O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
AK čosi PAK dačo() INAK voľačo();
CeléČíslo a budiž 5.
Když a je 4 tak:
Vypiš "...".
Jinak:
Vypiš "...".
Hotovo.
Také by bylo vhodné používat správně diakritiku, když je i v názvu jazyka.
Když a je 4 tak:
Vypiš „…“.
Jinak:
Vypiš „…“.
Hotovo.
/* */ komentářů při programování občas chybí. (#if 0, které vnořovat jdou, jsou trochu nepraktické)
Velká výhoda (pro lidi co píšou parser a požadují aby parsoval regulární jazyk nevýhoda) je, že tyhle uvozovky jdou vnořovat! Osobně mi třeba vnořováníOno je to jedno, běžné programovací jazyky stejně nemají regulární syntax. AFAIK většina nemá ani context-free a některé ani context-sensitive... Céčko by klidně mohlo mít balancované/* */komentářů při programování občas chybí. (#if 0, které vnořovat jdou, jsou trochu nepraktické)
/* */ , ale prostě to tak neudělali, tak máme smůlu...
Ono je to jedno, běžné programovací jazyky stejně nemají regulární syntax. AFAIK většina nemá ani context-free a některé ani context-sensitive...
To asi záleží, co do toho parsování všechno počítáš a jestli si ho třeba nerozdělíš na víc kroků/úrovní. Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd. je to výrazně jednodušší, než na úrovni, kde to už kompiluješ nebo s tím nějak jinak pracuješ (tam už víš, zda se třeba nepoužívá nedefinovaná proměnná nebo nevolá neexistující metoda nebo třeba, že jsi zapomněl nastavit hodnotu final proměnné, jestli nemáš duplicitní názvy metod/proměnných, jestli nevoláš private metodu, odkud nemáš atd.).
Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd. je to výrazně jednodušší, než na úrovni, kde to už kompiluješ nebo s tím nějak jinak pracuješJednodušší to určitě je, ale ani na to IMHO nestačí regulární gramatika. A nejsem si jistej, jestli context-free. Možná u jazyků s relativně jednodušší syntaxi (např. Java) ano, ale nepřekvapilo by mě, kdyby i tam to bylo >= context-sensitive kvůli třeba dangling else, syntaxi generik apod...
Ta „základní úroveň“ je prostě lexikální analýza
Ne. Rozpadnout vstupní text na tokeny je pořád ještě málo, to je ten úplně první krok. Ale to o čem mluvím, je až za tím, za lexikální gramatikou, ale stále před krokem, kdy dojde k plnému vyhodnocení kódu (a kde jsi schopný např. vyhodit chybu, protože final proměnná nebyla ve správnou chvíli nastavena nebo proto, že voláš private metodu, nebo že máš dvě proměnné se stejným názvem).
Relevantní diskuse třeba zde: What programming languages are context-free?
The set of programs that are syntactically correct is context-free for almost all languages.
The set of programs that compile is not context-free for almost all languages.
nebo Is XML context-free?
This separates out the context-free part of the language from the context-sensitive part -- which is generally regarded as good practice (a kind of modular "programming" discipline for language design).
Tohle vypadá dost přesně jako lexikální analýza:
Na té základní úrovni, kdy jsi schopný říct, který kus textu je komentář, který řetězec, který název proměnné, metody atd.
Ale není mi jasné, jakou to má souvislost. S oněmi uvozovkami či ohraničením komentářů lze pracovat i analogicky jako s bloky.
Nechápu, proč do toho cpeš sémantickou analýzu; jak s tím souvisí nějaké final a private?
Na začátku vět se píše velké písmeno a na konci tečka.To si pletes s jazykem ČOBOL:
IDENTIFIKAČNÍ ODDÍL.
ID-PROGRAMU. NAZDAR.
PROCEDURÁLNÍ ODDÍL.
ZOBRAZ "SVĚTU MÍR!".
UKONČI BĚH.
Pro případ, že by si někdo z Vás opět doma zapomněl igelitky (moc jsem jich na letošních linux days neviděl!), tak v nůši přinesu jednu, dvě aktovky navíc. Aktovek mám spoustu, často se nějaká v šatně záhadně ztratí.
A jako pohoštění navrhuji vepřový jazyk. Už teď se těším, jak jse budeme pěchovat do nůší, aktovek a igelitek! Možná by nás při tom i mohl natočit Švankmajer a přivydělali bychom si jako kompars. A to se vyplatí!
Do papiňáku dáme vařit omyté jazyky s bobkovým listem,novým kořením, 1-2 lžičkami soli, 3 kuličkami pepře a mraženou zeleninou. Po uvaření vyjmeme koření, jazyk oloupeme (nejlépe se loupe ještě teplý) a nakrájíme na plátky. Zeleninu i s vývarem rozmixujeme. V jiném hrnci orestujeme na slanině cibulku, zaprášíme moukou a zalejeme rozmixovanou zeleninou. Chvíli povaříme, přidáme hořčici a 1 hrnek plnotučného mléka. Dochutíme solí a citrónem. Kdyby byla omáčka řídká, může se zahustit moukou, rozmíchanou v mléce. Vložíme nakrájený jazyk a ještě chvili prohřejeme.Jako příloha je nejlepší knedlík nebo těstoviny
Tiskni
Sdílej: