Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Musím uznat, že tento článek je přesně to, co začátečník potřebuje. Možná by bylo dobré tam přidat odkazy na stránky, kde se člověk dočte víc.
Moje cesta byla naprosto stejná, (Mandrake->Mandriva->SUSE) jenom jsem stále u suse a Debian zkouším na druhém HDD. Poznámka - zatím si s ním nerozumím -> vůbec nechápe, co ho chci naučit
Ještě by mne zajímalo, jestli autor zkoušel Fedoru a názor na ni
vůbec nechápe, co ho chci naučitTak to já mám stěstí, že mám chápavého Debiana. Asi jsi si špatně vybíral.
Jednoznačný souhlas. Slackware je pro zvídavého začátečníka vynikající distribuce. Moje první začátky s GNU/Linuxem vypadaly tak, že jsem si nainstaloval Mandrake, asi půl roku jsem se tím proklikával a po půl roce jsem o GNU/Linuxu věděl stejné h***o jako před jeho pořízením. Mandrake je paskvil, ve kterém se projevuje "syndrom zkušeného klikače" - prostě to, že abych zprovoznil A, musím kliknout nejdříve na B, pak je tam chyba, takže místo C musím kliknout na D a pak E, zatímco o tom, že nastavení je přehledně uvedeno v pár řádcích v konfiguračním souboru F a pak stačí pro použití spustit program G se vůbec nedozvím. Věc A si tak umím naklikat v Mandake-specifických grafických Ovládací panely-like nástrojích, změním distribuci a jsem v háji - grafické konfigurační nástroje jsou tam jiné, zatímco pokud vím, že nastavení je uloženo v souboru F a pak spustím program G, jsem schopen to uplatnit i jinde.
Proč není uveden Slackware, který místo toho, aby nakrmil hladového ho naučí, jak lovit ryby? Slackware je nejjednodušší a nejpochopitelnější GNU/Linuxová distribuce. Abych neplácal prázdnou slámu, případným začátečníkům doporučuji pročíst či stáhnout český překlad Slackware Booku, který pomůže s instalací, nastavením a používáním; jak zprovoznit češtinu a kolečko na myši se pak dozvíte na stránkách Jindřicha Plešingera .
1) "Výběr Linuxu" bylo myšleno jako to, co proběhlo hlavou mě, když jsem chtěl s Linuxem začít. Jako začátečník jsem nevěděl o tom, co je to distribuce a uvažoval jsem takto. V článku jsem však vysvětlil, jak to ve skutečnosti je.
2) Slackware jsem do svého výčtu neuvedl, protože jsem se s ním zatím nesetkal a nejsem člověk, který by interpretoval něco, co si někde přečetl a vydával to za svůj názor. Vše co zde píši je doporučení vyplývající z mých vlastních zkušeností. Věřím tomu, že Slackware je výborný systém, ale nedokážu objektivně posoudit, jak moc vhodný je pro začátečníka. Tedy se omlouvám všem Slackwarákům, že jsem zde neuvedl tento systém - pokusím se ho vyzkoušet a přidat.
3) Funkčnost zde popisuje, jak často se stane, že Vám nějaká aplikace spadne. Porovnávám rozdíly - stejná aplikace, stejný kernel, stejné grafické prostředí, pouze jiný systém. V takovýchto případech padají často aplikace Mandrivy, nebo se třeba vůbec nespustí. Stalo se mi například, že jsem si přes URPMI (zdůrazňuji, že pouze oficiální, tedy stabilní zdroje) nainstaloval "Limewire" se vším všudy a nešel spustit. V jiném případě se kvůli náhlému pádu drakácké aplikace ukončily programy na ní závislé - byť sebeméně ... Nechci nějak Mandrivě křivdit, ale moje vlastní zkušenost mi říká, že to není ideální ani vhodný systém pro někoho, kdo chce mít vše fungující a pod kontrolou.
4) Gentoo v žádném případě začátečníkovi nenutím ani nedoporučuji, to také jasně píši. Gentoo jsem uvedl pro porovnání proto, že jsem s ním pracoval. Co se týče VLOSu, což je distribuce postavená prakticky na Gentoo, tak jsem s ní měl tu smůlu také pracovat. Instalace v grafice podle známého instalátoru Anakonda je sice zajímavé spestření, ale jinak je to nevyhovující. Jak jsem již zmínil v článku, Gentoo je primárně založený na kompletní stavbě a správě systému "ručo-fučo". VLOS toto už jenom tím grafickým instalátorem, nak kterým nemáte plnou kontrolu, znemožňuje. Výsledkem je pak jakási kombinace základu Gentoo (Portage) a pokusu o zpříjemění instalace. Instaloval jsem VLOS ve verzi 1.1 a přímo na oficiálních stránkách (není to tak dlouho) bylo menu "Purchase or Buy". Zajímalo mě, jaký je rozdíl mezi kupovanou a staženou verzí a zarazilo mě to, že v kupované verzi máte navíc například KDE nebo OpenOffice, což jsou samo o sobě OpenSource projekty, které jsou volně dostupné všude. V kupované verzi nebylo nic komerčního (možná XFree, teď si nejsem jistý) a stálo te nekřesťanské peníze. Zkrátka mi VLOS přijde jako zmršení Gentoo a navíc to placení je velice neseriózní.
5) Omlouvám se za vzniklé potíže s grafikou. Nevšiml jsem si, že na abclinuxu je možné změnit si styl na temný. Pozadí tabulky není bílé - ve skutečnosti má jemný žlutý nádech, proto je pevně zvoleno. Svoji chybu hned napravím. Co se týče uvedení jako článku, myslím, že článků tohoto rázu je víc než dost. Nerad bych dával podněty pro flameware a rozhodně to nechci nikomu nutit. Je to jenom můj názor, který jsem zde interpretoval.
Tiskni
Sdílej: