Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
V té obecné rovině máte myslím zcela pravdu a zkušenosti z jiných oblastí to potvrzují.
a) konvertité, neofyté a vůbec nováčci bývají nejnesmiřitelnější bojovníci.
b) odborníci, skuteční odborníci, bývají leckdy poněkud mimo realitu. Mají na to podle mého nárok a nijak to nesnižuje jejich velikost a neubírá ne úctyhodnosti.
Navíc je popsán i jev "měřítek" -- velmi schopný vedoucí malého provozu nemusí být schopným ředitelem gigantické firmy (což je logické), ale ani naopak, geniální vojevůdce se může ukázat neschopný řídit malou jednotku.
c) nejvíc človk "ví" a "rozumí" problému tak cca po roce studia. Pak už jen zjišťuje, co všechno ještě o věci neví.
Zajímavé jsou i, dovolím si patvar/ novotvar -- fraktál flame (blbej vtip) Spor jde do stále větších titěrností a s titěrností neztrácí (někdy nabírá) na síle: používat počítač, nebo ne? Win a nebo Lin? Suse a nebo Debian? Gnome a nebo Kde, Klavásová zkratka nebo myš? Alt F4 a nebo Alt něco jiného? prostředníčkem a ukazováčkem a nebo jiné prsty... O to vše se lze pěkně hádat. :)
Málokterý geek se dnes bude chlubit screenshotem GNOME desktopu. Ono na něm totiž není nic k vidění.ouch... tato veta ma za predpoklad, ze minimalismus a cistota designu neni k videni. a to je predpoklad chybny. me osobne se srdce rozbusi vice, kdyz vidim ciste upravene GNOME, nez kdyz vidim preplacane KDE se SuperMegaHyperKarambou, dvaceti ikonami na plose a dvaceti dalsimi v panelu a podobnymi vecmi... Tohle nikomu nevnucuju! Pouze to pisu, abych osvetlil, ze takhle automaticky psat, ze na něm totiž není nic k vidění, proste nelze.
GNOME skutečně JE cílené na "idioty", protože tak prostě je navržené, a to nikoli bez důvodu. "Idiotem" tady myslím prostě člověka, který s počítačem dělat musí, ale nijak zvlášt tomu nerozumí a ani nechce, protože to nepotřebuje.tak a uz bys mohl zabrzdit. Urazis me a dalsi uzivatele GNOME, kteri maji k tebou popisovanemu "idiotovi" dost daleko. Nadavas tady na ty, co nekomu vnucuji sve nazory, ale pritom tady ty svoje vydavas s klidem za absolutni pravdy. Delam s pocitacem dost let, delal jsem s DOSem, Windows, ted s Linuxem. Programuju v nekolika jazycich, bavi me design, tvorival jsem na pocitaci hudbu v programech, u kterych by BFU dostal infarkt. I kdyz mam Ubuntu, edituju obcas konfiguraky (protoze to jinak nejde nebo protoze mam pak pocit vetsiho ovladnuti systemu). Za poslednich par dni, co jsem presel z KDE na GNOME objevuju krasu a radost v primocarosti ovladani a aplikaci. A mam daleko k BFU, myslim. Jsem proste s GNOME produktivni, nemusim se prosekavat dzungli kravin, abych se dostal k tomu, co chci. A muzu delat VSECHNY cinnosti, ktere jsem kdy vubec delal s KDE.
Nikdo nechce aby nemelo GNOME ciste, BFU-friendly UI.Docela by mě zajímalo, kdo nebo co tě opravňuje k takovému tvrzení. Kdo to je "nikdo"? Máš snad nějaké relevantní podklady k tak absolutnímu vyjádření? Nejspíš to ale bude naopak a "někdo" určitě chce, aby to tak bylo navržené, protože jinak by to IMHO bylo navržené jinak... A nejspíš jich nebude nijak málo
...v openfile dialogu by se objevila radka s moznosti rucniho napsani cesty...To máš pravdu. Je ale pravděpodobné, že se v GTK+ tato možnost objeví, resp. že to bude konfigurovatelné (vlastnosti dialogu určuje aplikace). Viz devel konference GTK+...
v openfile dialogu by se objevila radka s moznosti rucniho napsani cestyuz zase. ta moznost tu je. Staci zmacknout lomitko, cili
/
. A to, ze tam ta moznost neni hned pri otevreni toho dialogu vychazi zrejme z toho, ze vetsina uzivatelu PC na svete kdyz chce otevrit soubor, tak se k nemu proklika a nepise celou cestu. A nesnazte se me tady presvedcovat, jak je rychlejsi psat cestu rucne a nepiste sem "Ja neklikam!" apod. Ja vim, ze vy ne, ale to, ze vy ne, neznamena, ze neni pravda, ze vetsina ano.
Rikate mi, ze se mam smirit se soucasnym stavem protoze ten vyhovuje nejake imaginarni vetsine a pro mensinu se zadne ustupky delat nemaji.imaginarni?
To snad není zapotřebí, to je totiž zjevný fakt. Starý Gtk+ file dialog s klasickým doplňováním tabelátorem je nesrovnatelně pohodlnější.to snad neni mozny, proc se dycky nejakej mamlas najde. Ty to nepochopis? Ty nevis, co znamena subjektivni? Jak vubec muzes pouzivat slovo pohodlnejsi ve vete, ktera se snazi prosadit neco udajne objektivniho? Nekteri lide proste nepochopi...
Jenže je tu malý problém: jediným efektem napsání kompletní cesty k souboru je maximálně přepnutí do daného adresáře. Ke konkrétnímu souboru se nedostaneš.zmacknes lomitko, dostanes se do adresare. pak pises rovnou pismena, ses na souboru. kdyz uz tedy odmitas pouzivat mys, pak hotovo, ne? (btw: jak se na JEDNO kliknuti v KDE dostanu v adresarove strukture zpet na misto, kde jsem uz byl a to o nekolik urovni naraz?) Jinak je podle me celkem bezpredmetne hadat se do krve o (ne)produktivnosti ci (ne)ergonomicnosti takovych veci. Miru produktivity jedince pri praci s pocitacem tvori tisic veci. Pokud by tohle byla vec, ktera by nejak jednoznacne znevyhodnovala vsechny, kdo ji pouzivaji, prosim. Ja jsem ale presvedcen (a jsem toho sam dukazem), ze to tak neni. Moje celkova produktivita u pocitace je ted s Gnome vyssi. A to, ze s pocitacem delam celkem dost veci, jsem uz psal. Proto proste nelze rici, ze Gnome je pro lidi, co s kompem umi mene. Stejne tak byste totiz mohli rici, ze Mac OS X je pro takove lidi...v nekterych oblastech HIG se dokonce OS X zda byt jeste vice "pro idioty". A je snad? Rada uzivatelu OS X (mezi nimi spickovi odbornici na IT, programatori ci genialni tvurci digital artu a hudby), kteri by vam za pripadne vyrceni takoveho soudu nad OS X chteli rozbit cifernik, by nebyla kratka... Rikam a budu rikat: je kdykoliv a tisici zpusoby vyvratitelnym tvrzenim, ze pouzivani Gnome svedci o nizsi urovni profesionality v oblasti prace s pocitacem.
Jenže je tu malý problém: jediným efektem napsání kompletní cesty k souboru je maximálně přepnutí do daného adresáře. Ke konkrétnímu souboru se nedostaneš.zmacknes lomitko, dostanes se do adresare. pak pises rovnou pismena, ses na souboru. kdyz uz tedy odmitas pouzivat mys, pak hotovo, ne? (btw: jak se na JEDNO kliknuti v KDE dostanu v adresarove strukture zpet na misto, kde jsem uz byl a to o nekolik urovni naraz?) Jinak je podle me celkem bezpredmetne hadat se do krve o (ne)produktivnosti ci (ne)ergonomicnosti takovych veci. Miru produktivity jedince pri praci s pocitacem tvori tisic veci. Pokud by tohle byla vec, ktera by nejak jednoznacne znevyhodnovala vsechny, kdo ji pouzivaji, prosim. Ja jsem ale presvedcen (a jsem toho sam dukazem), ze to tak neni. Moje celkova produktivita u pocitace je ted s Gnome vyssi. A to, ze s pocitacem delam celkem dost veci, jsem uz psal. Proto proste nelze rici, ze Gnome je pro lidi, co s kompem umi mene. Stejne tak byste totiz mohli rici, ze Mac OS X je pro takove lidi...v nekterych oblastech HIG se dokonce OS X zda byt jeste vice "pro idioty". A je snad? Rada uzivatelu OS X (mezi nimi spickovi odbornici na IT, programatori ci genialni tvurci digital artu a hudby), kteri by vam za pripadne vyrceni takoveho soudu nad OS X chteli rozbit cifernik, by nebyla kratka... Rikam a budu rikat: je kdykoliv a tisici zpusoby vyvratitelnym tvrzenim, ze pouzivani Gnome svedci o nizsi urovni profesionality v oblasti prace s pocitacem.
(mimochodem, máš nějaký komplex, že ji musíš říkat Billova okýnka?)Kupodivu nemám žádný komplex, jen jsem si zvyknul Microsoft® Windows® opisovat jinymi pojmy, abych se vyhnul věčnému psaní příslušných značek nebo poznámek o trademarcích... Možná blbý zvyk, ale snad pochopitelný...
A relativně... Kde je ten odkaz na výsledky srovnávacího testu? Čeho, s čím, jaká byla použita metodologie, jaký vzorek uživatelů, ... Nebo prostě zase další expert, jenž předem ví, k jakému závěru dojít, a tak udělá srovnání, aniž cokoli skutečně porovná?Jejda další akademicky uvažující vědátor... Co třeba léta praxe? Kupodivu pamatuju doby, kdy jsme si klepali "operační systémy" do osmibitových mašinek přímo v hexakódu...
Tiskni
Sdílej: