Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
Na toto téma bylo již napsáno spousta chytrých článků a každý admin má na věc asi jiný pohled. Proto není cílem tohoto článku napsat nějakého kompletního průvodce, ale spíše je to shrnutí mých postřehů které jsem získal při stavbě mého stroje.
Tak člověk má při stavbě fileserveru (tím rozumíme mašiny co má více disků spojených v nějakém RAIDu) v podstatě tři možnosti:
V tomto případě pravděpodobně sáhneme po Linuxovém SW RAIDU a skvělém nástroji mdadm který nám dovolí jednotlivé disky spojit dohromady v libovolný svazek RAID. K dispozici je RAID 0,1,5 a 6. Tento případ zde popisovat nebudu, ale mohu jen říci, že SW Raid na Linuxu funguje rychle, stabilně a bezpečně. Už se mi i stalo, že se mi nešťastnou náhodou podařilo ze svazku RAID-5 vytáhnout dva disky najednou, ale stejně jsem byl pak schopen dát pole do kupy (když jsem si to uvědomil). Také různé jiné pokusy poli "ublížit" stroj přestál bez úhony.
Takže pokud musíte použít SW RAID na Linuxu, určitě se toho nebojte. Jediná trochu hloupá část je jak (a kam) ochránit svazek /boot. Ale i to se dá nějak ošetřit.
ad 2.Toto je můj případ kterým se budu blíže zabývat. Mám pole Dell MD-3000 což je v podstatě krabice na disky (SATA nebo SAS) se dvěma řadiči RAID. Pole se propojuje se serverem pomocí SAS kabelu.
ad 3.Tímto se také zabývat nebudu protože NASů je na trhu celá řada a jejich výhodou je, že se o nic nemusíte (většinou) o nic starat.
Jak jsem již říkal, moje pole se připojuje přes SAS kabel a v Linuxu se pak (po konfiguraci RAID svazku přes rozhraní řadičů v poli) objeví jako klasické blokové zařízení /dev/sde. Když jsem server stavěl poprvé, vytvořil jsem na tomto automaticky partition tabulku. Pokud nemusíte tak to nedělejte, proč?
Jak už jsem říkal, moje pole umožnuje RAID-5 svazek "nafouknout" za běhu bez ztráty dat pouze přidáním disků. Pokud přidáte disky a pole nafouknete, jeho kapacita se zvětší. Linux o tom ale neví - je třeba ho informovat:
echo 1 > /sys/class/scsi_device/<scsi address>/device/rescan
v kernel logu by se mělo objevit třeba toto:
Dec 7 16:18:31 dorado kernel: sde : very big device. try to use READ CAPACITY(16).
Dec 7 16:18:31 dorado kernel: SCSI device sde: 5761452032 512-byte hdwr sectors (2949863 MB)
Poslední krok je informovat i LVM oddíl, že se velikost fyzického oddílu zvětšila:
pvresize /dev/sde
pak už můžete používat klasických nástrojů LVM a zvětšovat logické oddíly - většinou to jde bez restartu (na rozdíl od zmenšování)
U LVM máme i možnost používat tzv snapshoty - známé z různých implementací NASu a pod. Je třeba si ovšem uvědomit, že LVM snapshoty pracují bez spolupráce se samotným file systémem na oddílu, takže pokud je použijete, počítejte s dosti dramatickým snížením výkonu pole (hlavně při zápisu). Posledně, když jsem snapshot zkoušel, tak pole výkonnostně degradovalo 5-10x.
Elegantnější implementace snapshotů je možno docílit se spoluprací filesystému (umí to například ZFS a BTRFS).
Další výhodou LVM je, že umožňuje přesun extentů za běhu mezi úložišti. Pokud tedy potřebujete například provést update firmwaru na discích nebo na řadičích RAID, je možno ke stroji připojit nějaké dočasné úložiště (např pár USB disků), pomocí příkazu pvmove přesunout data na ně, provést aktualizaci pole, data převést zase zpět a USB disky zase odpojit - uživatelé nic nepoznají.
Konfigurace Samby, NFS, NFSv4 či Kerberosu by vydalo na další článek 
Tiskni
Sdílej:
K dispozici je RAID 0,1,5 a 6a 10
17.2.2010 20:19
Limoto | skóre: 32
| blog: Limotův blog
Jediná trochu hloupá část je jak (a kam) ochránit svazek /bootŽádný /boot ale vše ponechat na jednom Linux raid autodetect svazku.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/etc/fstab pak bude obsahovat takovýto řádek: /dev/md1 / ext4 noatime 0 1
title Muj server
root (hd0,1)
kernel /boot/vmlinuz root=/dev/md1
device (hd0) /dev/sda
root (hd0,1)
setup (hd0)
device (hd0) /dev/sdb
root (hd0,1)
setup (hd0)
dmraid a jejich nevýhodou je, že se neumí dopočítatávat za chodu operačního systému, ale jen v Biosu.
Každopádně pokud dojde k nějaké nehodě, tak to většinou počítač nerozdejchá a vadný disk musí ven. Úprava priority disku v biosu už je pak víceméně formalita.
Linux nedovolí manipulovat s PT která se právě používá.Ale existuje partprobe z baliku parted a ta donuti kernel znovu precist PT a vytvorit tak /dev/ nody pro nove udelane oddily. Aspon ja to tak pouzivam docela casto. Pravda ale je ze oproti vgresize stylu to neni tak elegantni:)
Nebo IDE CF adapter a CF kartuAno, to jsem myslel tou flashkou.
Ani nemusi byt readonly. Bez swapu neco vydrzi,To jsem si take myslel a nejakou dobu jsem takto provozoval routery na rw CF. Po tech zkusenostech uz jedine read-only. Nezanedbatelne riziko poskozeni filesystemu, ktere je navic silne nelokalni (caste zapisy do jedne partition muzou poskodit i jinou partition). Obcas se objevi skutecne poruchy karty, obcas jenom poskozeni filesystemu (asi spatne interni cachovani uvnitr karet). Ted mam read-only fs, loguju do ramdisku a je to spolehlive. Kdyz chci persistentni logy, tak pridam jeste USB flash a loguju na ni (a je to nastavene tak, aby kdyz odejde, tak se nic moc nestalo).
V mnoha případech je PT zbytečná - na dělení oddílů postačí LVM a oddíl LVM je lepší posadit rovnou na celé blokové zařízení (/dev/sde v mém případě).Přiznám se, že dělám tabulku vždy (dávám GPT, pokud na to nezapomenu), ale spíš ze zvyku. Jaká jsou pro a proti v případě, že je zbytečná (LVM, RAID)?
18.2.2010 16:14
Limoto | skóre: 32
| blog: Limotův blog
17.2.2010 15:22
17.2.2010 23:34