Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Nainstaloval jsem si OpenBSD 3.9. Samotna instalace se sice zda hroziva, ale nakonec se ukazalo, po nekolikatem preinstalovani, ze to neni zas az tak hrozne. Staci se drzet postupu, ktery je slusne popsan v pruvodnim manualu a to i cesky. tady Sice je to myslim pro OpenBSD 3.3, ale s malinkymi upravami celkem funkcni.
Stahoval jsem z netu, slo to sice pomaleji protoze moje pripojeni neni nic moc. Jsem presvedceny, ze ten kdo ma dobre pripojeni kompletni zakladni instalaci naistaluje do pul hodiny.
OpenBSD jsem dal na notebook, protoze kdyz jsem se jej pokusil instalovat na pc zastavil se na televizni karte, takze se instalace vlastne ani nespustila. OpenBSD 3.8 pro zmenu jsem na pc nainstaloval,ale zase pri rebootu nespustil kvuli tomutez. Tak nevim. Asi nema rad moji televizni kartu. Jinak na notebook byla instalace bez potizi.
Nove instalace jsem delal z toho duvodu, ze jsem experimentoval a pak jsem nevedel jak z tech experimentu ven. System se "zlehka" zadrhnul. Ale, "opakovani je matka moudrosti," jak mi pred 45 lety vtloukala do hlavy pani ucitelka Kalusova, tedy toho casu nijak nelituji.
Co me ale skutecne velmi mile prekvapilo, je vlastne bezproblemove pripojovani vsech pridavnych zarizeni. Nakonec jsem za pomoci manualu objevil, ze staci stejne jako cdrom pridat i do /etc/fstab treba flasku.
mkdir  /flash 
 /etc/fstab (ted napisu co tam mam ja)
/dev/sd0c /flash ro,noauto.
 Podobnym zpusbem jsem pripojil i
partisnu se Slackwerem. 
Jen jsem musel zkoumat u tech pridavnych zrizeni, ktere je vlastne funkci. U flashky, kdyz jsem dal do
/etc fstab /dev/sd0atak no napsalo chybovou hlasku, ze zarizeni neni nakonfigurovano. Postupnym zkousenim jsem objevil spravne pismeno. Bylo dev/sd0c. Tak se nenechte odradit.
Velmi me jako ostatne u vsech BSD potesil balickovaci system i
system portu. Skvele vymysleno a skvele fungujici. Stahnul jsem
si z netu za pomoci prikazu
ftp ftp://ftp.openbsd.org/pub/OpenBSD/3.9/ports.tar.gz
cd
/usr
sudo tar xzf /tmp ports.tar.gz
Vzniknul mi adresar
/usr/ports/. A chci-li instalovat za pomoci portu, tak vsechno co
potrebuji po prepnuti do:
 
cd /usr/ports
make search key=vim
Dalsi moznost jak instalovat primo binarni balicky je prikaz>
pkg_add -v ftp://ftp.openbsd.org/pub/OpenBSD/3.9/packages/i386/
Tomu se da predejit tim, ze zvolite alternativni zpusob:
ftp ftp://ftp.openbsd.org/pub/OpenBSD/3.9/packages/i386/
>ftp ls* m
ftp get mc-4.6.1p0.tgz "|pkg_add -v -"
Jako okenniho managera jsem naistaloval XFCE4 a alternativni Fluxbox. Samotne grafcke prostredi jsem nastavil za pomoci
xorgcfga pridal managery do ~/.xinitrc
vi .xinitrc
exec fluxbox
# exec xfce4-session
Jako u vetsiny BSD se da mnohe nastavit v
/etc/rc.conf. Doporucuji cist manualy. Ale je to celkem srozumitelnou anglictinou zdokumentovano. Co me obzvlast potesilo, ze jsem pripojil i cdma a to pouhym zkopirovanim z FreeBSD
ppp.confdo
/etc/ppp/. Prikaz
ppp -ddiala uz to fici. Pro zajemce muj
/etc/ppp/ppp.conf
# /etc/ppp/ppp.conf
default:
set log Phase Chat LCP IPCP CCP tun command
ident user-ppp VERSION (built COMPILATIONDATE)
set device /dev/ucom0
set speed 115200
set dial "ABORT BUSY ABORT NO\\sCARRIER TIMEOUT 5 \
\"\" AT OK-AT-OK ATE1Q0 OK \\dATDT\\T TIMEOUT 40 CONNECT"
set timeout 3600 # 3 minute idle timer (the default)
enable dns # request DNS info (for resolv.conf)
disable ipv6
set speed 921600
set device /dev/cuaU0
set phone "#777"
set authname "601xxxxxx@etcz"
set authkey "xxxxxx"
add default HISADDR
Nebylo to nic promysleneho, pouze jsem to zkusil, protoze jsem videl ze system vidi podle dmesg modem, takze jsem to jen zkopiroval. Rikal jsem si, kdyz to jde na FreeBSD, to mohlo by jit i tady podobnym zpusobem. No a vyslo to. Mozna budete muset upravovat rychlos pripojeni. Jinak jsem nic jsem neupravoval ani jsem nedelal novy device. Jeste to podobnym zpusobem zkusim na NetBSD.
Musim rici, ze se mi zacinaji BSD vice zamlouvat nez Linux. Je to ale pocitova zalezitost. Nejsem natolik fundovany abych mohl nejak popsat zvlast vyhody. Portovaci system, a subjektivni pocit vetsi rychlosti systemu.
Sice maji potize s mou televizni kartou, NetBSD i OpenBSD s ceskou klavesnici v konsoli. Tam jeste neni a ja si ceskou neumim napsat, ale ceske prostredi v X nastavit jde a ve FreeBSD i v konsoli.
A to je asi vsechno. Vzhledem k tomu ze se jedna o blog a nikoliv o clanek, mam za to ze jsem se ze sveho hlediska dotknul vseho podstatneho. Mam radost z toho, ze se cim dal vic vyznam v manualech, trochu v nic zacinam cist a trochu se orientuji v konfiguraci. Nekomu ovsem radit na to se necitim. Je to pro mne velmi prijemna zabava a zpestreni dne. Free source rulez...
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                 
            
    
 
            