Byla vydána nová verze 1.26 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CrossOver, komerční produkt založený na Wine, byl vydán ve verzi 26. Přehled novinek v ChangeLogu. CrossOver 26 vychází z Wine 11.0, D3DMetal 3.0, DXMT 0.72, Wine Mono 10.4.1 a vkd3d 1.18. Do 17. února lze koupit CrossOver+ se slevou 26 %.
KiCad je nově k dispozici také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit [Mastodon, 𝕏].
Šenčenská firma Seeed Studio představila projekt levného robotického ramena reBot Arm B601, primárně coby pomůcky pro studenty a výzkumníky. Paže má 6 stupňů volnosti, dosah 650 mm a nosnost 1,5 kilogramu, podporované platformy mají být ROS1, ROS2, LeRobot, Pinocchio a Isaac Sim, krom toho bude k dispozici vlastní SDK napsané v Pythonu. Kompletní seznam součástek, videonávody a nejspíš i cena budou zveřejněny až koncem tohoto měsíce.
… více »Byla vydána nová verze 36.0, tj. první stabilní verze nové řady 36, svobodného multimediálního centra MythTV (Wikipedie). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Musím uznat, že tento článek je přesně to, co začátečník potřebuje. Možná by bylo dobré tam přidat odkazy na stránky, kde se člověk dočte víc.
Moje cesta byla naprosto stejná, (Mandrake->Mandriva->SUSE) jenom jsem stále u suse a Debian zkouším na druhém HDD. Poznámka - zatím si s ním nerozumím -> vůbec nechápe, co ho chci naučit
Ještě by mne zajímalo, jestli autor zkoušel Fedoru a názor na ni
vůbec nechápe, co ho chci naučitTak to já mám stěstí, že mám chápavého Debiana. Asi jsi si špatně vybíral.
Jednoznačný souhlas. Slackware je pro zvídavého začátečníka vynikající distribuce. Moje první začátky s GNU/Linuxem vypadaly tak, že jsem si nainstaloval Mandrake, asi půl roku jsem se tím proklikával a po půl roce jsem o GNU/Linuxu věděl stejné h***o jako před jeho pořízením. Mandrake je paskvil, ve kterém se projevuje "syndrom zkušeného klikače" - prostě to, že abych zprovoznil A, musím kliknout nejdříve na B, pak je tam chyba, takže místo C musím kliknout na D a pak E, zatímco o tom, že nastavení je přehledně uvedeno v pár řádcích v konfiguračním souboru F a pak stačí pro použití spustit program G se vůbec nedozvím. Věc A si tak umím naklikat v Mandake-specifických grafických Ovládací panely-like nástrojích, změním distribuci a jsem v háji - grafické konfigurační nástroje jsou tam jiné, zatímco pokud vím, že nastavení je uloženo v souboru F a pak spustím program G, jsem schopen to uplatnit i jinde.
Proč není uveden Slackware, který místo toho, aby nakrmil hladového ho naučí, jak lovit ryby? Slackware je nejjednodušší a nejpochopitelnější GNU/Linuxová distribuce. Abych neplácal prázdnou slámu, případným začátečníkům doporučuji pročíst či stáhnout český překlad Slackware Booku, který pomůže s instalací, nastavením a používáním; jak zprovoznit češtinu a kolečko na myši se pak dozvíte na stránkách Jindřicha Plešingera .
1) "Výběr Linuxu" bylo myšleno jako to, co proběhlo hlavou mě, když jsem chtěl s Linuxem začít. Jako začátečník jsem nevěděl o tom, co je to distribuce a uvažoval jsem takto. V článku jsem však vysvětlil, jak to ve skutečnosti je.
2) Slackware jsem do svého výčtu neuvedl, protože jsem se s ním zatím nesetkal a nejsem člověk, který by interpretoval něco, co si někde přečetl a vydával to za svůj názor. Vše co zde píši je doporučení vyplývající z mých vlastních zkušeností. Věřím tomu, že Slackware je výborný systém, ale nedokážu objektivně posoudit, jak moc vhodný je pro začátečníka. Tedy se omlouvám všem Slackwarákům, že jsem zde neuvedl tento systém - pokusím se ho vyzkoušet a přidat.
3) Funkčnost zde popisuje, jak často se stane, že Vám nějaká aplikace spadne. Porovnávám rozdíly - stejná aplikace, stejný kernel, stejné grafické prostředí, pouze jiný systém. V takovýchto případech padají často aplikace Mandrivy, nebo se třeba vůbec nespustí. Stalo se mi například, že jsem si přes URPMI (zdůrazňuji, že pouze oficiální, tedy stabilní zdroje) nainstaloval "Limewire" se vším všudy a nešel spustit. V jiném případě se kvůli náhlému pádu drakácké aplikace ukončily programy na ní závislé - byť sebeméně ... Nechci nějak Mandrivě křivdit, ale moje vlastní zkušenost mi říká, že to není ideální ani vhodný systém pro někoho, kdo chce mít vše fungující a pod kontrolou.
4) Gentoo v žádném případě začátečníkovi nenutím ani nedoporučuji, to také jasně píši. Gentoo jsem uvedl pro porovnání proto, že jsem s ním pracoval. Co se týče VLOSu, což je distribuce postavená prakticky na Gentoo, tak jsem s ní měl tu smůlu také pracovat. Instalace v grafice podle známého instalátoru Anakonda je sice zajímavé spestření, ale jinak je to nevyhovující. Jak jsem již zmínil v článku, Gentoo je primárně založený na kompletní stavbě a správě systému "ručo-fučo". VLOS toto už jenom tím grafickým instalátorem, nak kterým nemáte plnou kontrolu, znemožňuje. Výsledkem je pak jakási kombinace základu Gentoo (Portage) a pokusu o zpříjemění instalace. Instaloval jsem VLOS ve verzi 1.1 a přímo na oficiálních stránkách (není to tak dlouho) bylo menu "Purchase or Buy". Zajímalo mě, jaký je rozdíl mezi kupovanou a staženou verzí a zarazilo mě to, že v kupované verzi máte navíc například KDE nebo OpenOffice, což jsou samo o sobě OpenSource projekty, které jsou volně dostupné všude. V kupované verzi nebylo nic komerčního (možná XFree, teď si nejsem jistý) a stálo te nekřesťanské peníze. Zkrátka mi VLOS přijde jako zmršení Gentoo a navíc to placení je velice neseriózní.
5) Omlouvám se za vzniklé potíže s grafikou. Nevšiml jsem si, že na abclinuxu je možné změnit si styl na temný. Pozadí tabulky není bílé - ve skutečnosti má jemný žlutý nádech, proto je pevně zvoleno. Svoji chybu hned napravím. Co se týče uvedení jako článku, myslím, že článků tohoto rázu je víc než dost. Nerad bych dával podněty pro flameware a rozhodně to nechci nikomu nutit. Je to jenom můj názor, který jsem zde interpretoval.
Tiskni
Sdílej: