BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
To nejde tak paušalizovat. Zkusím to bodově, třeba to bude přehlednější:
1. AMD/ATI vs. nVidia: Podpora ATI je z dlouhodoého hlediska strašná. Světlou vyjímkou byly R200, trošku tmavší pak R300-R400. nVidia na druhou stranu podporuje Linux, BSD i Solaris již dlouho a i dnes je její binární driver o dost lepší než binární driver ATI o podpoře SLI a chybějícím CF ani nemluvím. Osobně jsem zatím skeptický, ale pokud dospějeme do stádia kvalitních opensource ATI driverů, pochopitelně přesedlám na ATI. Záleží, jak se zachová nVidia. Ale v situaci, kdy ATI bude mít svobodné ovladače s výbornou kvalitou a nVidia ne, není co řešit. Na prvním místě ovšem je kvalita, pak ož "open"
2. AMD/ATI vs. Intel: Podpora chipsetů pod AMD se sice zlepšuje, ovšem nevím co si mám myslet o tom, že drtivá většina základních deek AMD770, 780G má poddimenzované napájení, takže Phenomy na tom upálí mosfety
? Ještě stále je něco shnilého u AMD a je třeba počkat, což není těžké, když procáky i desky Intelu jsou dneska za babku a brutálně se taktují....
Spíše je to pro mě ukazatel šlendriánu. Někde je prostě chyba. Poměr cena/výkon považuji u obou výrobců v low-endu podobný, takže za babku koupíš cokoli. Co se týče taktování, nikdy jsem tomu neholdoval. Ale když jsem i koupil C2D, tak mi to začlo vrtat hlavou, co to asi je. Vlezl jem do BIOSU, změnil FSB, a mám o 50% rychlejší procák. Neumím taktovat, vůbec se o to nezajímám, ale 50% je pro dnešní C2D naprostá hračka... Proč to nevyužít za ty prachy a zvládne to i lama jako já
. Navíc nevím wo-co go, protože většina AMD procesorů má v Idle totožnou spotřebu bez ohledu na TDP, a v zátěži pak tzv úsporné LE a BE modely žerou srovnatelně jako Intel, klasické AMD pak drasticky více. Ale jen diskutuji, je to váš výběr. Já si pořídím AMD, až mi něco zajímavého nabídne.
Nové 45nm Intely mají taky TDP 45W a jejich spotřeba je nižší než 30WTak to chci domů, perpetuum mobile člověk na ulici válet nenajde.
protože E2160 asi těžko bude žrát to samé co E6550.ono tak trochu taky záleží na tom, z jaké části wafle zrovna krájíš
.
tak teď si vem, že Intel uvádí TDP 65W i u všech 45nm modelů. Aha. Takže přechod na nižší výrobní proces byl vlastně k ničemuSpotreba (a generovani tepla) u polovodicu ma dve hlavni slozky - dynamickou slozku (zavisi od frekvence a napeti) a leakage ('prosakujici') slozku (zavisi od napeti, nezavisi na frekvenci). Se zmensujici technologii klesa dynamicka slozka, ale prudce roste leakage slozka. Viz treba: http://www.semiconductor.net/article/CA6375404.html
Prosím neopravovat, moc mě to rozesmálo.
(mám Radeon X1550 - AGP verzi :-/ to moje PC už není žádný žihadlo)
dohání její Geforce8ehm, že jsem tak smělý, to se týká čeho? podpory DirectX 10.1, gpu klienta folding@home nebo powerplay jistě ne
.
Tiskni
Sdílej: