Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Na toto téma bylo již napsáno spousta chytrých článků a každý admin má na věc asi jiný pohled. Proto není cílem tohoto článku napsat nějakého kompletního průvodce, ale spíše je to shrnutí mých postřehů které jsem získal při stavbě mého stroje.
Tak člověk má při stavbě fileserveru (tím rozumíme mašiny co má více disků spojených v nějakém RAIDu) v podstatě tři možnosti:
V tomto případě pravděpodobně sáhneme po Linuxovém SW RAIDU a skvělém nástroji mdadm který nám dovolí jednotlivé disky spojit dohromady v libovolný svazek RAID. K dispozici je RAID 0,1,5 a 6. Tento případ zde popisovat nebudu, ale mohu jen říci, že SW Raid na Linuxu funguje rychle, stabilně a bezpečně. Už se mi i stalo, že se mi nešťastnou náhodou podařilo ze svazku RAID-5 vytáhnout dva disky najednou, ale stejně jsem byl pak schopen dát pole do kupy (když jsem si to uvědomil). Také různé jiné pokusy poli "ublížit" stroj přestál bez úhony.
Takže pokud musíte použít SW RAID na Linuxu, určitě se toho nebojte. Jediná trochu hloupá část je jak (a kam) ochránit svazek /boot. Ale i to se dá nějak ošetřit.
ad 2.Toto je můj případ kterým se budu blíže zabývat. Mám pole Dell MD-3000 což je v podstatě krabice na disky (SATA nebo SAS) se dvěma řadiči RAID. Pole se propojuje se serverem pomocí SAS kabelu.
ad 3.Tímto se také zabývat nebudu protože NASů je na trhu celá řada a jejich výhodou je, že se o nic nemusíte (většinou) o nic starat.
Jak jsem již říkal, moje pole se připojuje přes SAS kabel a v Linuxu se pak (po konfiguraci RAID svazku přes rozhraní řadičů v poli) objeví jako klasické blokové zařízení /dev/sde. Když jsem server stavěl poprvé, vytvořil jsem na tomto automaticky partition tabulku. Pokud nemusíte tak to nedělejte, proč?
Jak už jsem říkal, moje pole umožnuje RAID-5 svazek "nafouknout" za běhu bez ztráty dat pouze přidáním disků. Pokud přidáte disky a pole nafouknete, jeho kapacita se zvětší. Linux o tom ale neví - je třeba ho informovat:
echo 1 > /sys/class/scsi_device/<scsi address>/device/rescan
v kernel logu by se mělo objevit třeba toto:
Dec 7 16:18:31 dorado kernel: sde : very big device. try to use READ CAPACITY(16).
Dec 7 16:18:31 dorado kernel: SCSI device sde: 5761452032 512-byte hdwr sectors (2949863 MB)
Poslední krok je informovat i LVM oddíl, že se velikost fyzického oddílu zvětšila:
pvresize /dev/sde
pak už můžete používat klasických nástrojů LVM a zvětšovat logické oddíly - většinou to jde bez restartu (na rozdíl od zmenšování)
U LVM máme i možnost používat tzv snapshoty - známé z různých implementací NASu a pod. Je třeba si ovšem uvědomit, že LVM snapshoty pracují bez spolupráce se samotným file systémem na oddílu, takže pokud je použijete, počítejte s dosti dramatickým snížením výkonu pole (hlavně při zápisu). Posledně, když jsem snapshot zkoušel, tak pole výkonnostně degradovalo 5-10x.
Elegantnější implementace snapshotů je možno docílit se spoluprací filesystému (umí to například ZFS a BTRFS).
Další výhodou LVM je, že umožňuje přesun extentů za běhu mezi úložišti. Pokud tedy potřebujete například provést update firmwaru na discích nebo na řadičích RAID, je možno ke stroji připojit nějaké dočasné úložiště (např pár USB disků), pomocí příkazu pvmove přesunout data na ně, provést aktualizaci pole, data převést zase zpět a USB disky zase odpojit - uživatelé nic nepoznají.
Konfigurace Samby, NFS, NFSv4 či Kerberosu by vydalo na další článek
Tiskni Sdílej:
K dispozici je RAID 0,1,5 a 6a 10
Jediná trochu hloupá část je jak (a kam) ochránit svazek /bootŽádný /boot ale vše ponechat na jednom Linux raid autodetect svazku.
/etc/fstab
pak bude obsahovat takovýto řádek: /dev/md1 / ext4 noatime 0 1
title Muj server
root (hd0,1)
kernel /boot/vmlinuz root=/dev/md1
device (hd0) /dev/sda
root (hd0,1)
setup (hd0)
device (hd0) /dev/sdb
root (hd0,1)
setup (hd0)
dmraid
a jejich nevýhodou je, že se neumí dopočítatávat za chodu operačního systému, ale jen v Biosu.
Linux nedovolí manipulovat s PT která se právě používá.Ale existuje partprobe z baliku parted a ta donuti kernel znovu precist PT a vytvorit tak /dev/ nody pro nove udelane oddily. Aspon ja to tak pouzivam docela casto. Pravda ale je ze oproti vgresize stylu to neni tak elegantni:)
Nebo IDE CF adapter a CF kartuAno, to jsem myslel tou flashkou.
Ani nemusi byt readonly. Bez swapu neco vydrzi,To jsem si take myslel a nejakou dobu jsem takto provozoval routery na rw CF. Po tech zkusenostech uz jedine read-only. Nezanedbatelne riziko poskozeni filesystemu, ktere je navic silne nelokalni (caste zapisy do jedne partition muzou poskodit i jinou partition). Obcas se objevi skutecne poruchy karty, obcas jenom poskozeni filesystemu (asi spatne interni cachovani uvnitr karet). Ted mam read-only fs, loguju do ramdisku a je to spolehlive. Kdyz chci persistentni logy, tak pridam jeste USB flash a loguju na ni (a je to nastavene tak, aby kdyz odejde, tak se nic moc nestalo).
V mnoha případech je PT zbytečná - na dělení oddílů postačí LVM a oddíl LVM je lepší posadit rovnou na celé blokové zařízení (/dev/sde v mém případě).Přiznám se, že dělám tabulku vždy (dávám GPT, pokud na to nezapomenu), ale spíš ze zvyku. Jaká jsou pro a proti v případě, že je zbytečná (LVM, RAID)?