Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Ve všech těch diskusích o Linuxu cítím touhu diskutujících „být brán vážně.” Být brán vážně je jedním z nejdůležitějších lidských požadavků Všichni máme rádi, dospělí, dospívající i malé děti, když nás ti druzí berou vážně. Homosexuálové se dožadují registrovaného partnerství z toho důvodu, že se chtějí cítit být postaveni na úroveň běžné rodiny, běžného manželství. Uživatele Škodovek nechtějí být jen těmi co mají „škodovku”, ale mají auto. Děti malující obrázky ve školce, chtějí aby táta s mámou ocenili jejich obrázky co pro ně namalovaly. Přijali je jako dárek a přijetím svého obrázku se cítí být bráni vážně.
Debata kolem Linuxu na Abíčku někdy připomíná partu dorostenců, co chtějí hrát fotbal a s velkými mužstvy. Většina z nich ten fotbal zcela určitě hrát umí, Většina rozumí i pravidlům. Pouze nerozumějí taktice a neovládají strategii. Nemůžou rozumět ani jednomu protože většinou nemají zkušenost. Tu získají až časem. Osobně vidím problém ne v malé informovanosti o Linuxu, ale v chování distributorů distribucí. Jsem přesvědčen, že lze rozšířit Linux, jenže je to otázka marketinku a otázka financí. Dokud se distribuční firmy nezačnou chovat v oblasti reklamy podobně jako velcí hráči, nikdy nebude Linux, FreeBSD, NetBSD a další mít šanci se rozšířit. Přes všechny výhody, které skýtá.
To je prostě realita, kterou je nutné vzít na vědomí. Linux a Unix obecně se může rozšířit na servery, může se používat i v některých firmách, ale stále jeho výhody nestačí na reklamní triky těch velkých. Kvalita s tím nemá co dělat. Přesvědčení, „ že velcí umějí lépe” prostě funguje. Nemusejí se nám líbit obchodní praktiky, nemusejí se nám líbit reklamní kampaně. Ale fungují.
Fungují především z psychologického hlediska. Zrovna tak jako funguje atmosféra velkých klubů, atmosféra velkých peněz. To má na lidi dopad. Proto si stejně jako fotbalové velkokluby pěstují i „velké” softwarové firmy image velikosti. Naprosto záměrně.
Investují velké peníze aby se dostaly k obrovským ziskům. Dokud nepřijdou velké peníze do Open Source, dokud se nenajde někdo kdo cíleně podpoří ty opravdu dobré programátory, kteří se během těch let vyprofilovali. Podpoří je tak aby neměli existenční starosti a opravdu mohli nasadit svoje síly do vývoje a nemuseli se třeba ještě starat o marketing. Dokud se tak nestane, do té doby bude procento uživatelů velmi nízké. Jednoduše velké peníze přesvědčí firmy vyrábějící hardware i software, že je výhodné mít kompatibilitu s linuxovými distribucemi. Že je tedy výhodné především pro ně poskytovat parametry protože se to k nim vrátí ve formě zisku.
V opačném případě zbývá jen ta dlouhá pomalá cesta, kterou Linux a BSD jdou. Je krásná. Pro mnohé romantická. Jiným dává i jiný smysl, než jen rozvoj IT. Ale to už potom plní i jiné cíle a má to jiný účel. V tom případě si ale budeme vyprávět zcela jinou pohádku.
Tiskni
Sdílej: