Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Když už jsem se dokopal k sepsání článku o txt2tags, tak přidám ještě nějaký můj tip na jeho používání. Beru jako rozšíření původního článku o mé osobní preference a tvorbu, pro které není IMHO článek na hlavní stránce vhodné místo.
Pro psaní téměř veškerého textu používám editor vim.
Samozřejmě používám všechny scripty zmíněné v hlavním článku a pár věcí vlastní výroby. Moje nastavení ve .vimrc je takovéto:
au BufNewFile,BufRead *.t2t set ft=txt2tags
augroup txt2tags
au!
autocmd FileType txt2tags let g:txt2tags_executable = "txt2tags"
autocmd FileType txt2tags let g:txt2tags_options = "-v --no-headers --target=html"
autocmd FileType txt2tags compiler txt2tags
autocmd FileType txt2tags so ~/.vim/t2t_macros.vim
autocmd FileType txt2tags set spell spelllang=cs
autocmd FileType txt2tags let tlist_txt2tags_settings='txt2tags;d:Titles'
autocmd FileType txt2tags nmap <F4> :TlistToggle<cr>
augroup END
Proměnné g:txt2tags_executable a g:txt2tags_options jsou parametry pro
compiler.
Používám vim 7, takže mám zapnutý spellchecker a poslední dva řádky jsou parametry pro taglist, umožňující zobrazovat navigaci po obsahu dokumentu.
Ještě větší pohodlí zápisu textu v txt2tags zajišťují klávesové zkratky, mám je
umístěné v souboru txt_macros.vim:
" Nadpisy ino <F1> = =<esc>2F a ino <F2> == ==<esc>2F a ino <F3> === ===<esc>2F a " Číslované nadpisy ino <C-F2> + +<esc>2F a ino <C-F3> ++ ++<esc>2F a ino <C-F4> +++ +++<esc>2F a " tučné imap <F10> ****<left><left> imap ,b <F10> vmap <F10> <esc>`>a**<esc>`<i**<esc> nmap <F10> vboe<F10> " kurzíva imap <F9> ////<left><left> imap ,i <F9> vmap <F9> <esc>`>a//<esc>`<i//<esc> nmap <F9> vboe<F9> " kód imap ,c ````<left><left> ino <F7> ````<left><left> vmap <F7> <esc>`>a``<esc>`<i``<esc> nmap <F7> vboe<F7> " neformátovaně ino <F8> """"<left><left> vmap <F8> <esc>`>a""<esc>`<i""<esc> " nezpracovaný blok imap <F5> <home>``` nmap <F5> <home>i``` imap <F6> ```<return><return>```<up> vmap <F6> <esc>'>o```<esc>'<O```
Pro překlad používám v grafické verzi menu, která mi text po překladu rovnou zobrazí.
nmenu &Moje.&t2t\ nahled\ zdroj :make<return><return>:e %:r.html<return> nmenu &Moje.&t2t\ nahled\ html :make<return><return>:!firefox %:r.html<return>
Přestože obvykle výstup jen někam kopíruji a je mi jedno, že tagy jsou velkými písmeny, nejsou mezery mezi odstavci apod. je vhodné někdy html výstup upravit do čitelnější podoby. Třeba proto, že jej chci někomu poslat. K tomu je vhodný třeba program tidy. Na tuto myšlenku mě vlastně nedávno přivedl Robert.
Spuštění překladu pak vypadá takto:
txt2tags -v --target=html --quiet --no-headers -o - vstup.t2t | tidy -config tidy.cnf -q > cil.html
v onom tidy.cnf mám napsáno tohle nastavení:
indent: auto indent-spaces: 0 wrap: 80 vertical-space: no markup: yes output-xml: no input-xml: no numeric-entities: yes quote-marks: yes quote-nbsp: yes quote-ampersand: no break-before-br: no uppercase-tags: no uppercase-attributes: no char-encoding: latin1 show-body-only: yes show-warnings: no
Výsledek pak má malá písmenka v HTML značkách, mezi odstavci mezery atd.
Tiskni
Sdílej: