Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Při večerním brouzdání internetem jsem narazil na docela zajímavou diskusi o Lispu.
Nejsem programátor a ani nikdy nebudu. Nicméně, mne Lisp zaujal na tolik, že bych se o něm rád dozvěděl víc.
Našel jsem si zdrojový kód jednoduchého programu na sečtení dvou čísel.
1. (defun add() 2. (format t "Enter 1st Value ") 3. (setf a(read)) 4. (format t "Enter 2nd Value ") 5. (setf b(read)) 6. (setf c(+ a b)) 7. (format t "Sum=~d" c) )
Teď to zkusím projít řádek po řádku a odhadnout jejich smysl.
"a" "b""c" je uložen součet proměnných "a" a "b""c", ale část "Sum=~d" c) zatím odolává.
Takže, v tuto chvíli mám jakési naprosto základní tušení o tom, jak vypadá zdrojový kód v Lispu. Alespoň část toho co nevím, si určitě časem najdu na netu.
Ale co nevím a pro nedostatečnou znalost angličtiny si to nedokážu najít sám, je povědomost o tom, jak se věci v Lispu dělají.
Nečekám ukázku kódu, spíš nějaké "blbuvzdorné" seznámení s filozofií jazyka a nástroji v něm dostupnými.
Zdroje:
Tiskni
Sdílej:
Osobně bych nezačínal SICPem, který ač excelentní mi přijde pro mnohé začátečníky příliš náročnýZacatecnik by mel prave zacit se SICPem, protoze to neni knizka o nauceni se Scheme/Lispu, ale o uceni se programovat na pozadi Scheme. Coz clovek, ktery pouzije 2x setf na takovou banalitu, urcite potrebuje. Ze se naucis Scheme a jak funguje je jen vitany bonus. Mimochodem nechapu ty narky nad slozitosti nebo nedejboze anglictinou. Ta knizka je psana hodne polopaticky a anglictinou, kterou by mel zvladnout kazdy stredoskolak.
Můžu doporučit tenhle článek Lisp as the Maxwell’s equations of software, ten kdysi přivedl k lispu měMne se to pro zacatecnik nelibi, je to velice technicka zalezitost. Clovek se sice dozvi, jak Lisp funguje, ale uz se nedozvi, jak jej dobre pouzivat, cf. SICP.
Mimochodem nechapu ty narky nad slozitosti nebo nedejboze anglictinou. Ta knizka je psana hodne polopaticky a anglictinou, kterou by mel zvladnout kazdy stredoskolak.OP psal
Ale co nevím a pro nedostatečnou znalost angličtiny si to nedokážu najít sám, je povědomost o tom, jak se věci v Lispu dělají.Osobně mi nepřijde vhodné mu nacpat do začátku učebnici compsci původně určenou pro studenty MIT. Samozřejmě souhlasím s tím že je to super kniha, ale už podle formy toho blogpostu mi přijde že má jen malou šanci jí přečíst a pochopit a imho mu to spíš lisp znechutí, protože se v tom ztratí. Ale třeba se pletu.
si to nedokážu najít sámOP psal, ze ma problem najit slusny zdroj. Ne, ze nerozumi anglickemu textu. (A v nejhorsim i ten Google Translate se posunul hodne dopredu.)
je povědomost o tom, jak se věci v Lispu dělají.OP psal, ze ho zajima, jak se veci delaji v Lispu, coz SICP resi pekne.
Osobně mi nepřijde vhodné mu nacpat do začátku učebnici compsci původně určenou pro studenty MIT.Cetl jsi tu knihu vubec? Ja napsana tak, aby ji opravdu pochopil i stredoskolak bez dalsich predpokladanych znalosti nebo dovednosti. Na UPOL se podle toho ucilo v prvnim semestru prvniho rocniku a slo to...
Cetl jsi tu knihu vubec? Ja napsana tak, aby ji opravdu pochopil i stredoskolak bez dalsich predpokladanych znalosti nebo dovednosti. Na UPOL se podle toho ucilo v prvnim semestru prvniho rocniku a slo to...Četl. I jsem koukal na videa z osmdesátek, byla docela dobrá.
Dík