Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Tak mě opět jednou něco potěšilo. Jak jsem si studoval ten článek o vlc postupně jsem přicházel na (pro sebe) stále zajímavější věci. například podpora televize, poslech rádia a jiné. Jsem samozřejmě věděl, že to existuje, ale nevěnoval jsem tomu nějakou zvláštní pozornost. Moc se mi líbí jak je to vlastně jednoduché. U rádia si člověk stáhne playlist, vloží jej do přehrávače. A to i do xmms a už poslouchá. Sice ne všechno co jsem stáhnul a našel se připojilo, občas to vypíše error, ale to nehraje v mém nadšení pro internetové rádio žádnou roli. V notebooku to bude hrát taky a zbavím se toho starého křápu, co mám v práci. Přestože je mi ho líto vyhodit, protože „co kdyby.” Konečně jsem našel důvod. Ale dokud BBC vysílalo česky byl dobrý. Škoda že už BBC nevysílá česky. Dost mi to schází.
Dále jsem zjistil, že při nějaké delší kompilaci či jiné nudné činnosti je dobré jíst kedlubny. Kedlubny mají zřejmě zabudovaný nějaký faktor trpělivosti, který se zvyšuje žvýkáním. Připadám si při tom klidný jako nějaký velký býložravec. Ještě u toho tak ležet. Naprosto nepochybuji, že se s pléna někdo ozve a popíše co jsem. Ale abych se vrátil k FreBSD a Linuxu. Vlc zatím v Linuxu chodí, pouze internetovou televizi jsem nenaladil. Vypsalo mi to že tomu chybí playlist a error. Tak nevím bud mám pomalé připojení, nebo mají chybku ve vysílání. Případně dělám nějakou chybu já. Při zkušenostech, které mám ze sebou se přikláním k třetí možnosti. Ani nová židle a klávesnice nepomáhá.
Objevil se poždavek jednoho gentlemana v diskusi k mému příspěvku o kočičkách a pejscích abych vždy na začátku vypíchl nějakou myšlenku, nebo citaci aby se gentleman nemusel namáhat to číst celé. Je vidět, že se časy mění. V dobách mého mládí se považoval za dlouhý příspěvek takový příspěvek, co se podobal F.L Věku. Nebo „U nás.” To vše od Mistra Jiráska. Vždy několika dílný, každý díl aspoň o čtyři sta stránkách. Tomu se říká délka. Jiráska jsem v dětství přečetl snad celého. Ale tehdy nebyl internet a televize byla jen černobílá a jeden program. Navíc televize byly děsně poruchový. Dnes je dlouhý příspěvek, co je dlouhý kolem sto řádků ve VIM. Tomu se panečku říká zrychlený pokrok.
No utěšuje ta skutečnost, že onen dotyčný gentleman jistě ovládá myš případně kurzorové šipky a příště v obavě aby nebyl zahlcen mým dlouhým textem jej zcela mine. Pak musím říci, že si někdy blog píši jen tak. Prostě co mě napadá napíši a netrvám na tom aby to někdo považoval za něco, co by mělo oslovit lidstvo, linuxovou komunitu případně aspoň někoho. Je to čistě pro mne. Možná se ale tím dopouštím porušování pravidel a to bych nerad. Možná se někdo cítí ohrožen mými myšlenkovými pochody. To bych také nerad, ale pravdou je, že tyhle příspěvky většinou na nic a nikoho neútočí, takže si zas tolik vrásky nedělám.
Konečně blog je někdy forma komunikace mnou ze sebou samým. A komunikace sama ze sebou rozhodně není nic proti ničemu a zákon to neupravuje. Pro jistotu se zeptám Justýny nebo Kryštofa. Oba jsou kvalifikovaní právníci a jistě mi to rádi vysvětlí. I když komunikace sám ze sebou na veřejnosti může být podezřelá a vyvolává pochybnosti. Ale s tím zas umím žít. Jak říká profesor Heler: „Když se člověk zblázní je z nejhoršího venku.” No vida a už mám hlavní myšlenku blogu. Tučně jsem ji zdůraznil. Spokojen pane kolego?
Líbila se mi debata kolem reklamy. Docela věřím pánům Literákovi a Krátkému, že je taky netěší reklama, ale taky chápu, že je živí. Mě také nebaví každý pacient nebo klient a myslím, že se každému věnuji poctivě, tak nejlépe jak umím. Živí mě to. A zatím jak se mi Abíčko jeví, reklama je zde celkem v přijatelné míře. A je skutečně na úrovni. Z mého hlediska. Moc jsem se tu naučil. Skutečně většinou, když nevím jak dál s Linuxem, odpověď tu najdu. Nebo aspoň nápovědu. Prostě mám pocit, že se místní tým nefláká a dělá co může.
Teď mě napadá, že by mě potěšilo kdyby někdo napsal článek, nebo aspoň blog o tom jak v Linuxu poslouchat internetová rádia případně, sledování televize po internetu jaké přehrávače k tomu použít, konfiguraci a jiné. Ale než mě někdo začne nadávat, až skončím s psaním tohohle blogu kouknu se jestli to už tu není. Kdyby k tomu někdo přidal ještě pasáž o BSD také bych se rozhodně nezlobil. Stejně ve FreeBSD a v NetBSD mi VLC rádio a audio přehrává jen pod rootem. Nastavil jsem práva a nic. Jedině jako SU. Tak ještě co s tím? Ale snad to někde objevím. Určitě je to nějaká maličkost. V xmms ty rádia hrajou jak vyšitý. I audio. Koukám VIM ukazuje sedmdesátou řádku, tak toho nechám. Kdo to dočetl až sem, má můj obdiv. V době tak rychlého pokroku je to výkon. Bye bye.
Je šestnáct hodin a něco a zjistil jsem že v Archu Kaffeine zatím přehrává i playlisty, které xmms a vlc nepřehrál. Jo jo, kdo hledá najde. Linux rulez...
Tiskni
Sdílej:
Ani nová židle a klávesnice nepomáhá.No to ani nemůžou, v nich chyba není
a rozhodne piste dal, docela prijemny cteni. jak veci spojeny s pocitaci tak i ty ostatni (psychologie, cestovani).
a k tomu sledovani medii nemam nic moc co rict, ale neco preci - na radia me staci xmms nebo amarok s xine enginem (hrajou i nektery radia ktery v xmms ne). a na video asi mlayer a kaffeine (opet xine engine) ale streamovany video sleduju minimalne. kaffeine je prej vybornej na televizi pres tv kartu - vcetne digitalni dvb. s vlc zadnou zkusennost nemam. proste si stahnete/zkompilejte par programu a vyzkousejte a nechte si ten nejlepsi. tak si myslim ze je to nejlepsi, lepsi nez naky recenze a screenshoty. ale zas je to casove narocnejsi.
jeste na konec, jakozto uzivatel bsd systemu, co si myslite o desktop bsd a pc bsd? na jeden z nich bych vyhledove chtel prejit, ale porad nemam uplne jisto ...
hlavne az si poridim druhej pocitac kterej budu mit hlavne na hrani si s os a testovani vsemoznych ptakovin bude to mnohem lepsi. tam se s tim naucim a semhle si to nainstaluju rychle a kvalitne ponevadz uz budu vedet jak na to ...
uz aby to bylo
ale ta nova mandriva co ji mam tedka me uz tu radost dost kazi protoze configure je ve vetsine pripadu ok - tzn. vse potrebny je instalovany ale pri make samej warning a nakonec error. v predchozich verzich to prochazelo castejc - mozna proto ze tam bylo jeste gcc 3 ktery udajne je tolerantnejsi co se kodu tyce. no nevim. tenhle tejden trpelivost pretekla, potreboval sem nutne zkompilovat 2 programy (ktorrent a pykde aby me sel jisty tv program jehoz autorem je jeden blogger tady z abclinuxu) a zabil sem s tim celej vecer a vysledek nula.
snad u ty "jediny a spravny" distribuce bude situace ruzovejsi a hlavne programy novejsi a repozitare plnejsi ...uz aby to bylo
ale jinak ten system i normalne pouzivam, protoze je tak pekne jednoduchy, ikdyz si uz od samyho zacatku rikam ze bych mel prejit na neco funkcnejsiho, s vic a hlavne aktualnejsima dostupnyma balickama, kde neni problem neco nainstalovat aniz bych musel instalovat plno zavislosti a pak to stejne nefungovalo ...