Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Tiskni Sdílej:
To nejde tak paušalizovat. Zkusím to bodově, třeba to bude přehlednější:
1. AMD/ATI vs. nVidia: Podpora ATI je z dlouhodoého hlediska strašná. Světlou vyjímkou byly R200, trošku tmavší pak R300-R400. nVidia na druhou stranu podporuje Linux, BSD i Solaris již dlouho a i dnes je její binární driver o dost lepší než binární driver ATI o podpoře SLI a chybějícím CF ani nemluvím. Osobně jsem zatím skeptický, ale pokud dospějeme do stádia kvalitních opensource ATI driverů, pochopitelně přesedlám na ATI. Záleží, jak se zachová nVidia. Ale v situaci, kdy ATI bude mít svobodné ovladače s výbornou kvalitou a nVidia ne, není co řešit. Na prvním místě ovšem je kvalita, pak ož "open"
2. AMD/ATI vs. Intel: Podpora chipsetů pod AMD se sice zlepšuje, ovšem nevím co si mám myslet o tom, že drtivá většina základních deek AMD770, 780G má poddimenzované napájení, takže Phenomy na tom upálí mosfety ? Ještě stále je něco shnilého u AMD a je třeba počkat, což není těžké, když procáky i desky Intelu jsou dneska za babku a brutálně se taktují....
Nové 45nm Intely mají taky TDP 45W a jejich spotřeba je nižší než 30WTak to chci domů, perpetuum mobile člověk na ulici válet nenajde.
protože E2160 asi těžko bude žrát to samé co E6550.ono tak trochu taky záleží na tom, z jaké části wafle zrovna krájíš .
tak teď si vem, že Intel uvádí TDP 65W i u všech 45nm modelů. Aha. Takže přechod na nižší výrobní proces byl vlastně k ničemuSpotreba (a generovani tepla) u polovodicu ma dve hlavni slozky - dynamickou slozku (zavisi od frekvence a napeti) a leakage ('prosakujici') slozku (zavisi od napeti, nezavisi na frekvenci). Se zmensujici technologii klesa dynamicka slozka, ale prudce roste leakage slozka. Viz treba: http://www.semiconductor.net/article/CA6375404.html
dohání její Geforce8ehm, že jsem tak smělý, to se týká čeho? podpory DirectX 10.1, gpu klienta folding@home nebo powerplay jistě ne .