Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Ve všech těch diskusích o Linuxu cítím touhu diskutujících „být brán vážně.” Být brán vážně je jedním z nejdůležitějších lidských požadavků Všichni máme rádi, dospělí, dospívající i malé děti, když nás ti druzí berou vážně. Homosexuálové se dožadují registrovaného partnerství z toho důvodu, že se chtějí cítit být postaveni na úroveň běžné rodiny, běžného manželství. Uživatele Škodovek nechtějí být jen těmi co mají „škodovku”, ale mají auto. Děti malující obrázky ve školce, chtějí aby táta s mámou ocenili jejich obrázky co pro ně namalovaly. Přijali je jako dárek a přijetím svého obrázku se cítí být bráni vážně.
Debata kolem Linuxu na Abíčku někdy připomíná partu dorostenců, co chtějí hrát fotbal a s velkými mužstvy. Většina z nich ten fotbal zcela určitě hrát umí, Většina rozumí i pravidlům. Pouze nerozumějí taktice a neovládají strategii. Nemůžou rozumět ani jednomu protože většinou nemají zkušenost. Tu získají až časem. Osobně vidím problém ne v malé informovanosti o Linuxu, ale v chování distributorů distribucí. Jsem přesvědčen, že lze rozšířit Linux, jenže je to otázka marketinku a otázka financí. Dokud se distribuční firmy nezačnou chovat v oblasti reklamy podobně jako velcí hráči, nikdy nebude Linux, FreeBSD, NetBSD a další mít šanci se rozšířit. Přes všechny výhody, které skýtá.
To je prostě realita, kterou je nutné vzít na vědomí. Linux a Unix obecně se může rozšířit na servery, může se používat i v některých firmách, ale stále jeho výhody nestačí na reklamní triky těch velkých. Kvalita s tím nemá co dělat. Přesvědčení, „ že velcí umějí lépe” prostě funguje. Nemusejí se nám líbit obchodní praktiky, nemusejí se nám líbit reklamní kampaně. Ale fungují.
Fungují především z psychologického hlediska. Zrovna tak jako funguje atmosféra velkých klubů, atmosféra velkých peněz. To má na lidi dopad. Proto si stejně jako fotbalové velkokluby pěstují i „velké” softwarové firmy image velikosti. Naprosto záměrně.
Investují velké peníze aby se dostaly k obrovským ziskům. Dokud nepřijdou velké peníze do Open Source, dokud se nenajde někdo kdo cíleně podpoří ty opravdu dobré programátory, kteří se během těch let vyprofilovali. Podpoří je tak aby neměli existenční starosti a opravdu mohli nasadit svoje síly do vývoje a nemuseli se třeba ještě starat o marketing. Dokud se tak nestane, do té doby bude procento uživatelů velmi nízké. Jednoduše velké peníze přesvědčí firmy vyrábějící hardware i software, že je výhodné mít kompatibilitu s linuxovými distribucemi. Že je tedy výhodné především pro ně poskytovat parametry protože se to k nim vrátí ve formě zisku.
V opačném případě zbývá jen ta dlouhá pomalá cesta, kterou Linux a BSD jdou. Je krásná. Pro mnohé romantická. Jiným dává i jiný smysl, než jen rozvoj IT. Ale to už potom plní i jiné cíle a má to jiný účel. V tom případě si ale budeme vyprávět zcela jinou pohádku.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz