V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Tuhle otázku položila reportérka CNN (Christiane Amanpour) íránskému prezidentovi (Mahmoud Ahmadinejad).
Mahmoud Ahmadínežad není pravděpodobně žádným vzorem lásky a porozumění. V nedávných prezidentských volbách porazil umírněnějšího kandidáta. Jeho vítězství bylo vnímáno jako návrat k tvrdě fundamentalistickému islámismu. Někteří z rukojmích držených na americké ambasádě v Teheránu v roce 1979 (a 1980 - 444 dní) ho dokonce označili za jednoho z tehdejších útočníků (viz Wikipedia). V rámci akce "World without Zionism" (svět bez sionismu) nedávno prohlásil, že Izrael by měl být vymazán z mapy (dříve už to řekl Ajatolláh Chomejní). Vzhledem k tomu, že Írán má rakety schopné doletět až na Izrael, je to možné brát i jako více než jen plané řeči...
V současné době se EU, USA a (Rada bezpečnosti) OSN s Íránem přetahují o to, jestli má mít tato země právo zkoumat štěpení jádra a vyrábět palivo pro jaderné elektrárny. Západní svět je přesvědčen, že Írán chce atomovou bombu a palivo pro jaderné elektrárny je pouze zástěrkou. Írán tvrdí, že ostatní státy nemají žádnou pravomoc k rozhodování o tom, co si bude Írán zkoumat. Jedinou autoritou, kterou v tomto směru Írán uznává, je International Atomic Energy Agency (IAEA). A s IAEA Írán spolupracuje (ačkoliv USA a další tvrdí, že jim neukazuje vše). Írán je také členem Nonproliferation Treaty (NPT) - Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
V exkluzívním rozhovoru pro CNN (na půdě OSN v New Yorku, kam Ahmadínežád přijel promluvit před Valným shromážděním) se ho reportérka vyptávala především na jeho postoj k tzv. krizi, která spočívá ve výše zmíněné rozepři o jaderné energii. Ahmadínežád trval na tom, že jeho země má právo vyrábět jaderné palivo. Také řekl, že íránští náboženští vůdci zakázali použití jaderné energie pro zbraně hromadného ničení, a proto je nemyslitelné, že by Írán, který se řídí náboženskými zákony, takové zbraně vyráběl.
O tom, nakolik mluví Ahmadínežád pravdu, nechci spekulovat. Nevěřícně jsem však koukal na jednu z otázek. Reportérka se ptala, jestli si Írán uvědomuje, že pokud se nepodřídí vůli EU, USA a Rady bezpečnosti (nikoliv IEAE), je pravděpodobné, že na něj budou uvaleny sankce. Také se ptala, jestli by Írán na taková opatření reagoval snahou o vyšroubování cen ropy. Ahmadínežád opakoval, že si žádnou konfrontaci nepřeje, ale pokud k něčemu dojde, nenechají si to líbit a budou své právo na jadernou energii bránit všemi dostupnými způsoby.
Načež se se Amanpour zeptala:
You know, in your campaign when you ran for president, you talked about increasing economic opportunities for the poor, for the lower middle class in Iran. You talked about making the lives better. How can you do that if you're going to be as isolated? Surely that depends on Iran being integrated with the world.
Ve zkratce: Během prezidentské předvolební kampaně jste mluvil o lepším životě pro chudé a nižší střední třídu v Íránu. Jak toho chcete dosáhnout, budete-li v izolaci? Takové zlepšení určitě závisí na integraci Íránu s ostatním světem. Odkaz na rozhovor: Iranian president: No 'nuclear apartheid'.
Je tohle fér otázka? Já jsem přesvědčen, že ne. Reportérka se snaží nachytat Ahmadínežáda tím, že mu připomene volební sliby, které se chystá porušit. Ale vůbec jí nevadí, že k tomu využívá podpásový argument: "pokud se nepodřídíte vůli jiných států, uvalí na vás sankce, takže vašim lidem se bude krušně žít - jak to, že se tedy nechcete podřídit, když jste vašim lidem sliboval lepší život?"
Tiskni
Sdílej:
Irán je zjevně mnohem dál než zbytek světa. Anebo si autor plete fusion (fúze) a fission (štěpení) .
Raz sme sa s manželkou nechali nalákať na leták pozývajúci na prednášku spojenú s predajom "zázračnej liečivej biolampy". Dotyčný nás presviedčal štýlom: "Nie je vám vaše zdravie hodné 20000,- ? Ja vám to predám, za 10000,-! Ale co, predám vám to za 5000,-!!!"
Vravím: ten srandašák je poskladaný zo súčiastok hodných dohromady tak 400-500 korún. A jeho účinky sú diskutabilné. Moje zdravie má pre mňa ďaleko vyššiu hodnotu, ale to neznamená, že tu nejakému šamanovi zložím k nohám celoživotné úspory.
v USA je zavražděno méně lidí než v BritániiOdkud čerpáš? (Skutečně mě to zajímá.)
co si muze nebo nemuze dovolit reporterka vuci tomu jejich vrchnimu veleveziru a zcela opomijite podstatu problemuAle mě netrápí, jestli si něco dovolila nebo ne VŮČI NĚMU. Vadí mi, že to vůbec použije v interview - s kýmkoliv. Jestli se to toho prezidenta dotklo nebo něco jiného, to je mi jedno.
pokud se nepodřídíte vůli jiných států, uvalí na vás sankce, takže vašim lidem se bude krušně žít - jak to, že se tedy nechcete podřídit, když jste vašim lidem sliboval lepší život?FUD jak prase. V tomhle pripade tu jde o zdravy rozum, ne o nazor nejakych statu. Ty ho sice maji a Iranu ho vnucuji, ale tohle neni vnucovani demokracie v Iraku - jiny pripad. Tohle je "pokud se nebudete chovat jako inteligentní, kostruktivní a zodpovědný člověk 21. století, uvalí na vás sankce, takže vašim lidem se bude krušně žít - jak to, že se tedy nechcete podřídit, když jste vašim lidem sliboval lepší život?" Viditelne jsi byl ovlivnen soucasnou modou odsuzovat kazdou druhou akci zapadu vuci blizkemu vychodu.
pokud se nebudete chovat jako inteligentní, kostruktivní a zodpovědný člověk 21. stoletíTo rozhodne kdo? Já bych sice byl radši, kdyby ten člověk nebyl prezidentem, a kdyby se věci v Íránu měly plně jinak, ale to mi nebrání v tom, abych se nepozastavil nad nefér vedeným rozhovorem. Možná jsem neměl v zápisu mluvit o pozadí celé věci.
Viditelne jsi byl ovlivnen soucasnou modou odsuzovat kazdou druhou akci zapadu vuci blizkemu vychodu.Přesto netuším, kde jsi přišel na tohle. V zápisu vůbec neříkám, že bych byl na jeho straně (dokonce jsem zmínil jeho výrok o Izraeli, čímž jsem chtěl naznačit, že je to asi trochu cvok). Já tam mluvím o té otázce. Protože ta otázka vyvozuje, že kvůli výrobě paliva se bude lidem špatně žít. Jenže tak to není. Špatně žít se bude kvůli sankcím. Sankce přijdou, až o tom rozhodne OSN, EU nebo USA. Tyhle celky o tom rozhodnou až podle případného/údajného porušení jimi stanovených pravidel. Vzhledem k tomu, že ten prezident tvrdí, že žádná pravidla neporušují (i když o pravdivosti tohoto tvrzení můžeme mít pochybnosti) a reportérka jeho tvrzení nijak nezpochybnila, není možné dojít k závěru, že výroba paliva povede k chudobě (a založit na tom otázku).
Drobny rozdil je v tom, ze v Izraeli je demokracie a Izrael zadnemu statu znicenim nevyhrozuje, na rozdil od Iranu. Izrael zadny stat nikdy nenapadlNe, oni to nazyvaji "nutna obrana" (nemyslim si, ze by to a priori nebyla pravda). Izraelske bombardery se cas od casu vypravi za hranice (uz jednou Iranu atomove zarizeni vybombardovali tusim, nebo rozbili prehradu v Syrii, ktera chtela odcerpat vodu z Jordanu...) Viz napr. tenhle clanek z posledni doby:
ISRAEL has drawn up secret plans for a combined air and ground attack on targets in Iran if diplomacy fails to halt the Iranian nuclear programme. The inner cabinet of Ariel Sharon, the Israeli prime minister, gave “initial authorisation” for an attack at a private meeting last month on his ranch in the Negev desert. Israeli forces have used a mock-up of Iran’s Natanz uranium enrichment plant in the desert to practise destroying it. Their tactics include raids by Israel’s elite Shaldag (Kingfisher) commando unit and airstrikes by F-15 jets from 69 Squadron, using bunker-busting bombs to penetrate underground facilities. ... http://www.timesonline.co.uk/article/0,,2089-1522978,00.htmlSice se muzeme utesovat tim, ze Izrael by (pravdepodobne?) takovy konflikt zamerne nevyprovokoval, ale vubec si nemuzeme byt jisti tim, jak kolem sebe bude "kopat", kdyz bude citit realne ohrozeni. Zil jsem v Izraeli rok a vim, ze lidi jsou tam odhodlani branit se proti celymu svetu do posledni kapky krve. Maji dost silne (a statne-ideologicky na vsech frontach podporovane) vedomi, ze si jejich stat misto na slunci musel dobyt a ze si ho budou muset tvrde obhajovat. Kazdy utok na Iran bude sirokou verejnosti podporovan.
kdyby se Francouzska a Nemecka diplomacie netrhla a podporila diplomaticky tlak na Irak pred druhou valkou, tak zadna valka nemusela byt, pac Saddam by to zabalil.Tohle je velmi nejisté "kdyby". Ostatně, spousta lidí by argumentovala, že válka nemusela být tak jako tak... Sám na tu otázku nemám vyhraněný názor, protože jsem na jednu stranu rád, že je Saddám odstavený od kormidla, ale zároveň se mi nelíbí způsob, jakým to bylo provedeno. Během prvních dnů a týdnů bojů v Iráku vedl blog jistý Raed. Tomu přišlo hodně podivné, že se je Američani rozhodli "bomb into democracy".
Boj o preziti nejsou olympijske hry.Jo, tohle mě taky štve. Asi byl nesmysl bojkotovat hry v Moskvě, resp. v Los Angeles, ale ty pekingské by si bojkot zasloužily snad úplně nejvíc. Připomíná mi to ty berlínské z 1936... s tím rozdílem, že tenkrát se při udělování nevědělo, že mezitím přijde Hitler k moci. Teď se vědělo velmi dobře, kdo je v Číně u moci.
Proč by se měla paní redaktorka rozpakovat klást takové otázky? Co je to fér a proč by otázky měly být fér?OK, možná, že "fér" není ten správný výraz. Ta otázka je záměrně logicky vadná. Proto by v rozhovoru být neměla.
A proč vůbec brát nějaké ohledy na politika co vyhrožuje Izraeli zničením?Když už je s ním interview, tak by se mu mělo dostat profesionality, ne populismu. Kdyby bylo po mém, nejenže by s ním nebylo interview, ale vůbec by nedostal povolení ke vstupu do USA, ale to je jiná věc.
Alebo z inej strany:
Q: Kedy ste prestali biť svoju ženu?
A: Ja nebijem svoju ženu.
Q: No iste. Ja som sa len pýtal, kedy to bolo?
A: Ale ja som naozaj nikdy nebil svoju ženu.
Q: Ja viem, že je to ťažké priznať, ale už je to za vami. Tak von s tým. Kedy ste s tým prestali?
...
Z čeho čerpáte informaci,že Irán spolupracuje s IAEA?To není moje interpretace reality: jen jsem parafrázoval obsah článku/rozhovoru (tj. slova Ahmadínežáda).
zamyslete se jestli některý z vašich předků nebyl žid,je velmi pravděpodobné,že ano,proto bysme se mi Evropané měli stavět spíše na stranu Izraele a ne naopak proti.Jsem proti takovému zjednodušování. Antisemitismus se mi hnusí, ale stejně tak je špatné tvrdit, že na základě společných předků je záhodno se stavět na stranu Izraele. Jakmile při posuzování situace začneme brát do úvahy rasu, předky, historické kořeny apod., dopouštíme se rasismu. Proto bychom si měli názor utvářet ne podle toho, kdo je nám z nějakého historického důvodu bližší, ale podle aktuální situace.
Pakliže bereme v úvahu historické kořeny a předky,tak to není rasismus,
možná,že jsem se nevyjádřil úplně přesně,co jsem chtěl říci je,že máme společnou historii,máme podobný pohled na svět a nejspíše bysme se v podobných situacích chovali stejně,to neznamená,stavět se nekriticky na stranu Izraele,mě pouze překvapilo srovnání náboženské diktatury a demokratického státu,tím spíše,že někteří jsou ochotni věřit propagandě šířené Iránem.
Musím se ovšem přiznat,že když dojde ke konfrontaci názorů mezi diktaturou a demokracií,tak se vždy stavím na stranu demokracie,prostě nevěřím představitelům státu,který nectí ani základní lidská práva jako právo na vlastní náboženství,přístup k infromacím čí právo se rozhodnout koho si vezmu