Společnost Framework představila nový Framework Laptop 12 s Intel Core Series 3, Thunderbolt 4, Wi-Fi 7, volitelnou čtečkou otisků prstů a podsvícenou klávesnicí s open-source firmwarem ZMK. Objednat lze s předinstalovanou Fedorou 44 KDE Plasma.
Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 168 (pdf).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 10. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Ve všech těch diskusích o Linuxu cítím touhu diskutujících „být brán vážně.” Být brán vážně je jedním z nejdůležitějších lidských požadavků Všichni máme rádi, dospělí, dospívající i malé děti, když nás ti druzí berou vážně. Homosexuálové se dožadují registrovaného partnerství z toho důvodu, že se chtějí cítit být postaveni na úroveň běžné rodiny, běžného manželství. Uživatele Škodovek nechtějí být jen těmi co mají „škodovku”, ale mají auto. Děti malující obrázky ve školce, chtějí aby táta s mámou ocenili jejich obrázky co pro ně namalovaly. Přijali je jako dárek a přijetím svého obrázku se cítí být bráni vážně.
Debata kolem Linuxu na Abíčku někdy připomíná partu dorostenců, co chtějí hrát fotbal a s velkými mužstvy. Většina z nich ten fotbal zcela určitě hrát umí, Většina rozumí i pravidlům. Pouze nerozumějí taktice a neovládají strategii. Nemůžou rozumět ani jednomu protože většinou nemají zkušenost. Tu získají až časem. Osobně vidím problém ne v malé informovanosti o Linuxu, ale v chování distributorů distribucí. Jsem přesvědčen, že lze rozšířit Linux, jenže je to otázka marketinku a otázka financí. Dokud se distribuční firmy nezačnou chovat v oblasti reklamy podobně jako velcí hráči, nikdy nebude Linux, FreeBSD, NetBSD a další mít šanci se rozšířit. Přes všechny výhody, které skýtá.
To je prostě realita, kterou je nutné vzít na vědomí. Linux a Unix obecně se může rozšířit na servery, může se používat i v některých firmách, ale stále jeho výhody nestačí na reklamní triky těch velkých. Kvalita s tím nemá co dělat. Přesvědčení, „ že velcí umějí lépe” prostě funguje. Nemusejí se nám líbit obchodní praktiky, nemusejí se nám líbit reklamní kampaně. Ale fungují.
Fungují především z psychologického hlediska. Zrovna tak jako funguje atmosféra velkých klubů, atmosféra velkých peněz. To má na lidi dopad. Proto si stejně jako fotbalové velkokluby pěstují i „velké” softwarové firmy image velikosti. Naprosto záměrně.
Investují velké peníze aby se dostaly k obrovským ziskům. Dokud nepřijdou velké peníze do Open Source, dokud se nenajde někdo kdo cíleně podpoří ty opravdu dobré programátory, kteří se během těch let vyprofilovali. Podpoří je tak aby neměli existenční starosti a opravdu mohli nasadit svoje síly do vývoje a nemuseli se třeba ještě starat o marketing. Dokud se tak nestane, do té doby bude procento uživatelů velmi nízké. Jednoduše velké peníze přesvědčí firmy vyrábějící hardware i software, že je výhodné mít kompatibilitu s linuxovými distribucemi. Že je tedy výhodné především pro ně poskytovat parametry protože se to k nim vrátí ve formě zisku.
V opačném případě zbývá jen ta dlouhá pomalá cesta, kterou Linux a BSD jdou. Je krásná. Pro mnohé romantická. Jiným dává i jiný smysl, než jen rozvoj IT. Ale to už potom plní i jiné cíle a má to jiný účel. V tom případě si ale budeme vyprávět zcela jinou pohádku.
Tiskni
Sdílej: