Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Sedím u pc poslouchám písničky, co v šedesátých letech zpíval Matuška, užívám slunečné ráno. Matuška, měl vždycky dobrý textaře a je radost se vracet k téhle muzice. Sice by se řeklo dnes: „Komerce.” Ale moc dobrá komerce. Kdysi vyšla knížka od Jiřího Černého „zpěváci bez konzervatoře.” Byla to pěkná knížka a já díky jsem si tehdy skutečně uvědomil, že jsou zpěváci, kteří se vlastně nikdy nijak moc neučili zpívat, nebo nedej Bože skládat muziku, ale přišli stoupli zazpívali. A bylo to. Všichni poslouchali bez dechu.
Matušku jsem jako kluk poslouchal dost často bez dechu. Stejně jako Suchého, Pilarovou, Kubišovou a další. Vždycky jsem preferoval ty, co si muziku skládali a nebo psali texty. Matuška byl jeden z těch, co jsem preferoval, i když toho asi toho moc nenaskládal, ale vždy se mi líbil svým projevem. Jednoduše sem měl pocit, že zpívá chlap. Samozřejmě se stylizoval, jako ostatně asi všichni umělci. Ale dost často byla stylizace věrohodná. Písničky jako „Divocí koně, Sedm dostavníků, Tereza” umím dodnes přestože jsem je hodně dlouho neslyšel. Tolik mi utkvěly v paměti.
Všichni dnes chválí šedesátá léta. Přiznám se že mě přijde tak trochu samozřejmé, že jsem v nich žil a poslouchal tuhle muziku, díval se na všechny ty dnes slavné filmy. Myslím, že padesátá léta v oblasti muziky byly stejně důležité jako léta šedesátá. Nástup rokenrolu, Chuck Barry, Elvis Presley, Jerry Lee Lewis, a mnozí další otevřeli cestu Beatles, Rolling Stones, Kinks, Doors a jiným. A najednou tu byly šedesátý léta. Bigbít byl tady. A vedle bigbítu spousta skvělých zpěváků v pop. Ať si myslí o nich co kdo chce, jsem přesvědčený, že všichni ti průkopníci bigbítu, rokenrolu, rythm-blues potřebovali tyhle hvězdy aby se měli vedle koho vymezit. Elvis potřeboval Sinatru a Beatles Elvise. Pak to jelo.
Samozřejmě vždy jsem preferoval bigbít. Byla to muzika mého mládí. Moc
toho v rádiu nebylo, koncerty byly vždy narvané a nebylo jich moc. Jenže
každý kdo uměl trochu na kytaru byl v té době vážený mezi mládeží. Dal tři akordy na
kytaru a spustil třeba od Roberta Lee Romero „Hippy hippy shake”co
nazpívali i Beatles.(U nás ji zpíval Pavel Sedláček, nutno říct, že
bezvadně.)
For goodness sake,
I've got the hippy hippy shake.
I've got the shake,
oh the hippy hippy shake.
Tak zpíval každý od 12 do 20 let. Holt milovali jsme tu muziku.
Jenže a to u mě bylo zvláštní, mohl jsem i tu komerci, co vůbec nebyla bigbítem, a to ani přibližně. Orchestr Karla Vlacha rozhodně nebyl výstřelek poslední módy, ale i Matuška s ním nazpíval několik věcí. Samozřejmě legenda jak spal v divadle zabalený do opony, protože neměl kde bydlet a chtěl zpívat v Praze je rozkošná. Prý je dokonce pravdivá. A pokud je, pak Matuška je hodně blízko k mému srdci. Tomu se říká láska k umění a slušná touha po tom něco dokázat. Nakonec já sám, když jsem přišel po druhé do Prahy v roce 1993 jsem rok bydlel v divadle Solidarita pod jevištěm, ale pravda je, že jsem si to tam docela útulně zařídil. Dopoledne, když třeba bylo představení pro děti, sledoval jsem ho zespoda. Sluchem. Skrz prkna co znamenají svět nebylo vidět. Zabalený v oponě jsem nespal. Touhle historkou neposloužím.
V divadle bylo celkem dobře. Sice peněz moc nebylo, ale když jsem plat v divadle spojil s platem v blázinci, šlo to. Pomalu jsem končil takovou tu kariéru manuálně pracujícího a připravoval jsem se na práci hlavou. Ne že by se u práce rukama nemuselo myslet. To by byl omyl. Představivost a schopnost improvizace je vítaná a v údržbě nutná, konečně socialismus učil lidi nápaditosti. Někdy ovšem když je něčeho příliš, tak to škodí. Jen mi přijde zvláštní, že jsem s touhle etapu života končil v divadle. Sice jako správce, ale v divadle. Začal jsem ve fabrice, pak nějaký čas lezení po střechách jako klempíř. Krmení krav, a jiné práce v zemědělství. Potom lodě a nakonec správce divadla. Od té doby, už čisté ruce. Stejně si myslím, že bylo dobře, že jsem šel touhle cestou.
Prospělo mi tahle kariéra. Naučil jsem se mnohé, nejen dovednostem , ale skutečně vím co znamená: „V potu tváře chléb svůj dobývati budeš.” Že jsem občas zapotil. A souhlasím s Růžičkovým tvrzením, že přístup člověka k terapii lze poznat podle jeho přístupu k práci. Lemplové toho moc nedokážou ani v terapii, stejně jako v práci a životě ne. A všichni, co se vymlouvají na okolnosti, mluví vlastně o své lenosti. Aby bylo jasno nemám na mysli takovéto Ať dělám co dělám, dřu do úmoru. Tohle nemám na mysli. Myslím, když lidé hledají jak v práci rukama, tak hlavou možnosti, co jim práci ulehčí, protože rozvíjí hledání tvořivost a tvořivost rozvíjí myšlení a rozvoj myšlení kupodivu hodně přispívá i somatickému zdraví. To ovšem stará věc, co ji znali Řekové.
Než Matuška dozpíval, jsem skoro u konce blogu. Nainstaloval jsem si včera pro změnu místo Debiana opět Slackware, ale je tam potíž, že staré nastavení X české klávesnice, co fungovalo ještě v 10.2 bez problémů, tak ve Slacku 12 zcela nefunguje.
Identifier "Keyboard1" Driver "kbd" Option "XkbRules" "xorg" Option "XkbModel" "pc105" Option "XkbLayout" "us,cz" Option "XkbVariant" ",qwerty," Option "XkbOptions" "grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll"Nefunguje a nepřepíná z grafiky do konsole. V Debianu/Etch tohle nastavení šlo bez problemu. Jsem lehce zmatený. Funguje zatím jen tohle. v xorg.conf mám tohle.
Identifier "Keyboard1" Driver "kbd" Option "XkbLayout" "cz"Což se mi zdá dost málo. Sice v konsoli qwerty_cz jde bezproblému, ale ta grafika se mi nelíbí. No uvidím, třeba něco vygooglím a nebo je někde bug ve Slacku. Ale stejně většinou používám NetBSD a tam qwerty_cz jde bezproblémů.
Tiskni
Sdílej:
--- xkeyboard-config-0.9/symbols/level3.orig 2006-10-09 23:53:27.000000000 +0200
+++ xkeyboard-config-0.9/symbols/level3 2007-07-06 01:34:56.000000000 +0200
@@ -1,4 +1,4 @@
-// $XKeyboardConfig: xkbdesc/symbols/level3,v 1.14 2006/10/09 21:53:27 svu Exp $
+// $XKeyboardConfig: xkbdesc/symbols/level3,v 1.15 2006/10/16 20:17:16 svu Exp $
// these variants assign various XKB keycodes to ISO_Level3_Shift so that
// the third shift level can be reached
@@ -14,7 +14,26 @@
type[Group1]="ONE_LEVEL",
symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
};
- modifier_map Mod5 { <RALT> };
+ modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
+};
+
+// Right Alt key never chooses 3rd level.
+// This option attempts to undo the effect of a layout's
+// including ralt_switch. You may also want to select another
+// level3 option that maps the level3 shift to some other key.
+partial modifier_keys
+xkb_symbols "ralt_alt" {
+ key <RALT> {
+ type[Group1]="TWO_LEVEL",
+ type[Group2]="TWO_LEVEL",
+ type[Group3]="TWO_LEVEL",
+ type[Group4]="TWO_LEVEL",
+ symbols[Group1] = [ Alt_R, Meta_R ],
+ symbols[Group2] = [ Alt_R, Meta_R ],
+ symbols[Group3] = [ Alt_R, Meta_R ],
+ symbols[Group4] = [ Alt_R, Meta_R ]
+ };
+ modifier_map Mod1 { <RALT> };
};
partial modifier_keys
@@ -66,7 +85,7 @@
type[Group1]="ONE_LEVEL",
symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
};
- modifier_map Mod5 { <RCTL> };
+ modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
};
// using the level(menu_switch) map, the Menu key temporarily
@@ -77,7 +96,7 @@
type[Group1]="ONE_LEVEL",
symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
};
- modifier_map Mod5 { <MENU> };
+ modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
};
// using the level3(win_switch) map, the either Windows' logo key
@@ -96,7 +115,7 @@
type[Group1]="ONE_LEVEL",
symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
};
- modifier_map Mod5 { <LWIN> };
+ modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
};
// using the level(rwin_switch) map, the right Windows' logo key
@@ -109,7 +128,7 @@
type[Group1]="ONE_LEVEL",
symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
};
- modifier_map Mod5 { <RWIN> };
+ modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
};
// using the level3(enter_switch) map, the Enter key on the keypad
@@ -121,5 +140,5 @@
type[Group1]="ONE_LEVEL",
symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
};
- modifier_map Mod5 { <KPEN> };
+ modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
};
Hezký článek, zajímavé názory. S tím příspěvkem 15 bych ale zase až tak bezvýhradně nesouhlasil, především v tom, kdy píše, že když si rozeberu skladbu, která se mi nelíbí, tak se mi začne líbit. Tohle se dá říct o kvalitních skladbách, které prostě jen člověku nesednou svou melodikou, ale těžko hledat něco hezké na „tuccc tuccc tuccc“ a kdesi v pozadí pár ukradených odrhovaček. A hned poté mi nejvíce vadí elektronické bicí - u toho nedokážu vnímat sebelepší hudbu. Jak jsem psal výše, asi jsem případ pro psychiatra
A jinak je fajn, že se najdou i náctiletí, kteří mají rádi jinou hudbu, než tu, která se sype ze všech stran. Ještě také mnoho lidí miluje folklorní hudbu a tanec, o kterých se dá říct, že narozdíl od klasiků ani nestárnou.