Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
.
Myslím, že livecd Fedory neumí nainstalovat systém na jiný formát / než ext4 (standardní instalační DVD snad ano) a k tomu Fedora nemá patch v grubu na ext4, tak se ještě musí vytvářet /boot s ext3 o min. velikosti tuším kolem 100MB, jinak instalátor zkončí zase s nějakou chybou
.
Přes noc se dá přes yum pustit update a do instalace balíků a je vymalováno.Též nechápu proč nevyhazují staré balíky a nenahrazují je novými co se dostanou do repositářů. Vždyť strojově složit to ISO už je minimum a aspoň se pak ušetří stahování toho co se v repositářích za půl roku naskládalo.
Ergonomie zřejmě velí zařídit to tak, aby uživatel chybu nepřehlédl.
Nevím, co mu vadilo, protože čtvrtým pokusem (to už jsem poznal, že mám asi natvrdo restartovat a zkusit znova) se to už rozjelo.
) šlo přečíst normálně. Při pokusu z externí mechaniky to ale spadlo mnohem rychleji a s jinou chybovou hláškou, takže ... nevím.
Ale už je mi to jedno, protože až se to bude dělat příště, tak už bude ten notebook pod kytkama.
Z toho a výše uvedeného článku plyne: pokud nemáte pevné nervy, místnost kam byste mohli jít nadávat a nikdo vás neslyšel, flašku vodky po ruce, nebo potřebu mít na pc fedoru, do instalace bych se asi nepouštěl, fedora je kvalitní distribuce, ovšem s velmi nekvalitním instalátorem, jak jsem se pozděj dozvěděl, psaným v pythonu, což je podlě mě celkem prasárna......No, není nad vlastní názor.
FC3 jsem instaloval jako naprostá linuxová lama a žádný problém jsem nezaznamenal - a to jsem i disk rozděloval. V FC4 byl jakýsi bug, instalátor vůbec nenaběhl, vygooglil jsem nějaký hack, ale nakonec jsem ho nepoužil a FC4 přeskočil. Pětka, šestka, sedmička a devítka byly naprosto v pohodě (osmičku jsem přeskakoval), ale už si přesně nevzpomenu, při kterých instalacích jsem hrabal do rozdělení disku a při kterých nikoli. Desítka byla taky bez problémů, ale tu jsem nasazoval poměrně pozdě, a protože se mi nechtělo stahovat ihned po instalaci stovky mega oprav (tím, jak je Fedora bleeding edge, tak ty patche většinou dost frčí), tak jsem instaloval ze spinu. Opět bez problémů. Všechny verze jsem instaloval z DVD. Nejvíc jsem si naběhnul, když jsem chtěl upgradovat distro pomocí toho jejich bazmeku (nechce se mi hledat, jak se to jmenuje). Chtěl jsem přeskočit z devítky na jedenáctku (někde jsem vygooglil, že by ten upgrade měl fungovat i přes více verzí), ale roze***lo mi to systém natolik, že jsem nakonec stejně raději stáhnul instalační DVD image jedenáctky a nainstaloval to od píky. Z instalačního DVD instalace opět bez problémů.
Suma sumárum si na instalátor Fedory nemohu stěžovat. Instaluji povětšinou na stroje s Pentiem IV a integrovanou inteláckou grafikou, pětku jsem měl v PC s IDE diskem, ostatní jsem instaloval na SATA (jedenáctku jsem zkoušel na obojí).
Tiskni
Sdílej: