Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Richard Biener oznámil vydání verze 14.1 (14.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 14. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2023. Vybráni byli Bruno Haible za dlouhodobé příspěvky a správu knihovny Gnulib, nováček Nick Logozzo za front-end Parabolic pro yt-dlp a tým Mission logiciels libres francouzského státu za nasazování svobodného softwaru do praxe.
Před 10 lety Microsoft dokončil akvizici divize mobilních telefonů společnosti Nokia a pod značkou Microsoft Mobile ji zanedlouho pohřbil.
Fedora 40 release party v Praze proběhne v pátek 17. května od 18:30 v prostorách společnosti Etnetera Core na adrese Jankovcova 1037/49, Praha 7. Součástí bude program kratších přednášek o novinkách ve Fedoře.
Stack Overflow se dohodl s OpenAI o zpřístupnění obsahu Stack Overflow pro vylepšení OpenAI AI modelů.
AlmaLinux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4 (Mastodon, 𝕏). S kódovým názvem Seafoam Ocelot. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Před 50 lety, 5. května 1974 v žurnálu IEEE Transactions on Communications, Vint Cerf a Bob Kahn popsali protokol TCP (pdf).
Pokrok nejde zastavit a tak i já jsem na svůj desktop pustil on-line aplikace. Přestože jsem odpůrcem on-line uložení svých dat, nakonec jsem kapituloval. Někdy je prostě výhodnější použít již hotovou a okamžitě funkční službu než udržovat vlastní lokální prostředí. Svět není černobílý a obě varianty mají své výhody i nevýhody.
A tak jsem postupně místo lokálního poštovního klienta zažal používat gmail, Google Reader a další aplikace nejen od google. Samozřejmě, že svá data mám na lokále v záloze, ale primárně s nimi pracuji na serveru. Také v zaměstnání se doba změnila a mnoho aplikací máme v on-line podobě na serverech (vč. přístupu do pošty, správy požadavků, dokumentace atd.).
Dlouho jsem přemýšlel, zda a jak on-line aplikace patří do unixového světa, až mi to došlo - myšlenka vzdálených aplikací je vlastně velmi stará a v unixu je od počátku. Nejprve to byly textové terminály, pak X terminály a webové aplikace jsou vlastně jen logickým pokračováním. To byl také jeden z důvodů proč jsem se nakonec přestal bránit. Browser mě osobně daleko více než samostatnou platformu připomíná svou architekturou terminál a tak je pro mne jen potvrzením, že vývoj probíhá ve spirále (jak všichni obdaření Marxisticko-Leninským učením jistě dávno vědí ). Opět se vracíme k terminálům a centrálním aplikacím, spravovaným na jednom místě.
Další věcí, která mi vadí, je samotná architektura browseru, který má spoustu ovladačů pro vlastní režii, které jsou v on-line aplikacích zbytečné. K čemu je mi v gmailu vidět adresní řádek, menu firefoxu a tlačítko zpět? Také moderní trend tabů je sice pěkný pro čtení textů na webu, ale pro aplikace mi překáží. Když mám ve svém desktopovém prostředí taskbar a přepínání aplikací, tak chci rozlišovat mezi oknem s poštou, správou požadavků, kalendářem a třeba připojením do banky. Také mám více ploch, a pokud mám na 2. ploše vše pro vývoj, tak tam chci mít otevřenou i pracovní poštu a správu požadavků. Zatímco na 1. ploše mám otevřenou osobní poštu, RSS čtečku... Každá aplikace by podle mě měla mít svou ikonu, která ji identifikuje, když už ty ikony v icewm mám. Browser však aplikace ukryje do svých tabů a i když otevřu více oken browseru, stále je v taskbaru videt jen firefox, nikoliv samotná aplikace, která se ukrývá za ním.
Přesně tyhle připomínky za mne vyřešili vývojáři Mozilly svou aplikací Prism. Je to sice teprve verze 0.9, ale i tak ji používám ke své spokojenosti. Prism vytváří to co jsem si přál - "webový terminál" bez menu a dalších vymožeností (navigaci a adresní řádek lze částečně povolit), s ikonou a běžící nezávisle na ostatních "terminálech" i samotném firefoxu. Ovšem má i své mouchy - většina rozšíření pro FF tu jaksi neběží, konfiguraci lze řešit jedině pomocí about:config volaném přes parametry příkazového řádku a třeba výjimky pro ssl certifikáty stejně tak. Trochu jiné řešení pak nabízí hack Opery- kopie instalace, ukryje vše nepotřebné a plnohodnotný browser tváří se podobně, ale zase neumí ikonu a všechny aplikace běží v oknech jedné instance opery. Prism mi přišel o něco výhodnější.
Tiskni Sdílej:
Ty jsi tu éru textových terminálů zažil v praxi? Běžný uživatel pracující na telnetu, nemyslím jen administraci pomocí ssh. Já ano - takovou aplikaci jsem zažil. Také používám už mnoho let vzdálené X aplikace. Stejně tak RDP. VNC IMHO není pro běžnou práci - to je nouzovka. Věř mi, že u některých pasáží tvého textu jsem se opravdu od srdce zasmál.
NX jsem zatim taky nejak moc nezkousel.Až ho vyzkoušíš, tak se ti už provždy bude zdát VNC (případně RDP) naprosto nesnesitelně pooomaaaleee. TightVNC (i s tight kompresí) je oproti tomu neuvěřitelně pomalý šnek Je to rozdíl jako nebe a dudy. Teda samozřejmě pokud to nepoužíváš přes LAN, to je pak celkem jedno. Ale přes pomalou linku (tím myslím i třeba ADSL nebo kabelovku, prostě cokoliv co není LAN) je NX nepřekonatelný.