Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
V dětství jsem velmi rád četl dobrodružné knížky, konečně některé z dětství čtu dodnes. „Kniha džunglí” od Kiplinga, „Dva divoši” od Setona a ještě některé další. Například „Lovci mamutů.” Četl jsem westerny, četl jsem nejrůznější „braky” jak bylo zvykem říkat a ze všech jsem si odnesl kupodivu určitou dávku pohledu na svět. Pohled na to co, znamená být muž, odpovědný člověk atd. Byly v nich samé důležité věci jako je „Láska a spravedlnost. Odvaha pomáhat slabším, být prospěšný tam kde lze.”
Ne vždy jsem se v životě podle toho choval, ale vždy jsem měl z těch knih a ze spousty událostí, co mě v životě potkalo pocit, že jestli je něco v životě důležité, je to být prospěšný. Pokud přemýšlím o svých dětských idolech z té výše uvedené literatury, pak to byli vždy muži, kteří se vyznali. Muži kteří viděli a uměli rozpoznat a zachovat se jako muži, když bylo třeba.
Jedna z nejoblíbenějších mých literárních postav je Sanjasin z Knihy džunglí, Muž, který byl ministerským předsedou, poté potulným světcem a by na sklonku života se stal prospěšným člověkem, co zachránil vesnici před sesuvem hory do údolí.
Další moji oblíbenou postavou je Tolkienova postava je Tuor z „Nedokončených příběhů.” Ta povídka mě jako dospělého vždy fascinovala svou jednoduchostí a zároveň svou výzvou. Muž jež se stal otrokem, posléze psancem, se nakonec stal Božím poslem, mužem co dobrovolně přijal a splnil svůj úkol. Vlastně v té povídce neudělal nic jiného, než přijal povolání, vzal na sebe břímě poselství a doručil jej.
Z mých sportovních idolů v kolektivních hrách, speciálně v fotbale nebo v hokeji to byli vždy brankáři. Muži poslední instance. Obdivoval jsem Schrojfa, Viktora, Koubu, Nadrchala, Mikoláše, Holečka, Haška. Ti všichni reprezentovali tu poslední spolehlivou instanci. Dodnes si vybavuji titulek v anglických novinách: „Viktor-Anglie 0:0.”
Bylo to v roce 1966, kdy se Anglie poprvé a zatím naposledy stala mistrem světa. Anglický fotbal jsem vždy obdivoval a dodnes obdivuji a tehdy Československo hrálo přátelák s Angličany ale co bylo nejdůežitější, že jsem viděl chytat poprvé Viktora a nikdy jsem na to nezapomněl. Předvedl co to znamená být tou poslední instancí. Do té doby a od té doby jsem nikdy takový brankářský výkon neviděl. U nikoho. Myslím, že jej sám Viktor nepřekonal ani na mistrovství Evropy v roce 1976 v Jugoslávii. A tam byl vyhlášen nejlepším hráčem mistrovství.
A teď se vrátím k těm dobrodružným knížkám. Samozřejmě jsem hltal ty „úžasné střelce, krásné ženy, statečné muže,” ale dodnes z těch dobrodružných postav mám nejraději stopaře. Umělce najít a vystopovat cokoliv a kohokoliv. Muže, kteří umí dlouho a vytrvale sledovat stopu a dojít k cíli, muže co umí vyčíst chování lidí i zvěře ze stop a vyvodit z toho závěr. Někdy najít řešení.
Muže, co svedou dovést lovce ke kořisti a dát jim tím každému díky svému stopařskému a pozorovatelskému umění, možnost ulovit svou kořist, získat svou trofej, získat i to ocenění, které vždy úspěšným lovcům bylo přiznáno. Ať to byli skuteční lovci, nebo jen fotografové, co „lovili beze zbraní.”
Stopař musí umět víc než ostatní, musí jako ostatní být válečníkem, lovcem, nosičem břemen, ale musí i více vidět, vést, a být skrytý, dodržovat opatrnost. prostě musí ovládat pravidla, která mu zajistí úspěch. A mít intuici, na kterou se spolehá v době , kdy není nic vidět. A musí umět druhým i sdělit srozumitelně co vidí, a musí být při smyslech. Plně.
Stejně jako brankář je stopař krajní součástí hry, lovu, sledování. Proto má výsadní postavení. Je stopař. S tou odpovědností, která na nich obou leží. Stopař je první instance, brankář poslední. Ale v konečném součtu stojí vlastně oba vedle sebe. Jeden otevírá, další uzavírá. A vznikne celek.
Takže děkuji touto cestou všem těm autorům co psali, O Huňáčovi, Děrsu Uzala, Sanjasinovi, Tuorovi a o všech dalších neméně zajímavých o nichž jsem nemluvil. Tím také zároveň děkuji všem těm brankářům, na které jsem se mohl v průběhu let dívat a obdivovat jejich soustředění i odvahu být tam kde to bolí a kde hrozí riziko. A necouvnout. Moc mi všichni v životě byli prospěšní. A to bez ohledu na to, že ne všichni byli skrz naskrz kladní a zcela bezúhonní.
Tiskni
Sdílej:
ale zoberme si takeho Peleho. Ronaldinho je asi najlepsi hrac sucasnosti, a myslim ze aj dlhodobejsie bude, ale na krala futbalu mu este nieco chyba, hoc nie vela
boli / su nositiela spominanych mien stoparmi?