Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Tiskni
Sdílej:
.
Myslím, že livecd Fedory neumí nainstalovat systém na jiný formát / než ext4 (standardní instalační DVD snad ano) a k tomu Fedora nemá patch v grubu na ext4, tak se ještě musí vytvářet /boot s ext3 o min. velikosti tuším kolem 100MB, jinak instalátor zkončí zase s nějakou chybou
.
Přes noc se dá přes yum pustit update a do instalace balíků a je vymalováno.Též nechápu proč nevyhazují staré balíky a nenahrazují je novými co se dostanou do repositářů. Vždyť strojově složit to ISO už je minimum a aspoň se pak ušetří stahování toho co se v repositářích za půl roku naskládalo.
Ergonomie zřejmě velí zařídit to tak, aby uživatel chybu nepřehlédl.
Nevím, co mu vadilo, protože čtvrtým pokusem (to už jsem poznal, že mám asi natvrdo restartovat a zkusit znova) se to už rozjelo.
) šlo přečíst normálně. Při pokusu z externí mechaniky to ale spadlo mnohem rychleji a s jinou chybovou hláškou, takže ... nevím.
Ale už je mi to jedno, protože až se to bude dělat příště, tak už bude ten notebook pod kytkama.
Z toho a výše uvedeného článku plyne: pokud nemáte pevné nervy, místnost kam byste mohli jít nadávat a nikdo vás neslyšel, flašku vodky po ruce, nebo potřebu mít na pc fedoru, do instalace bych se asi nepouštěl, fedora je kvalitní distribuce, ovšem s velmi nekvalitním instalátorem, jak jsem se pozděj dozvěděl, psaným v pythonu, což je podlě mě celkem prasárna......No, není nad vlastní názor.
FC3 jsem instaloval jako naprostá linuxová lama a žádný problém jsem nezaznamenal - a to jsem i disk rozděloval. V FC4 byl jakýsi bug, instalátor vůbec nenaběhl, vygooglil jsem nějaký hack, ale nakonec jsem ho nepoužil a FC4 přeskočil. Pětka, šestka, sedmička a devítka byly naprosto v pohodě (osmičku jsem přeskakoval), ale už si přesně nevzpomenu, při kterých instalacích jsem hrabal do rozdělení disku a při kterých nikoli. Desítka byla taky bez problémů, ale tu jsem nasazoval poměrně pozdě, a protože se mi nechtělo stahovat ihned po instalaci stovky mega oprav (tím, jak je Fedora bleeding edge, tak ty patche většinou dost frčí), tak jsem instaloval ze spinu. Opět bez problémů. Všechny verze jsem instaloval z DVD. Nejvíc jsem si naběhnul, když jsem chtěl upgradovat distro pomocí toho jejich bazmeku (nechce se mi hledat, jak se to jmenuje). Chtěl jsem přeskočit z devítky na jedenáctku (někde jsem vygooglil, že by ten upgrade měl fungovat i přes více verzí), ale roze***lo mi to systém natolik, že jsem nakonec stejně raději stáhnul instalační DVD image jedenáctky a nainstaloval to od píky. Z instalačního DVD instalace opět bez problémů.
Suma sumárum si na instalátor Fedory nemohu stěžovat. Instaluji povětšinou na stroje s Pentiem IV a integrovanou inteláckou grafikou, pětku jsem měl v PC s IDE diskem, ostatní jsem instaloval na SATA (jedenáctku jsem zkoušel na obojí).