V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Tiskni
Sdílej:
.
Myslím, že livecd Fedory neumí nainstalovat systém na jiný formát / než ext4 (standardní instalační DVD snad ano) a k tomu Fedora nemá patch v grubu na ext4, tak se ještě musí vytvářet /boot s ext3 o min. velikosti tuším kolem 100MB, jinak instalátor zkončí zase s nějakou chybou
.
Přes noc se dá přes yum pustit update a do instalace balíků a je vymalováno.Též nechápu proč nevyhazují staré balíky a nenahrazují je novými co se dostanou do repositářů. Vždyť strojově složit to ISO už je minimum a aspoň se pak ušetří stahování toho co se v repositářích za půl roku naskládalo.
Ergonomie zřejmě velí zařídit to tak, aby uživatel chybu nepřehlédl.
Nevím, co mu vadilo, protože čtvrtým pokusem (to už jsem poznal, že mám asi natvrdo restartovat a zkusit znova) se to už rozjelo.
) šlo přečíst normálně. Při pokusu z externí mechaniky to ale spadlo mnohem rychleji a s jinou chybovou hláškou, takže ... nevím.
Ale už je mi to jedno, protože až se to bude dělat příště, tak už bude ten notebook pod kytkama.
Z toho a výše uvedeného článku plyne: pokud nemáte pevné nervy, místnost kam byste mohli jít nadávat a nikdo vás neslyšel, flašku vodky po ruce, nebo potřebu mít na pc fedoru, do instalace bych se asi nepouštěl, fedora je kvalitní distribuce, ovšem s velmi nekvalitním instalátorem, jak jsem se pozděj dozvěděl, psaným v pythonu, což je podlě mě celkem prasárna......No, není nad vlastní názor.
FC3 jsem instaloval jako naprostá linuxová lama a žádný problém jsem nezaznamenal - a to jsem i disk rozděloval. V FC4 byl jakýsi bug, instalátor vůbec nenaběhl, vygooglil jsem nějaký hack, ale nakonec jsem ho nepoužil a FC4 přeskočil. Pětka, šestka, sedmička a devítka byly naprosto v pohodě (osmičku jsem přeskakoval), ale už si přesně nevzpomenu, při kterých instalacích jsem hrabal do rozdělení disku a při kterých nikoli. Desítka byla taky bez problémů, ale tu jsem nasazoval poměrně pozdě, a protože se mi nechtělo stahovat ihned po instalaci stovky mega oprav (tím, jak je Fedora bleeding edge, tak ty patche většinou dost frčí), tak jsem instaloval ze spinu. Opět bez problémů. Všechny verze jsem instaloval z DVD. Nejvíc jsem si naběhnul, když jsem chtěl upgradovat distro pomocí toho jejich bazmeku (nechce se mi hledat, jak se to jmenuje). Chtěl jsem přeskočit z devítky na jedenáctku (někde jsem vygooglil, že by ten upgrade měl fungovat i přes více verzí), ale roze***lo mi to systém natolik, že jsem nakonec stejně raději stáhnul instalační DVD image jedenáctky a nainstaloval to od píky. Z instalačního DVD instalace opět bez problémů.
Suma sumárum si na instalátor Fedory nemohu stěžovat. Instaluji povětšinou na stroje s Pentiem IV a integrovanou inteláckou grafikou, pětku jsem měl v PC s IDE diskem, ostatní jsem instaloval na SATA (jedenáctku jsem zkoušel na obojí).