Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Tento blog je věnován začátečníkům, kteří se stejně jako já kdysi ocitli před nelehkou volbou "Který Linux to sakra mám zvolit, když jich je tolik?"
S Linuxem nepracuji moc dlouho. Přešel jsem na něj prakticky především proto, že mě už nebavilo neustále hledat proč mi Windows padají, nebo proč v nich to či ono nefunguje jak má, nebo ještě líp, nefunguje vůbec. Když jsem se poprvé podíval na obrovský seznam všech distribucí, myslel jsem, že to je konec hned na začátku.
Pravda je, že distribucí je opravdu hodně. Nedávno jsem na nějaké statistice zaznamenal snad něco přes 300 distribucí. Pro ty, kteří nevědí co to distribuce je, nebo jaký je mezi nimi rozdíl tady uvedu laickou definici.
Distribuce je větev Linuxu, která se vyznačuje svým specifickým chováním. Rozdíl mezi jednotlivými distribucemi může být podobný tomu, jestli si koupíte zelené nebo červené jablko - jádro je u obou druhů stejné, ale zelené jablko má tvrdou slupku a jemnou šťavnatou dužinu, zatímco červené jablko má slupku křekoulinkou s vysokým obsahem vitamínů, ale dužina je bez chuti ... Takový je rozdíl mezi distribucemi. Každá distribuce disponuje prakticky stejným arzenálem co se týče základní konstrukce - tedy jádra. Všechno ostatní je už jenom věcí přístupu, propracovanosti a stylu.
Existují různé druhy distribucí. Jsou takové, jejichž účel splňuje všechny požadavky běžného uživatele, tedy fungují jako multimediální stanice, kancelářská stanice, vývojářská atd. Jejich instalace se provádí na pevný disk a v celkovém výsledku to je plnohodnotný operační systém. Také existují distribuce, které nevyžadují žádnou instalaci a jsou snadno spustitelné z nějakého média (CD, DVD, FDD čí USB Flash) - jsou to takzvané Live distribuce. Jejich hlavní přednost tkví v jednoduchosti a pohotovosti. Využívají se hlavně pro konkrétní účely jako například přehrávání videa, nebo odblešení jiného operačního systému (typicky Windows).
Spousta lidí doporučuje začátečníkům vyzkoušet Live distribuci před samotným plnohodnotným "pevným" linuxem, to proto, aby si budoucí uživatel "osahal" fungující linux, ale já tento postup nedoporučuji. Je to jako když ukážete opici banán a pak ho schováte a řeknete, že aby ho získala celý, tak musí vyšplhat na Mount Everest a zapíchnout vlajku. Pochopitelně to tu opici odradí a tak se na nějaký banán vykašle a jde se raději vrátit pro kokos. Tím samozřejmě nechci říct, že linux je nějaká nezdolatelná hora, ale myslím, že když chce někdo linux skutečně "poznat", tak jedině naplno.
Následující jednoduchá tabulka by měla ukázat, jak vnímám jednotlivé prvky těch nejpoužívanějších distribucí, se kterými jsem měl tu čest se setkat. Na konci tabulky je pořadí, které bych doporučoval začátečníkům. Jde pochopitelně o subjektivní názor - objektivita ve výběru distribuce zkrátka není možná, protože každému "padne" něco jiného.
| Název: | Složitost: | Dostupnost: | Lokalizace: | Funkčnost: | Pořadí: |
| Mandriva Linux | jednoduchá | placená i neplacená | ano | častější výpadky | 1. |
| SUSE Linux | jednoduchá | placená i neplacená | ano | méně časté výpadky | 2. |
| Debian | průměrná | neplacená | ano | vyjímečné výpadky | 3. |
| Gentoo Linux | složitá | neplacená | ano | vyjímečné výpadky | 4. |
Mandriva Linux: Tato distribuce, která dříve nesla název Mandrake je dle mého názoru vyloženě klikací. Je nejvíce podobná Windowsům jak s přístupem k systému, tak s jednoduchostí a automatizačností, tak bohužel i se stabilitou. Pro první krůčky v Linuxu je však naprosto vhodná, protože ač je plně automatizovaná a bez zásahu uživatele pracuje na plné obrátky už po instalaci, tak přecejen vznikají určité problémy, které je uživatel nucen řešit a tak se pomalinku dostávat do skutečného světa Linuxu. Způsob instalace nového softwaru do systému je zařízený pomocí předkompilovaných programů (kompilace = přeložení programu z univerzálního zdrojového kódu rovnou do systému; předkompilace = už zkompilovaný program do určitého formátu, se kterým umí systém spolehlivě pracovat). Tyto programy mají formát .RPM a systém je umí nainstalovat během chvíle a bez zdlouhavého kompilování. Mandriva disponuje silným arzenálem všemožných nástrojů pro nastavování a konfiguraci systému. Jeho "automatizace" však začne časem lézt na nervy a na mozek, obzvláště po tom, co si člověk uvědomí nezměrné možnosti Linuxu a také to, že mu Mandriva znemožňuje plňe využít linuxácký potenciál ... Mandriva je dostupná v neplacené verzi, která obsahuje spoustu užitečných aplikací, s kterými si uživatel naprosto vystačí. Placená verze pak poskytuje výhodu přítomnosti některého komerčního softwaru. Ale v dnešní době snad neexistuje komerční software, na který by neexistovala nekomerční adaptace, takže tímhle bych se moc nezabýval.
SUSE Linux: Nemá cenu moc se rozepisovat, protože SUSE je prakticky Mandriva v zeleném. Znovu upozorňuji, že je to pouze můj názor. Jeho přístup k systému, množství aplikací i způsob instalace jsou prakticky na stejné úrovni jako Mandriva. Také existuje v placené i neplacené verzi a instalace softwaru je totožná s Mandriváckou (tedy .RPM). Liší se pouze tím, že se na povrch zdá být stabilnější a méně automatizovaná. U této distribuce jsem moc dlouho nezůstal, protože jsem brzy poznal, že jsem zase tam, kde jsem byl ... pomohla mi ale pochopit základní rozdíly v distribucích.
Debian: Debian je linuxová distribuce, u které jsem zůstal dodnes a neplánuji jí opustit. Instalace je sice trochu složitější a těm, kteří jsou zvyklí na automatizaci může dělat trochu problémy, ale na druhou stranu je na hlavních stránkách Debianu dostupná veškerá instalační dokumentace v češtině, podle které může systém zprovoznit během chvilky i úplný začátečník. Instalace není provedená kompletně v grafice, jak tomu bylo u výše zmiňovaných distribucí. Dává přednost kvalitnějšímu nastavení před uhlazeným úsměvem. Nejvíce mě vyhovuje variabilita instalace. Máte možnost stáhnout si celý velký komplex CD (nebo DVD) se všemy možnými aplikacemi, nebo si postahovat co potřebujete a vytvořit si tak vlastní "komplex", nebo si můžete stáhnout jenom základní systém a zbytek instalace dokončit přes internet, což je pro zkušenějšího uživatele asi nejpřijatelnější. Instalace nového software je podobná Mandrivě nebo SUSE. Také zde existují předkompilované balíčky (ovšem ne .RPM ale .DEB). Tento systém se obecně řadí mezi "čisté" systémy, protože zde neexistuje žádná nechtěná automatizace a vše máte plně pod kontrolou, nemluvě o nepřeplácanosti a dokonalé správě software pomocí výborných nástrojů (tedy ne, že by dobré nástroje neobsahovali distribuce Mandriva, nebo SUSE, ale nejsou tak dobré jako ty Debiaňácké) ... Debian mi ze všech linuxových distribucí vyhovuje nejvíce.
Gentoo Linux: Gentoo je úplně jiný systém, než jaké zde byly doposud zmíněny. Kdybych měl vyjádřit jeho "čistotu", řekl bych, že je absolutně čistý. Systém jako takový je založený na vlastní kompilaci veškerého softwaru do systému a optimalizaci přímo na daný hardware. Je to však časově velmi náročné (záleží na tom, jak silnou máte mašinu) a také náročné na znalosti. Nový software se do Gentoo dostává především přes takzvanou Portage, což si můžeme představit jako server se seznamem všech dostupných zdrojových kódů, které se následovně stahují přes zrcadla a kompilují. Poznámka: Gentoo se nemusí instalovat a spravovat jenom pomocí zdrojových kódů a kompilace. Může se k němu přistupovat přes předkompilované balíky stejně jako v jiných distribucích, ale to už můžete rovnou jít třeba do Debianu, protože hlavní princip Gentoo je optimalizace a čistota, kterou byste tímhle zahodili. Pro instalaci Gentoo existují všemožné manuály, podle kterých se dá naprosto přesně postavit systém dle vlastních představ. Chce to však čas a trpělivost. Gentoo je perfektní systém, ale rozhodně pro zkušené uživatele.
Tak to je asi tak vše, co bych Vám mohl k výběru distribuce říct. Moje první krůčky vedly přes Mandrake (Mandrivu), SUSE, Gentoo a Debian (kde jsem zůstal). Můžu Vám jenom doporučit stejný postup a doufat, že Vám bude vyhovovat stejně jako mě.
Tiskni
Sdílej:
Musím uznat, že tento článek je přesně to, co začátečník potřebuje. Možná by bylo dobré tam přidat odkazy na stránky, kde se člověk dočte víc.
Moje cesta byla naprosto stejná, (Mandrake->Mandriva->SUSE) jenom jsem stále u suse a Debian zkouším na druhém HDD. Poznámka - zatím si s ním nerozumím -> vůbec nechápe, co ho chci naučit
Ještě by mne zajímalo, jestli autor zkoušel Fedoru a názor na ni
vůbec nechápe, co ho chci naučitTak to já mám stěstí, že mám chápavého Debiana. Asi jsi si špatně vybíral.
6.8.2005 13:54
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
Jednoznačný souhlas. Slackware je pro zvídavého začátečníka vynikající distribuce. Moje první začátky s GNU/Linuxem vypadaly tak, že jsem si nainstaloval Mandrake, asi půl roku jsem se tím proklikával a po půl roce jsem o GNU/Linuxu věděl stejné h***o jako před jeho pořízením. Mandrake je paskvil, ve kterém se projevuje "syndrom zkušeného klikače" - prostě to, že abych zprovoznil A, musím kliknout nejdříve na B, pak je tam chyba, takže místo C musím kliknout na D a pak E, zatímco o tom, že nastavení je přehledně uvedeno v pár řádcích v konfiguračním souboru F a pak stačí pro použití spustit program G se vůbec nedozvím. Věc A si tak umím naklikat v Mandake-specifických grafických Ovládací panely-like nástrojích, změním distribuci a jsem v háji - grafické konfigurační nástroje jsou tam jiné, zatímco pokud vím, že nastavení je uloženo v souboru F a pak spustím program G, jsem schopen to uplatnit i jinde.
Proč není uveden Slackware, který místo toho, aby nakrmil hladového ho naučí, jak lovit ryby? Slackware je nejjednodušší a nejpochopitelnější GNU/Linuxová distribuce. Abych neplácal prázdnou slámu, případným začátečníkům doporučuji pročíst či stáhnout český překlad Slackware Booku, který pomůže s instalací, nastavením a používáním; jak zprovoznit češtinu a kolečko na myši se pak dozvíte na stránkách Jindřicha Plešingera .
1) "Výběr Linuxu" bylo myšleno jako to, co proběhlo hlavou mě, když jsem chtěl s Linuxem začít. Jako začátečník jsem nevěděl o tom, co je to distribuce a uvažoval jsem takto. V článku jsem však vysvětlil, jak to ve skutečnosti je.
2) Slackware jsem do svého výčtu neuvedl, protože jsem se s ním zatím nesetkal a nejsem člověk, který by interpretoval něco, co si někde přečetl a vydával to za svůj názor. Vše co zde píši je doporučení vyplývající z mých vlastních zkušeností. Věřím tomu, že Slackware je výborný systém, ale nedokážu objektivně posoudit, jak moc vhodný je pro začátečníka. Tedy se omlouvám všem Slackwarákům, že jsem zde neuvedl tento systém - pokusím se ho vyzkoušet a přidat.
3) Funkčnost zde popisuje, jak často se stane, že Vám nějaká aplikace spadne. Porovnávám rozdíly - stejná aplikace, stejný kernel, stejné grafické prostředí, pouze jiný systém. V takovýchto případech padají často aplikace Mandrivy, nebo se třeba vůbec nespustí. Stalo se mi například, že jsem si přes URPMI (zdůrazňuji, že pouze oficiální, tedy stabilní zdroje) nainstaloval "Limewire" se vším všudy a nešel spustit. V jiném případě se kvůli náhlému pádu drakácké aplikace ukončily programy na ní závislé - byť sebeméně ... Nechci nějak Mandrivě křivdit, ale moje vlastní zkušenost mi říká, že to není ideální ani vhodný systém pro někoho, kdo chce mít vše fungující a pod kontrolou.
4) Gentoo v žádném případě začátečníkovi nenutím ani nedoporučuji, to také jasně píši. Gentoo jsem uvedl pro porovnání proto, že jsem s ním pracoval. Co se týče VLOSu, což je distribuce postavená prakticky na Gentoo, tak jsem s ní měl tu smůlu také pracovat. Instalace v grafice podle známého instalátoru Anakonda je sice zajímavé spestření, ale jinak je to nevyhovující. Jak jsem již zmínil v článku, Gentoo je primárně založený na kompletní stavbě a správě systému "ručo-fučo". VLOS toto už jenom tím grafickým instalátorem, nak kterým nemáte plnou kontrolu, znemožňuje. Výsledkem je pak jakási kombinace základu Gentoo (Portage) a pokusu o zpříjemění instalace. Instaloval jsem VLOS ve verzi 1.1 a přímo na oficiálních stránkách (není to tak dlouho) bylo menu "Purchase or Buy". Zajímalo mě, jaký je rozdíl mezi kupovanou a staženou verzí a zarazilo mě to, že v kupované verzi máte navíc například KDE nebo OpenOffice, což jsou samo o sobě OpenSource projekty, které jsou volně dostupné všude. V kupované verzi nebylo nic komerčního (možná XFree, teď si nejsem jistý) a stálo te nekřesťanské peníze. Zkrátka mi VLOS přijde jako zmršení Gentoo a navíc to placení je velice neseriózní.
5) Omlouvám se za vzniklé potíže s grafikou. Nevšiml jsem si, že na abclinuxu je možné změnit si styl na temný. Pozadí tabulky není bílé - ve skutečnosti má jemný žlutý nádech, proto je pevně zvoleno. Svoji chybu hned napravím. Co se týče uvedení jako článku, myslím, že článků tohoto rázu je víc než dost. Nerad bych dával podněty pro flameware a rozhodně to nechci nikomu nutit. Je to jenom můj názor, který jsem zde interpretoval.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.8.2005 08:32
5.8.2005 20:46