Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
No sice moc programů neznám, a nepamatuji si kdo kdy jaký prográmek udělal či vymyslel, ale...
vymyslela GNU komunita něco progresivního? tedy něco co by komerční svět přebral?
tato myšlenka mě napadla když jsem si četl článek o tom jak microshit vymyslel zase další formát mající za úkol konkurovat formátu flash. Proč třebas komunita nedokáže udělat vlastní takovou to kravinku a místo toho se snaží udělat reverzem kopii? Dokáže vlastně komunita něco vlastního vymyslet, a né jenom přebírat a kopírovat?
ps. tento zápis je otázka k zamyšlení, protože sám nevím...
Tiskni
Sdílej:
mluvím o nějakých myšlenkách které by byli progresivní a jestli o něčem víš tka to sem hoď, já budu jenom rád a ostatní si myslím též.
to je jenom dohoda jak co bude vypadatTak se dohodneme a udelejme to, ne?
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
. To jenom fóra, domovský stránky menších projektů a hlavně oss projektů, jsou velmi jednoduché a bez animací 
Ale to by byla asi pohádka z jiného soudku... bohužel...
...Jenže Gnome není windowmanager, defaultní window manager v Gnome je pokud, se nemýlím Metacity. Gnome je desktop environment. A na gnome je dle mého názoru "novátorská" myšlenka (neříkám, že šťastná) HIG, nebo jak se tomu nadává, prostě vcelku vysoké nároky na to, jak mají aplikace pro Gnome vypadat, aby se všechny tvářily podobně, a ovládali se podobně, vše ve stylu "aby uživatel nebyl zmaten".
, protože všechno mělo xlet zpátky nějakýho svýho předchůdce, který si řekl, ááá, budu kreslit na PC a udělám na to program => takový photoshop je tudíž taky neoriginální a takhle bych mohl pokračovat. Kdo bude určovat hranice toho, co je originální a co ne? A budeme tedy ignorovat originální nápady v "neoriginálních" aplikacích, nebo to budem všechno strkat do jednoho pytle a říkat, že tento projekt není originální? Sepiš to a pak dej vědět, jak si to teda přesně představuješ, urči hranice a pak se můžem hádat dál
... :D
Opravdu ještě jednou ti z celého srdce děkuji a teším se na osobní setkání s GURU dnešního Unix like systémů. Třebas se něco nového naučím.
Vim je Vi Improved, a vi je snad jediný editor, který má svůj standard (mj. v IEEE Std 1003.1), vi je určitě starší než linux.
třebas vynález UNIXu, jakožto principu fungování OS, vynález způsobu ovládání něčeho v komplu pomocí myši, vynález oken, třebas vynález způsobu ovládání a fungování 3D CAD systémů, atd...
To je možná škoda že neprogramím, třebas by mě něco napadlo.
))
Ale jistě vím že Pro/E jede na vlastním jádru a má vlastní, doufám že se nemýlím, metodu konečných prvků, tzv P metodu myslím...jinak CADDS je součástí ptc company... A o CSG sytsémy ani tak nejde jako o mylšenku parametrem řízené geometrie. To by mě zajímalo kdy tato myšlenka vlastně vznikla a kdo jí poprvé použil. nevíš náhodou?
. Pod Parasolidem běží jen PRO/Desktop, což byl původně samostatný, slibně se vyvíjející CAD jiné firmy, ale PTC je odkoupila a "postarala" se o něj.
CADDS je součástí PTC protože je také někdy na konci 90 let odkoupili.
Vytvářet parametrem řízenou geometrii byl možná záměr už prvních systémů. Pokud jsem to pochopil správně tak to byly spíše nějaké skriptovací jazyky, jejichž výstupem byl 3D model. Takže stačilo spustit něco jako VytvořOzubení (m,d1 ...) a byla parametrická geometrie
.
Kdo to první navázal na GUI a kóty nevím, tak staré CADy jsem nikdy ani na vlastní oči neviděl. PRO/E je sice někdy uváděn jako první plně parametrický, ale možná je to myšleno tak, že každá entita musí být plně zavazbená, jinak tě to nepustí dál
.
Jak s tím souvisí MKP???
))