pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
AK čosi PAK dačo() INAK voľačo();
CeléČíslo a budiž 5.
Když a je 4 tak:
Vypiš "...".
Jinak:
Vypiš "...".
Hotovo.
Také by bylo vhodné používat správně diakritiku, když je i v názvu jazyka.
Když a je 4 tak:
Vypiš „…“.
Jinak:
Vypiš „…“.
Hotovo.
/* */ komentářů při programování občas chybí. (#if 0, které vnořovat jdou, jsou trochu nepraktické)
Velká výhoda (pro lidi co píšou parser a požadují aby parsoval regulární jazyk nevýhoda) je, že tyhle uvozovky jdou vnořovat! Osobně mi třeba vnořováníOno je to jedno, běžné programovací jazyky stejně nemají regulární syntax. AFAIK většina nemá ani context-free a některé ani context-sensitive... Céčko by klidně mohlo mít balancované/* */komentářů při programování občas chybí. (#if 0, které vnořovat jdou, jsou trochu nepraktické)
/* */ , ale prostě to tak neudělali, tak máme smůlu...
Ono je to jedno, běžné programovací jazyky stejně nemají regulární syntax. AFAIK většina nemá ani context-free a některé ani context-sensitive...
To asi záleží, co do toho parsování všechno počítáš a jestli si ho třeba nerozdělíš na víc kroků/úrovní. Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd. je to výrazně jednodušší, než na úrovni, kde to už kompiluješ nebo s tím nějak jinak pracuješ (tam už víš, zda se třeba nepoužívá nedefinovaná proměnná nebo nevolá neexistující metoda nebo třeba, že jsi zapomněl nastavit hodnotu final proměnné, jestli nemáš duplicitní názvy metod/proměnných, jestli nevoláš private metodu, odkud nemáš atd.).
Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd. je to výrazně jednodušší, než na úrovni, kde to už kompiluješ nebo s tím nějak jinak pracuješJednodušší to určitě je, ale ani na to IMHO nestačí regulární gramatika. A nejsem si jistej, jestli context-free. Možná u jazyků s relativně jednodušší syntaxi (např. Java) ano, ale nepřekvapilo by mě, kdyby i tam to bylo >= context-sensitive kvůli třeba dangling else, syntaxi generik apod...
Ta „základní úroveň“ je prostě lexikální analýza
Ne. Rozpadnout vstupní text na tokeny je pořád ještě málo, to je ten úplně první krok. Ale to o čem mluvím, je až za tím, za lexikální gramatikou, ale stále před krokem, kdy dojde k plnému vyhodnocení kódu (a kde jsi schopný např. vyhodit chybu, protože final proměnná nebyla ve správnou chvíli nastavena nebo proto, že voláš private metodu, nebo že máš dvě proměnné se stejným názvem).
Relevantní diskuse třeba zde: What programming languages are context-free?
The set of programs that are syntactically correct is context-free for almost all languages.
The set of programs that compile is not context-free for almost all languages.
nebo Is XML context-free?
This separates out the context-free part of the language from the context-sensitive part -- which is generally regarded as good practice (a kind of modular "programming" discipline for language design).
Tohle vypadá dost přesně jako lexikální analýza:
Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd.
Ale není mi jasné, jakou to má souvislost. S oněmi uvozovkami či ohraničením komentářů lze pracovat i analogicky jako s bloky.
Nechápu, proč do toho cpeš sémantickou analýzu; jak s tím souvisí nějaké final a private?
Na začátku vět se píše velké písmeno a na konci tečka.To si pletes s jazykem ČOBOL:
IDENTIFIKAČNÍ ODDÍL.
ID-PROGRAMU. NAZDAR.
PROCEDURÁLNÍ ODDÍL.
ZOBRAZ "SVĚTU MÍR!".
UKONČI BĚH.
Pro případ, že by si někdo z Vás opět doma zapomněl igelitky (moc jsem jich na letošních linux days neviděl!), tak v nůši přinesu jednu, dvě aktovky navíc. Aktovek mám spoustu, často se nějaká v šatně záhadně ztratí.
A jako pohoštění navrhuji vepřový jazyk. Už teď se těším, jak jse budeme pěchovat do nůší, aktovek a igelitek! Možná by nás při tom i mohl natočit Švankmajer a přivydělali bychom si jako kompars. A to se vyplatí!
Do papiňáku dáme vařit omyté jazyky s bobkovým listem,novým kořením, 1-2 lžičkami soli, 3 kuličkami pepře a mraženou zeleninou. Po uvaření vyjmeme koření, jazyk oloupeme (nejlépe se loupe ještě teplý) a nakrájíme na plátky. Zeleninu i s vývarem rozmixujeme. V jiném hrnci orestujeme na slanině cibulku, zaprášíme moukou a zalejeme rozmixovanou zeleninou. Chvíli povaříme, přidáme hořčici a 1 hrnek plnotučného mléka. Dochutíme solí a citrónem. Kdyby byla omáčka řídká, může se zahustit moukou, rozmíchanou v mléce. Vložíme nakrájený jazyk a ještě chvili prohřejeme.Jako příloha je nejlepší knedlík nebo těstoviny
Tiskni
Sdílej: