Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Ve všech těch diskusích o Linuxu cítím touhu diskutujících „být brán vážně.” Být brán vážně je jedním z nejdůležitějších lidských požadavků Všichni máme rádi, dospělí, dospívající i malé děti, když nás ti druzí berou vážně. Homosexuálové se dožadují registrovaného partnerství z toho důvodu, že se chtějí cítit být postaveni na úroveň běžné rodiny, běžného manželství. Uživatele Škodovek nechtějí být jen těmi co mají „škodovku”, ale mají auto. Děti malující obrázky ve školce, chtějí aby táta s mámou ocenili jejich obrázky co pro ně namalovaly. Přijali je jako dárek a přijetím svého obrázku se cítí být bráni vážně.
Debata kolem Linuxu na Abíčku někdy připomíná partu dorostenců, co chtějí hrát fotbal a s velkými mužstvy. Většina z nich ten fotbal zcela určitě hrát umí, Většina rozumí i pravidlům. Pouze nerozumějí taktice a neovládají strategii. Nemůžou rozumět ani jednomu protože většinou nemají zkušenost. Tu získají až časem. Osobně vidím problém ne v malé informovanosti o Linuxu, ale v chování distributorů distribucí. Jsem přesvědčen, že lze rozšířit Linux, jenže je to otázka marketinku a otázka financí. Dokud se distribuční firmy nezačnou chovat v oblasti reklamy podobně jako velcí hráči, nikdy nebude Linux, FreeBSD, NetBSD a další mít šanci se rozšířit. Přes všechny výhody, které skýtá.
To je prostě realita, kterou je nutné vzít na vědomí. Linux a Unix obecně se může rozšířit na servery, může se používat i v některých firmách, ale stále jeho výhody nestačí na reklamní triky těch velkých. Kvalita s tím nemá co dělat. Přesvědčení, „ že velcí umějí lépe” prostě funguje. Nemusejí se nám líbit obchodní praktiky, nemusejí se nám líbit reklamní kampaně. Ale fungují.
Fungují především z psychologického hlediska. Zrovna tak jako funguje atmosféra velkých klubů, atmosféra velkých peněz. To má na lidi dopad. Proto si stejně jako fotbalové velkokluby pěstují i „velké” softwarové firmy image velikosti. Naprosto záměrně.
Investují velké peníze aby se dostaly k obrovským ziskům. Dokud nepřijdou velké peníze do Open Source, dokud se nenajde někdo kdo cíleně podpoří ty opravdu dobré programátory, kteří se během těch let vyprofilovali. Podpoří je tak aby neměli existenční starosti a opravdu mohli nasadit svoje síly do vývoje a nemuseli se třeba ještě starat o marketing. Dokud se tak nestane, do té doby bude procento uživatelů velmi nízké. Jednoduše velké peníze přesvědčí firmy vyrábějící hardware i software, že je výhodné mít kompatibilitu s linuxovými distribucemi. Že je tedy výhodné především pro ně poskytovat parametry protože se to k nim vrátí ve formě zisku.
V opačném případě zbývá jen ta dlouhá pomalá cesta, kterou Linux a BSD jdou. Je krásná. Pro mnohé romantická. Jiným dává i jiný smysl, než jen rozvoj IT. Ale to už potom plní i jiné cíle a má to jiný účel. V tom případě si ale budeme vyprávět zcela jinou pohádku.
Tiskni
Sdílej: