Život a návody

9.1.2006 12:56 | Přečteno: 1017× | poslední úprava: 9.1.2006 20:46

Měl jsem kdysi klienta, který zastával stanovisko, že: "Frajeři návody nečtou a doberou se podstaty holým rozumem" Nutno dodat, že co se týče IT, často mu to vycházelo.

Dá se k jeho cti říci, že toto stanovisko tvrdošíjně a vytrvale zastával i k přístupu k životu. V obojím případě mám za to že leckdy na svůj postoj doplácel.

Projevovala se u něj ta chyba, které se dopouští mnoho velmi inteligentních lidí, že používají svůj rozum k tomu aby udrželi a obhájili své chybné chování a metody. Za pomoci rozumu.

V prvním případě, na to docela, jak si dodnes myslím doplácel, vzhledem tomu že často objevoval objevené. I když to racionalizoval tím, že když si na o přijde sám lépe si to zapamatuje. Což je sice pravda, ale moje zkušenost je i ta, že pokud něco najdu v manuálu a několikrát úspěšně opakuji, zapamatuji si to také. ,

Takže sám za sebe. Manuály v IT používám. Zkracuje to čas a šetří to energii. Neobjevuji objevené a nevymýšlím vymyšlené. Většinou jde o to abych se to častým používání naučil a ono mi to posléze splyne do syntézy.

Zjistil jsem, že lidé nejlépe vědí co potřebují. Vědí to většinou lépe než já a a velmi často vědí i jak se k tomu dostanou. Maximálně jim mohu poskytnout informaci kde je to zrovna na skladě. Pokud už se na Abíčku ptám, kde to hledat, Goole mi přijde málo a vnímám to jako výsměch.

Osobně nejsem moc zastáncem manuálů pro život. Většina situací v životě je sice hodně podobná, ale není identická. Ale přesto zkušenosti druhých lidí pro mě nejsou vůbec k zahození.

Mnohokrát v životě jsem použil zkušeností lidí, kteří už třeba nejsou mezi námi. Ať se to týkalo partnerských, kolegiálních a nebo komunikačních vzorců. Dalo by se říci, že ty jejich metody používám tím způsobem, že se jich v duchu zeptám co by dělali. Většinou odpověď slyším. A samozřejmě použiji to co je v tu chvíli z mého hlediska výhodné.

Tím se celoživotně učím od lidí, které jsem potkal. Výhoda vyššího věku je ta, že jsem se za svůj život potkal z mnohými lidmi, kteří měli spoustu originálních nápadů a řešení.

Ale nejčastěji jsem se učil a učím od lidí, kteří se málokdy dostávali do maléru, a pokud ano, tak je dokázali přežít a a zvládnout.

Od těch permanentně v maléru se můžete naučit zase to, jak se v životě nechovat. Ale to je dost omezená kvalifikace. Ani v životě ani v literatuře mě neberou rozervanci, co bloudí životem a nevědí si rady ani ze sebou ani z okolím. Těm se snažím být prospěšný, a rád jsem na té druhé straně. Na straně poskytujících a prospěšných.

       

Komentáře

[Veritas]

Pod tohle se rád podepíšu.

[ivitek]

přidávám i svůj klikyhák

[Petr Jelínek]

Hmmm, on ale ne každý rozervanec, co "bloudí životem a neví si rady ani ze sebou ani z okolím", měl někdy na výběr jestli se tím rozervancem stane nebo ne. Nebo se pletu? Ale jinak souhlas.

A mimochodem: se sebou, s okolím...

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Jste proste zastancem filosofie opatrneho a rozvazneho umirani Ale to nemusi byt jediny spravny postoj k zivotu. Nekteri to chteji s plnou paradou a 5-timinutami slavy. Obcas to ale zavani malerem

[klassik]

No on je taky manual a manual.....

[vencour]

Mně to připomíná hlášku, že nejchytřejší (lovené) zvíře je to, co nikdo ještě neviděl.

[machr]

v tom, ze obcas objevim neco co uz bylo objevene bych nevidel problem. spis naopak. pokud si reseni nekde najdu tak nad tim nemusim moc premejslet a mozek chaatraa

obvykle mam ve zvyku se prvne pokusit o vlastni reseni problemu a vysledek potom porovnat s necim uz existujicim. to je podle me asi nejprinosnejsi zpusob....

samozrejme, ze pokud sem v casovy tisni, tak nevaham pouzit klidne nejakou odporne obrovskou knihovnu

(pisu samozrejme o programovani, pokud jde o ovladani nejakych programu, tak tam nema smysl se pokouset to 'vymyslet' :))