Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
No sice moc programů neznám, a nepamatuji si kdo kdy jaký prográmek udělal či vymyslel, ale...
vymyslela GNU komunita něco progresivního? tedy něco co by komerční svět přebral?
tato myšlenka mě napadla když jsem si četl článek o tom jak microshit vymyslel zase další formát mající za úkol konkurovat formátu flash. Proč třebas komunita nedokáže udělat vlastní takovou to kravinku a místo toho se snaží udělat reverzem kopii? Dokáže vlastně komunita něco vlastního vymyslet, a né jenom přebírat a kopírovat?
ps. tento zápis je otázka k zamyšlení, protože sám nevím...
Tiskni
Sdílej:
mluvím o nějakých myšlenkách které by byli progresivní a jestli o něčem víš tka to sem hoď, já budu jenom rád a ostatní si myslím též.
to je jenom dohoda jak co bude vypadatTak se dohodneme a udelejme to, ne?
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
. To jenom fóra, domovský stránky menších projektů a hlavně oss projektů, jsou velmi jednoduché a bez animací 
Ale to by byla asi pohádka z jiného soudku... bohužel...
...Jenže Gnome není windowmanager, defaultní window manager v Gnome je pokud, se nemýlím Metacity. Gnome je desktop environment. A na gnome je dle mého názoru "novátorská" myšlenka (neříkám, že šťastná) HIG, nebo jak se tomu nadává, prostě vcelku vysoké nároky na to, jak mají aplikace pro Gnome vypadat, aby se všechny tvářily podobně, a ovládali se podobně, vše ve stylu "aby uživatel nebyl zmaten".
, protože všechno mělo xlet zpátky nějakýho svýho předchůdce, který si řekl, ááá, budu kreslit na PC a udělám na to program => takový photoshop je tudíž taky neoriginální a takhle bych mohl pokračovat. Kdo bude určovat hranice toho, co je originální a co ne? A budeme tedy ignorovat originální nápady v "neoriginálních" aplikacích, nebo to budem všechno strkat do jednoho pytle a říkat, že tento projekt není originální? Sepiš to a pak dej vědět, jak si to teda přesně představuješ, urči hranice a pak se můžem hádat dál
... :D
Opravdu ještě jednou ti z celého srdce děkuji a teším se na osobní setkání s GURU dnešního Unix like systémů. Třebas se něco nového naučím.
Vim je Vi Improved, a vi je snad jediný editor, který má svůj standard (mj. v IEEE Std 1003.1), vi je určitě starší než linux.
třebas vynález UNIXu, jakožto principu fungování OS, vynález způsobu ovládání něčeho v komplu pomocí myši, vynález oken, třebas vynález způsobu ovládání a fungování 3D CAD systémů, atd...
To je možná škoda že neprogramím, třebas by mě něco napadlo.
))
Ale jistě vím že Pro/E jede na vlastním jádru a má vlastní, doufám že se nemýlím, metodu konečných prvků, tzv P metodu myslím...jinak CADDS je součástí ptc company... A o CSG sytsémy ani tak nejde jako o mylšenku parametrem řízené geometrie. To by mě zajímalo kdy tato myšlenka vlastně vznikla a kdo jí poprvé použil. nevíš náhodou?
. Pod Parasolidem běží jen PRO/Desktop, což byl původně samostatný, slibně se vyvíjející CAD jiné firmy, ale PTC je odkoupila a "postarala" se o něj.
CADDS je součástí PTC protože je také někdy na konci 90 let odkoupili.
Vytvářet parametrem řízenou geometrii byl možná záměr už prvních systémů. Pokud jsem to pochopil správně tak to byly spíše nějaké skriptovací jazyky, jejichž výstupem byl 3D model. Takže stačilo spustit něco jako VytvořOzubení (m,d1 ...) a byla parametrická geometrie
.
Kdo to první navázal na GUI a kóty nevím, tak staré CADy jsem nikdy ani na vlastní oči neviděl. PRO/E je sice někdy uváděn jako první plně parametrický, ale možná je to myšleno tak, že každá entita musí být plně zavazbená, jinak tě to nepustí dál
.
Jak s tím souvisí MKP???
))