Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
i
dím ve tvé češtině vsechny dvacitky maj 4:3, protoze vsechny dvacitky jsou bud 1600x1200 nebo 1400x1050.
Tak jsem se podíval do ceníku firmy, u které obvykle nakupuji hardware: z dvacetipalcových LCD má 15 monitorů rozlišení 1600x1200, 12 má (podle vás neexistující) 1680x1050, jen tři mají 1400x1050 a navíc tam byl ještě jeden s 1440x900.
jinak nevidim an 1400x1050 nic nestandardniho, *ubuntu, mdk2007, fc6 a dalsi s tim nemaji prob, stejne tak wokenice (vse na radeonu x550)
Tak to jste měl docela štěstí. Jako člověk, který sedm let na 19-palcovém CRT v Linuxu používal 1400x1050 a ve Windows si se skřípěním zubů musel vybírat mezi 1152x864 a 1600x1200, vím, o čem mluvím.
ja jsem samozrejme tise ignoroval sirokouhle modely, mel jsem na mysli "konvencni" monitory. ale jinak mas pravdu, ono to ostatne ma sve ekonomicke duvody, proc se do toho vyrobci moc nepoustej, v porovnani s nyni popularnimi sirokouhlymiTak jsem se podíval do ceníku firmy, u které obvykle nakupuji hardware: z dvacetipalcových LCD má 15 monitorů rozlišení 1600x1200, 12 má (podle vás neexistující) 1680x1050, jen tři mají 1400x1050 a navíc tam byl ještě jeden s 1440x900.
muzu se zeptat o jakou slo grafiku? PS, dovoluji si nabidnouti tykani, pane kolegoTak to jste měl docela štěstí. Jako člověk, který sedm let na 19-palcovém CRT v Linuxu používal 1400x1050 a ve Windows si se skřípěním zubů musel vybírat mezi 1152x864 a 1600x1200, vím, o čem mluvím.
muzu se zeptat o jakou slo grafiku?
Vystřídalo se jich několik, od ATi Xpert@Play 2000 přes Rage Pro 128 až po Radeon 8500. Jediné, u čeho jsem kdy viděl 1400x1050 v nabídce windowsových driverů, byla bratrova nVidia (model nevím).
Rozliseni sem si pridal Powerstripem.
Tak to neznám. Ale teď už je to stejně jedno, jednak mám 1600x1200 LCD, jednak Windows používám už jen pod VMware.
Tiskni
Sdílej: