Soudružský rozhovor....

15.2.2006 15:35 | Přečteno: 1162× | poslední úprava: 15.2.2006 21:18

V poslední době jak sleduji rétoriku politických stran, chování státních úředníků, mě lehce jímá úzkost kam že se to řítíme? Urážky, hodnocení, podrazy, špína. A vraždy. Stala se z nás během patnácti let „banánová” republika sice bez banánovníku ale s korupčním prostředím že takové není ani v tom nejmizernějším americkém béčkovém filmu. To vše vlastním přičiněním.

Černé se vydává za bílé a slušnost a korektnost za hloupost. Asertivní chování za aroganci a agresi. Pakliže někdo chce diskutovat o poměrech, okamžitě nastoupí komunistické manýry a to nejen u komunistů. Jestliže někdo zcela jasně pojmenuje problém je okamžitě okřiknut s tím, že je hlupák, který není schopen dohlédnout na špičku svého nosu.

V debatě jim nejde o řešení, ale o vítězství. Jasná a pragmatická řešení jež by mohla alespoň trochu zlepšit stav věcí jsou okamžitě zpolitizována a stávají se předmětem nikoliv debat, ale půtek. Půtek v nichž jde jakákoliv korektnost a naslouchání partnerovi stranou a v nichž „vyhrává ” ten kdo druhého nejvíce zesměšní a poníží.

Samozřejmě tito lidé se chovají jak umí, a chovají se podle okamžité potřeby. Potřeby jež jim zajistí znovuzvolení, patřičný příjem a vliv a moc. On ten hlavní příjem přichází nikoliv s platem ale s vlivem jež ti nejrůznější „pašové” na jakémkoliv místě v parlamentě, zastupitelstvu, ve státní správě a jinde mají.

Jako člověk, jehož jednou z oblastí zájmů je lidská komunikace, které se věnuji už skutečně hodně let, sleduji jak tito lidé hovoří.Konečně to sleduji kdekoliv jinde. Ne v tom smyslu „profesora Higginse” z My fair Lady, ale spíše jako člověk zabývající se technikou a způsobem řeči než nářečními rozdíly. Poslouchám například maminku jak mluví s dítětem a okamžitě tuším jestli jednou dítě jako dospělé bude úzkostné a agresivní a nebo sebevědomé a asertivní.

Řekne-li maminka něco jako

• Jestli budeš zlobit, nechám tě tady.

Už tuším co bude násedovat. Díte se totiž většinou při vědomí toho, že láska matky je pro ně naprosto rozhodující k jeho životu, začne chovat „patřičným” způsobem. Jenže a to je ten problém, už je vmanipulováno do pozice toho, který se když se nebude „chovat” ztratí to nejcennější co v danou chvíli má. Ztrátu lásky matky. Většinou neumí domyslet, že matka použila tento komunikační manévr pouze k jeho zklidnění a nemyslí je vážně. Opakuje-li matka u malého dítě často a někdy i naznačí odchod, dítě zpanikaří. Dost značně.

V dospělosti z něj pravděpodobně bude jedinec, který jakékoliv odmítnutí bude vnímat jako odmítnutí sebe sama a nikoliv svého požadavku. A pravděpodobně bude agresivně reagovat na postoj odmítnutí části chování nebo požadavku jako na útok na svou osobu a nutně bude v neustálé obraně. Ta agresivita plynoucí z frustrace se bude projevovat třeba dovnitř v případě submisivních jedinců.

Lidé kolem něj budou zmateni jeho reakcí jelikož z jejich hlediska k agresi a strachu není důvod. A budou jeho chování celkem správně hodnotit, ale hodnocení má tu mizernou vlastnost, že stále rozjíždí kolotoč příčin a následků. Jak vidno tohle „moudro” neobjevil Východ, ale je znám v lidských kulturách od nepaměti.

Matka, která své zlobící dítě okřikne a řekne něco jako:

Jestli budeš křičet, házet kamením, bít děti ve školce, dostaneš na zadek!

Tato matka je s tím to výrokem oproti té předchozí zcela asertivní. To jest je bezpečná pro dítě svým sdělování a i přes jasné varování a pohrůžkou tělesného trestu milující. Asertivní matka trvající na pravidlech a nevyhrožující ztrátou lásky, vychová dítě jež bude znát zcela jasně pravidla, bude vědět co je a co není v lidské společnosti přijatelné. Co víc, nebude to úzkostný nesebevědomý člověk obávající se každého odmítnutí a jiný názor nevnímá jako ponižující a nepřátelský. Samozřejmě pro případnou diskusi je to zjednodušeno v rámci délky příspěvku.

Bohužel naši politici i většina populace na jakékoliv úrovni byla vychováná v duchu komunistické manipulace s lidmi,která jim měla pomoci udržet moc nad druhými a udržet je poslušnosti a bázni. Moc jež doslova vyhrožovala nejen ztrátou „lásky ” ale totální likvidací svých oponentů.Hlavně těm o nichž předpokládala že by jimi mohli být. Mnoho svých pohrůžek „soudruzi” beze zbytku splnili.

V posledních letech před svým pádem komunisté sice zmírnili, ale nikdy s nimi nepřestali. Jejich primitivní metody jsou účinné právě pro svou „primitivnost” s níž hrají na ten nejhlouběji skrytý strach každého z nás. Strach být vyloučen, exkomunikován ze společnosti, kde zažíváme jakési malé jistoty v tom naprosto nejistém světě. (Má to i svůj biologický nejen psychologický důvod.)

Co tedy používali a používájí jejich následníci a to nejen v KSČM?

Vám se stále něco nelíbí i když všem to vyhovuje

To co tu říkáte nikdo nechce

Takhle jako vy nikdo nemluví

Takhle se to nikdy nedělalo

Existuje nějaká norma

Děláte z lidí hlupáky a oni vám to věřit nemůžou

Už nás nechte pracovat a neobtěžujte ani nás ani občany

Občané si to budou pamatovat a spočítají vám to

S tím co říkáte už nelze souhlasit ze zásady

Dokud jste nezačali, nepřišli sem, byl tu klid

Cokoliv řeknete je stejně jen lež a nemá smysl se s vámi bavit Tímto způsobem dávají najevo, že jsou nějaké vyšší, tajemné, málokomu, jen snad vybraným a vyvoleným známe normy, pravidla a nařízení, které je nutné vždy a za jakýchkoliv okolností dodržovat. A kdo je nedodržuje je nenormální, škůdce a nemrava škodící lidstvu, národu, společenství, rodině. prostě všem: Zcela jistě to nejsou všechny manipulace a mnozí z vás se rozpomenou na daší

Tento způsob sdělování působí na podprahové vnímání jak soupeřů tak sledujících. Je to psychologická, ale vlastně i na biologickou podstatu působící válka, jež má skrytým způsobem naznačit, že v případě prohry budou protivníci vyloučeni a to za pomoci celého společenství. V tom „nejmírnějším” případě.

Být vyloučen rodiny ze zaměstnání, sportovního klubu či odjinud vnímáme jako nejtvrdší formu postihu a je nejvíc obáváná. I lidé, kteří normálně nemají žádný zvláštní zájem na používání citátů v řeči, pití piva po obědě velmi zpozorní pokud je někdo chce nějak limitovat. nebo mají pocit, že je chce někdo limitovat.A brání se a to i ve věcech, které normálně nijak zvlášt nemají za důležité.

Většinou pokud nejsou nějak zvlášť úzkostní se zklidní, když zjistí, že ten druhý jim pití piva a nebo psaní citátů nerozmlouvá v důsledku mravnostního přestupku nebo proti slušnému chování. Ale jen a jen z toho důvodu, že mu to vadí. Mnozí jsou schopni respektovat, že každému něco vadí a každému něco jiného.

Ti úzkostní, bojácní, strachující se nejistého světa budou vyžadovat stále stejné chování a závazné normy v oblasti názorů,pocitů protože přeci: „ Normálnímu” člověku pivo, citát, sprosté slovo nevadí. A komu vadí ať si zvyká. Musí být silný. Silný podle jejich představ a ne víc ne méně než oni určí. Samozřejmě kdo na jejich normy nepřistoupí je jejich nepřítel a s nepřítelem se vyjednává jen do chvíle než máme pocit převahy a tím chuť i odvahu jej zničit. Jako terapeut tomu rozumím, ale jako člověku občanovi mi toto jednán příjde v demokratické společnosti nepřijatelné.

Zde skončím. Nebudu říkat koho máte volit a koho ne. Osobně já sám za sebe budu volit člověka nebo lidi, kteří umějí říci svému oponentovi. „Tohle není můj názor, tohle řešení skutečně nebudu podporovat. Tohle co říkáte je pro mne nepřijatelné. Ale pokud budu mít možnost budu dělat tohle, a navrhnu tohle. Chcete-li spolupracovat můžeme. V opačném případě budu hledat podporu jinde. Ale u některých nikdy, protože moje nedůvěra k jejich slovu a skutkům mi v tom zabraňuje.”?

Uslyším-li, že někdo ponižuje svého oponenta, zesměšňuje, i kdyby měl sebelepší program, takovému člověku, hnutí nebo straně hlas nedám. Budu se dívat na to jak jedná se svými oponenty. Jak jedná s nimi, tak pravděpodobně bude se mnou jednat jako s občanem.

       

Komentáře

[petr]

Jste postizen grafomanii?

[xkesh]

zrovna v "blogu" je tahle otazka dost zbytecna :P

[Jan Jílek]

Není, může mě informovat, že příliš mnoho píši. Ale píši proto, že celý den poslouchám a tak jsem docela rád i slyšen (čten).

[Jan Jílek]

Ano, pokud s tím máte nějakou potíž, je jedná vaše možnost to nečíst.

[petr]

a coze tak agresivne?

[Jan Jílek]

Agresivně? To jen jen přátelské upozornění na možnost se zabývat něčím jiným než mými "grafomanskými" výplody. Osobně nečtu všechny blogy.

[Hadice]

Jsem schopna a ochotna respektovat jen toho, kdo je schopen a ochoten respektovat mne. To mimo jiné znamená, že mne zbytečně, bezdůvodně a jen ze svého rozmaru (nebo v rámci plánovitého výzkumu) nelimituje.

[Jan Jílek]

to je vlastně politický program co hlásáš, nevím jestli to soudruzi vezmou v úvahu. Ty jabka nejsou blbej nápad. Jsou i horší země.

[:-)]

hele ty po něm jedeš po striderovi, viď?

[Hadice]

Jsem žena, bílá žena, světlovlasá, boubelatá... Kdyby si strider nevšim, tak mu to řekni

[:-)]

domnívám se, že to moc dobře ví a určitě mu to dělá dobře...

[yennefer]

zařaď se do fronty a bojuj, takových je hodně

[Jan Jílek]

Tak jezinky, dolaškovat a koukejte jít po práci! Tady je linuxový portál a řeší se tu zásadní věci. Ne nějaký vaše fronty.

[:-)]

v žádný frontě čekat nebudu, chci ho hned......kdo dá víc?

[justy]

na tvém místě bych moc nemávala packou. Krev, pot a slzy.... až na dřeň

[:-)]

myslíš v posteli? nebo při tom uklízení

[dave]

naprosty souhlas... k tomu jako dezert doporucuji toto

[Hadice]

To by se mělo dát na billboardy!

[Jan Jílek]

Je vidět, že soudruh Paroubek skutečně neztratil tu "úžasnou" schopnost komunikovat jako soudruh.

[Bubak]

Ja bych rad volil nekoho, kdo vubec umi neco rici.