Štítky:
auta,
cestovani,
knihy,
mail,
OSM,
pátek,
PC,
problém,
sex,
Skype,
textové editory,
Vim,
VoIP
Canada_2008 IV
29.4.2010 21:07
| Přečteno: 752×
Volali mi včera večer, z KLM, že mi přesunují můj linkový let o dvě hodiny, pro nějaké potíže s místem a proto mi sníží cenu letenky o 250 euro. Nijak jsem si nestěžoval, takové odškodnění se mi líbilo. Dal jsem zprávu Janě, že pro mne ráno nemusí v osm, ale stačí v deset. A taky jo. V deset přicválala Jana taxíkem, naložili jsme vozík s ruksakem a vyrazil jsem vzhůru do nových dobrodružství.
Na letišti mi vypsali dobropis, udělal jsem modré oči na na slečnu, co mi ho vypisovala, vypil kafe s Janou a šel na letadlo do Amsterodamu. Tam jsem přestupoval. V Amsterodamu jsem čekal místo plánovaných čtyř hodin jen dvě, což mi také vyhovovalo. Při kontrole do letadla sál za mnou kanadský pár. Gentleman si koupil kořalku v shopu v tranzitu, ale měl smůlu, zabavili mu ji. Nic mu nebyl platný hlasitý nářek, neukecal je. Do letadla šel bez kořalky i peněz. Zřejmě se letištní služba potom poměla. Do Kanady až na přelet nad Grónském, kdy bylo vidět krásně ven se nic nedělo. Do Vancouveru jsem dorazili včas, pasová kontrola bez potíží, chvíli jsem čekal než se objeví můj vozík s ruksakem, dočkal jsem se a vyrazil do Kanady. Na sedadle u východu seděla starší dáma s povědomým obličejem. Byla to skutečně Milada.
Ukázala na vozík a řekla „To je opravdu všechno co máš?” Divil jsem se, co bych měl mít víc? Sedli jsme do auta a cestou do Surrey jsme malinko bloudili, protože Milada měla nacvičenou jednu cestu, ale ta byla uzavřena, takže improvizovala. Nakonec vše dobře dopadlo. Byl pátek večer, sdělila mi že poník bude v úterý v Prince George, jak mě už předtím informovala a že mě ten kousek cesty doveze. Jen kousek cesty měřil skoro tisíc kilometrů. Míry jak v Rusku, tisíc kilometrů žádná dálka. Trošku mi to nabouralo plány, neb jsem měl za to, že v sobotu zůstanu ve Vancouveru, ale nakonec jsem se s tím smířil. Odvezla mě do bytu své kamarádky v Surrey, který jsem měl do odjezdu k dispozici. Mírně jsem žasl. Cizí člověk a tolik důvěry. Na základě přečtení jedné knihy, několika blogů a pár rozhovorů přes skype. Milada i po čtyřicetiletém pobytu iv Kanadě mluví skvěle česky. Stejně skvěle mluví anglicky.
Domluvili jsem se, že se vyspím a druhý den, že mě vezme po Vancouveru. Časně z rána v jedenáct se pro mne stavila, přivezla oběd a kamarádku, také Češku, já se najedl, ony probraly možnosti, co bych měl vidět a vyrazili jsme na skytrain. Nadzemní dráha, místo podzemní. Vancouver, tedy centrum mě zas až tolik nezaujalo. Mrakodrapy v centru, přesně jak kdysi psala sestra z Oklahomy a papírový baráky kolem jako město. Krásné hory v dáli. Okolí má Vancouver parádní. Pár kilometrů a divočina k pohledání. Procourali jsem město, viděl jsem pár atrakcí, zrovna byl Canada Day, takže všichni mimo mě, ověšeni kanadskými trikolorami, v rukách vlaječky, různě hrála muzika, mládež ve vlasteneckých barvách. Zíral jsem. Stejně jako jsem kdysi zíral na veterány při Dnu veteránů v Británii. Tam jsem se nestačil divit úctě, kterou ti staří muži, kráčející v řadách zažívali. Královská garda na koních před nimi a ti staříci, co někteří sotva šli. Jenže sklidili víc pozornosti, než ta garda.
Jsem z toho všeho dnes utahaný a jen tak přemýšlím, co jako dál. čtyři dny čekání je docela dost a minimálně to obnáší o 120-160 km méně než jsme přepokládal, že ujdu. Jenže zase musím vzít v úvahu, že Milada udělala maximum, opatřila poníka, kterého nepotřebuje, sice říká, že ho věnuje synovcovi někam na farmu. Ale podezírám ji, že mi opravdu chtěla udělat radost. 1200 $ není také málo a tak nereptám. Koukám chvílemi z okna, chvílemi na televizi, teď sleduji baseball, kterému naprosto nerozumím, filmy, žádný se mi nelíbil, sedím u PC, který má jak jinak než wokna, nemohu si zvyknout, že nefungují klávesové zkratky z Linuxu, jako alt+ f2, když si chci pustit nějakou aplikaci, tak jsem si aspoň stáhnul VIM a nainstaloval, abych mohl psát podle svého zvyku ve VIM. Naq flashce mám naštěstí .vimrc takže v tomhle směru jsem uspokojený. Nějak se nemohu naučit psát ve Wordu, nebo v něčem jiném.
Konečně jsem se dozvěděl co znamená blok. Prý je to úsek od křižovatky ke křižovatce, takže když mi Američan, nebo Kanaďan řekne dva bloky dál, znamená to, že musím přejet, přejít dvě křižovatky abych se posunul o dva bloky. No sláva. Zase jsem chytřejší. Při čteni Chandlera, který hodně tenhle pojem používal a pod tlakem amerických filmů, většinou točených v těch městských částech, co se matně podobaly evropským městům, jsem měl představu souvislé zástavby a místo toho , zahrada, barák, zahrada barák. Já sám teď jsem v něčem co vzdáleně připomíná činžák, ale to je výjimka. Zatím je mezi těmi papírovými domky. Mezitím vybírám jméno pro kobylku. Asi se bude jmenovat Šárka. Po té z dívčí války. Ta co oblbla Ctirada, nalákala ho na sex a potom místo sexu ho oddělaly. Jo zrádné lesby. Prý Vlasta byla první feministka v českých dějinách a ještě k tomu lesba.
Jsem to někde četl, už ani nevím kde.Nemám nic proti lesbám, ale nalákat ke kůlu přivázat a pak místo něžného objímání si ze Ctirada udělat terč mi moc hezké nepřijde. Ale Přemysl si to se ženskými nakonec docela slušně vyřídil a na tisíc let je odkázal zase k plotně a vařečce. Jak říkají Židé. Dokud se ženská drží vařečky a pánského přirození, je vše v pořádku. Jsem zvědavý, který politicky korektní se za tenhle odstavec po mě sveze. Tady v Kanadě by to prý bylo raz dva. Tak nevím. Viděl jsem pár pěkných holek, ale ty buď byly z Asie a nebo, dvě mluvily česky a jedna rusky. Inu Slovan všude bratry má. Zbytek byl jaksi lehce v nadváze. Ale toho si prý nemám všímat, to je místní kolorit.
Takže dopsáno, jdu spát a Jana tohle bude mít za úkol převést do diakritiky, aby se to čtenářům dobře četlo. Jo, jinak jsem si pořídil místní SIM kartu, ale SMS domu neodcházejí. Tedy odcházejí, ale v Evropě je nikdo nedostává. Po dotazu u operátora je prý všechno v pořádku. Hmm, naštěstí mám ještě mail a chat, takže jsem Markétě mohl napsat, že jsem dorazil včas, zdravý, živý a hlady netrpím. V Evropě je teď asi poledne. Devět hodin časového rozdílu. Zatím s tím problém nemám. Nakonec to jsem kupodivu neměl ani na Novém Zélandu. Ty rozdíly a časové posuny docela snáším.
Tiskni
Sdílej:
Komentáře
Vložit další komentář
29.4.2010 22:41
blabla
Re: Canada_2008 IV
Založit nové vlákno •
Nahoru
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz