Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve všech těch diskusích o Linuxu cítím touhu diskutujících „být brán vážně.” Být brán vážně je jedním z nejdůležitějších lidských požadavků Všichni máme rádi, dospělí, dospívající i malé děti, když nás ti druzí berou vážně. Homosexuálové se dožadují registrovaného partnerství z toho důvodu, že se chtějí cítit být postaveni na úroveň běžné rodiny, běžného manželství. Uživatele Škodovek nechtějí být jen těmi co mají „škodovku”, ale mají auto. Děti malující obrázky ve školce, chtějí aby táta s mámou ocenili jejich obrázky co pro ně namalovaly. Přijali je jako dárek a přijetím svého obrázku se cítí být bráni vážně.
Debata kolem Linuxu na Abíčku někdy připomíná partu dorostenců, co chtějí hrát fotbal a s velkými mužstvy. Většina z nich ten fotbal zcela určitě hrát umí, Většina rozumí i pravidlům. Pouze nerozumějí taktice a neovládají strategii. Nemůžou rozumět ani jednomu protože většinou nemají zkušenost. Tu získají až časem. Osobně vidím problém ne v malé informovanosti o Linuxu, ale v chování distributorů distribucí. Jsem přesvědčen, že lze rozšířit Linux, jenže je to otázka marketinku a otázka financí. Dokud se distribuční firmy nezačnou chovat v oblasti reklamy podobně jako velcí hráči, nikdy nebude Linux, FreeBSD, NetBSD a další mít šanci se rozšířit. Přes všechny výhody, které skýtá.
To je prostě realita, kterou je nutné vzít na vědomí. Linux a Unix obecně se může rozšířit na servery, může se používat i v některých firmách, ale stále jeho výhody nestačí na reklamní triky těch velkých. Kvalita s tím nemá co dělat. Přesvědčení, „ že velcí umějí lépe” prostě funguje. Nemusejí se nám líbit obchodní praktiky, nemusejí se nám líbit reklamní kampaně. Ale fungují.
Fungují především z psychologického hlediska. Zrovna tak jako funguje atmosféra velkých klubů, atmosféra velkých peněz. To má na lidi dopad. Proto si stejně jako fotbalové velkokluby pěstují i „velké” softwarové firmy image velikosti. Naprosto záměrně.
Investují velké peníze aby se dostaly k obrovským ziskům. Dokud nepřijdou velké peníze do Open Source, dokud se nenajde někdo kdo cíleně podpoří ty opravdu dobré programátory, kteří se během těch let vyprofilovali. Podpoří je tak aby neměli existenční starosti a opravdu mohli nasadit svoje síly do vývoje a nemuseli se třeba ještě starat o marketing. Dokud se tak nestane, do té doby bude procento uživatelů velmi nízké. Jednoduše velké peníze přesvědčí firmy vyrábějící hardware i software, že je výhodné mít kompatibilitu s linuxovými distribucemi. Že je tedy výhodné především pro ně poskytovat parametry protože se to k nim vrátí ve formě zisku.
V opačném případě zbývá jen ta dlouhá pomalá cesta, kterou Linux a BSD jdou. Je krásná. Pro mnohé romantická. Jiným dává i jiný smysl, než jen rozvoj IT. Ale to už potom plní i jiné cíle a má to jiný účel. V tom případě si ale budeme vyprávět zcela jinou pohádku.
Tiskni
Sdílej: