Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Tiskni
Sdílej:
Je nějak udivující že za cca 20 let navíc stihnete naakumulovat více majetku ?Správně se to má samozřejmě porovnávat jako „kolik majetku měla starší generace když byla tak stará jako je teď stará ta mladší generace“. A i tam to vychází překvapivě, alespoň v zahraničí. Tady je o tom skvělá přednáška.
Je nějak udivující že za cca 20 let navíc stihnete naakumulovat více majetku ?V reálném socialimusu ano. Ještě tak postavit si domeček, pro obyvatele menších měst a vesnic. Nicméně musím upozornit že mluvíte o jiných měřítkách: jaký je poměr různých generací v množině "zazobaných" vs kolik je "zazobaných" v dané generaci.
Nemáš argumenty?Proč se ptáš? Neříkej, že bys nějaké argumenty přijal
Při (nejedbože) úmrtí investora hrozí estate tax, která může být vysoká, zejména pro non-US-rezidenta, a blbý je, že nikdo pořádně dopředu neví, kolik to bude.Podle tohodle to nevypadá zas strašně, resp. ten limit mi přijde dost velkej, aby mě to nemuselo trápit.
i když každému už inflaci ukradli cca 30% všehoJasně, stát může za covid a s tím spojeným omezením výroby. A za válku mezi jinými státy. Rozhodně to nesouvisí s jasnou a neměnnou ekonomickou realitou, že když klesne nabídka, tak roste při stejné poptávce cena.
Co je USA platne nizsi danove zatizeni kdyz se potaci na hranici statniho bankrotu?K tomu byl tenhle bonmot:
(nemám dostatečné znalosti ekonomie, abych ho dokázal plně kriticky zhodnotit) Od té doby začala válka i v Evropě, války vedené USA skončily jen částečně, na druhou stranu se v Evropě začalo projevovat zničení energetiky.Zatím se chovají jako kdyby se nechumelilo, pújčují si dál a jak to tak vypadá, tak zase zatočí kluci v tom FEDu klikou rumpálu a natisknou si další $.To samé platí pro EU. Celkové zadlužení zemi EU je sice o něco nižší než USA, ale vzhledem k tomu, že EU nevede žádné nákladné války, má podstatně menší ozbrojené síly a vysoké daně, tak mi situace EU přijde podstatně horší. USA mají rezervy - války skončily nebo brzy skončí, mohou omezit zbrojení, zavést federální DPH atd. Kde má rezervy Evropa, to nevím. Přidejme fakt, že USA již dosáhly energetické soběstačnosti v plynu a v ropě k tomu dojde za pár let, zatímco v Evropě se vyhazují peníze za nesmyslné soláry.
pro obyč člověka to je prostě náklad úplně stejně jako zdaněníKtera komercni pojistka chce procenta prijmu?
Například když se farmaceutické firmy dohodnou, že...... na cesky trh neposlou nic (slavne "vypadky"). Jak tohle resi zdravotni dan?
AFAIK žádná. Co to mění na výroku pro obyč člověka to je prostě náklad úplně stejně jako zdanění? (BTW - jsou daně, které také nejsou určeny procentem příjmu)pro obyč člověka to je prostě náklad úplně stejně jako zdaněníKtera komercni pojistka chce procenta prijmu?
v USA musíš dokupovatNo prave ze NEmusis. A o tom se tady uz dobrou ctvrt hodinu bavime. :)
Asi se uplne mijimeAno. Téma podvlákna je porovnání daňového zatížení. Ty řešíš, že nechceš daně / chceš libertariánské nastavení. Good for you, ale to je jiné téma...
Pokud si neco kupujes, ale nemusis, neni to dan, ergo to neni danova zatez.
One of his most lucrative schemes took advantage of the fact that Rome had no fire department. Crassus filled this void by creating his own brigade—500 men strong—which rushed to burning buildings at the first cry of alarm. Upon arriving at the scene, however, the fire fighters did nothing while their employer bargained over the price of their services with the distressed property owner. If Crassus could not negotiate a satisfactory price, his men simply let the structure burn to the ground.
Ano, sam to pises: danove zatizeni. Pokud si neco kupujes, ale nemusis, neni to dan, ergo to neni danova zatez.Mimo mísu. Vrať se na začátek - já neříkám, že to je daňová zátěz, říkám, že nedává smysl porovnávat pouze daňové zatížení jako takové aniž by člověk nějakým způsobem zohlednil to, že v dané zemi jsou nižší daně vykoupeny vyššími náklady někde jinde (komerční zdravotní pojištění).
v dané zemi jsou nižší daně vykoupeny vyššími náklady někde jindeBez ohledu na kvalitu, kterezto se lepe dosahuje/udrzuje v konkurencnim prostredi. Ale to je zas dalsi kolecko...
Bez ohledu na kvalitu, kterezto se lepe dosahuje/udrzuje v konkurencnim prostredi.Empiricky nepravda.
Takze jsme se zacyklili, protoze na tvoji #32 ja reaguju #36Což už je ale reakce mimo mísu (to, že nějaký náklad není progresivní s příjmem neznamená, že to není náklad, a koneckonců tohle může být součástí toho porovnání).
Bez ohledu na kvalitu, kterezto se lepe dosahuje/udrzuje v konkurencnim prostredi.Tak jednak tohle je tvrzení libertariánské teorie o sférických konkurenčních trzích ve vakuu, tzn. naprosto nezajímavé pro reálný život, a jednak - a to hlavně - tohle už je opět další téma - kvalita za vynaložený náklad je jiná veličina než ten množství toho vynaloženého nákladu a mj. se bude nejspíš dost podstatně lišit i mezi státy, kde je zdravotní daň...
Tak jednak tohle je tvrzení libertariánské teorie o sférických konkurenčních trzích ve vakuu(Realita je pak třeba tohle...)
aLe To NeNí SkUtEčNý VoLnÝ tRh
Smiřte se s tím, že i nejhlasitější proponenti tržního kapitalismu, včetně Friedmana samotného, jsou ve skutečnosti zastánci státních intervencí, ovšem ve prospěch určitého druhu subjektů („competition state“, potažmo stádium „substitutive state“).
Federální stát tam vskutku explicitně vytváří trh se zdravotním pojištěním. Co na tom, že účelnost Medicare a Medicaid je podstatně větší (kde je státní administrativa nevykostila) a v návaznosti i spokojenost s nimi.
Ale tohle opravdu není volný trh.
OK, nebylo by od věci vyjasnit si, co má znamenat zvláště to „volný“. Nevyřčený předpoklad zní, že „laissez-faire“. Což by šlo odbýt králykovým sférickým objektem ve vakuu, ale menší rozbor je zábavnější.
Za prvé je to idea z náboženské filosofie – trh, na němž se aktéři řídí náboženskou morálkou, rukou Boží. Ten „přirozený“ trh je variace na (mj. Newtonovské) přírodní zákony dané Bohem hodinářem.
Za druhé, „nechte to na nás“ říkají zpravidla lidé, kteří z takové volnosti mají prospěch (nebo tomu aspoň – nábožně – věří); jak upozorňuje třeba Popper, takový stav je paradoxní, protože takový trh záhy „volný“ být přestane, a proto nakonec ten intervenující „competition state“ atd.
Takže trhy jsou ve skutečnosti regulované. Když už ne náboženskou morálkou (převedenou na náboženské právo), tak – státy… nebo jinými institucemi (mezinárodní obchodní smlouvy jsou výživná kapitola).
nemůžeš vyrábět/dovážet ten generický inzulín
To je docela skok od pojištění k léčivům. Zdravotnictví zdaleka není jen o léčivech.
Navíc seberegulující (!) výrobci generik jsou empiricky také katastrofa kvůli falšování testů bezpečnosti (viz např. aféru Ranbaxy Laboratories).
verze kterým už patenty vypršely
Patenty jsou ostatně také výmysl státu.
nemůžeš … aniž by tě FDA nesežrala
OK, nebylo by od věci vyjasnit si, co má znamenat zvláště to „volný“. Nevyřčený předpoklad zní, že „laissez-faire“. Což by šlo odbýt králykovým sférickým objektem ve vakuu, ale menší rozbor je zábavnější.Ta definice může být fuzzy, ale diskutovaný případ je tak extrémní, že na konkrétní nastavené hranici nezáleží.
To je docela skok od pojištění k léčivům. Zdravotnictví zdaleka není jen o léčivech.Byl to jednoduchý a jasný go-to příklad. Druhý máš o příspěvek níže.
Patenty jsou ostatně také výmysl státu.Samozřejmě, a proto jsem jako příklad uvedl něco, na co se nevztahují.
Americké zdravotníctvo dnes nie je voľným trhom ani zďaleka a v podstate kombinuje nedostatky oboch prístupov...¯\_(ツ)_/¯ mně je to celkem buřt, ať si to zaškatulkuje kdo chce jak chce. Praktickej výsleedek stále stejnej...
Ze obyc clovek si muze vybrat pojistku CASH za $0, BASIC za $xx, STANDARD za $xxx a PREMIUM za $xxxx podle zivotni situace. Predved tohle s danema.Nic nepotěší libertariána tak, jako nějaká teoretická svoboda, kterou sice nevyužije... ale mohl by, kdyby opravdu chtěl!! :) Ano, ten rozdíl je skutečný, ale v kontextu vlákna (tedy porovnání zdanění) mě to tbh nejspíš moc zajímat nebude - tipoval bych, že výdaje na pojištění / zdravotnictví obecně budou u většiny lidí korelovat s příjmem... A koneckonců i progrese u daní se dá nastavit různě (a různé státy to mají různě)...
svoboda, kterou sice nevyužije... ale mohl byNeni to nahodou primo definice?
výdaje na pojištění / zdravotnictví obecně budou u většiny lidí korelovat s příjmemTo asi jo. Ekvivalentne kvalita internetove pripojky bude obecne u vetsiny lidi korelovat s prijmem, takze 12% procent platu na povinne "Internetove pojisteni" a vsichni dostanou stejne omezene ADSL. Dekuji, nechci.
Řeč je o zdravotním pojištění. Tihle lidi pak obvykle končí na pohotovosti a tratí na tom v podstatě všichni. Fakt „svoboda“ jako řemen.
Např. realitní makléři si stýskají, že dluh ze školného brzdí trh s nemovitostmi.
Co je USA platne nizsi danove zatizeni kdyz se potaci na hranici statniho bankrotu?Co si kefalin predstavujete pod statnim bankrotem USA? Rotacky FEDu brrr desitky let a nic se nedeje. Zvysujici se riziko menove reformy? ,,Nase mena je pevna", a navic mezinarodne povinne-rezervni. Zakon o limitnim zadluzeni? Je to jeden paragraf...
Se nam tu narodil novy "J" Kapica vseznalek velmistr ekonomie co?Nejspíš to je JiK
Pan je neznaly ekonomie, podivej se jak se definuje socialisticka ekonomika
Jistě. Socialistická ekonomika je taková, kde pracující řídí výrobní prostředky. Typicky se takovým organizacím říká výrobní družstva (worker cooperatives). Takže ano, dnešní Evropa má k socialismu mnohem blíž než Sovětský svaz, ve kterém záhy po VŘSR pod Leninem Strana ovládla sověty na úkor – pracujících. Socialismus není, když manažery dosazuje stát. Socialismus se s trhy zdaleka nevylučuje.
Socialismus se s trhy zdaleka nevylučuje.a já furt marně hledám nějaké ELI5 jak má tohle fungovat...
Nevím, co na tom chceš ELI5.
Z pohledu trhu je v principu jedno, jestli dílčí aktéři jsou organizace s autoritářskou, nebo demokratickou strukturou. Demokratická struktura obecně tady dnes není nic neznámého, ačkoliv se často zapomíná na rozmanitost možných implementačních mechanismů.
Budiž, finanční služby fungují jinak, ale spořitelní a úvěrní družstva také nejsou nic nového.
Jde o to, jestli podíl takových organizací v ekonomice vzroste z nižších desítek procent do vysokých. Což má řadu překážek – ať už ze strany finančního kapitálu, politické reprezentace¹ nebo fungování globální ekonomiky.² Mělo by to také dalekosáhlé makroekonomické důsledky, pro většinu lidí veskrze dobré, vzhledem ke stabilizaci hospodářského cyklu – také proto se lidé v mnoha zemích zvláště globálního Jihu v družstvech sdružují.
¹ např. Jugoslávie měla tržní ekonomiku družstev, ale srala se do toho Strana
² např. vztah Mondragón Corp a jejích jihoamerických dodavatelů
Z pohledu trhu je v principu jedno, jestli dílčí aktéři jsou organizace s autoritářskou, nebo demokratickou strukturou.Aha, ok. Nenapdalo mě, že by se trhu s vysokým procentem demokratických organizací řeklo socialismus, např. mj. proto, že i demokratická organizace v zásadě může dělat všechny ty ošklivé věci, co často dělají autoritářské firmy (třeba EEE atd. atd.)... Nebo nějak pozorujeme, že to dělají méně? Je teda možné, že pokud by dobře fungovala transparence, možná by se to mohlo dít méně...
Mělo by to také dalekosáhlé makroekonomické důsledky, pro většinu lidí veskrze dobré, vzhledem ke stabilizaci hospodářského cyklu – také proto se lidé v mnoha zemích zvláště globálního Jihu v družstvech sdružují.Je o tomhle někde něco (přístupně) napsáno? (A není to spíš raným stádiem vývoje trhu?)
Však je řeč o naplnění svobody, rovnosti a bratrství v další části lidského života. Nikdo netvrdí, že změna způsobu řízení výroby je nějaká panakeia. Ale i ta liberální – zastupitelská demokracie řeší řadu problémů autokracií, typicky s nástupnictvím nebo statisticky významným zastoupením blbých šlechticů (často přešlechtěných).
Taktéž výrobní družstva jsou stabilizujícím prvkem a byť jen zastoupení v podnikových radách, jak je to rozšířené třeba v Německu, by bylo pomohlo předejít řadě katastrof, jako když např. zdravotní dopady vystavení PFAS prvně pocítily dělnice v DuPontu, ale firma před nimi výsledky vlastního výzkumu tutlala.
Stejně jako v případě demokracie v jiných oblastech to jde dělat lépe či hůře. Tím spíš v dominantně kapitalistické ekonomice, kde jsou i družstva pod tlakem sledovat stejné metriky jako „soukromé“ subjekty, které mají samozřejmě různé formy, od samotných továrníků po venture kapitál. Každá společenská skupina má nějaké mechanismy pro sebezachování, to se táhne napříč dějinami (např. odsouzení lichvy). Jako praktický příklad z oblasti družstev jsem již dříve uváděl Parecon, přestože není tržní, nýbrž svoje vlastní věc, ale obsahuje některé tipy a triky organizace prakticky ověřené mj. v Argentině, kde družstva rostou od ekonomického kolapsu v roce 2001 po dlouhé historii fašismu, vojenské chunty, populismu a potýkání se s Mezinárodním měnovým fondem.
O osobní emancipaci zúčastněných jednotlivců ani nemluvě. Což možná nezní úplně atraktivně v (nejen) české společnosti tvrdě postižené privatismem, ale ten není věčný a nevyhnutelný.
Pokud stat vynaklada vetsinu svych prijmu na sve vydaje, tudiz “dobro” obcanu tak jde o socialistickou ekonomiku.
To nijak nevyplývá. Leda s přiohnutím toho, kdo jsou občané. Ano, byly doby, kdy za občana byl považován leda postarší muž vlastnící pozemky, všeho všudy asi tak desetina obyvatelstva. Ale tak to ve zdejším časoprostoru úplně nebereme.
Příklady sporných států jsou vlády vojenské chunty, plutarchie či theokracie, které vynakládají prostředky především na ozbrojené složky potlačující obyvatelstvo, monumenty a další sebepropagaci a v neposlední řadě vlastní luxus vládnoucí skupinky a její kamarádčofty.
Pokud stat vynaklada vetsinu svych prijmu na sve vydaje, tudiz “dobro” obcanu tak jde o socialistickou ekonomiku.Podle téhle definice je státní armáda socialistická. Je to velmi značný státní výdaj (třeba v USA) a slouží to pro "dobro" občanů. Doufám, že třeba USAF tohle bude reflektovat a přejde na nějakou socialistickou symboliku... /sarc
Pokud stat utrati nula nic neznamena to vubec ze je kapitalisticky.Odkazovaný článek říká že ano.
Bavime se o definici socializmu a ta je z pohledu ekonomie jasna.Ano: socialismus je ekonomický systém bez soukromého vlastnictví výrobních prostředků.
Pokud stat vynaklada vetsinu svych prijmu na sve vydajeTo je prece logicka blbost. Nemuze vynakladat sve prijmy na cizi vydaje, takze *vzdycky a vsechny* statni prijmy jsou po case i statni vydaje, ergo vsechny nenulove staty jsou socialisticke. Ale to si asi nemyslis.
telnet bagr.isp.com
- viz kniha The Cuckoo's Egg resp. její mimořádně povedené dokumentární zpracování The KGB, the Computer and Me (je jim často vidět na konzoli a vypadá to technicky velmi reálně). Vlastně mě fascinuje, že už v roce 1991 Linus šířil Linux z Finska do USA a nikde jsem o tom nečetl žádné technické problémy nebo údiv nad tím, že je taková věc možná (cf. The early days of Linux).
Telefonáty (z a) do zahraničí? Pro většinu lidí běžná věc až po roce 1996. Proč? Protože začaly být všeobecně dostupné mobilní telefony.
Online obchody s elektronickými součástkami? Opět. Základním předpokladem byl všeobecně dostupný internet. Což zvolna začínalo kolem roku 1998. Předtím nedával provoz e-shopu valný smysl.
Doba před wikipedií? Vše před rokem 2006. Jistě, někteří jedinci, jako např. já se s ní setkali už dříve, ale teprve po tomto roce začala být populární. A největší rozmach jí přinesl všeobecně dostupný internet v mobilních zařízeních, což bylo až po roce 2009 kdy se začaly masově šířit telefony s Androidem.
Kde vzal Malý modrou fajfku?
Co já vím, fajfku mají akorát celebrity, Matt Binder a musktardi.