Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Tiskni
Sdílej:
.
Myslím, že livecd Fedory neumí nainstalovat systém na jiný formát / než ext4 (standardní instalační DVD snad ano) a k tomu Fedora nemá patch v grubu na ext4, tak se ještě musí vytvářet /boot s ext3 o min. velikosti tuším kolem 100MB, jinak instalátor zkončí zase s nějakou chybou
.
Přes noc se dá přes yum pustit update a do instalace balíků a je vymalováno.Též nechápu proč nevyhazují staré balíky a nenahrazují je novými co se dostanou do repositářů. Vždyť strojově složit to ISO už je minimum a aspoň se pak ušetří stahování toho co se v repositářích za půl roku naskládalo.
Ergonomie zřejmě velí zařídit to tak, aby uživatel chybu nepřehlédl.
Nevím, co mu vadilo, protože čtvrtým pokusem (to už jsem poznal, že mám asi natvrdo restartovat a zkusit znova) se to už rozjelo.
) šlo přečíst normálně. Při pokusu z externí mechaniky to ale spadlo mnohem rychleji a s jinou chybovou hláškou, takže ... nevím.
Ale už je mi to jedno, protože až se to bude dělat příště, tak už bude ten notebook pod kytkama.
Z toho a výše uvedeného článku plyne: pokud nemáte pevné nervy, místnost kam byste mohli jít nadávat a nikdo vás neslyšel, flašku vodky po ruce, nebo potřebu mít na pc fedoru, do instalace bych se asi nepouštěl, fedora je kvalitní distribuce, ovšem s velmi nekvalitním instalátorem, jak jsem se pozděj dozvěděl, psaným v pythonu, což je podlě mě celkem prasárna......No, není nad vlastní názor.
FC3 jsem instaloval jako naprostá linuxová lama a žádný problém jsem nezaznamenal - a to jsem i disk rozděloval. V FC4 byl jakýsi bug, instalátor vůbec nenaběhl, vygooglil jsem nějaký hack, ale nakonec jsem ho nepoužil a FC4 přeskočil. Pětka, šestka, sedmička a devítka byly naprosto v pohodě (osmičku jsem přeskakoval), ale už si přesně nevzpomenu, při kterých instalacích jsem hrabal do rozdělení disku a při kterých nikoli. Desítka byla taky bez problémů, ale tu jsem nasazoval poměrně pozdě, a protože se mi nechtělo stahovat ihned po instalaci stovky mega oprav (tím, jak je Fedora bleeding edge, tak ty patche většinou dost frčí), tak jsem instaloval ze spinu. Opět bez problémů. Všechny verze jsem instaloval z DVD. Nejvíc jsem si naběhnul, když jsem chtěl upgradovat distro pomocí toho jejich bazmeku (nechce se mi hledat, jak se to jmenuje). Chtěl jsem přeskočit z devítky na jedenáctku (někde jsem vygooglil, že by ten upgrade měl fungovat i přes více verzí), ale roze***lo mi to systém natolik, že jsem nakonec stejně raději stáhnul instalační DVD image jedenáctky a nainstaloval to od píky. Z instalačního DVD instalace opět bez problémů.
Suma sumárum si na instalátor Fedory nemohu stěžovat. Instaluji povětšinou na stroje s Pentiem IV a integrovanou inteláckou grafikou, pětku jsem měl v PC s IDE diskem, ostatní jsem instaloval na SATA (jedenáctku jsem zkoušel na obojí).