Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Pokud tu sleduji diskuse na téma v čem všem je Linux lepší než jeden nejmenovaný OS, obecně v komunitě přezdívaný "Wokna, Widle" většinou se skvěle bavím.
Já totiž nevím v čem je Linux technicky lepší. To skutečně se svými znalostmi nejsem schopný asi posoudit. Ale pokud můžu mluvit za sebe, řeknu jen tohle. Linux, Unix mi vyhovují z hlediska filozofie užití nástrojů. To je obecně známá věc, že je založen na sérii malých nástrojů, které se dají zkombinovat. Tak se vytvoří obrovská škála možností využití. Je to dáno americkou praktičností a pragmatičnosti. Konečně techniku: "Kaizen" vymysleli právě oni za druhé světové války, kdy potřebovali dát do chodu válečné hospodářství aby bylo co nejefektivnější.
Co je technika Kaizen? Je to metoda malých kroků, které samy o sobě vlastně nutí jedince hledat jejich nejvýhodnější použití. Dokonce se používá i psychoterapii. Klientovi se nabídne tak malý krok, který je schopen splnit. Žádné složité sestavy, žádné složité úkoly. "Máš potíže z váhou? Tak zkus udělat u televize několik dřepů, jen tolik kolik jich jsi schopný a ochotny každý den udělat". To je přijatelné pro většinu lidí. Tedy dělají to. Začnou dvěma dřepy a nakonec po čase zjistí, že je pro něj přijatelné mnohem více, Napadají ho další a další možnosti.Tak se stane, že pravidelně pravidelně cvičí denně několik minut,třeba dvacet. Dvacet minut dynamického pohybu dokáže už ledacos. Jak se somatickým stavem člověka, tak s psychickým. Zlepšený psychický stav navozuje uvolnění. V uvolnění se nám podstatně lépe myslí. A tak to jde dál. Na začátku byly dva dřepy. Uznávám, že celý popis je dost zjednodušený, ale pokud někdo má zájem jistě si v knihkupectví o této technice příručku najde.
Unix je tomu podobný, sada malých nástrojů. které mají široké použití. Ukážeme si to na několika příkladech. Takový nejzákladnější unixový a linuxový nástroj je editor VI. Nehodlám se rozepisovat o jeho kvalitách, ale jeho malost jej předurčuje právě k širokému použití právě v Unixu, kde všechno je textový soubor.
Máte FreeBSD. To se vám při startu zasekne. Použijete jednouživatelský režim a za pomoci fsck zjistíte problém, připojíte se a za pomoci VI máte šanci problém odstranit. Zase, kdo má zájem najde si to v manuálu. Myslím celý postup. Připojením jsem vlastně vzpomněl další program, nebo nástroj. A tím je mount. Nespustíte jeden systém, ale máte ještě jednu distribuci na disku. Spustíte ji, přes další jednoduchý nástroj cfdisk si ověříte přesné rozložení partišen a za pomoci mountu se připojíte do zablokovaného systému a máte-li znalosti a um problém vyřešíte a nebo požádáte někoho jiného. Ale co je důležité máte přístup do systému. Dva až tři malé nástroje vám pomohou leckdy zachránit data a s nimi třeba i zaměstnání.
Rozhodně tu neříkám pro devět z deseti čtenářů žádnou novinku. Jen tak si přemýšlím o tom proč mi Linux a Unix vyhovuje. Z jakého důvodu, ač běžný uživatel raději píši své texty v konsoli? Používám aspell, bash grep a další. V poslední době jsem si odvykl používat třeba MC. Zjistil jsem, že napsat a třeba kopírovat za pomoci cp a doplňovaní tablu je rychlejší než přes MC. Zase žádná novinka. Pořád jsem jen tak ve stádiu uvažování co mi na tom Unixu vyhovuje. Musím se učit to jo. Ale je to zabava I v grafickém prostředí radši program spustí v konsoli, xtermu a nebo z příkazové řádky. Přijde mi to jednodušší. Ve woknech jsem údajne na všechno intuitivně klikal myší. Ale než si pouštět krusader je pro mne jednoduší napsat ls a zjistit jaké mám adresáře a soubory, cd a doplnění názvu tablem je pro mne jednodušší přepnutí do adresáře než MC. Atd, atd.
Všichni to znáte. To je to co mi vyhovuje. Malé nástroje, oddělené X, možnost opravy téměř čehokoliv, pokud jsou znalosti. A vůbec se nemusím s kýmkoliv dohadovat jestli jsou widle lepší nebo ne. Pro mě je tohle to nejlepší. Fetchmailem stáhnu poštu, rozhodnu se jestli jen hlavičky a nebo všechno, protože záleží na tom jestli v .fetchmailrc vypíšu keep, no keep, případně fetchall a v muttu si to přečtu a rozhodnu se pro libovolný editor, kterým budu psát. A tak bych mohl pokračovat. Samé malé nástroje. Nijak zvlášť složité na ovládání, nijak zvlášť složité na učení a přitom elegance, efekt a spolehlivost.
Tiskni
Sdílej: