Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Co má společného balíčkovací systém s nějakým zmršeným balíčkem z třetí strany ?
Pokud je potřeba sw, který není oficiálně ve Slackware obsažen, tak se to obvykle řeší kompilací ze zdrojů (nejlépe přes SlackBuild) nebo se holt sáhne po hotovém se všemi riziky z toho plynoucími.
Systém neřeší automaticky závislosti, tj. je nutné je manuálně doinstalovat. Strukturou oficiálních balíčků a i při používání vlastních buildů toto kupodivu není handicap, ale naopak pohodlný a maximálně jednoduchý nástroj úplné kontroly nad nainstalovaným software.
Nevím co bylo myšleno tím jak autoři vymýšlejí názvy balíčků. Balíčky se označují standardizovaným a IMHO konzistentním způsobem. Více viz např. tento dokument (PDF) .
Nechápu, jak je možné, aby existoval např. balíček ekiga a Ekiga a byly vedeny jako dva různé.Za prvé si uvědomte, že pokud používáte _neoficiální_ repozitáře a někdo tam přibastlí balíček, který porušuje standardy, tak brečte tam. Za druhé v *nixech, resp. shellech, se standardně rozlišuje velikost písmen a to patí i pro rpm, který asi znáte z FC. To, co popisujete, se vám s oficiálními repozitáři nestane.
Nechápu, jak je možné, že běžnými prostředky jen těžko zjistím, jak je pojmenovaný balíček s konkrétní aplikací ...Http, ftp nebo rsync klienta považuji spolu s bzipem za běžné prostředky a každý repozitář mj. obsahuje komprimovaný soubor MANIFEST, který obsahuje záznamy o všech souborech včetně úplných cest. Pokud chcete automatizované prohledávání, nainstalujte si např. slackpkg a přečtěte si v manuálové stránce o volbě search. Je v balíčcích podstromu extra.
> Systém neřeší automaticky závislosti A to je chyba. Měl by dát na výběr, zda chci doinstalovat závislosti nebo se s tím drbat ručně... Od čeho jsou počítače? Abych si bokem na papírek poznamenal, co ještě musím doinstalovat než můžu nainstalovat tento balíček?Nechci se opakovat, ale takhle to nefunguje. Pro zkušenějšího uživatele toto představuje minimální přítěž, kterou jednou a na dlouho vyřeší a vyhne se v praxi velmi běžným zbytečným závislostem. Aby toto bylo možné v rpm, dpkg nebo FBSD Portech, musela by být granularita jejich balíčků násobně vyšší, což je nereálné. Nejblíž je tomu Debianí PM s volnými závislostmi, ale i tak člověk občas narazí. Ale každému co jeho jest.
>maximálně jednoduchý nástroj úplné kontroly To je asi vtip, že? Pokud musím ručně řešit závislosti, systém mi při updatu zanechá nainstalovanou i starou verziNe, není. Pokud neumíte pracovat s motykou a ukopnete si palec u nohy, je to vina motyky ? Opravdu nechápu jak provádíte updaty, ale upgradepkg, který je mj. transparentně volán ze slackpkg, slapt-getu nebo swaretu vám vždy nejdříve odlišnou verzi odstraní a pak nainstaluje novou.
Nemluvě o faktu, že půlka software z balíčků a půlka ze zdrojáků dělá v systému celkem bugr...Jen u "čuňátek", která instalují přímo do filesystému
Ten zápisek jsem nějak nepochopil.No to samozrejme moc spolecneho nema, jen to pro me byl posledni hrebicek do rakve.Co má společného balíčkovací systém s nějakým zmršeným balíčkem z třetí strany ?
Nevadil mi ani tak balíčkovací systém. protože pomocí swaretu to nebyla (tehdy, cca 2 roky) žádná tragédie, horší to bylo právě s těmi neoficiálními repozitáři - na desktopu nutnost - a frekvenci upgrade u oficiálních balíků. Linuxpackages.net tehdy - dnes nevím - to byl příklad toho jak nevytvářet repozitář, balíky byly kompilované proti zbytečným knihovnám a 'neočekávaným' verzím programů (tehdy jsem pochopil co je to dependency hell), pamatuju se, že někdy se tam nějakým způsobem zapletlo i 64 bitů (
/usr/lib
vs /usr/lib64
)! Něky se záplatovalo slušně rychle, ala někdy se člověk načekal než si Patrick V. sedl a všechno to nabuildoval!
Všechno tehdy spělo k 64 bitům, Slackware poskočil na 486... dneska nemá defaultně ani kernel 2.6.x. Je pravda že přeložit si do Slackware cokoliv v podstatě není problém, ovšem jinde je to, díky dostupným a funkčním balíkům, daleko jednodušší {přiznávám to je možná spíš můj problém - Slack je i o tomto}.
Nicméně jinak je Slackware po stránce konfigurace a transparentnosti fungování opravdu to nejlepší s čím jsem měl tu čest u Linuxu setkat (pamatuju se jak strýček Grumpa někde říkal že nejlepší na desktop je Slackare bez X], ale (IMHO) bohužel se současným přístupem (onemanshow, jedna architektura, co nestíhám vyřadím=Gnome, atp.) pude do kytek.
Trochu alibisticky ještě dodám že dění kolem Slackware v podstatě nesleduju a jestli se blýská na lepší časy a opravdový progres (ne jen nové verze programů každého půl roku a vychytanější skripty), tak se omlouvám za 'toppic mimo mísu'. Slack mám na 'serveru' doma a na qemu v práci a mazlím se s ním jako mamrd, teda člověk, který má dost času na to být SLACK.
Eh, sem si to teď po sobě ještě jednou přečetl a koukam že by z toho mohl být dost drsný flejmAle ne, proste balickovaci system neresici zavislosti je "broken by design", no a v tech oficialnich repositarich je fakt houby. To je pak pekne, kdyz kolega o neco vyse napise, ze za rozbite neoficialni balicky si muze uzivatel sam, no a co ma teda pouzivat? No nic, Keep Gentooin'...
Jediné co se mi na Slackwaru líbí je jeho čistota a jednoduchostČistota a jednoduchost jsou pojmy, pod kterými si nedokážu nic představit. Rozhodně ne u Slackware, kde se init skripty nastavují jejich editací
/etc/conf.d/
přehlednější, než /etc/sysconfig/
. Nicméně, pokud se člověk naučí příkaz pro přidání/odebrání služby do runlevelu, nebo její spuštění, což je místo, kde se distribuce liší nejvíce, není nejmenší problém.
BTW: člověk se nesmí dívat do /etc/rc*.d/
Tiskni
Sdílej: