Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
NetBeans má nějaký SVN plugin?odpověd je za rohem
# NetBeans 5.5 users - visit the Update Center (Tools/Update Center) and download the Subversion module listed in the Version Control category.
Tohle jsem psal v prvním komentáři. Nejde nainstalovat!
(git, darcs, bazaar, možná i další, ale ty neznám)
Už jenom ta distribuovanost, chjo.
(aj ked svn mi zatial vyhovovalo viac ako dost - az na to "premenovavanie" suborov)
svn blame file | less - pre jednotlive riadky vidis reviziu poslednej zmeny a autorasvn diff -r revizia1:revizia2 - rozdiel medzi dvomi reviziami, tak si mozes podla changelogu pozriet patch, ktory opravuje bugu/implementuje featurusvn diff URL1 URL2 - porovnanie kodov v dvoch url (typicky STABLE a nejaka BRANCH)svn diff nieco | kompare - - vysledny diff bude zobrazeny v programe Kompare (na screenshote nie je vidiet - rozdiely zobrazuje bold-om)
Taky používám, max. spokojenost.
). Dokonce o nich chci taky napsat na svůj blog, ale poté, co jsem za měsíc od spuštění blogu zveřejnil jediný článek, už to nevidím tak růžově
(o tom abclinuxovém blogu ani nemluvě).
[. . .] přejmenovat cp file file2 && svn del file && svn add file2 [. . .]
Tak takhle opravdu ne! Tímhle postupem přijdete o historii (respektive o její snadný výpist; fyzicky tam je, od toho SVN používáme, aby se za žádných okolností nikdy nic z předchozích verzí neztratilo
). Z file2 po tomhle manévru nepoznáte, že se dřív jmenoval file1 a nebudete mít snadno k dispozici historii změn, když se ještě jmenoval file1.
Pokud chcete přejmenovávat, tak se to správně udělá prostým svn mv file1 file2. Subversion pak ví, že to je stejný soubor jen s jiným jménem. Při výpisu historie změn file2 vám pak automaticky vypíše i změny provedené ještě na souboru se jménem file1 atd. A šetříte tím i místo v repository, protože Subversion nemusí obsah souboru file2 vložit znovu, ale jen si udělá poznámku, že už ho má v dřívější revizi pod jménem file1.
Jednou z nejskvělejších věcí na Subversion je, že má naprosto parádní dokumentaci v podobě Subversion Book. Pokud tedy Subversion používáte (i když třeba jen minimálně), tak rozhodně doporučuju do Subversion Book nahlédnout. Ty zhruba dvě kapitoly určené pro uživatele nedá tolik práce přečíst (je to psáno velice čtivou a jednoduchou angličtinou se spoustou příkladů) a dopad na efektivitu a čistotu používání Subversion je obrovský.
Přiznám se, že nemám praktické zkušenosti s žádným jiným „moderním“ verzovacím systémem, ale Subversion mi připadá celkem použitelná. Protože by se mi to momentálně hodilo pro jednoho člověka, chystám se v brzké době do svého blogu napsat krátký zápisek s jednoduchým úvodem do principů a základního používání Subversion. (Tak teď jsem zvědav, jestli se k tomu skutečně dokopu, když jsem to tu veřejně slíbil . . .
) Bude to zápisek pro někoho, kdo o Subversion nemá páru, ale chtěl by ji rychle začít používat pro spolupráci s dalším spoluautorem na jednom TeXovém dokumentu. Nechtělo by se někomu znalému napsat něco podobného pro GIT, Bazaar apod.? Udělalo by mi to celkem velkou radost, protože bych se o těchhle systéme rád něco dozvěděl a tohle by mohla být jedna z nejrychlejších a nejbezbolestnějších cest.
Tiskni
Sdílej: