Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické … více »
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.12. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost System76 vydala Pop!_OS 24.04 LTS s desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Byla vydána verze 1.92.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2024. Oceněni byli Andy Wingo, jeden ze správců GNU Guile, Alx Sa za příspěvky do Gimpu a Govdirectory jako společensky prospěšný projekt.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-12 aneb Eclipse 4.38. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
U příležitosti oslav osmi let prací na debianím balíčku vyšlo GPXSee 15.6. Nová verze přináší především podporu pro geotagované MP4 soubory, včetně GoPro videí. Kdo nechce čekat, až nová verze dorazí do jeho distribuce, nalezne zdrojové kódy na GitHubu.
AK čosi PAK dačo() INAK voľačo();
CeléČíslo a budiž 5.
Když a je 4 tak:
Vypiš "...".
Jinak:
Vypiš "...".
Hotovo.
Také by bylo vhodné používat správně diakritiku, když je i v názvu jazyka.
Když a je 4 tak:
Vypiš „…“.
Jinak:
Vypiš „…“.
Hotovo.
/* */ komentářů při programování občas chybí. (#if 0, které vnořovat jdou, jsou trochu nepraktické)
Velká výhoda (pro lidi co píšou parser a požadují aby parsoval regulární jazyk nevýhoda) je, že tyhle uvozovky jdou vnořovat! Osobně mi třeba vnořováníOno je to jedno, běžné programovací jazyky stejně nemají regulární syntax. AFAIK většina nemá ani context-free a některé ani context-sensitive... Céčko by klidně mohlo mít balancované/* */komentářů při programování občas chybí. (#if 0, které vnořovat jdou, jsou trochu nepraktické)
/* */ , ale prostě to tak neudělali, tak máme smůlu...
Ono je to jedno, běžné programovací jazyky stejně nemají regulární syntax. AFAIK většina nemá ani context-free a některé ani context-sensitive...
To asi záleží, co do toho parsování všechno počítáš a jestli si ho třeba nerozdělíš na víc kroků/úrovní. Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd. je to výrazně jednodušší, než na úrovni, kde to už kompiluješ nebo s tím nějak jinak pracuješ (tam už víš, zda se třeba nepoužívá nedefinovaná proměnná nebo nevolá neexistující metoda nebo třeba, že jsi zapomněl nastavit hodnotu final proměnné, jestli nemáš duplicitní názvy metod/proměnných, jestli nevoláš private metodu, odkud nemáš atd.).
Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd. je to výrazně jednodušší, než na úrovni, kde to už kompiluješ nebo s tím nějak jinak pracuješJednodušší to určitě je, ale ani na to IMHO nestačí regulární gramatika. A nejsem si jistej, jestli context-free. Možná u jazyků s relativně jednodušší syntaxi (např. Java) ano, ale nepřekvapilo by mě, kdyby i tam to bylo >= context-sensitive kvůli třeba dangling else, syntaxi generik apod...
Ta „základní úroveň“ je prostě lexikální analýza
Ne. Rozpadnout vstupní text na tokeny je pořád ještě málo, to je ten úplně první krok. Ale to o čem mluvím, je až za tím, za lexikální gramatikou, ale stále před krokem, kdy dojde k plnému vyhodnocení kódu (a kde jsi schopný např. vyhodit chybu, protože final proměnná nebyla ve správnou chvíli nastavena nebo proto, že voláš private metodu, nebo že máš dvě proměnné se stejným názvem).
Relevantní diskuse třeba zde: What programming languages are context-free?
The set of programs that are syntactically correct is context-free for almost all languages.
The set of programs that compile is not context-free for almost all languages.
nebo Is XML context-free?
This separates out the context-free part of the language from the context-sensitive part -- which is generally regarded as good practice (a kind of modular "programming" discipline for language design).
Tohle vypadá dost přesně jako lexikální analýza:
Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd.
Ale není mi jasné, jakou to má souvislost. S oněmi uvozovkami či ohraničením komentářů lze pracovat i analogicky jako s bloky.
Nechápu, proč do toho cpeš sémantickou analýzu; jak s tím souvisí nějaké final a private?
Na začátku vět se píše velké písmeno a na konci tečka.To si pletes s jazykem ČOBOL:
IDENTIFIKAČNÍ ODDÍL.
ID-PROGRAMU. NAZDAR.
PROCEDURÁLNÍ ODDÍL.
ZOBRAZ "SVĚTU MÍR!".
UKONČI BĚH.
Pro případ, že by si někdo z Vás opět doma zapomněl igelitky (moc jsem jich na letošních linux days neviděl!), tak v nůši přinesu jednu, dvě aktovky navíc. Aktovek mám spoustu, často se nějaká v šatně záhadně ztratí.
A jako pohoštění navrhuji vepřový jazyk. Už teď se těším, jak jse budeme pěchovat do nůší, aktovek a igelitek! Možná by nás při tom i mohl natočit Švankmajer a přivydělali bychom si jako kompars. A to se vyplatí!
Do papiňáku dáme vařit omyté jazyky s bobkovým listem,novým kořením, 1-2 lžičkami soli, 3 kuličkami pepře a mraženou zeleninou. Po uvaření vyjmeme koření, jazyk oloupeme (nejlépe se loupe ještě teplý) a nakrájíme na plátky. Zeleninu i s vývarem rozmixujeme. V jiném hrnci orestujeme na slanině cibulku, zaprášíme moukou a zalejeme rozmixovanou zeleninou. Chvíli povaříme, přidáme hořčici a 1 hrnek plnotučného mléka. Dochutíme solí a citrónem. Kdyby byla omáčka řídká, může se zahustit moukou, rozmíchanou v mléce. Vložíme nakrájený jazyk a ještě chvili prohřejeme.Jako příloha je nejlepší knedlík nebo těstoviny
Tiskni
Sdílej: