Matuška je allright, Slackware také, ale...

30.9.2007 12:19 | Přečteno: 1763×

Sedím u pc poslouchám písničky, co v šedesátých letech zpíval Matuška, užívám slunečné ráno. Matuška, měl vždycky dobrý textaře a je radost se vracet k téhle muzice. Sice by se řeklo dnes: „Komerce.” Ale moc dobrá komerce. Kdysi vyšla knížka od Jiřího Černého „zpěváci bez konzervatoře.” Byla to pěkná knížka a já díky jsem si tehdy skutečně uvědomil, že jsou zpěváci, kteří se vlastně nikdy nijak moc neučili zpívat, nebo nedej Bože skládat muziku, ale přišli stoupli zazpívali. A bylo to. Všichni poslouchali bez dechu.

Matušku jsem jako kluk poslouchal dost často bez dechu. Stejně jako Suchého, Pilarovou, Kubišovou a další. Vždycky jsem preferoval ty, co si muziku skládali a nebo psali texty. Matuška byl jeden z těch, co jsem preferoval, i když toho asi toho moc nenaskládal, ale vždy se mi líbil svým projevem. Jednoduše sem měl pocit, že zpívá chlap. Samozřejmě se stylizoval, jako ostatně asi všichni umělci. Ale dost často byla stylizace věrohodná. Písničky jako „Divocí koně, Sedm dostavníků, Tereza” umím dodnes přestože jsem je hodně dlouho neslyšel. Tolik mi utkvěly v paměti.

Všichni dnes chválí šedesátá léta. Přiznám se že mě přijde tak trochu samozřejmé, že jsem v nich žil a poslouchal tuhle muziku, díval se na všechny ty dnes slavné filmy. Myslím, že padesátá léta v oblasti muziky byly stejně důležité jako léta šedesátá. Nástup rokenrolu, Chuck Barry, Elvis Presley, Jerry Lee Lewis, a mnozí další otevřeli cestu Beatles, Rolling Stones, Kinks, Doors a jiným. A najednou tu byly šedesátý léta. Bigbít byl tady. A vedle bigbítu spousta skvělých zpěváků v pop. Ať si myslí o nich co kdo chce, jsem přesvědčený, že všichni ti průkopníci bigbítu, rokenrolu, rythm-blues potřebovali tyhle hvězdy aby se měli vedle koho vymezit. Elvis potřeboval Sinatru a Beatles Elvise. Pak to jelo.

Samozřejmě vždy jsem preferoval bigbít. Byla to muzika mého mládí. Moc toho v rádiu nebylo, koncerty byly vždy narvané a nebylo jich moc. Jenže každý kdo uměl trochu na kytaru byl v té době vážený mezi mládeží. Dal tři akordy na kytaru a spustil třeba od Roberta Lee Romero „Hippy hippy shake”co nazpívali i Beatles.(U nás ji zpíval Pavel Sedláček, nutno říct, že bezvadně.)
For goodness sake,
I've got the hippy hippy shake.
I've got the shake,
oh the hippy hippy shake.
Tak zpíval každý od 12 do 20 let. Holt milovali jsme tu muziku.

Jenže a to u mě bylo zvláštní, mohl jsem i tu komerci, co vůbec nebyla bigbítem, a to ani přibližně. Orchestr Karla Vlacha rozhodně nebyl výstřelek poslední módy, ale i Matuška s ním nazpíval několik věcí. Samozřejmě legenda jak spal v divadle zabalený do opony, protože neměl kde bydlet a chtěl zpívat v Praze je rozkošná. Prý je dokonce pravdivá. A pokud je, pak Matuška je hodně blízko k mému srdci. Tomu se říká láska k umění a slušná touha po tom něco dokázat. Nakonec já sám, když jsem přišel po druhé do Prahy v roce 1993 jsem rok bydlel v divadle Solidarita pod jevištěm, ale pravda je, že jsem si to tam docela útulně zařídil. Dopoledne, když třeba bylo představení pro děti, sledoval jsem ho zespoda. Sluchem. Skrz prkna co znamenají svět nebylo vidět. Zabalený v oponě jsem nespal. Touhle historkou neposloužím.

V divadle bylo celkem dobře. Sice peněz moc nebylo, ale když jsem plat v divadle spojil s platem v blázinci, šlo to. Pomalu jsem končil takovou tu kariéru manuálně pracujícího a připravoval jsem se na práci hlavou. Ne že by se u práce rukama nemuselo myslet. To by byl omyl. Představivost a schopnost improvizace je vítaná a v údržbě nutná, konečně socialismus učil lidi nápaditosti. Někdy ovšem když je něčeho příliš, tak to škodí. Jen mi přijde zvláštní, že jsem s touhle etapu života končil v divadle. Sice jako správce, ale v divadle. Začal jsem ve fabrice, pak nějaký čas lezení po střechách jako klempíř. Krmení krav, a jiné práce v zemědělství. Potom lodě a nakonec správce divadla. Od té doby, už čisté ruce. Stejně si myslím, že bylo dobře, že jsem šel touhle cestou.

Prospělo mi tahle kariéra. Naučil jsem se mnohé, nejen dovednostem , ale skutečně vím co znamená: „V potu tváře chléb svůj dobývati budeš.” Že jsem občas zapotil. A souhlasím s Růžičkovým tvrzením, že přístup člověka k terapii lze poznat podle jeho přístupu k práci. Lemplové toho moc nedokážou ani v terapii, stejně jako v práci a životě ne. A všichni, co se vymlouvají na okolnosti, mluví vlastně o své lenosti. Aby bylo jasno nemám na mysli takovéto Ať dělám co dělám, dřu do úmoru. Tohle nemám na mysli. Myslím, když lidé hledají jak v práci rukama, tak hlavou možnosti, co jim práci ulehčí, protože rozvíjí hledání tvořivost a tvořivost rozvíjí myšlení a rozvoj myšlení kupodivu hodně přispívá i somatickému zdraví. To ovšem stará věc, co ji znali Řekové.

Než Matuška dozpíval, jsem skoro u konce blogu. Nainstaloval jsem si včera pro změnu místo Debiana opět Slackware, ale je tam potíž, že staré nastavení X české klávesnice, co fungovalo ještě v 10.2 bez problémů, tak ve Slacku 12 zcela nefunguje.

Identifier	"Keyboard1"
    Driver	"kbd"    
    Option     "XkbRules"      "xorg"
    Option     "XkbModel"      "pc105"
    Option     "XkbLayout"     "us,cz"
    Option     "XkbVariant"    ",qwerty,"
    Option     "XkbOptions"    "grp:alt_shift_toggle,grp_led:scroll"

Nefunguje a nepřepíná z grafiky do konsole. V Debianu/Etch tohle nastavení šlo bez problemu. Jsem lehce zmatený. Funguje zatím jen tohle. v xorg.conf mám tohle.

    

Identifier	"Keyboard1"
    Driver	"kbd"    
    Option      "XkbLayout"     "cz"
 

Což se mi zdá dost málo. Sice v konsoli qwerty_cz jde bezproblému, ale ta grafika se mi nelíbí. No uvidím, třeba něco vygooglím a nebo je někde bug ve Slacku. Ale stejně většinou používám NetBSD a tam qwerty_cz jde bezproblémů.

       

Komentáře

[otula]

Matuška je fajn, ale Hanka Hegerová je stejně lepší Jen mám problém, že má drahá ji nemůže vystát, tak si ji pouštím vždy, když je pryč.

[Jan Jílek]

Nějak nezkoumám kdo je lepší. Hegerovou mám rád, ale ne pokaždé mám na ni náladu, stejně jako stále neposlouchám jen ACDC nebo Doors. Muziku podle nálady, stavu mysli a počasí.

[otula]

Já mám nejraději úplný klid, ale když to na mne přijde, tak Hanka je vždy na prvním místě. Její hlas a zpěv mne ohromně hladí po duši. (zato když slyším jakoukoliv elektronickou „hudbu“, tak cítím, že mi za chvíli pukne hlava, začínám být podrážděný, nervózní… prostě případ pro psychiatra )

[pacholeq]

http://www.radio23.cz/

[otula]

Ty se mne snažíš zabít, chlape

[Heron]

Měl jsem tu čest se s Hankou potkat osobně, prohodili jsme nejen běžné konverzační fráze a musím říct, že je to zážitek na celý život.

[otula]

Tuhle možnost jsem nikdy neměl, ale aspoň jsem byl na jejím koncertě, když zpívala v Janáčkově divadle. Člověk by řekl, že je jí 30, jak z ní září mládí.

[Heron]

No já byl na koncertě v Moravském divadle v Olomouci v zákulisí (resp. bočních kulisách) cca 5m od ní. Možná bych ji tipoval 25 .

[otula]

[otula]

A jen tak btw: nemáš náhodou instalovací mánii?

[Jan Jílek]

Mám, ale je to neškodný a invalidní důchod na to nedostanu.

[otula]

[springer]

navrhuji prejmenovat abclinuxu na abc-dnes ...

[JaSel]

S tou klávesnicí to mám taky stejně. Zatím jsem přišel na to (po čtení zdejších diskuzí), že by to mělo souviset s Xorg 7.2, kde se nějak měnilo právě to přepínání klávesnic. Když se v xorg.conf povolí jenom jedna klávesnice, tak přepínání na ostatní konzole funguje (ale člověk si nepřehodí klávesnici). Když se dají dohromady us a cz s variant qwerty, tak to nefunguje. Když se v X pomocí setxkbmap přepne třeba us klávesnice, tak přepínání zase funguje. Už jsem přemýšlel i nad tím, že si přes nějaké klávesové zkratky nastavím přepínání přes setxkbmap, ale nezdá se mi to jako dobré řešení.

[R]

Ano, je to dojebane. Robi to aj so sk. Bug sa objavil s prichodom modularnych X. Riesenie som nenasiel, uz mi to pomaly aj prestava vadit...

[Dunric]

Je to bug v originálních zdrojácích xkeyboard-config z XOrg 7.2. Následující patch souboru level3 v adresáři /etc/X11/xkb/symbols by mohl pomoct:

--- xkeyboard-config-0.9/symbols/level3.orig	2006-10-09 23:53:27.000000000 +0200
+++ xkeyboard-config-0.9/symbols/level3	2007-07-06 01:34:56.000000000 +0200
@@ -1,4 +1,4 @@
-// $XKeyboardConfig: xkbdesc/symbols/level3,v 1.14 2006/10/09 21:53:27 svu Exp $
+// $XKeyboardConfig: xkbdesc/symbols/level3,v 1.15 2006/10/16 20:17:16 svu Exp $
 
 // these variants assign various XKB keycodes to ISO_Level3_Shift so that
 // the third shift level can be reached
@@ -14,7 +14,26 @@
     type[Group1]="ONE_LEVEL",
     symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
     };
-  modifier_map Mod5   { <RALT> };
+  modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
+};
+
+// Right Alt key never chooses 3rd level.
+// This option attempts to undo the effect of a layout's
+// including ralt_switch. You may also want to select another
+// level3 option that maps the level3 shift to some other key.
+partial modifier_keys
+xkb_symbols "ralt_alt" {
+  key <RALT> { 
+    type[Group1]="TWO_LEVEL",
+    type[Group2]="TWO_LEVEL",
+    type[Group3]="TWO_LEVEL",
+    type[Group4]="TWO_LEVEL",
+    symbols[Group1] = [ Alt_R, Meta_R ], 
+    symbols[Group2] = [ Alt_R, Meta_R ], 
+    symbols[Group3] = [ Alt_R, Meta_R ], 
+    symbols[Group4] = [ Alt_R, Meta_R ]
+    };
+  modifier_map Mod1 { <RALT> };
 };
 
 partial modifier_keys
@@ -66,7 +85,7 @@
     type[Group1]="ONE_LEVEL",
     symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
     };
-  modifier_map Mod5   { <RCTL> };
+  modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
 };
 
 // using the level(menu_switch) map, the Menu key temporarily
@@ -77,7 +96,7 @@
     type[Group1]="ONE_LEVEL",
     symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
     };
-  modifier_map Mod5   { <MENU> };
+  modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
 };
 
 // using the level3(win_switch) map, the either Windows' logo key
@@ -96,7 +115,7 @@
     type[Group1]="ONE_LEVEL",
     symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
     };
-  modifier_map Mod5   { <LWIN> };
+  modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
 };
 
 // using the level(rwin_switch) map, the right Windows' logo key
@@ -109,7 +128,7 @@
     type[Group1]="ONE_LEVEL",
     symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
     };
-  modifier_map Mod5   { <RWIN> };
+  modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
 };
 
 // using the level3(enter_switch) map, the Enter key on the keypad
@@ -121,5 +140,5 @@
     type[Group1]="ONE_LEVEL",
     symbols[Group1] = [ ISO_Level3_Shift ]
     };
-  modifier_map Mod5   { <KPEN> };
+  modifier_map Mod5 { ISO_Level3_Shift };
 };

[JaSel]

Dobrá rada, dík.

[pic]

od Matušky mám nejradši Eldorádo

i když ho mám rád i v originálu....

tak nějak se mi ta písnička prostě líbí

[Karel60]

Je vidět, že jsi ještě mladý. My starší jsme milovali Clifa Richarda a Petulu Clark, Luise Armstronga a Ellu Fitgerald.

[Petr]

Zapomel si na nas co rozdelujeme muziku pouze na dobrou a spatnou :). Glen Miller, Jaroslav Jezek, George Gershwin ....

[otula]

No tak třeba zrovna Gershwina moc nemusím. To raději Пётра Ильича Чайкoвского.

[Karel60]

A co takový Cizinec na pobřeží hraný Mr.Ackerbilk and His Jazzband Company?

[otula]

To je pěkná pohodovka, ideální jako ploužáček na plese

[Karel60]

Takže ti Gershwinova hudba také není cizí. Čajkovského mám rád, hlavně jeho klavírní koncerty. Tím oba potvrzujeme Petrův příspěvek, že hudba je dobrá nebo špatná, ale tisíc lidí, tisíc chutí.

[otula]

Ale vůbec jsem netušil, že to napsal Gershwin. Ani to nemohu nikde najít. Různé zdroje udávají, že autorem je Acker Bilk.

[Karel60]

Je možné, že je to moje utkvělá představa. Já jsem to slyšel na živo na fantastickém koncertu Acker Bilka v Praze a od té doby mám v podvědomí, že jako autora uváděl Gershwina. Jediné mně omlouvá, že moje znalost angličtiny byla v té době (ona i dnes) mizerná a také ta skleróza už působí. Marně si vzpomínám, kde se ten koncert konal, jestli v Lucerně nebo v pravém křídle Sjezdového paláce PKOJF (dnes se to určitě jmenuje jinak). Byl to pro mně, jako kluka, fantastický zážitek. O tom, že Felix Slováček je dost dobrý nepochybuji, ale Mr. Acker Bilk to není.

[otula]

Vždyť je to jedno, ať už je autorem kdokoliv Acker Bilka na živo jsem ovšem nikdy neslyšel ani neviděl, Tondu Slováčka ano (a musím souhlasit, že je dost dobrý, i když mám nejraději koncerty, kde jsou sólové housle). Každopádně se všechna tahle postarší hudba nedá srovnávat s těmi hrůzami, které jsou denodenně slyšet z českých rádií.

[Karel60]

Není to jedno, musím se omluvit (odpusť sklerotickému starci). Našel jsem tu desku a autorem je skutečně Mr. Acker Bilk. Ještě oprava názvu jeho bandu, je to Acker Bilk & His Paramount Jazz Band. Zřejmě jsem si popletl tuto skladbu s Raphsody in Blue.

[otula]

Nic se neděje Jak jsem psal, není důležité, kdo co napsal, ale jak to napsal. Především je to všechno hudba pro potěchu duše, a ne pro puknutí hlavy

[Karel60]

Mrkni se na http://objektiv.blogy.novinky.cz/0706/opravdove-umeni-z-dob-minulych. Článek sice nic moc, ale diskuse pod ním je velmi zajímavá, především souhlas s příspěvkem 15 a o tom, že i mladí mají cit pro kvalitní hudbu svědčí příspěvek 17.

[otula]

Hezký článek, zajímavé názory. S tím příspěvkem 15 bych ale zase až tak bezvýhradně nesouhlasil, především v tom, kdy píše, že když si rozeberu skladbu, která se mi nelíbí, tak se mi začne líbit. Tohle se dá říct o kvalitních skladbách, které prostě jen člověku nesednou svou melodikou, ale těžko hledat něco hezké na „tuccc tuccc tuccc“ a kdesi v pozadí pár ukradených odrhovaček. A hned poté mi nejvíce vadí elektronické bicí - u toho nedokážu vnímat sebelepší hudbu. Jak jsem psal výše, asi jsem případ pro psychiatra

A jinak je fajn, že se najdou i náctiletí, kteří mají rádi jinou hudbu, než tu, která se sype ze všech stran. Ještě také mnoho lidí miluje folklorní hudbu a tanec, o kterých se dá říct, že narozdíl od klasiků ani nestárnou.

[pic]

starší jo? je mi 30 a Armstronga mám v mp3, Edit Piaf taky, tak važ slova!!!!

[Karel60]

To je hodné chvály, vždyť to jsou poklady Země, věčné everygreeny. Špatně jsem se ve svém příspěvku vyjádřil. Chtěl jsem naznačit, že jsem starší a tudíž jsem ve stejném věku, jako autor blogu, poslouchal jiné zpěváky a dodnes nostalgicky vzpomínám na Radio Luxemburg, které spolu s rušenou Svobodnou Evropou, bylo pro mně jediným zdrojem západní hudby. Dnes máme internet a můžeme kvalitně poslouchat celý svět, za nás se šířila hudba "drátofony" a magnetofony, protože každý neměl bony na nákup SP a LP v Tuzexu.

[pic]

jo jo, kde jsou ty časy, kdy mě děda houpal na kolenou a přitom napjatě posluchal zazataženým závěse na rádiu sokol Hlas ameriky ztišený tak, že ho sotva slyšel.......

fakt - nekecám

[Karel60]

Není důvod ti nevěřit, takových nás bylo plno, v mnohém to připomínalo období 2WW. Častušek a propagandy měli lidé dost a žít v izolaci od světa nebylo možné. Nechme raději politiku a nostalgické vzpomínky diskutujícím na iDnes.