Mandrivu nainstalovanou půl hodiny
No ale teď bych se chtěl dostat k jádru zápisku. Jelikož mám na desktopu grafickou kartu ATI X1550, kterou se soudruzi z ATI/AMD již v březnu tohoto roku rozhodli přestat podporovat svým binárním blobem, tak jsem byl zvědav jak se s tím Mandriva vypořádá. V jádru 2.6.31, obsaženém v Mandrivě, je zahrnuta podpora KMS pro gr. karty této řady. Výpis
glxinfo | grep direct
direct rendering: Yesa točení se glxgears na 800 FPS nasvědčovalo tomu, že 3D akcelerace je zprovozněna. Přistoupil jsem tedy k vyzkoušení kompozitních efektů a 3D desktopu. V MDV control centru jsem si všiml, že na to mají udělátko "Nastavit 3D efekty grafického pracovního prostředí", tak jsem ho tedy vyzkoušel. Po odhlášení se ale průběh v terminálu jaksi zasekl, znovu se mnou začal lomcovat vztek a jal jsem se hledat kladívko v šuplíku, abych rozmlátil instalační médium Mandrivy 2010. Nakonec jsem ale neztratil hlavu a pomocí CTRL+C a zadání init 5 jsem se zase dostal do přihlašovací obrazovky kdm. Po přihlášení vše fungovalo výborně a byl jsem tím doslova nadšen. S binárními ovladači catalyst od ATI jsem efekty nepoužíval, protože byly strašně pomalé a např. scrollování ve firefoxu a jiných aplikacích se zpomalilo na nesnesitelnou úroveń (vyzkoušeno na více distribucích). Se svobodným ovladačem běhají efekty svižně a dá se to používat. Tak jsem to tedy už bez použití palice vypnul a jal jsem se vyzkoušet efekty prostředí, které nabízí ovládací centrum KDE. Tady vše taky dopadlo na výbornou a chvíli jsem nadšeně točil kostkou a vypouštěl džina z láhve (efekt minimalizace oken "Magická lampa"), než mě to za chvíli přestalo bavit. Chtěl jsem zvolat "ATI ruleez", ale nakonec jsem se ovládnul a taky jsem nechtěl rušit sousedy
Tiskni
Sdílej:
Ty voe, Faun může být rád, že má aspoň jednoho fanouška tady, když na ty jeho politrucké stránky přispívají akorát spamboti . S Faunovo stranickou morálkou je to v poslední době na štíru, no co se dá dělat. Témata by byla: Ve Švýcarsku zakázali minarety, což by bylo téma pro Fauna jako stvořené. Ale asi ještě nevydali na ústředí Combat 18 a White justice nové směrnice, kterými se Faun řídí.
Tady jsem ti udělal hezkou recenzi nové Mandrivy, tak zapomeň na Fauna . Je čas si dát pořádně do sosáku a nacamrat se jak amigatower. Čus bus autobus, kolego! :))))
A tak je možná na obzoru doba, kdy se už uživatelé Linuxu nebudou bát koupit grafiku AMD/ATI.Uživatelé Linuxu se nikdy nemuseli bát koupit grafiku AMD/ATI ... jediné, čeho se bylo třeba bát, je neexistence podprory nových chipů v okamžiku nákupu, ale až za několik měsíců (u closed-source ovladače) či let (u open-source ovladače). Nejlepší taktika u ATI je koupit kartu se starším chipem (jako třeba tu r5xx) a použít open-source ovladač, protože i když closed-source ovladač není tak strašný jako kdysi, pořád je o dost horší než nvidiácký. Když to schrneme, jsou v Linuxu tři možnosti (pokud nepočítáme exoty typu Matrox a rozličné integrované grafiky v chipsetech):
aspoň lepší než moje stávající GF2-MX/MX400/64MB??Co se týče výkonnosti, tak bych řekl, že radeon 9600 bude o fous lepší než ta Ge-force. Co se týká ovladačů, tak na nějaký binární ovladač od ATI u této grafiky můžeš rovnou zapomenout, protože tuhle grafiku už pěkných pár let soudruzi nepodporují. Takže máš možnost vyzkoušet svobodné ovladače v praxi :). U té Nvidie lze asi instalovat binární ovladače od výrobce (nějaké legacy drivery), ale nejsem si tím úplně jistý.
Jo. Pro úplně nejnovější karty neuvolňují soudruzi z ATI dokumentaci. Takže open-source ovladač je vyvíjen až s určitým časovým odstupem. Takový předběžný časový horizont vývoje svobodných ovladačů jsem našel na fóru Arch linuxu.
Nakonec když to shrneme, tak oba dva nejvýznamnější výrobci grafik dělají pro open-source ovladače prd. Nvidia sice vývoji open-source ovladačů nijak nebrání, ale žádným způsobem se na jejich vývoji nepodílí. U ATI dělají taky prd, ale uvolňují aspoň tu dokumentaci, což zas až taková práce asi není, ale je to podstatné ulehčení pro vývoj svobodných ovladačů.