Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Nainstaloval jsem si OpenBSD 3.9. Samotna instalace se sice zda hroziva, ale nakonec se ukazalo, po nekolikatem preinstalovani, ze to neni zas az tak hrozne. Staci se drzet postupu, ktery je slusne popsan v pruvodnim manualu a to i cesky. tady Sice je to myslim pro OpenBSD 3.3, ale s malinkymi upravami celkem funkcni.
Stahoval jsem z netu, slo to sice pomaleji protoze moje pripojeni neni nic moc. Jsem presvedceny, ze ten kdo ma dobre pripojeni kompletni zakladni instalaci naistaluje do pul hodiny.
OpenBSD jsem dal na notebook, protoze kdyz jsem se jej pokusil instalovat na pc zastavil se na televizni karte, takze se instalace vlastne ani nespustila. OpenBSD 3.8 pro zmenu jsem na pc nainstaloval,ale zase pri rebootu nespustil kvuli tomutez. Tak nevim. Asi nema rad moji televizni kartu. Jinak na notebook byla instalace bez potizi.
Nove instalace jsem delal z toho duvodu, ze jsem experimentoval a pak jsem nevedel jak z tech experimentu ven. System se "zlehka" zadrhnul. Ale, "opakovani je matka moudrosti," jak mi pred 45 lety vtloukala do hlavy pani ucitelka Kalusova, tedy toho casu nijak nelituji.
Co me ale skutecne velmi mile prekvapilo, je vlastne bezproblemove pripojovani vsech pridavnych zarizeni. Nakonec jsem za pomoci manualu objevil, ze staci stejne jako cdrom pridat i do /etc/fstab treba flasku.
mkdir /flash
/etc/fstab (ted napisu co tam mam ja)
/dev/sd0c /flash ro,noauto.
Podobnym zpusbem jsem pripojil i
partisnu se Slackwerem.
Jen jsem musel zkoumat u tech pridavnych zrizeni, ktere je vlastne funkci. U flashky, kdyz jsem dal do
/etc fstab /dev/sd0atak no napsalo chybovou hlasku, ze zarizeni neni nakonfigurovano. Postupnym zkousenim jsem objevil spravne pismeno. Bylo dev/sd0c. Tak se nenechte odradit.
Velmi me jako ostatne u vsech BSD potesil balickovaci system i
system portu. Skvele vymysleno a skvele fungujici. Stahnul jsem
si z netu za pomoci prikazu
ftp ftp://ftp.openbsd.org/pub/OpenBSD/3.9/ports.tar.gz
cd
/usr
sudo tar xzf /tmp ports.tar.gz
Vzniknul mi adresar
/usr/ports/. A chci-li instalovat za pomoci portu, tak vsechno co
potrebuji po prepnuti do:
cd /usr/ports
make search key=vim
Dalsi moznost jak instalovat primo binarni balicky je prikaz>
pkg_add -v ftp://ftp.openbsd.org/pub/OpenBSD/3.9/packages/i386/
Tomu se da predejit tim, ze zvolite alternativni zpusob:
ftp ftp://ftp.openbsd.org/pub/OpenBSD/3.9/packages/i386/
>ftp ls* m
ftp get mc-4.6.1p0.tgz "|pkg_add -v -"
Jako okenniho managera jsem naistaloval XFCE4 a alternativni Fluxbox. Samotne grafcke prostredi jsem nastavil za pomoci
xorgcfga pridal managery do ~/.xinitrc
vi .xinitrc
exec fluxbox
# exec xfce4-session
Jako u vetsiny BSD se da mnohe nastavit v
/etc/rc.conf. Doporucuji cist manualy. Ale je to celkem srozumitelnou anglictinou zdokumentovano. Co me obzvlast potesilo, ze jsem pripojil i cdma a to pouhym zkopirovanim z FreeBSD
ppp.confdo
/etc/ppp/. Prikaz
ppp -ddiala uz to fici. Pro zajemce muj
/etc/ppp/ppp.conf
# /etc/ppp/ppp.conf
default:
set log Phase Chat LCP IPCP CCP tun command
ident user-ppp VERSION (built COMPILATIONDATE)
set device /dev/ucom0
set speed 115200
set dial "ABORT BUSY ABORT NO\\sCARRIER TIMEOUT 5 \
\"\" AT OK-AT-OK ATE1Q0 OK \\dATDT\\T TIMEOUT 40 CONNECT"
set timeout 3600 # 3 minute idle timer (the default)
enable dns # request DNS info (for resolv.conf)
disable ipv6
set speed 921600
set device /dev/cuaU0
set phone "#777"
set authname "601xxxxxx@etcz"
set authkey "xxxxxx"
add default HISADDR
Nebylo to nic promysleneho, pouze jsem to zkusil, protoze jsem videl ze system vidi podle dmesg modem, takze jsem to jen zkopiroval. Rikal jsem si, kdyz to jde na FreeBSD, to mohlo by jit i tady podobnym zpusobem. No a vyslo to. Mozna budete muset upravovat rychlos pripojeni. Jinak jsem nic jsem neupravoval ani jsem nedelal novy device. Jeste to podobnym zpusobem zkusim na NetBSD.
Musim rici, ze se mi zacinaji BSD vice zamlouvat nez Linux. Je to ale pocitova zalezitost. Nejsem natolik fundovany abych mohl nejak popsat zvlast vyhody. Portovaci system, a subjektivni pocit vetsi rychlosti systemu.
Sice maji potize s mou televizni kartou, NetBSD i OpenBSD s ceskou klavesnici v konsoli. Tam jeste neni a ja si ceskou neumim napsat, ale ceske prostredi v X nastavit jde a ve FreeBSD i v konsoli.
A to je asi vsechno. Vzhledem k tomu ze se jedna o blog a nikoliv o clanek, mam za to ze jsem se ze sveho hlediska dotknul vseho podstatneho. Mam radost z toho, ze se cim dal vic vyznam v manualech, trochu v nic zacinam cist a trochu se orientuji v konfiguraci. Nekomu ovsem radit na to se necitim. Je to pro mne velmi prijemna zabava a zpestreni dne. Free source rulez...
Tiskni
Sdílej: