Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
To nejde tak paušalizovat. Zkusím to bodově, třeba to bude přehlednější:
1. AMD/ATI vs. nVidia: Podpora ATI je z dlouhodoého hlediska strašná. Světlou vyjímkou byly R200, trošku tmavší pak R300-R400. nVidia na druhou stranu podporuje Linux, BSD i Solaris již dlouho a i dnes je její binární driver o dost lepší než binární driver ATI o podpoře SLI a chybějícím CF ani nemluvím. Osobně jsem zatím skeptický, ale pokud dospějeme do stádia kvalitních opensource ATI driverů, pochopitelně přesedlám na ATI. Záleží, jak se zachová nVidia. Ale v situaci, kdy ATI bude mít svobodné ovladače s výbornou kvalitou a nVidia ne, není co řešit. Na prvním místě ovšem je kvalita, pak ož "open"
2. AMD/ATI vs. Intel: Podpora chipsetů pod AMD se sice zlepšuje, ovšem nevím co si mám myslet o tom, že drtivá většina základních deek AMD770, 780G má poddimenzované napájení, takže Phenomy na tom upálí mosfety
? Ještě stále je něco shnilého u AMD a je třeba počkat, což není těžké, když procáky i desky Intelu jsou dneska za babku a brutálně se taktují....
Spíše je to pro mě ukazatel šlendriánu. Někde je prostě chyba. Poměr cena/výkon považuji u obou výrobců v low-endu podobný, takže za babku koupíš cokoli. Co se týče taktování, nikdy jsem tomu neholdoval. Ale když jsem i koupil C2D, tak mi to začlo vrtat hlavou, co to asi je. Vlezl jem do BIOSU, změnil FSB, a mám o 50% rychlejší procák. Neumím taktovat, vůbec se o to nezajímám, ale 50% je pro dnešní C2D naprostá hračka... Proč to nevyužít za ty prachy a zvládne to i lama jako já
. Navíc nevím wo-co go, protože většina AMD procesorů má v Idle totožnou spotřebu bez ohledu na TDP, a v zátěži pak tzv úsporné LE a BE modely žerou srovnatelně jako Intel, klasické AMD pak drasticky více. Ale jen diskutuji, je to váš výběr. Já si pořídím AMD, až mi něco zajímavého nabídne.
Nové 45nm Intely mají taky TDP 45W a jejich spotřeba je nižší než 30WTak to chci domů, perpetuum mobile člověk na ulici válet nenajde.
protože E2160 asi těžko bude žrát to samé co E6550.ono tak trochu taky záleží na tom, z jaké části wafle zrovna krájíš
.
tak teď si vem, že Intel uvádí TDP 65W i u všech 45nm modelů. Aha. Takže přechod na nižší výrobní proces byl vlastně k ničemuSpotreba (a generovani tepla) u polovodicu ma dve hlavni slozky - dynamickou slozku (zavisi od frekvence a napeti) a leakage ('prosakujici') slozku (zavisi od napeti, nezavisi na frekvenci). Se zmensujici technologii klesa dynamicka slozka, ale prudce roste leakage slozka. Viz treba: http://www.semiconductor.net/article/CA6375404.html
Prosím neopravovat, moc mě to rozesmálo.
(mám Radeon X1550 - AGP verzi :-/ to moje PC už není žádný žihadlo)
dohání její Geforce8ehm, že jsem tak smělý, to se týká čeho? podpory DirectX 10.1, gpu klienta folding@home nebo powerplay jistě ne
.
Tiskni
Sdílej: