Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Tak mě opět jednou něco potěšilo. Jak jsem si studoval ten článek o vlc postupně jsem přicházel na (pro sebe) stále zajímavější věci. například podpora televize, poslech rádia a jiné. Jsem samozřejmě věděl, že to existuje, ale nevěnoval jsem tomu nějakou zvláštní pozornost. Moc se mi líbí jak je to vlastně jednoduché. U rádia si člověk stáhne playlist, vloží jej do přehrávače. A to i do xmms a už poslouchá. Sice ne všechno co jsem stáhnul a našel se připojilo, občas to vypíše error, ale to nehraje v mém nadšení pro internetové rádio žádnou roli. V notebooku to bude hrát taky a zbavím se toho starého křápu, co mám v práci. Přestože je mi ho líto vyhodit, protože „co kdyby.” Konečně jsem našel důvod. Ale dokud BBC vysílalo česky byl dobrý. Škoda že už BBC nevysílá česky. Dost mi to schází.
Dále jsem zjistil, že při nějaké delší kompilaci či jiné nudné činnosti je dobré jíst kedlubny. Kedlubny mají zřejmě zabudovaný nějaký faktor trpělivosti, který se zvyšuje žvýkáním. Připadám si při tom klidný jako nějaký velký býložravec. Ještě u toho tak ležet. Naprosto nepochybuji, že se s pléna někdo ozve a popíše co jsem. Ale abych se vrátil k FreBSD a Linuxu. Vlc zatím v Linuxu chodí, pouze internetovou televizi jsem nenaladil. Vypsalo mi to že tomu chybí playlist a error. Tak nevím bud mám pomalé připojení, nebo mají chybku ve vysílání. Případně dělám nějakou chybu já. Při zkušenostech, které mám ze sebou se přikláním k třetí možnosti. Ani nová židle a klávesnice nepomáhá.
Objevil se poždavek jednoho gentlemana v diskusi k mému příspěvku o kočičkách a pejscích abych vždy na začátku vypíchl nějakou myšlenku, nebo citaci aby se gentleman nemusel namáhat to číst celé. Je vidět, že se časy mění. V dobách mého mládí se považoval za dlouhý příspěvek takový příspěvek, co se podobal F.L Věku. Nebo „U nás.” To vše od Mistra Jiráska. Vždy několika dílný, každý díl aspoň o čtyři sta stránkách. Tomu se říká délka. Jiráska jsem v dětství přečetl snad celého. Ale tehdy nebyl internet a televize byla jen černobílá a jeden program. Navíc televize byly děsně poruchový. Dnes je dlouhý příspěvek, co je dlouhý kolem sto řádků ve VIM. Tomu se panečku říká zrychlený pokrok.
No utěšuje ta skutečnost, že onen dotyčný gentleman jistě ovládá myš případně kurzorové šipky a příště v obavě aby nebyl zahlcen mým dlouhým textem jej zcela mine. Pak musím říci, že si někdy blog píši jen tak. Prostě co mě napadá napíši a netrvám na tom aby to někdo považoval za něco, co by mělo oslovit lidstvo, linuxovou komunitu případně aspoň někoho. Je to čistě pro mne. Možná se ale tím dopouštím porušování pravidel a to bych nerad. Možná se někdo cítí ohrožen mými myšlenkovými pochody. To bych také nerad, ale pravdou je, že tyhle příspěvky většinou na nic a nikoho neútočí, takže si zas tolik vrásky nedělám.
Konečně blog je někdy forma komunikace mnou ze sebou samým. A komunikace sama ze sebou rozhodně není nic proti ničemu a zákon to neupravuje. Pro jistotu se zeptám Justýny nebo Kryštofa. Oba jsou kvalifikovaní právníci a jistě mi to rádi vysvětlí. I když komunikace sám ze sebou na veřejnosti může být podezřelá a vyvolává pochybnosti. Ale s tím zas umím žít. Jak říká profesor Heler: „Když se člověk zblázní je z nejhoršího venku.” No vida a už mám hlavní myšlenku blogu. Tučně jsem ji zdůraznil. Spokojen pane kolego?
Líbila se mi debata kolem reklamy. Docela věřím pánům Literákovi a Krátkému, že je taky netěší reklama, ale taky chápu, že je živí. Mě také nebaví každý pacient nebo klient a myslím, že se každému věnuji poctivě, tak nejlépe jak umím. Živí mě to. A zatím jak se mi Abíčko jeví, reklama je zde celkem v přijatelné míře. A je skutečně na úrovni. Z mého hlediska. Moc jsem se tu naučil. Skutečně většinou, když nevím jak dál s Linuxem, odpověď tu najdu. Nebo aspoň nápovědu. Prostě mám pocit, že se místní tým nefláká a dělá co může.
Teď mě napadá, že by mě potěšilo kdyby někdo napsal článek, nebo aspoň blog o tom jak v Linuxu poslouchat internetová rádia případně, sledování televize po internetu jaké přehrávače k tomu použít, konfiguraci a jiné. Ale než mě někdo začne nadávat, až skončím s psaním tohohle blogu kouknu se jestli to už tu není. Kdyby k tomu někdo přidal ještě pasáž o BSD také bych se rozhodně nezlobil. Stejně ve FreeBSD a v NetBSD mi VLC rádio a audio přehrává jen pod rootem. Nastavil jsem práva a nic. Jedině jako SU. Tak ještě co s tím? Ale snad to někde objevím. Určitě je to nějaká maličkost. V xmms ty rádia hrajou jak vyšitý. I audio. Koukám VIM ukazuje sedmdesátou řádku, tak toho nechám. Kdo to dočetl až sem, má můj obdiv. V době tak rychlého pokroku je to výkon. Bye bye.
Je šestnáct hodin a něco a zjistil jsem že v Archu Kaffeine zatím přehrává i playlisty, které xmms a vlc nepřehrál. Jo jo, kdo hledá najde. Linux rulez...
Tiskni
Sdílej:
Ani nová židle a klávesnice nepomáhá.No to ani nemůžou, v nich chyba není
Ale díky za poučení, doteď jsem si myslel, že MŽK problém je nevyřešitelný.
a rozhodne piste dal, docela prijemny cteni. jak veci spojeny s pocitaci tak i ty ostatni (psychologie, cestovani).
a k tomu sledovani medii nemam nic moc co rict, ale neco preci - na radia me staci xmms nebo amarok s xine enginem (hrajou i nektery radia ktery v xmms ne). a na video asi mlayer a kaffeine (opet xine engine) ale streamovany video sleduju minimalne. kaffeine je prej vybornej na televizi pres tv kartu - vcetne digitalni dvb. s vlc zadnou zkusennost nemam. proste si stahnete/zkompilejte par programu a vyzkousejte a nechte si ten nejlepsi. tak si myslim ze je to nejlepsi, lepsi nez naky recenze a screenshoty. ale zas je to casove narocnejsi.
jeste na konec, jakozto uzivatel bsd systemu, co si myslite o desktop bsd a pc bsd? na jeden z nich bych vyhledove chtel prejit, ale porad nemam uplne jisto ...
hlavne az si poridim druhej pocitac kterej budu mit hlavne na hrani si s os a testovani vsemoznych ptakovin bude to mnohem lepsi. tam se s tim naucim a semhle si to nainstaluju rychle a kvalitne ponevadz uz budu vedet jak na to ...
uz aby to bylo 
Pokud to cestu nevypise. v portech to neni, ale to je malokdy. Bud je to na v repositari a nebo v portech.
ale ta nova mandriva co ji mam tedka me uz tu radost dost kazi protoze configure je ve vetsine pripadu ok - tzn. vse potrebny je instalovany ale pri make samej warning a nakonec error. v predchozich verzich to prochazelo castejc - mozna proto ze tam bylo jeste gcc 3 ktery udajne je tolerantnejsi co se kodu tyce. no nevim. tenhle tejden trpelivost pretekla, potreboval sem nutne zkompilovat 2 programy (ktorrent a pykde aby me sel jisty tv program jehoz autorem je jeden blogger tady z abclinuxu) a zabil sem s tim celej vecer a vysledek nula.
snad u ty "jediny a spravny" distribuce bude situace ruzovejsi a hlavne programy novejsi a repozitare plnejsi ...uz aby to bylo 
ale jinak ten system i normalne pouzivam, protoze je tak pekne jednoduchy, ikdyz si uz od samyho zacatku rikam ze bych mel prejit na neco funkcnejsiho, s vic a hlavne aktualnejsima dostupnyma balickama, kde neni problem neco nainstalovat aniz bych musel instalovat plno zavislosti a pak to stejne nefungovalo ...