Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
To nejde tak paušalizovat. Zkusím to bodově, třeba to bude přehlednější:
1. AMD/ATI vs. nVidia: Podpora ATI je z dlouhodoého hlediska strašná. Světlou vyjímkou byly R200, trošku tmavší pak R300-R400. nVidia na druhou stranu podporuje Linux, BSD i Solaris již dlouho a i dnes je její binární driver o dost lepší než binární driver ATI o podpoře SLI a chybějícím CF ani nemluvím. Osobně jsem zatím skeptický, ale pokud dospějeme do stádia kvalitních opensource ATI driverů, pochopitelně přesedlám na ATI. Záleží, jak se zachová nVidia. Ale v situaci, kdy ATI bude mít svobodné ovladače s výbornou kvalitou a nVidia ne, není co řešit. Na prvním místě ovšem je kvalita, pak ož "open"
2. AMD/ATI vs. Intel: Podpora chipsetů pod AMD se sice zlepšuje, ovšem nevím co si mám myslet o tom, že drtivá většina základních deek AMD770, 780G má poddimenzované napájení, takže Phenomy na tom upálí mosfety
? Ještě stále je něco shnilého u AMD a je třeba počkat, což není těžké, když procáky i desky Intelu jsou dneska za babku a brutálně se taktují....
Spíše je to pro mě ukazatel šlendriánu. Někde je prostě chyba. Poměr cena/výkon považuji u obou výrobců v low-endu podobný, takže za babku koupíš cokoli. Co se týče taktování, nikdy jsem tomu neholdoval. Ale když jsem i koupil C2D, tak mi to začlo vrtat hlavou, co to asi je. Vlezl jem do BIOSU, změnil FSB, a mám o 50% rychlejší procák. Neumím taktovat, vůbec se o to nezajímám, ale 50% je pro dnešní C2D naprostá hračka... Proč to nevyužít za ty prachy a zvládne to i lama jako já
. Navíc nevím wo-co go, protože většina AMD procesorů má v Idle totožnou spotřebu bez ohledu na TDP, a v zátěži pak tzv úsporné LE a BE modely žerou srovnatelně jako Intel, klasické AMD pak drasticky více. Ale jen diskutuji, je to váš výběr. Já si pořídím AMD, až mi něco zajímavého nabídne.
Nové 45nm Intely mají taky TDP 45W a jejich spotřeba je nižší než 30WTak to chci domů, perpetuum mobile člověk na ulici válet nenajde.
protože E2160 asi těžko bude žrát to samé co E6550.ono tak trochu taky záleží na tom, z jaké části wafle zrovna krájíš
.
tak teď si vem, že Intel uvádí TDP 65W i u všech 45nm modelů. Aha. Takže přechod na nižší výrobní proces byl vlastně k ničemuSpotreba (a generovani tepla) u polovodicu ma dve hlavni slozky - dynamickou slozku (zavisi od frekvence a napeti) a leakage ('prosakujici') slozku (zavisi od napeti, nezavisi na frekvenci). Se zmensujici technologii klesa dynamicka slozka, ale prudce roste leakage slozka. Viz treba: http://www.semiconductor.net/article/CA6375404.html
Prosím neopravovat, moc mě to rozesmálo.
(mám Radeon X1550 - AGP verzi :-/ to moje PC už není žádný žihadlo)
dohání její Geforce8ehm, že jsem tak smělý, to se týká čeho? podpory DirectX 10.1, gpu klienta folding@home nebo powerplay jistě ne
.
Tiskni
Sdílej: